Paní předsedkyně České národní
rady zde řekla větu - cituji: "Každý
politik by se měl řídit svým svědomím
a odpovědností ke svým spoluobčanům."
A já ke svědomitosti a odpovědnosti přikládám
aspekt historický. My dnes prožíváme
svým způsobem historické chvíle. Až
se mne mé děti budou za dva roky či za pět
let ptát v prostředí neřešitelných
konfliktů a sporů, kdo za to může, marně
jim budu vykládat, že toto bylo nutno přijmout
z takzvaných politických důvodů, že
na mne byl činěn nátlak i z vlastních
řad, a pod. Budu jim muset odpovědět: "Ano,
já jsem za to odpovědný a já za to
mohu. " (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Macek, připraví se poslanec Kříž.
Poslanec Kňažko má technickou poznámku.
Prosím vás, já bych chtěl říct
jenom jednu věc, nepovažoval bych za vhodné
vyslovovat se tu k tomu, co zde řekl poslanec Malý
o výroku pana Čarnogurského, protože
nemáme tu autorizovanou zprávu a nepovažuji
za vhodné jednat ve Federálním shromáždění
na základě toho, co bylo někde uveřejněno
v tisku. Nenechme se rušit ve vážném projednávání
této věci. (Potlesk.)
Poslanec Kňažko.
Poslanec SL M. Kňažko: Ďakujem vám, pán
profesor, že ste to povedali za mne. Iste ste to lepšie
formulovaľ, ako ja. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Poslanec Šimko má
technickou poznámku.
Poslanec SL I. Šimko: Je to možno nepríjemné,
ale aj ja som v podstate chcel povedať niečo obdobné.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Takže už to bylo
řečeno, pane poslanče. Jenom ještě
jednu faktickou poznámku, když dovolíte, poslanec
Němec se mýlí. Vlámové a Valoni
v Belgii pracují minimálně dvacet let na
federalizaci a v současné době připravují
třetí fázi ústavní reformy
belgické federace.
Poslanec Macek má slovo. (Potlesk.)
Poslanec SN M. Macek: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánové, doufám, že se
všichni shodneme na tom, že ústavní zákon,
který dnes projednáváme, by měl být
konstruován tak, aby nemohl jakýmkoliv způsobem
brzdit či dokonce zastavit chod federace. Jakákoliv
možnost eliminace případných třecích
ploch je více než žádoucí.
Z tohoto důvodu podávám následující
pozměňovací návrh, a to přímo
k článku 85 a) v následujícím
znění: "Vláda České a
Slovenské Federativní Republiky je oprávněna
pozastavit výkon opatření vlády republiky,
odporuje-li opatřením vlády České
a Slovenské Federativní Republiky, která
byla vydána v rámci působnosti federace až
do rozhodnutí Ústavního soudu České
a Slovenské Federativní Republiky."
Důvodové zprávy Slovenské národní
rady a České národní rady zdůvodňují,
proč navrhly článek 85 a) vypustit, a to
následovně: "Případné
rozpory mezi opatřeními vlád republik a opatřeními
vlády České a Slovenské Federativní
Republiky je oprávněn řešit Ústavní
soud České a Slovenské Federativní
Republiky."
Co však vypuštění článku
85 a) vůbec neřeší, jsou možné
konfliktní situace do doby, než by ústavní
soud ČSFR rozhodl, což může být
někdy dost dlouhá doba. Proto předkládám
tento pozměňovací návrh a prosím
vás o jeho podporu. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec
Kříž. Připraví se poslanec Kopřiva.
(Hlas z pléna: Pane předsedo, Vlámové
a Valoni si v žádném případě
ekonomické kompetence ...)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nebudeme tady polemizovat,
není to tak jednoduché. Poslanec Kříž.
Poslanec SL E. Kříž: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážení členové vlády,
vážení poslanci a hosté, vzhledem k
posledním událostem kolem kompetenčního
zákona vzrůstá v zahraničí
neklid a nedůvěra v náš stát.
Přitom lehkovážně tento neklid přehlížíme.
Skloňujeme slova Evropa ve všech pádech, zejména
ve výrazu "vstup do Evropy". Přitom se
mi často zdá, jako bychom se nechtěli dívat
na to, co se ve vyspělé Evropě děje,
podle jakých zásad se tam žije a především
pracuje. Naše nechuť poučit se u jiných
se plně ukazuje v otázce národnostních
a etnických menšin. Nejsme schopni se poučit
na příkladech jiných zemí, například
Finska, v případě švédské
menšiny, či dále Itálie v případě
jižního Tyrolska. Nejsme schopni si přiznat,
že otázka národnostních a etnických
menšin je v zemích evropských společenství
velmi sledována a je sledováno i to, jak si s tím
poradíme v naší federativní republice.
Myslím, že nemusím rozvádět,
že národnostní menšiny patřily
v nedávné minulosti mezi vrstvy obyvatelstva, které
byly nejrůznější formou pod nejrůznějšími
přímými i nepřímými
tlaky. Jako příklad může posloužit
menšina německá, po čtyřicetiletí
bez vlastního školství, profesionálních
kulturních institucí a jakýchkoliv reálných
národnostních garancí. Dnes se nacházíme
v době, kdy této a dalším národnostním
a etnickým menšinám můžeme tyto
garance dát. Jsou to garance, vycházející
z tradic humanismu, garance, které nám dovolí
alespoň si prozatím sáhnout na kliku od dveří
do Evropy, i když ji v současnosti ještě
nejsme schopni otevřít.
Všichni se učíme jazykům, nejvíce
snad anglickému a německému. Přitom
mám pocit, že někde a někdy neděláme
vše pro to, aby se naši občané, především
děti, mohli naučit svému mateřskému
jazyku, a nejen to, a také často děláme
to, že nevhodnými zásahy znemožňujeme,
aby se tyto děti mohly přirozenou cestou naučit
i jazyku svého souseda, kamaráda o dům vedle,
a tak si rozšířit jazykové znalosti
v dětství a nemuset se v pozdějším
věku pracně učit tento jazyk ovládat.
Uvedl jsem například Finsko. Ve Finsku totiž
národnostní menšina Švédů
je svébytnou, a přesto plně rovnoprávnou
vrstvou obyvatel Finska. Přitom v jazykově smíšených
oblastech dochází přirozenou cestou i k vzájemnému
obohacování, a to zdůrazňuji - obohacování
a poznávání kultur. Souvisí s tím
i oboustranná znalost jazyka. A zase zdůrazňuji
oboustranná. Zdá se mi, že je pro některé
představitele samozřejmé, ztotožňovat
Českou republiku pouze s Čechy a Slovenskou republiku
pouze se Slováky a zapomíná se přitom
na další obyvatele jiných národností,
včetně Čechů na Slovensku a Slováků
v Čechách.
Myslím, že pro naši federaci je základem
nikoliv národnost, ale občanství, občanská
příslušnost: Loňský listopad
a následné změny nejsou výsledky národního
odporu, ale občanského odporu. (Potlesk.) Proto
se tak chovejme! Chovejme se jako občané České
a Slovenské Federativní Republiky! Proto podporuji
návrhy pana poslance Bendy a pana poslance Batty, návrhy
demokratické pravice občanského fóra
i dalších členů občanského
fóra, jakož i další návrhy akceptující
plně federaci.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec
Kopřiva. Jeho diskusním vystoupením bychom
dnešní pořad ukončili.
Poslanec SL T. Kopřiva: Pane předsedo, pane předsedající,
kolegyně a kolegové, vážení hosté.
Projednávání této zákonné
předlohy novely ústavního zákona č.
143/1968 Sb. ve Federálním shromáždění
probíhá v poněkud hektické atmosféře
a ve spěchu. Rád bych se mýlil, ale mám
pocit, že iniciátoři a tvůrci této
novely se řídili více ohledy hospodářskými
a ekonomicko politickými, a proto se poněkud na
okraj pozornosti při přípravě novely
dostaly otázky humanitární. Například
o otázce řešení národnostní
otázky zde promluvilo mnoho kolegů, proto nechám
tento problém stranou. Zatlačení humanitárních
otázek poněkud do pozadí a nedůstojný
spěch při projednávání této
novely je také příčinou toho, že
připomínku a pozměňovací návrh
podávám teprve až teď na společné
schůzi, protože společenství a skupiny
občanů, kterých se dotýkají
určité otázky, řešené
touto novelou, neměly čas se dříve
seznámit s obsahem novely a vyjádřit se k
ní a předaly mně svůj námět
teprve dnes dopoledne.
Můj návrh se týká článku
37 odstavec 3 a zní tak, abychom doplnili tento článek
takto: za slova "ve věcech" doplnit a to na libovolné
místo v pořadí výčtu "ve
věcech církví a náboženských
společností".
Tento požadavek podporuje také arcibiskup pražský
a primas český František kardinál Tomášek,
jehož kopii dopisu předsednictvu Federálního
shromáždění z dnešního dne
mám před sebou. Dovolte mi z tohoto dopisu citovat
některé důvody, které vedou nejenom
kardinála Tomáška, ale i například
Ekumenickou radu církví, která sdružuje
nekatolické křesťanské církve
v celé České a Slovenské Federativní
Republice; mimochodem její dopis z minulého úterý,
je dle mých informací také zde ve Federálním
shromáždění v tomto smyslu a znění
tohoto pozměňovacího návrhu, jak ho
podávám, podporují také všichni
katoličtí biskupové Čech a Moravy.
Z dopisu kardinála Tomáška cituji "Důvody
jednotné zásadní úpravy pro církve
a náboženské společnosti v obou republikách,
tedy v kompetenci federace:
1. Církve a náboženské společnosti
jsou ze své povahy nadnárodní, a proto jsou
ve společnosti sjednocujícím a stabilizačním
faktorem.
2. Církve hledají porozumění mezi
všemi národy a národnostmi a mají odpovědnost
za společnost jako celek.
3. Obecné a mravní principy, které církve
hlásají, patří k základům,
na nichž se buduje jednotná Evropa.
4. Z právního hlediska odpovídá jednotná
a základní úprava obdobným právním
úpravám v jiných státech s federálním
uspořádáním.
5. Připravený návrh zákona o svobodě
církví a náboženských společností
má obecnou povahu odpovídající deklaraci
lidských práv a ponechává dostatečný
prostor na konkrétní úpravy v kompetenci
republik. To se týká hlavně otázek
ekonomických.
K těmto argumentům přidávám
další, svoje.
Ponechání legislativních pravomocí
ve věcech církví a náboženských
společností Federálnímu shromáždění
usnadní realizaci paktu o mezinárodních a
občanských právech a náboženská
práva nepatří v těchto právech
k posledním v ČSFR, kde se předpokládá
jednotná zákonná úprava církevních
záležitostí v signatářských
státech.
Pokud dojde k určení legislativní pravomoci
ve věcech církví a náboženských
společností národním radám,
může docházet k některým paradoxním
situacím. Některé církve totiž
mají ústředí v jedné republice,
a věřící této církve
jsou rozprostřeni po celém území České
a Slovenské Federativní Republiky. Jsou to například
církev řeckokatolická, která má
svého biskupa Jána Hirku v Prešově a
farnosti této církve jsou jak v Čechách,
tak i na Moravě, tak například i zde v Praze
(poblíž Karlova mostu). Druhý případ
je opačný. Pravoslavný metropolita Dorothej
sídlí v Praze. Velice živé společenství
této církve je na Moravě, v Olomouci, ovšem
nejvíce věřících pravoslavných
je na Slovensku. Jaké situace by v těchto a dalších
případech nastaly, když by republiky přijaly
rozdílné církevní zákony, snad
nemusím blíže rozvádět.
Proto se přimlouvám za doplnění jednotné
právní úpravy Federálního shromáždění
ve věcech církví a náboženských
společností do článku 37 odstavec
3.
Zakončím opět citací z dopisu kardinála
Tomáška: "Věřím, že
bude mé žádosti vyhověno v zájmu
církví a náboženských společností
i v zájmu celé naší České
a Slovenské Federativní Republiky. Děkuji
vám a přeji vám, a také u pána
Boha vyprošuji hojnost darů pro vaši náročnou
a odpovědnou službu" Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Kopřivovi.
Před ukončením dnešní schůze
dovolte dvě organizační sdělení:
Zpravodajové, předsedové a místopředsedové
ústavně právních výborů
a navrhovatelé, včetně místopředsedy
federální vlády, dr. Rychetského,
se sejdou nyní, po ukončení schůze
v místnosti č. 026. Členové předsednictva
Slovenské národní rady jsou očekáváni
před Federálním shromážděním,
kde na ně čeká autobus, který je odveze
do příslušných hotelů. Přeji
vám dobrou noc. Zítra začínáme
v 9.00 hodin. Prosím o přesnost, je ještě
hodně diskusních vystoupení.