Ústavně právní výbory vyhověly
také požadavkům návrhů některých
výborů našich sněmoven, aby byl upřesněn
pojem "svěřené působnosti"
a aby tento pojem byl postaven na ústavní základ.
Když porovnáte texty, tak zjistíte, že
ve všech případech je použito výrazu,
že jde o působnost svěřenou tímto
nebo jiným ústavním zákonem, nikoli,
že jde o svěřené působnosti např.
republikami ad hoc.
Dovolte mi, abych se vrátil k některým pozměňovacím
návrhům, které byly ještě dnes
ústavně právním výborem projednány
a na kterých chci také demonstrovat, že rozhodování
v ústavně právních výborech,
ale ani v jiných, nebylo tak jednoznačné
a jednoduché.
Znovu bych chtěl upozornit, tak jak to už poslanec
Valko udělal, že v dodatku ke zprávě
ústavně právních výborů
bod 1 byl schválen jenom ústavně právním
výborem Sněmovny lidu, zřejmě někteří
kolegové už tady na to upozorňovali, ve Sněmovně
národů nebyl schválen a pokud sněmovny
rozhodnou, bude zapotřebí ho projednat znovu.
Je to dodatek k odstavci 4, článek 4, který
souvisí - když se podíváte na zpravodajskou
zprávu - a pokouší se řešit nebo
pomáhá řešit článek 17,
ke kterému se ještě dostanu.
Ústavně právní výbory dnes
znovu jednaly o návrhu našich výborů,
aby do článku 11, který se týká
sestavování státních rozpočtů,
byl zabudován zákaz přerozdělování
finančních prostředků mezi jednotlivými
rozpočty. Nakonec výbory bez hlasování
rozpravou akceptovaly stanovisko, že jde o rozpočty
tří suverénních subjektů, že
je jejich pravomocí, jak budou hospodařit se svými
rozpočty, včetně toho, zda přijmou
nebo nepřijmou takový zákaz.
Dneska byl znovu posouzen článek 14, kde byl vznesen
návrh, aby v odstavci 2 byla vypuštěna poslední
věta, t.j. rotace guvernéra Ústřední
banky. Chtěl bych informovat sněmovnu, že tento
návrh získal minoritní vótum ve Sněmovně
lidu, jinak nebyl přijat.
Velká diskuse dnes byla rovněž k článku
17 a je potřeba informovat sněmovny, že zde
byly vzneseny dva návrhy: jednak k písmenu c) článku
17, kde po určité modifikaci tohoto článku
c) bylo navrženo, aby zde byla zařazena ropa. Tento
návrh neprošel, získal minoritní vótum
ve Sněmovně lidu.
Dále byl navržen nový článek
nový odstavec pod písmenem d) ve znění
"Výkon státní správy v oblasti
energetických a jiných rozvodných sítí
s celostátní působností". Rovněž
tento návrh neprošel a získal opět minoritní
vótum Sněmovny lidu.
Stejně tak v článku 20 byl návrh,
aby věta odstavce nebo písmena a) do věty
"Zákonná úprava ve věcech pošt
a telekomunikací" byl zabudován pojem nebo
kategorie "informační soustava". Tento
návrh neprošel, získal minoritní vótum
ústavně právního výboru Sněmovny
lidu. Jinak bylo poukazováno na to, že tato úprava
je v článku 23. Na závěr bych chtěl
jenom upozornit na článek 21, který je svým
způsobem demonstrací syntézy mezi návrhem
Slovenské národní rady a České
národní rady. Je zde rovněž ta úprava,
tak jak jsme o ní hovořili: je to zákonná
úprava v zásadních věcech životního
prostředí. V české úpravě
bylo životní prostředí dekomponováno
na jednotlivé složky, byly návrhy na demonstrační
výpočet. Myslím si, že to není
ani tak kompromis, ale že je to rozumné řešení,
jinak jsme si také vysvětlili na výborech,
že v tomto zákoně, tak jak je koncipován,
není možné používat demonstrativní
výpočet, protože v kompetenci federace je pouze
to, co je zde v tomto zákoně výslovně
uvedeno.
Dámy a pánově, to je všechno. Jinak
se připojuji k doporučení kolegy Valka.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji společnému
zpravodaji výborů Sněmovny národů
poslanci Mečlovi a zahajuji rozpravu.
Poslanec SL V. Benda: Vážený pane předsedo,
milý pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
mám jenom procedurální výhradu proti
konstatování obou zpravodajů, týkající
se první úpravy dodatků, že nebyla schválena
dostatečným počtem hlasů ve výborech.
To je pravda, ale už tady společní zpravodajové
uvedli a už předtím pan profesor Jičínský,
že celá společná zpráva, celý
dodatek nebyl schválen přinejmenším
v jednom z výborů, právě proto abychom
obešli procedurální pochybnosti, také
jsme hlasovali na samém počátku jednání
o tom, jestli společnou zprávu - tisk 369 a dodatek,
který nám byl dnes rozdán do lavic bereme
jako základ pro naše dnešní jednání,
jako definitivní verzi návrhu zákona. Toto
hlasování jednoznačně dopadlo, že
ano, čili nemá smysl zpochybňovat, jestli
o některých bodech se musí ještě
znovu hlasovat jako o pozměňovacích návrzích.
Toto je základní text, to jsme si odhlasovali a
všechno ostatní jsou pozměňovací
návrhy.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Bendovi.
Doporučoval bych, abychom zahájili rozpravu, tento
procedurální problém abychom teď momentálně
neřešili, budeme se jím zabývat před
hlasováním o jednotlivých pozměňovacích
návrzích, kterých nepochybně bude
více a před hlasováním o vlastním
návrhu zákona.
První se do rozpravy přihlásil předseda
federální vlády pan Marián Čalfa.
Uděluji mu slovo.
Předseda vlády ČSFR M. Čalfa: Vážený
pán predsedajúci, vážený pán
predseda, vážené Federálne zhromaždenie.
Dovoľte mi, aby som v rámci rozpravy vyjadril podporu
predloženej novele ústavného zákona
o československej federácii. Verím, že
po prerokovaní a schválení vo všetkých
troch vládach a republikových parlamentoch sa blížime
k úspešnému dovŕšeniu úsilia
o vymedzenie kompetencií v našom štáte.
Je skutočne už najvyšší čas,
aby sa stanovili akési pravidlá, aby sme sa mohli
plne venovať ekonomickým premenám a zodpovednému
rozhodovaniu o nich.
Boli sme svedkami toho, koľko ťažkostí,
vysvetľovania a hľadania prijateľného kompromisu
vznik navrhovanej úpravy sprevádzal. Boli to práve
diskusie okolo kompetencií, ktoré od tohtoročného
leta najvýraznejšie čerili hladinu našej
politickej scény a verejnej mienky. Dôvod je dvojaký.
Predovšetkým je dôležité ako organizačne
zabezpečíme fungovanie nášho štátu
a usporiadame jeho výkonnú moc, po druhé,
nemenej významná je aj skutočnosť, že
sa tieto problémy dotýkajú citlivej otázky
vzťahu medzi našimi národmi a národnosťami.
Stanovisko federálnej vlády k štátoprávnemu
usporiadaniu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky
som tu na pôde Federálneho zhromaždenia prezentoval
tak v programovom vyhlásení ako aj vo svojom prejave
k objasneniu scenára ekonomickej reformy. Obsah oboch dvoch
vyhlásení sa opieral o program, ktorému dali
naši občania v slobodných voľbách
najväčšiu dôveru. To, čo uľahčovalo
prácu, bola všeobecná snaha o revíziu
doterajšieho prevážne administratívneho
centralistického štátoprávneho usporiadania.
Zároveň jsme vždy upozorňovali na to,
že v súčasných svetových, ekonomických
a politických podmienkach nemôže dôjsť
z tohto dôvodu k ekonomíckym a politíckym
stratám, ktoré by mali veľmi ťaživý
dopad na občanov celej krajiny.
Vôľa po spoločnom štáte zostáva
iba neoverenou deklaráciou, pokiaľ nie je spojená
práve s týmto hľadiskom. Naša mladá
demokracia hľadá svoju tvár i v novom usporiadaní
vzťahov našich národov. Zbavujeme sa centralizácie
na federálnej i republikovej úrovni. Hľadáme
novú podobu vzťahov - občan - štát
- i vyjadrenie tohto vzťahu v štátnom usporiadaní.
Nepotrebujeme republiky na uspokojenie záujmov republikových
politikov. Nepotrebujeme federáciu na uspokojovanie záujmov
federálnych politikov. Konečne, samotné delenie
na republikových a federálnych politikov je vo svojej
podstate falošné a chybné. Nič takého
neexistuje. (Potlesk.)
Sú len federálne a republikové orgány
vedené politickými reprezentáciami, ktoré
zvíťazili v slobodných voľbách.
Federáciu nechápeme v rozpore s ideou dielnych republík.
Naším cieľom je štát s vysokou medzinárodnou
autoritou a takým vnútorným usporiadaním,
ktoré by uspokojovalo potreby ľudí v ňom
žijúcich. Federácia musí prinášať
úžitok pre obe strany a jej efektívnosť
by mala byť väčšia než len jednoduchý
súčet slovenských a českých
kapacít.
Z tohto zorného uhla sa nám akékoľvek
tzv. spory o kompetencie môžu javiť len ako hľadanie,
i keď namáhavé, optimálneho usporiadania
vzťahov. Politika je sférou záujmov, ale len
záujmy našich občanov sú základom,
na ktorom možno dôjsť ku zhode.
Federáciu chápu občania oboch republík
ako vzájomne prospešné propojenie síl,
na ktorom občania oboch republík najviac získajú.
Slovák, Čech, Maďar, Poliak či Rusín,
alebo i ďalší príslušníci
iných národností žijúcich v tejto
krajine, musia z toho, že žijeme v jednom štáte,
získať maximum pro svoju životnú úroveň,
bezpečnosť a kultúrny rozvoj. (Potlesk.)
To vôbec nie je v rozpore s decentralizáciou ekonomického
riadenia a štátnej správy, ktorá sa
nota bene nezastaví ani na úrovni vzťahov republík
a federácie. Budujeme modernú, demokratickú,
občiansku spoločnosť. Buduje ju federálna
vláda, budujú ju národné vlády
a parlamenty, budujete ju vy, poslanci Federálneho zhromaždenia.
Odstránenie byrokracie z riadenia hospodárstva nie
je otázkou obmedzovania tohto riadenia na úrovni
federácie a prenesenia bývalých právomocí
na republikové orgány. Byrokraciu nelikvidujeme
prenesením na iný subjekt, ale silou mechanizmov,
ktoré musí uviesť do života ekonomícka
reforma. (Potlesk.)
Slobodný trh, ku ktorému smerujeme, odoberie mnohé
z povinností republikám a dá ich podnikateľom
priamo v podnikoch, družstvách či iných
prevádzkach. Do ich konkrétneho rozhodovania nebude
štát zasahovať. A oni budú hľadať
efektívnosť svojho podnikania v mieste svojej pôsobnosti,
v rámci republík, federácie, ale i v medzinárodnom
meradle. Život tak sám upraví pomery a zbaví
nás zbytočných emócií.
V priebehu jesene som mal mnoho možnosti hovoriť s ľudmi
nejrôznejších profesií, veku či
názorov. Zo strany týchto ľudí absolútne
dominoval záujem o ďalší ekonomický
vývoj, o vlastnú prácu, o výšku
mzdy, ceny, nájomné - teda o vlastný život.
To je teda to, čo v rozhodujúcej miere vnímajú
naši občania a musia to teda vnímať aj
ich predstavitelia. Mne ako slovenskému politikovi príliš
leží na srdci osud Slovenska, než aby som si
neuvedomoval, aké dôležité je postupovať
v zhode s názormi obyčajných ľudí.
Napriek určitým prejavom podozrievania a neporozumenia
sympatickou črtou zostáva, že drvivá
väčšina ľudí v oboch našich
republikách hľadí s nádejou na náš
spoločný štát. Ich pozornosť nezískavajú
extrémistické programy. Svoju perspektívu
jednoznačne spájajú s federatívnou
formou usporiadania nášho štátu, s hľadaním
spôsobu, ako ho zefektívniť ako spoločenstvo
ľudí, ktorí majú vedomie svojej národnej
príslušnosti, ako nový výraz občianskej
spoločnosti.
Nové usporiadanie pôsobnosti právneho štátu
nebude efektívne len preto, že v ňom nájdeme
novú kvalitu vzťahov. Táto efektívnosť
je spojená s perspektívou širších
integrovaných regiónov. Svetové a európske
spoločenstvá rátajú s Československom
ako s jednotným štátom a ich predstavitelia
nám to dávajú pri každej príležitosti
nahlas najavo.
Chcel by som sa zmieniť o jednom. Prečítal
som si tvrdenie - citujem - že "federáciu v jej
doterajšej podobe treba rozbiť a na troskách
vystaviť federáciu novú, úplne odlišnú".
Koniec citácie. Niekedy sa tiež uvádza, že
by sa federácia mala vytvoriť zmluvou republík.
V týchto myšlienkach je mnoho pozitívneho,
ale i mnoho rizík.
Pani Burešová v tejto súvislosti znovu oživila
historické povedomie, že náš štát
vznikol v roku 1918 ako unitárny štát a v roku
1968 bol usporiadaný ako štát federatívny.
Jeho medzinárodnopolitické postavenie jako jednotného
štátu sa však zmenilo. Preto nemôžeme
zmeny doterajšieho štátoprávneho usporiadania,
i keď uvažované formou troch ústav, považovať
za vytvorenie nového nástupníckeho štátu,
ktorého podoba bude predurčená republikovými
ústavami a potvrdená zmluvou uzavretou medzi nimi.
Mám ten názor, že o štátopravnom
usporiadaní Českej a Slovenskej Federatívnej
Republike a o rozdelení pôsobností medzi federáciou
a republikami musia rozhodnúť zákonodarné
zbory, ktoré jediné sú kompetentné
prijať nové ústavy a vyjadriť ich prijatím
vôľu našich občanov, národov a národností,
žiť vo federatívnom štáte. (Potlesk.)
Nové usporiadanie našej federácie by malo byť
založené ústavne, a nie zmluvne. Zmluva totiž
predpokladá konsens dvoch strán a to je veľmi
krehký základ pre ďalšie trvanie 70 rokov
existujúceho štátu.
Vážené poslankyne a poslanci, nebudem tu rozoberať
jednotlivé zmeny kompetencií, pretože sa o
nich dostatočne diskutovalo a mali sme možnosť
sa s nimi dôkladne zoznámiť. Vychádzali
sme z faktu, že je treba decentralizovať pôsobnosti
predovšetkým tak, aby umožnili realizáciu
ekonomíckych premien. Zmyslom úpravy ústavného
zákona o československej federácii nie je
to, že vytvoríme alebo uberieme niekde jeden, dva,
alebo tri ďalšie úrady alebo kancelárie,
ale to, aby sa naši ľudia mali lepšie. Z tohto
pohľadu ho posudzujeme a uvedieme do života.
Neustále sa hovorí o delení právomocí
a kompetencií. To je jedna stránka mince. Novela
zákona však znamená, a na to zvlášť
upozorňujem, nové delenie zodpovednosti. Predložený
návrh je nutným a potrebným krokom k tomu,
aby sme sa mohli plne venovať práci, na konci ktorej
je stabilný, demokratický štát a ľudia
prežívajúci život, aký si prajú.
Vážené poslankyne a poslanci, odporúčam,
aby sa návrh ústavného zákona o československej
federácii prijal v znení predloženom Slovenskou
národnou radou a upravený podľa spravodajských
správ výborov Federálneho zhromaždenia.
Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu předsedovi
federální vlády za stanovisko vlády
k předložené syntéze iniciativních
návrhů Slovenské národní rady
a České národní rady.
Konstatuji, že do diskuse se přihlásila řada
poslanců. Pokud se další poslanci hlásí
do diskuse, prosím, aby podali písemné přihlášky.
Nyní budeme postupovat tak, že jednotliví diskutující
budou zařazováni na pořad podle toho, jak
se přihlásili. Konstatuji pouze, že se do diskuse
přihlásila řada členů předsednictva,
kteří, pokud se nemýlím, ve smyslu
§ 15 jednacího řádu mají přednostní
právo, aby vystoupili v diskusi, takže z tohoto hlediska
dostanou slovo dříve než ostatní poslanci.
Než zahájím diskusi, jednu historickou poznámku,
zejména na adresu mladších členů
tohoto Federálního shromáždění.
Je myslím symboIické, že tento svým
způsobem rozhodující zákon pro skutečně
nový obsah československé federace přijímáme
na základě shodného postupu, jaký
stál u zrodu Československé federace. I tehdy
předložila Slovenská a Česká
národní rada iniciativní návrh na
změnu unitárního státu ve stát
federativní. Myslím, ze tato skutečnost je
vzájemná a že projednáváni tohoto
zákona a rozhodnutí o něm by mělo
být pozitivním navázáním na
změnu charakteru československého státu
ve stát federativní tak, aby umožnil skutečné
demokratické soužití občanů v
obou republikách.
Nyní dávám slovo předsedovi Sněmovny
lidu poslanci Rudolfu Battěkovi.
Předseda SL R. Battěk: Pane předsedo, pane
předsedající, vážené poslankyně,
vážení poslanci, vážení
hosté, považuji za správné krátce
vás oslovit nikoliv proto, abych zvyšoval důstojnou
vážnost tohoto shromáždění
a už vůbec ne proto, abych apeloval na vaši politickou
prozíravost. I když v koutku duše i na tuto bludičku
v myslích politiků spoléhám.
Kladu si otázku: může být projednání
novely ústavního zákona o československé
federaci tak velkým problémem pro ty, kdo politickou
vůli k federaci a těsnému soužití
republik, jejich národů a národností
zřetelně projevuji a projevili v průběhu
uplynulých měsíců? Byl bych spokojen,
kdyby odpověď na tuto otázku dal průběh
našeho jednání.
Považuji za správné říci: pokud
má někdo z nás pocit, že se zde bude
jednat o bytí či nebytí federace, chápe
se dnešního úkolu z mylné pozice. O
nic takového nejde. Zbavme, prosím, atmosféru
našeho jednání emotivně akcentovaných
projevů. Nikdo nám nestanovil žádné
bariéry pro naše rozhodování, pokud
jsme si je nestanovili sami. Svým způsobem jde o
běžný pracovní úkol, pro jehož
splnění jsme dostatečně disponováni.
Nepleťme si také úkol rozdělení
kompetencí s přidělováním privilegií.
Získané kompetence se stávají závazkem,
který se v praxi může projevit jako nezáviděníhodný
úkol.
Měli bychom připustit, že z hlediska morálně
politické odpovědnosti se poslanci a ministři
nedělí na federální, českorepublikové
či slovenskorepublikové, jak zde už bylo zmíněno.
Člen kteréhokoliv zákonodárného
sboru či vládní sestavy by měl přijmout
za své, že nese společnou odpovědnost
za celý stát, za obě republiky, za každého
občana našeho státního společenství.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, nedejme se mást bedlivou pozorností, s
níž nás budou sledovat členové
stejně vážených vrcholných politických
institucí. Oni stejně jako my, si přejeme,
aby při našem jednání spíše
než atmosféra zarputilosti politických odpůrců
převládl v této síni duch porozumění
pro splnění neodkladného úkolu. Děkuji
za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nyní má slovo
předseda Sněmovny národů poslanec
Šútovec.
Předseda SN M. Šútovec: Vážený
pán predseda, pán predsedajúci, vážené
Federálne zhromaždenie, v hodinách, ktoré
sú pred nami a ktoré niektorým pripadajú
ako osudové, máme svojím rozhodnutím
zavŕšiť jednu líniu zložitých
procesov prerodu nášho štátu zo štátu
diktatúry jediného všeobjímajúceho
záujmu na štát pokojného, vyváženého
a pritom dynamického súžitia mnohých
a rozličných záujmov.
Za sebou sa pokúšame nechať málo komplikovaný
nedemokratický model priamočiarych hierarchických
vzťahov a pred očami - i keď nie ešte v
plnom vedomí - máme zložitý model mnohoúrovňových
interakcií, hľadania, artikulovania, zlaďovania
a uspokojovania záujmov jednotlivcov, rodín, miestnych
a iných komunít, sociálnych skupín,
národností, národov i republík.
Chcel by som, abysme si všetci v tejto chvíli uvedomili
štátnickú a štátotvornú
cenu empatice, toho nádherného aktu vcítenia
sa do túžob, nádejí a potrieb tých
druhých.
Ako predseda Snemovne národov obraciam sa osobitne na poslancov
tejto snemovne so želaním, aby rokovali vecne, zdržanlivo
a tolerantne. Želal by som si, vážené
poslankyne a vážení poslanci, aby ste si ešte
raz pripomenuli to, čo istotne viete, že vychádzať
v ústrety inému záujmu značí
zároveň upravovať cestu pre svoj záujem,
(Potlesk.) že pokojné zosúlaďovanie záujmov
nie je nič katastrofické a nedôstojné,
ale že práve to je základnou metódou
demokratickej politiky a vôbec základom správania
sa každého slušného a dospelého
človeka.
Prosím, abyste rokovali a rozhodovali tak, aby sa tieto
osudové hodiny nášho štátu zmenili
na jeho hviezdne hodiny. Ďakujem. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji předsedovi
Sněmovny národů a nyní uděluji
slovo poslanci Bakšayovi.
Poslanec SL J. Bakšay: Vážený pán
predseda, predsedajúci, kolegyne a kolegovia, dámy
a páni, po roku budovania demokracie a právneho
štátu sme dnes my, poslanci Federálneho zhromaždenia
pristúpili k maturitnej skúške. Maturitnej
skúške zrelosti uniesť bremeno slobody, demokracie
a práva. Maturitná komisia čaká vonku,
mimo nášho parlamentného mauzolea. Je to ptnasťmiliónov
našich občanov, ktorí nám veria. Veria,
že pripravíme pre nich zákonné predpoklady
pre život v spoločnom federatívnom štáte,
štáte zdravom a prosperujúcom, v štáte
dynamicky sa rozvíjajúcom. Po štyridsaťročnom
období diktatúry a temna budujeme novú humánnu
komunitu občanov. Títo občania sa jasne vyjadrujú
za spoločný život v štáte, ktorí
založili naši predkovia, páni Masaryk a Štefánik.