Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající místopředseda FS K. Ďakujem. Kto chce ešte vystúpiť v rozprave? Poslanec Gurtler.

Poslanec SL Š. Gúrtler: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, chtěl bych se vyjádřit velice krátce k zákonu č. 318, v bodu 2 § 1, že v původním návrhu bylo, že jmenuje a odvolává předsednictvo Federálního shromáždění. Je změněno, že pouze volí Federální shromáždění. Zůstává otevřena otázka, jak už zde bylo řečeno, kdo bude navrhovat.

V § 2 ke všem otázkám, které už byly řečeny, považoval bych za krajně nepřijatelně vypustit variantu a), b), c) d) . Původní návrh obsahuje hlavně náplň práce armády a celého sboru.

Pokud by tato písmena - tři z nich - byla vypuštěna, musel bych se ptát, čím se vůbec bude zabývat.

Pokud se jedná hlavně o písmeno b), pokud armáda bude armádou, domnívám se, že to musí zůstat, aby bojová, taktická, operační a odborná příprava byla řízena, kontrolována a vykazována, čím se vůbec zabývá. Jestli by toto mělo být vypuštěno, považoval bych to za nešťastně řešení.

Pokud jde o § 4, je tam navrhováno vypustit odstavec 3. Domnívám se, že by paragraf mohl být vypuštěn, pokud by současně bylo v § 4 odstavec 2 zakotveno, jakým způsobem se má provádět.

Nedomnívám se, že je šťastná formulace ,,k jednotlivým inspekčním akcím jsou inspektoři zplnomocňováni generálním inspektorem". Domnívám se, že bude mnohem šťastnější, aby tito inspektoři měli určitou pravomoc a o výsledku své inspekce podávali neprodleně - písemně případně jiným způsobem - zprávu generálnímu inspektorátu.

U § 5, kde se v článku 2 mluví v plurálu "ministři", nevím, zda se u nás uvažuje, jak je to v některých zemích světa, že každý druh vojsk má svého ministra, a že bychom toto měli zavést. Nebo jestli se myslí ministři v národním smyslu, v národních vládách. Pokud je mi známa koncepce, kompetenční zákon o něčem podobném nehovoří, nechápu, proč se tam mluví v množném čísle, když navíc inspektorátu nebudou podléhat ministerstva vnitra vůbec.

Paragraf 7, kde se hovoří "generální inspektor podává zprávu orgánům Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady" - domnívám se, že by tam mělo být přibližně stanoveno, jak často tyto zprávy bude podávat: zda dvakrát do roka, na požádání nebo podle potřeby.

Paragraf 8 v poslední větě dole je napsáno: "ve statutu mohou být stanoveny další úkoly generálního inspektora". Domnívám se, že v zákoně by se nemělo říkat "mohou být", ale přesně by se mělo stanovit, že "budou stanoveny další úkoly generálního inspektora".

K poznámce, že generálním inspektorem musí být pouze důstojník, bych chtěl říci, že to tam není v žádném paragrafu. Lze však předpokládat z profesionálního hlediska, že by bylo správně, když má někdo posuzovat tuto činnost, aby to byl důstojník, který rozumí oč se vůbec v jednání mluví. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má pán spravodajca poslanec Kovář.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Kovář: Položil bych panu Gúrtlerovi otázku, protože z jeho vystoupeni není jasné, jaké pozměňovací návrhy předkládá, pokud nějaké předkládá. (Poté se oba poslanci spolu domlouvali.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má pán poslanec Černý.

Poslanec SL A. Černý: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, tak jako základním principem demokracie je oddělení moci zákonodárné od moci výkonné a od moci soudní, tak i praktický výkon těchto principů lze formulovat jako princip pravomoci, odpovědnosti a nezávislé kontroly. Ministr obrany se svým aparátem, se svým ministerstvem, má určitou dávku pravomocí a nese určitou dávku odpovědnosti. Jakákoliv forma autokontroly se nikde neosvědčila. Je jistě, že ministr obrany bude mít svou inspekci, ale je to pouze vnitřní kontrola, která slouží ministrovi osobně. Jestliže má být takový mocensky kolos, jako je armáda, skutečné účinné kontrolován, pak tato kontrola musí byt nezávislá. A v demokratickém parlamentním zřízeni jediná forma nezávislé kontroly je přes parlament.

Kontrola parlamentem musí být účinná, nemůže být pouze formální. Jestliže bychom tedy okleštili pravomoci generálního inspektora, jak to navrhoval poslanec Mlynárik, tato kontrola by se stala formální, protože podstatou armády nejsou jen lidské vztahy v armádě, ale podstatou armády je její bojová schopnost a bojová pohotovost. To platí i v nynější situaci, kdy se celá Evropa snaží o odzbrojení, o smlouvy, které by měly zamezit konfliktům.

Pokud existuje armáda, musí to byt armáda účinná. To znamená, ze právě podstatu věcí, které dělají armádu bojeschopnou, je nutné kontrolovat.

Nejúčinnějším nástrojem kontroly je kontrola rozpočtem. Ale kontrola rozpočtem je absolutně neúčinná, jestliže kontrolní orgán nemá podrobný pohled do mechanismů, které kontroluje. Jestliže tedy generální inspektor nebude moci udělat inspekci pokud jde o bojovou a mobilizační pohotovost, o odbornou přípravu velitelů, stavu připravenosti výzbroje, týlového zabezpečení a všech těchto věcí, nemůže kontrolu rozpočtem účinně uplatnit.

Na závěr bych chtěl říci, že institut generálního inspektora je zřizován právě proto, aby existovala nezávislá, účinná kontrola armády. Jestliže kontrola nebude mít reálný základ, jestliže nebude skutečná, faktická, pak se obávám, že generální inspektor by byl pouze dalším více či měně lukrativním křeslem bez jakéhokoli obsahu. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má poslanec Malý.

Poslanec SL M. Malý: Hovoříme zde o tom, že generální inspektorát bude spadat pod Federální shromáždění. Dovolte mi otázku. Pod koho? Pod předsednictvo, plénum, branný a bezpečnostní výbor nebo jeho podvýbor? Myslím si, že v této chvíli bychom se měli bavit o tom, kdo to jmenovitě a za jakých podmínek bude.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má poslanec Stome.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec K. Stome: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, já nerad, ale budu muset zřejmě se ponořit do debat, které vedly branně a bezpečnostní výbory. Branným a bezpečnostním výborům neuniklo, že zřízení generálního inspektora je záležitostí natolik moderní, že se musí nutně setkat s odporem ve vědomi některých lidí. Je to institut značně neobvyklý a značně nový i v zemích s tradiční demokracií. Samozřejmě, že pojem resortní neprůhledně armády, která u nás fungovala prakticky půl století, jaksi musel zanechat určitě následky v tom, zda máme mít armádu průhlednou a armádu kontrolovatelnou.

Já se samozřejmě vůbec nedivím a my jsme se v branných a bezpečnostních výborech ani nedivili tomu, když zřízení generální inspekce bylo chápáno některými hlasy jakožto zásah do kompetence ozbrojených ministerstev. Myslím tím zejména ministerstvo vnitra a ministerstvo národní obrany. Neuniklo branným a bezpečnostním výborům, že branný zákon v platném znění podřizuje v případě mobilizace a obdobných situací tyto ozbrojené složky všechny pod ministerstvo národní obrany, a že tedy generální inspektor musí mít právo právě v těchto krizových situacích zjišťovat úroveň těchto zbrojených sborů, a to v celé šíři. Branné a bezpečnostní výbory se zabývaly nejen historií Československé republiky, tedy republiky první, protože generální inspektor či inspektorát po druhé světové válce byla instituce, která se jenom okrajově mihla systémem československé legislativy a prakticky se asi vůbec neprojevila ve vnějším světe tak, aby byla zaznamenáníhodná. A zjistily si výbory, že orgánu vojenské inspekce za první republiky příslušelo vykonávat dozor, kontrolovat duch a kázeň armády, bojeschopnost, stupeň výcviku a výchovy ve všech oborech, pohotovost a materiální stav armády, vnitřní pořádek a chod služby, zjišťovat individuální způsobilost důstojníků a plnění služebních předpisů obdobnou situaci má kontrola francouzská, kde je na všechny druhy zbraní zvláštní inspektor, který kontroluje rovněž toto všechno. Tak z těchto důvodů zní text 318 tak, jak zní. To na adresu těch pozměňovacích návrhů, které vycházely z toho, že je třeba odmítnou jakési křížení kompetencí.

Jestli bychom tedy to probrali bod po bodu, tak bych se vrátil k jednotlivým bodům jednotlivých poslanců. Protože jsem však dostal slovo a nevím, jestli rozprava skončila nebo jestli chce ještě někdo hovořit, poprosím pana předsedu, aby učinil procedurální opatření, t.j. dotázal se, zda ještě někteří poslanci chtějí hovořit a pokračovat v rozpravě.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem pánu poslanci Stome. Chce niekto vystúpiť v rozprave? Keď nie, prehlasujem rozpravu za skončenú. Praje si záverečné slovo zástupca navrhovateľa? Nech sa páči.

Poslanec SL P. Jégl: Já bych se věnoval jednotlivým pozměňovacím návrhům a dotazům, které byly vzneseny.

Pan poslanec Blažek. Ten měl pozměňovací návrh, který se týká § l, což je procedura vlastni instalace do funkce federálního inspektora. Zde navrhuje, specifikovat oprávněni k návrhu inspektora.

Já bych nejdříve zdůvodnil, proč jsme tuto otázku nepovažovali za nutno zdůrazňovat a proč jsme prostě konstatovali, ze osobu inspektora volí Federální shromáždění. Rozumí se, že samo sebou ho budou navrhovat poslanci Federálního shromáždění, protože se v podstatě jedná o obdobnou proceduru, jako když si volí Federální shromážděni předsednictva svých sněmoven. Generální inspektor bude parlamentním orgánem, tudíž je logické, že ty návrhy měli podávat jednotliví poslanci, poslanecké frakce pod. Pan Blažek navrhuje, aby k návrhům byl oprávněn prezident, Federální shromáždění, federální vláda, aby generálního inspektora jmenovalo Federální shromáždění. Jmenovat generálního inspektora Federální shromážděni dost těžko může, proto Federální shromáždění volí. A navíc není jasně v tomto případě . . . těch navrhovatelů je poněkud mnoho. Jak bychom tyto návrhy vlastně posuzovali? Dále mám dojem, že by to tuto proceduru komplikovalo.

Dále zde přednesl těž připomínku, která se týká současného ústavního postavení prezidenta jakožto vrchního velitele ozbrojených sil.

Touto otázkou jsme se také dost podrobně zabývali i ve výborech ústavně právních, nejen v branných a bezpečnostních. Současně postavení prezidenta je jistě reziduum, které tu zůstalo z doby Rakousko-Uherského mocnářství, to není v Evropě obvyklé. To ale není podstata věci. Tuto otázku budeme zvažovat.

Pokud bychom se chtěli zamýšlet nad vztahem prezidenta, tak bychom dále museli nastolovat otázku, co zde Rada obrany, jaký je vztah Rady obrany, případně k ministrovi. V našem pojetí jde skutečně o parlamentní orgán, který stojí více méně někde vedle Kanceláře Federálního shromáždění. Ten generální inspektor nebude to, co bylo za první republiky. Už zde o tom hovořil pan zpravodaj Stome. Za první republiky skutečně generálního inspektora jmenoval prezident republiky na návrh ministra obrany, jenže, zdůrazňuji, nebyl to orgán parlamentní kontroly, ale byl to orgán podřízený ministrovi a byla to vojenská osoba, která byla zmocněna v ozbrojených silách pochopitelně i velet, dávat příkazy k odstranění zjištěných závad, které byly v rozporu s vyhláškami a směrnícemí ministerstva národní obrany a dekrety prezidenta. Generální inspektor v tomto pojetí je zde čínítelem, který bude zřízen zákonem Federálního shromáždění, což je poněkud jiné.

Dále bych ještě připomenul, že tímto nejsou dotčeny pravomoci prezidenta ani vlády v oblasti exekutivy. To je vše k návrhům pana Blažka.

Co se týče pana Mlynárika. Ten jako pan Klokner podává pozměňovací návrh k § 2.

Byl to také velice diskutovaný paragraf. Já bych chtěl upozornit zvláště na to, čeho si tady asi málokdo všiml, že totiž výčet § 2 není taxativní, ale je deklarativní. Já si skutečně myslím, že je zbytečně nějak omezovat působnost generálního inspektora, protože je to kontrolní orgán Federálního shromáždění a Federální shromáždění je ústavou pověřeno ke kontrole ozbrojených sil. Navíc, pokud bychom přijali pozměňovací návrhy, museli bychom se zamyslet nad tím, zda tento orgán nazveme generálním inspektorem. Potom by byl spíše více méně nějaký pověřenec Federálního shromáždění pro otázky vojenského školství a dodržování lidských práv v ozbrojených silách.

Dále k připomínce pana Mlynárika. Mám dojem, že zde došlo k nějakému nedorozumění. Zákon nestanoví, jaká osoba, zda civilní nebo vojenská má být generálním inspektorem. Pouze v § 8 uvádí v odstavci 2, že občan, který je zvolen generálním inspektorem, nebo jmenován inspektorem je po dobu výkonu této funkce osvobozen od služebních povinností. Tím se řeší otázka, pokud do této funkce bude jmenován voják, ať už tedy voják z povolání nebo voják mimo činnou službu, že tedy nebude moci nadále setrvávat ve služebním poměru, povoláván k vojenské činné službě. Týká se to pochopitelně nejen vojáků. Těch oblasti je celá řada.

Další připomínka k § 6 odstavci 2. Jde o doplnění prokurátorského dozoru. Já bych s tímto také nesouhlasil, protože se domnívám, že je to jistě reziduum komunistickému režimu. Prokurátorský dozor bychom tedy tímto neměli petrifikovat.

Pan poslanec Gúrtler - vynechat v § 4 odstavec 3. Mám opět dojem, že je to nedorozumění, protože on neustále hovořil o generálním inspektorátu, kdežto v pojetí tohoto zákona je to generální inspektor, orgán, který by měl někoho zplnomocňovat. Pokud by byla jeho připomínka brána jako relevantní, zřejmě by si vyžádala další úpravu zákona.

Dále měl pan poslanec Gúrtler dotaz, ohledně ministrů, v tomto případě jsou ministři odpovědní za ozbrojené síly. To se týká ministra obrany a federálního ministra vnitra, pod jehož pravomoc spadají vojska ministerstva vnitra. Pochopitelně jsme vycházeli ze současné dikce branného zákona. To, že vojska ministerstva vnitra budou pravděpodobně zrušena, je záležitost budoucnosti, my musíme respektovat současný stav.

Poslanec Malý vznesl dotaz, pod koho vlastně bude spadat generální inspektor, zda pod předsednictvo nebo jiný orgán, který jsme zvažovali už ve výboru a spočívá vtom, že v současné době nemáme pevný jednací řad Federálního shromaždení a budeme přijímat nový. Vtom novém pokud jsem dobře četl, je to velmi obecné, beru ho jako provizorní pro toto volební období Tyto věci by bylo lépe řešit operatívne ve Statusu Generálního inspektora ČSFR. Až bude nový jednací řád, který by měl dlouhodobější platnost, bylo by možné uvažovat o tom, že ustanovení z tohoto statusu budou doplněná do zákona. Dřív asi těžko.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem, prosím spravodajcov.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec K. Stome: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, pokusím se reagovat na některé body, které vyplynuly ještě z diskusních příspěvků. Především k panu poslanci Gürtlerovi. Pochopil jsem, že zřejmě preferuje francouzský model jak v § 4 odstavec 3, čili nezmocňovat inspektora, ale přímo jim pravomoce stanovit, a rovněž v § 8, že mohou, ale přímo jim úkoly určit nebo stanovit rozsah pravomocí.

Ve francouzském modelu inspektoři na jednotlivé druhy vojsk, na letectví, námořnictví, pozemní síly atd., jsou vymezení těmito druhy vojsk, kde jsou zmocněni vykonávat inspekce. Je tam velmi jednoduché jim přímo stanovit pravomoce a přímo je nezmocňovat. Oni mají také svůj aparát, který my nepředpokládáme v tomto modelu, který máme projednávat.

Se stejným pojetím souvisí i § 8, přímo stanovit statut, co současně inspektor by ještě mohl nebo naopak nemohl. Nemáme generálního inspektora, který by byl omezen na určité oblasti, ale chceme, aby mohl armádu zcela proniknout. Nesmíme totiž zapomínat na to, že jsme v období - a výbory branné a bezpečnostní o tom velmi diskutovaly - určitého přechodu vnitřního i vnějšího. Tyto přechody se promítnou v oblasti úrovní demokracie, ale nejen v úrovních demokracie, nýbrž i ve způsobech řešení těchto rozdílů v úrovních jednotlivých evropských států. Jestliže si vzpomeneme na vojenskou doktrínu, nebo předložení jejích zásad, což je už nějakou dobu, měli jsme tam uvedeno, že přestože máme armádu humanizovat, máme mít armádu a ozbrojené sily tak kvalitné, aby uměly chránit tento stát a dovedly integrovat do systému kolektivní evropské bezpečnosti s tou podmínkou, že v této své připravenosti budeme počítat i se zásahem mimo evropský kontinent. Domnívám se, že za této situace, by toto vysvětlení postačilo a že z toho vyplývá, že se předem nemůžeme vázat přesně vymezenými kompetencemi už nyní v zákoně, ale že je musíme ponechat Federálního shromáždění. Podle toho, jak vývoj půjde, bude si vyžadovat ony zprávy od generálního inspektora. Předpokládáme, že to bude malý útvar, čili žádný další úřad, ale je to vlastně Federální shromážděni zhutnělé do jedné osoby. Tato osoba musí k jednotlivým úkonům svých inspekci zmocnit další pracovníky, které zákonná předloha nazývá inspektora. Předpokládám, že toto vysvětlení by stačilo i k úvaze, zda se nyní na návrzích má trvat či nikoliv.

Dovolte mi ještě jednu poznámku navíc. Jsem povinen kolegovi Benčíkovi, který v ústavně právním výboru naznačil, že předloha zákona vyvolá velké diskuse a já jsem se domníval, že tomu tak nebude, v takovém rozsahu, přiznat, že jeho připomínka byla velmi oprávněná. Vám všem, jako zpravodaj, děkuji za zájem a hluboké pochopení této problematiky. Děkuji vám.