Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci:

Sněmovny lidu:

Andelová, Balgavý, Bartončik, Černý, Čič, Dienstbier st., Dlouhý Hanák, Jambor, Jenerál, Kapusta, Klaus, Kňažko, Kocáb, Konečný J., Kopřiva, Kováč, Kroupa, Lacina, Langoš, Minka, Miller, Novotný, Rajnič, Richterek, Soukup, Šidík, Špaček , Voleník, Záležáková

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Bratinka, Dostál, Grebeníček, Hradílek, Kaplanová, Kobylka, Ledl, Pernica J., Samková, Šolc, Štern, Tichý

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Čalfa, Kočtúch, Kulan, Mečiar, Slota, Tamás

(Řízení schůze převzal místopředseda FS K. Viktorín.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Vážené Federálne zhromaždenie, vážení hostia, otváram 6. deň spoločnej schôdze Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia a všetkých vás srdečne vítam.Rokovanie môžeme otvoriť, pretože je prítomná nadpolovičná väčšina poslancov Snemovne ľudu a tiež nadpolovičná väčšina poslancov Snemovne národov zvolených Českej republike i poslancov zvolených v Slovenskej republike.

Podľa ohlásenia dnes prerokúvame návrh zákona, ktorým sa dopĺňa zákon č. 427/1990 Zb., o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby (tlač 340), návrh zákona o Generálnom inšpektorovi ozbrojených síl Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky (tlač 222 ), a spoločnú správu výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 318), a správu vyšetrovacej komisie Federálneho zhromaždenia pre objasnenie udalosti 17. novembra 1989.

Na programe máme

Návrh zákona, ktorým sa dopĺňa zákona č. 427/1990 Zb., o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby (tlač 340). Prosím poslanca Jozefa Bakšaya, aby za iniciatívnu skupinu návrh odôvodnil .

Poslanec SL J. Bakšay: Vážený pán predseda, predsedajúci, dámy a páni, iniciatívna skupina poslancov prichádza s nepopulárnou, ale v tejto chvíli veľmi potrebnou novelizáciou zákona č. 427/1990 Zb., o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby .

Na stretnutiach s našimi voličmi sú nám signalizované isté postupy štátnych orgánov, ktoré vo svojom konečnom dôsledku vedú k uprednostňovaniu niektorých občanov v procese privatizácie. Podobné informácie dostávajú aj ministerstvá pre správu národného majetku a jeho privatizáciu.

Dovoľte mi popísať vám tieto zvýhodňovacie postupy. Štátne podniky, rôzne rozpočtové organizácie či družstvá, ktoré majú právo hospodárenia s nebytovými priestormi, alebo ich vlastnia, vypovedajú zmluvy o nájme nebytových priestorov štátnym organizáciám, ktoré v týchto nebytových priestoroch majú svoje prevádzky. Týmto vzniká nasledovná situácia: organizácia, ktorá dostala výpoveď z nebytového priestoru podľa zákona č. 116/1990 Zb. je povinná vysťahovať svoje vnútorné vybavenie prevádzkovej jednotky a toto previesť do svojich skladov, iných priestorov, či jednoducho predať. Týmto však nebytový priestor zostáva prázdny, stráca podľa § 2 odstavec 1 zákona č. 427/1990 Zb. charakter prevádzkovej jednotky a automaticky sa nemôže dostať do privatizačnej dražby.

Ak náhodou organizácia na výpoveď nereaguje, vzniká síce situácia, kedy nebytový priestor je užívaný bez právneho dôvodu, ale tiež prevádzková jednotka nemôže vstupovať do privatizačnej aukcie, a čo sa deje ďalej? Takto vyprázdnený nebytový priestor štátny podnik, majúci právo hospodárenia s nebytovým priestorom, obratom prenajme inému občanovi či zahraničnej firme. Keďže ide obvykle o veľmi atraktívne priestory na atraktívnom mieste, je možné predpokladať, že úplatkový socialistický mechanizmus tu prežíva významnú renesanciu. A čo strácame my všetci? Práve mimoriadne atraktívne prevádzkové jednotky, ktoré by vo verejnej dražbe pravdepodobne získali vysokú aukčnú cenu, sú z akcie vyradené! Tým však republikové fondy prejdú výraznou redukčnou diétou, a na druhej strane osobné kontá niektorých jedincov sa dostanú do nadváhového stavu, kde, žiaľ, náš štát ešte nemá vybudované orgány, ktoré by u týchto účtov uskutočnili dolečkovskú redukčnú diétu a ozdravili majiteľa takto pretučného konta.

Ďalej strácame hlavné zámery privatizačnej politiky vyjadrené v schválenom zákone č. 472/1990 Zb., o malej privatizácii, kde ceny prevádzkovej jednotky majú byť stanovené trhovo na dražbe, a že v zásade všetci občania majú mať rovnaké možnosti získať privatizovaný majetok. Navyše obvykle dôjde k odpredaju vnútorného vybavenia prevádzkovej jednotky novému prenajímateľovi za pomerne nízke ceny, kde získaná kúpna cena je príjmom štátnej organizácie a použitie týchto peňažných prostriedkov sa dá ťažko kontrolovať.

Ak zhrniem nasledovné nepriaznivé dôsledky týchto zákonných kľučiek, dostávame rezultát:

1. Zníži sa počet prevádzkových jednotiek ponúknutých na predaj vo verejnej dražbe.

2. Finančné prostriedky neprejdú do účtu republikových orgánov, ale do fondov organizácie.

3. Dôjde k neodvodnenému uprednostňovaniu skupín občanov využívajúcich svojich známosti pre získanie majetku za mimoriadne výhodných podmienok.

4. Vzniká tu živná pôda pre množstvo úplatkárskych afér.

Chcel by som podotknúť, že spomenuté postupy nie sú v priamom rozpore s platnými právnymi predpismi a že vlastne štátne organizácie len využívajú zákonnú možnosť § 12 zákona č. 116/1990 Zb. a preto pre nápravu stavu musíme využiť našu zákonodarnú právomoc.

Osobne by som zdôraznil, že som rád, že sa tento problém objavil, pretože svedčí o ekonomickom premýšľaní našich občanov, takže o privatizáciu a trhové hospodárstvo sa nemusíme obávať. Myslím si, že ani skorá novelizácia zákona č. 427/1990 Zb. nie je vyjadrením neschopnosti nášho parlamentu, ba práve naopak. Naši poslanci tu dokážu, že dokážu veľmi rýchle reagovať na javy, ktoré automaticky sprevádzajú prechod nášho štátu z neekonomiky do fungujúcej trhovej ekonomiky. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Návrh prerokovali výbory ústavnoprávne, výbory hospodárske a výbory pre plán a rozpočet Snemovne ľudu a Snemovne národov. Prosím spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu poslanca Milana Pohanku, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec M. Pohanka: Dobrý den všem, vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně, za iniciativní skupinu poslanců pan poslanec Bakšay přede mnou stručně a podstatně řekl všem potřebné. Řekl to s jemným - žena by možná použila termínu půvabným - satirickým podtónem, který přispíval k objasnění podstaty.

Já bych se spíš pokusil aktualizovat ten problém, proč s ním tolik spěcháme. Zákon, o kterém je řeč, nabyl účinnosti dnem 1. prosince. Připravoval se v chvatu, přece jenom delší dobu, ač malý co do počtu paragrafů, je to první zákonodárný krok k privatizaci. Bude se týkat spousty objektů a mnoha lidí, i když v jednotlivých případech nikoliv příliš velkých materiálních hodnot.

Předpokládaný obsah, který pak do zákona byl přijat, byl znám už delší dobu před tím, než dne 25. října byl tento zákon přijat. A tak již před tímto datem a také po něm docházelo k praktikám o kterých byla řeč a které do ne malé míry v realizaci zákona, t.j. tzv. malou privatizaci ohrožovaly a ohrožují. Jde nejen o zkušenosti poslanců, jak o tom byla zmínka úvodem, ale také o zkušenosti ministerstva pro privatizaci, kde se tyto poznatky hromadí a kde začali bít na poplach.

Pokud jde o konkrétní příklady, vyprávěl mi v našem ústavně právním výboru - on by to řekl lépe - náš kolega pan doktor Patočka, že ve svém volebním obvodu zjistil v případe jedné restaurace umístěné v nebytových prostorách v nájmu, ze které jeden z číšníků se zřejmě pokoutně dohodl tak, že byla dána výpověď z těchto nebytových prostor socialistické organizaci, které restaurace patřila, a dále bylo dohodnuto, že bude sice formálně restaurace z těchto prostor vyklizena - majetek přitom bývá různým způsobem zašantročován, levně prodáván apod. - ale fakticky v tomto konkrétním případě zůstane na místě a bude levně odprodán zmíněnému číšníkovi, který se rozhodl tam hospodařit. Podporujeme soukromé hospodaření. V podstatě by nešlo, jak se dřív říkalo, o věc nebezpečnou pro společnost, ale přece jen je to ohrožování té řádné organizace procesu privatizace, jak ji upravuje dnes už námi vydaný zákon a také velmi pohotově vydané zákony obou národních rad. Dnes se už připravuje předběžně seznam privatizačních jednotek a řada těchto jednotek umístěných v nájmu by mohla tedy privatizaci v této řádné formě uniknout, a s tím i zisky, které se předpokládají řádným prodejem v aukci. V podstatě jde o pokoutní obcházení zákona.

Novela byla projednána v ústavně právním výboru, jak jsem už řekl. Bohužel náš výbor v poslední době se schází velice oslaben o řadu členů, kteří jsou sice řádně omluvení, ale chybí k tomu, aby bylo možno dosáhnout při hlasování počtu kladných hlasů vyžadovaného jednacím řádem, t.j. nadpoloviční většiny všech poslanců. Takže při hlasování o předložení a doporučení tohoto zákona bylo sice docíleno většinového souhlasu, ale v průměru ve Sněmovně lidu 7 pro, 4 proti, žádný se nezdržel, čili bylo nás v každé sněmovně pouze 11. Přitom dnes ve Sněmovně lidu je nás už pouze 18 - snad by tento stav celkem stačil. Ze Sněmovny lidu by mohli být i dva, kteří by nesouhlasili a ještě by to prošlo. Ale ze Sněmovny národů je 20 členů a tam skutečně by stačil jeden hlas proti a vůbec by . . . prakticky se tady vylučuje hlasování podle jednacího řádu. Já na tento stav upozorňuji, omlouvám se současně. Přesto ale byla vypracována obvyklá předkládací zpráva pro Federální shromáždění s kladným doporučením. Měla tedy tyto formální vady.

Dále byla osnova projednána ještě ve dvou výborech, z nichž jedním byl výbor pro plán a rozpočet. O výsledku projednání ve výboru hospodářském podá zprávu druhý zpravodaj. Já bych se chtěl zmínit o výsledku projednání ve výboru pro plán a rozpočet. Tam jsme dostali stručné záporné vyjádření s tím, že se nedomnívají, že by předloha byla způsobilá. Odůvodnění nepřipojili, pouze navrhli vrátit návrh zákona tisk 340 navrhovatelům, aby posoudili, zda věc nelze řešit jiným způsobem. My jsme v expertní skupině, která se sešla včera, kde byli hlavní arbitr pan Foldina, jeho náměstek pan Trávníček a zástupkyně ministra pro privatizaci. Dvěma lidmi byla zastoupena také naše legislativa. Jednali o možnostech jiného řešení, které se zdály být schůdné v době, kdy výbor pro plán a rozpočet zasedal.

Uvažovalo se o možnosti buď nějakého jiného obecnějšího opatření, třeba závazného pokynu, který by přiměl jednak majitele nemovitosti, aby neukončovali nájemní smlouvy, ale zejména, který by přiměl různé organizace, vlastnící ty provozní jednotky, aby si tak nepočínaly. To byla jediná z možných cest. Došli jsme k tomu, že zákon o státním podniku bohužel sám takové zmocnění nedává, protože klade důraz na samostatnost hospodaření těchto podniků a že nyní, když "funkce" v České republice a "působnost" podle zákonné úpravy ve Slovenské republice, zakladatelů těchto podniků byla přenesena na obecní zastupitelstvo, patrně vůbec neexistuje legální cesta, jak takový pokyn dát.

Pak zde byla úvaha, zda by to nešlo řešit individuálně, individuálními akty, které by řízením před státní arbitráží, protože zpravidla jde o subjekty, jimiž jsou organizace, tyto akty prohlásily za neplatné. S eventuálním důsledkem platit náhradu škody, pokud ovšem by bylo možno považovat takové jednání za obcházení zákona.

My jsme i tuto cestu seznali za málo schůdnou, protože by v řade případů bylo obtížné dokázat nelegálnost. Zákon přímo porušen nebyl. Ti lidé postupují podle zákona o nájmu a pronájmu buď s dodržením výpovědní lhůty, popř. dokonce dohodou, kdy výpovědní lhůta ani být nemusí. Kromě toho by to bylo spojeno s průtahy. Je otázka, kdo by tyto případy oznámil, kdo by je státní arbitráži žaloval a zejména kdo a jak obtížně by vedl. Dokazování o stavu, v jakém bylo zařízení prodejny, co se s ním stalo, jaká škoda v důsledku toho vznikla apod. Čili jako všechny takové případy při zatížení orgánů arbitráže by se tyto věci mohly táhnout dlouho, do hloubky příštího roku. Jak říkám, skončily by pochybně, pokud by vůbec začaly.

I když zákon přijmeme, je tady přece jen jeden nedostatek v tom, že někdo by si mohl pospíšit a ještě než nabude platnosti tento dodatek nebo doplnění námi nedávno přijatého zákona, mohl by rychle uzavřít dohodu o ukončení nájemní smlouvy a machinaci realizovat ještě než bude po nabytí účinnosti zákona jim vázán. V ostatních případech tomu zákon předejde tím, že všechny nájemní smlouvy skončí až s koncem příštího roku, ve kterém pravděpodobně buď celá nebo valná část privatizace podle zákona o malé privatizaci bude provedena. V případě urychlení dohody o skončení vzájemné smlouvy ovšem se nám zdá už schůdnější prokázat, že se jednalo o obcházení zákona, o maření jeho účelu, tedy o smlouvu, která se příčí obecnému zájmu, která by mohla být zrušena v individuálním arbitrážním řízení a plnění z ní vzešlé by mohlo propadnout státu.

Vzhledem k těmto praktikám a komplikovanosti věci doporučuji za sebe jako navrhovatel a za většinu, byť nikoli kvalifikovanou ústavně právního výboru, abyste věnovali svou přízeň této předloze a schválili ji hlasováním.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má spoločný spravodajca výborov Snemovne národov pán poslanec Martin Kontra.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec M. Kontra: Vážený pán predseda, pán predsedajúci, vážené poslankyne a poslanci, dovoľte, aby som v nadväznosti na prednesenú spoločnú správu spravodajcu výborov Snemovne ľudu k návrhu zákona, ktorým sa dopĺňa zákon č. 427/1990 Zb. , o prevodoch vlastníctva štátu k niektorým veciam na iné právnické alebo fyzické osoby (tlač 340 , ktorý bol prikázaný na prerokovanie výborom hospodárskym, výborom pre plán a rozpočet a výborom ústavnoprávnym, orientoval vašu pozornosť na výsledok rokovania o predmetnom návrhu zákona v hospodárskych výboroch, ktoré vzniesli do návrhu nepatrné zmeny. Z prerokúvania návrhu zákona vyplynuli odporučenia, aby v § 26 a ) odstavec 1 a nadväzne odstavec 2 boli urobené tieto úpravy textu:

V odseku 1 v druhej časti vety je navrhovaný nový text v tomto znení: " . . . ktorým nebytové priestory, v ktorých sú prevádzkové jednotky (§ 2 , odstavec 1) umiestnené, prenechali. . .", pokračuje pôvodný text. Navrhovaná zmena spočíva v tom, že v pôvodnom texte sa vypúšťa slovo "tieto" a doplňuje sa text znením " v ktorých sú prevádzkové jednotky umiestnené".

V odseku 2 je analogicky navrhovaný nový text v tomto znení:"... ktorým prenechali nebytové priestory, v ktorých sú prevádzkové jednotky (§ 2 odstavec 1) umiestnené" potom pokračuje pôvodný text. I táto navrhovaná zmena spočíva v tom, že sa v pôvodnom texte vypúšťa slovo "tieto" a doplňuje sa text "v ktorých sú prevádzkové jednotky umiestnené".

Ako spoločný spravodajca výborov hospodárskeho, ústavnoprávneho a výboru pre plán a rozpočet Snemovne národov odporúčam predložený návrh zákona (tlač 340) prijať, a to v znení, ktoré bolo obsahom prednesenej spravodajskej správy.

Předsedající místopředseda FS K Viktorín: Ďakujem. Do rozpravy k tomuto bodu sa písomne zatiaľ nikto neprihlásil. Prosím pán poslanec Benčík.

Poslanec SL M. Benčík: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, pani poslankyne, páni poslanci, pre zákonodarný orgán nikdy nemôže byť cnosť, keď často a predovšetkým hneď po prijatí, sotva po nadobudnutí účinnosti právnej úpravy, sa táto má zmeniť. Je to prejav nekvalifikovanej práce zákonodarného orgánu. V týchto prípadoch hľadať nápravu vždy len a len v novelách vôbec nepovažujem za správne. Poznatky, ktoré uvádzali predpokladatelia, existujú, to je nesporné, a nechcem ich ani vyvracať. Ale zrejme budú i iné prípady v tomto zákone a už máme poznatky, že sa tento zákon obchádza. Keď vezmeme, ako sa pripravoval a že sme do toho nedostatočne zainteresovali vládu, ktorá predovšetkým tento zákon mala pripraviť a kvalifikovane legislatívne oponovať, pretože ide o vážnu vec, tak budú ešte ďalšie chyby vo forme takmer "čierneho Petra" sa dostávajú na účet tohto parlamentu. Stretol som sa s názorom člena vlády, keď sa kritizoval tento zákon, s úsmevom mi povedal, že si ho poslanci pripravili, schválili a oni sú mimo. To ma dosť mrzí a bol by som nerád, keby sme v tomto ďalej pokračovali. Keď budú ďalšie chyby a prípady objavené v tomto zákone, zasa niekto predloží ďalší návrh a zasa to budeme takto riešiť? Taký kauzalistický prístup má byť charakteristický pre exekutívu, a nie pre zákonodarný orgán.

Dovoľte mi poukázať na procesný aspekt. Málo to prikázané s podstate 6 výborov v Snemovni národov a Snemovni ľudu. Z týchto 6 výborov to 4 neschválili, hospodárske výbory s určitou pripomienkou. Myslím, že i to je signál pre nás, aby sme si pri hlasovaní uvedomili, že nie je dobrý nápad túto novelu teraz predkladať, že je treba hľadať riešenie vo vykonávacej oblasti. Keď to raz nezastavíme, skutočne sa tento parlament, ako som včera v inej súvislosti uviedol, môže v budúcnosti nazývať parlamentom, ktorý má "novelomániu" vo svojom programe.

Ďakujem za pozornosť.