Poslanec SL M. Pohanka: Mám faktickou poznámku.
Jak vysvětlil kolega Benčík, způsob,
jakým je skutková podstata formulována, je
naprosto obvyklý. Obvyklé je, že v takovém
případě za čárku u předchozí
alternativy, než následuje další, bylo
uvedeno ne "a" - to by nemělo smysl - ale spojka
"nebo". Jde o dvě skutkové podstaty. Takový
případ je třeba v ustanovení §
201 - ohrožení pod vlivem návykové látky,
kde jsou alternativy a) - d). U bodu c) za čárkou
je nebo, čímž se právě vylučuje
pochybnost, i když je to daně už v odstavci.
Tam by mělo být "nebo". Není to
pozměňovací návrh, ale upozorňuji,
že "a" je vyloučeno, spiš by tam patřilo
"nebo".
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Benčík: Keď tam nedáme "a",
tak s tým nemáme problém. Pokiaľ by
sme tam mali dať "alebo" - pozrite sa na b), tam
je hneď "podobný čin alebo". Potom
by sme "alebo" mali dvakrát za sebou. Čistejšie
sa mi zdá pôvodné znenie. Tým netvrdím,
že v určitých prípadoch to nie je možné
aj takto to preklenúť.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Hlasujeme o pozmeňovacom návrhu v znení,
ako ho podal poslanec Sacher.
Pýtam sa poslancov Snemovne národov, kto súhlasí
s týmto pozmeňovacím návrhom? (Hlasuje
se.) (Tři.) Traja. Ďakujem.
Kto je proti? (Třicet čtyři.) Tridsaťštyri.
Ďakujem.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Čtyřicet sedm.)
Štyridsaťsedem. Ďakujem.
Hlasujú poslanci Snemovne ľudu. Kto je za návrh
poslanca Sachera? (Hlasuje se.) (Dvanáct.) Dvanásť.
Ďakujem.
Kto je proti? (Patnáct.) Pätnásť. Ďakujem.
Zdržal sa niekto. hlasovania? (Čtyřicet sedm.)
Štyridsaťsedem. Ďakujem.
Konštatujem, že ani jedna zo snemovní tento pozmeňovací
návrh neprijala.
Mám dojem, že ďalšie pozmeňovacie
návrhy už neboli. Je to tak, páni spravodajci?
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
M. Benčík: Chcem, aby pán Sacher objasnil,
či trvá na tom, aby výklad a vysvetlenie
k tovaru sa vypustilo? Bol to jeho návrh, nechcem, aby
potom povedal, že sa o návrhu nehlasovalo. Uviedol
som v stanovisku, že pre sudcu tento tovar bude identifikovateľný,
že sa naň vzťahujú zvláštne
predpisy.
Poslanec SL R. Sacher: Zvláštní předpis
jsme právě před chvílí schválili.
Říká, co jsou technologie, ale neříká,
co je zboží.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
V. Ševčík: My máme například
v trestním zákonu zakázáno obchodovat
s léčivy, respektive výroba léčiv
apod., přičemž se vychází z toho,
že jednotlivé druhy, které jsou takto chráněny,
jsou vyhraženy zvláštním předpisům,
respektive zvláštnímu seznamu. Jestliže
se zde vychází z toho, že jde o součásti
věci, které podléhají zvláštnímu
režimu podle zvláštního pořádku,
zvláštního seznamu, pak je identita věci
zcela jednoznačně a bezpečně dána,
aniž by tím aparát trestního zákona
musel být zatěžován.
Předsedající predseda SN M. Šútovec:
Môžme hlasovať o predloženej novele Trestného
zákona (tlač 203 a 245), ako sú obsiahnuté
v spoločnej správe ústavnoprávnych
výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho
zhromaždenia Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky (tlač 305a, s dodatkom, že sa vyškrtávajú
v § 124 a) odsek 2 v predposlednom riadku slová "Vo
výmere do jedného milióna korún".
Predposledný riadok znie: "...alebo peňažitým
trestom, alebo prepadnutím majetku". To isté
sa týka § 124 b) odsek 3, druhý riadok - škrtá
sa "analogický výraz".
Dávam hlasovať. Kto z poslancov Snemovne národov
je za predložený návrh? (Hlasuje se.) (Devadesát
pět.) Devťdesiatpáť. Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Pět.) Päť. Ďakujem.
Hlasovať budú poslanci Snemovne ľudu. Kto je
za predložený návrh zákona v znení
spoločnej správy? (Hlasuje se.) (osmdesát
devět.) osemdesiatdevť. Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Sedm.) Sedem. Ďakujem.
Konštatujem, že vzhľadom na súhlasné
uznesenie obidvoch snemovní Federálne zhromaždenie
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky schválilo
zákon, ktorým sa mení a doplňuje Trestný
zákon. Ďakujem pánom spravodajcom.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 77, SL
č. 123, SN č. 125)
Návrh zákona, ktorým sa mení a doplňuje
zákon č. 100/197o Zb., o služobnom pomere príslušníkov
ZNB (tlač 242) a spoločná správa výborov
Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 329).
Návrh zákona, ktorým sa mení a doplňuje
zákon č. 100/1970 Zb., o služobnom pomere príslušníkov
ZNB, v znení neskorších predpisov a č.
169/1990 Zb., o občianskych komisiách pôsobiacich
v rezorte ministerstiev vnútra a o zmene a doplnení
zákona č. 100/1970 Zb. (tlač 253) a spoločná
správa výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov
(tlač 329).
Je to iniciatívny návrh poslanca Snemovne národov Petra Uhla.
Ďalej prerokujeme spoločnú správu príslušných
výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov, ako
ju máte obsiahnutú v tlači 329.
Prosím poslanca Glezga a potom poslanca Uhla, aby návrhy
odôvodnili.
Poslanec SN Š. Glezgo: Vážený pán
predseda, vážený pán predsedajúci,
vážené poslankyne, vážení
poslanci, dovoľte mi predložiť vám novelu
zákona č.100/1970 Zb., o služobnom pomere príslušníkov
Zboru národnej bezpečnosti, ktorú máte
v tlači 242. Hlavným bodom, ktorý ma viedol
k predloženiu tejto novely zákona bol fakt, že
ustanovenie § 36 zákona č. 100/1970 Zb. určuje
pre príslušníkov povinnosť vykonávať
službu nad stanovenú základnú dobu služby
v prípadoch, keď to vyžaduje dôležitý
záujem služby.
Za takto vykonanú službu patrí príslušníkovi
náhradné voľno len za službu konanú
v noci alebo v dňoch nepretržitého odpočinku
alebo sviatok.
Súčasný právny stav nedovoľuje
preplácanie nadčasových hodín, ale
len vo vymedzenom rozsahu dovoľuje udeľovanie náhradného
voľna. Náhradné voľno sa neposkytuje za
dobu služby vykonávanú nad stanovenú
dobu služby v týždni v dobe medzi 6. 00 a 23.
00 hodinou navzdory tomu, že dôležitý záujem
služby si práve v tomto časovom rozpätí
vyžaduje konať službu. Spravidla to predstavuje
u jedného príslušníka až 6o hodín
nadčasovej práce mesačne. Konkrétne
je to napríklad na okresnej správe ZNB v Košiciach
35, 5 hodín na jedného príslušníka
a na okresnej správe ZNB v Trnave až spomínaných
6o hodín nadčasovej práce na jedného
príslušníka.
Pri dnešnom náraste zločinnosti je práca
polície obzvlášť komplikovaná a
obťažná. Malo by byť samozrejmosťou,
a bolo by to aj spravodlivé, aby práce nadčasová
bola zaplatená ako je to v iných profesiách.
Pri posudzovaní tohoto zákona sa nesmieme veľmi
dívať dozadu, ale dopredu. Polícii musíme
dať dôveru, ale je treba ju aj platiť. Keď
nezaplatíme spoločnosť, zvýši sa
možnosť toho, že zaplatia zločinci. Pri
schválení novely by náklady na finančné
krytie predstavovali v rámci pôsobnosti Federálneho
ministerstva vnútra 18 miliónov korún ročne,
v rámci ministerstva vnútra Českej republiky
125 miliónov korún a v rámci Slovenskej republiky
by to bolo približne 60 miliónov korún. Federálna
vláda aj obidve republiky túto novelu doporučujú.
Na záver by som chcel upozorniť, že tento návrh,
ktorý máte v tlači pod číslom
242, je spojený ako spoločná správa
s číslom 329 výborov branných a bezpečnostných
a Ústavno právnych s návrhom poslanca Uhla,
ktorý bol pôvodne v tlači pod číslom
253. Tieto dva zákony majú spoločné
len to, že ide o novelu zákona č. 100/1977
Zb.
Návrh, ktorý predkladám, sa týka v
spoločnej správe (tlač 329) článku
1 odsek 1 a spoločný máme článok
3. Časť, ktorú predkladá poslanec Uhl,
sa týka článku 1 odsek 2 a spoločného
článku 2 odsek 3.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Teraz prosím poslanca Uhla.
Poslanec SN P. Uhl: Pane předsedo, pane předsedající,
paní a pánové, náš návrh
s kolegou Glezgem má společné to, že
jde v obou případech také o finanční
částky na zabezpečení tohoto zákona.
Zatímco návrh kolegy Glezga vyžaduje určité
finanční krytí naprosto nutné pro
zajištění bezpečnosti našich spoluobčanů
a majetku, u mne naopak vzniká úspora.
Návrh není podán kvůli tomu, aby vznikla
úspora, nicméně dovolte mi, abych se zmínil
o tomto aspektu. Jen v České republice se ušetřilo
hrubým odpadem půl miliónu korun měsíčně,
to znamená 6 milionů korun ročně.
Tím by vznikly prostředky například
na částečné kryti návrhu pana
Glezga.
Můj původní návrh je tisk 253, kde
je také umístěna důvodová zpráva.
Celý návrh vznikal postupně z prověřovací
činnosti u prověrek u útvarů sboru
nápravné výchovy a také můj
návrh se tyká pouze sboru nápravné
výchovy nikoliv SNB. Pokud budu mluvit za Českou
republiku, z osmitisicového sboru odešlo asi 3 tisíce
příslušníků SNB, kteří
byli podrobeni prověrkám, část jich
podrobena již nebude, odešlo 352 příslušníků
označených jako nezpůsobili. Problém
je ale v tom, že mnozí příslušníci
odešli těsně před prověrkami
a dokonce se stalo, že mnozí odešli jako nezpůsobilí
těsně po prověrkách, a to buď
z důvodů zdravotních nebo jiných nebo
dokonce dohodou a neprošli služebním postupem,
který způsobuje, že potom nedostávají
patřičné finanční dávky,
jak to předpokládá zákon č.
100/1970 Sb.
Ale i ti, kteří jsou nezpůsobili, část
těchto částek, jak ukážu dále,
užívají.Tento fakt způsobuje neklid
v demokratické části příslušníků
SNB, kteří poukazuji na to, že vlastně
ti, kteří odešli jako nezpůsobili, proto
že byli shledání nezpůsobilými
pro své chování za minulého režimu
a nebo proto, že nejsou sto v žádném případě
přijmout novou koncepci českého, respektive
slovenského, vězeňství, že tito
lidé požívají výhody stejně
jako ti, kteří si výhody zaslouží
pro svoji poctivou službu.
Má to také negativní dopad na část
příslušníků, kteří
sice nové demokratické poměry ještě
příliš nepřijali, ale kteří
v podstatě vidí, že je jedno, zda se příslušník
chová k novému státu loajálně
a nerespektuje nové směry politické, humanizační
a demokratické a nebo, zda se chová naprosto neloajálně.
Návrh tohoto zákona sleduje především
zlepšení situace v rámci sboru nápravné
výchovy. O jaké částky jde? Především
jde o tak zvané odchodné podle § 100 novelizovaného
zákona z roku 1970 Je to jednorázová částka,
kdy za 6 let služby dostává příslušník
SNB při odchodu jeden plat plus třetinu platu a
za každý další rok se tato jednorázová
částka zvyšuje o jednu třetinu. Po dvaceti
letech služby dostává šest platů.
Podmínka k tomu, aby obdržel toto odchodné,
jsou závažné důvody, zejména
zdravotní, následování manželky
do místa trvalého bydliště apod. Nejsou-li
závažné důvody, pak se odchodné
zkracuje na jednu polovinu. Je-li potom služební poměr
ukončen proto, že příslušník
byl uznán nevyhovujícím pro službu,
dostává pouze jeden plat. V případě
příslušníků Sboru nápravné
výchovy, kteří byli prověrkami shledání
nezpůsobilými pro výkon služby, je to
právě tento jeden plat, ovšem v případě
těch, kteří odešli sami nebo ze zdravotních
důvodů, že se manželka přestěhovala
do jiného města a on ji následuje apod.,
to všechno se běžně děje, tak běží
o částky daleko vyšší. Platové
vyrovnání podle § 109 náleží
tomu příslušníkovi, který byl
ve službě aspoň 10 let a tedy odchází-li
ze závažných důvodů. To se poskytuje
po dobu dvou let. Opět u těch, kteří
si našli závažné důvody nebo dostávají
toto platové vyrovnání.
Nejdůležitéjši je však příspěvek
za službu podle § 110 - 114, který náleží
přislušníkovi, který má aspon
40 let věku a 15 let služby za sebou a takový
dostává 20 % ze svého platu až do 60
let svého věku. Anebo náleží
bez ohledu na věk příslušníka
takovému příslušníkovi, který
má za sebou 20 let služby a potom mu náleži
30 % plat vyplácený měsíčně
až do 60 let věku. Tento příspěvek
za službu se neposkytuje jen tehdy, když služební
poměr skončil pro porušení přísahy
nebo proto, že se příslušník dopustil
trestného činu. Poskytuje se, skončil-li
služební poměr proto, že byl shledán
nezpůsobilým, nevyhovujícím pro službu
jako v případě příslušníků,
kteří jsou takto označování
prověrkami.
Návrh zákona předpokládá, že
samozřejmě v období, pro které se
žádá suspendovat tyto částky,
to je pro období od 1. července 1990 do 1. července
1991, je možno tyto částky vyplácet,
pokud příslušný služební
orgán na žádost příslušníka
rozhodne jinak. Chtěl bych vás upozornit se znalostí
věci, že ve Sboru nápravné výchovy
současné orgány působí i pracují
v duchu nových demokratických poměrů
a že se můžeme spolehnout na to, že nebude
docházet ani ke křivdám, ani ke zneužívání.
Tyto orgány jsou pod důslednými kontrolami
České národní rady, respektive Slovenské
národní rady a jejich příslušných
orgánů. V jednom takovém orgánu České
národní rady dokonce působím.
Předkládaná novela stanovila, že tyto
částky nebudou vypláceny příslušníkům,
jejichž služební poměr skončil
v době od 1. července 1990 do 1. července
1991.Je to právě toto období, kdy se dořešují
případy příslušníků,
kteří neprošli prověrkami. Tito příslušníci
musejí podstoupit ještě poměrně
složité služební řízení,
které trvá několik týdnů a
v případě, že jsou nemocní i
několik měsíců. Toto časové
vymezení má ještě své určitě
úskalí a já jsem vázán původním
návrhem a podporou tohoto návrhu ze strany státních
orgánů, a proto to přednáším
takto, ale v rozpravě si pak dovolím přednést
ještě menši pozměňující
návrh za svou osobu.
Článek 2 by navíc znamenal, že tyto
částky nebudou vypláceny také příslušníkům,
kteří odmítli složit přísahu.
Proto bylo třeba novelizovat i zákon č. 169/1990
Sb., protože zde právě toto už bylo novelizováno
ve vztahu k příslušníkům Sboru
národní bezpečnosti, takže by se jen
doplnilo, že jde také o příslušníky
Sboru nápravně výchovy. Na závěr
bych se chtěl zmínit o několika námitkách,
které se vyskytly proti dikci tohoto zákona, respektive
této novelizaci. Námitky spočívají
zhruba v tomto: sbor je srovnáván se Státní
bezpečností a tvrdí se, že vlastně
příslušníci Sboru nápravné
výchovy jsou postihováni stejně jako příslušníci
Státní bezpečnosti. Chtěl bych zdůraznit,
že jde o dva podstatné rozdíly. Příslušníci
Státní bezpečnosti jsou propouštěni
postupně všichni a přejeme si, aby byli propuštění
opravdu všichni, zatímco velká část,
více než dvě třetiny, možná
tři čtvrtiny příslušníků
Sboru nápravné výchovy zůstává.
Za druhé je zde zmírňující
ustanovení, které dovolí uznat finanční
nároky těm, kteří odcházejí
opravdu ze zdravotních důvodů, z rodinných
důvodů anebo i z nezájmu o službu a
kteří nebyli prověrkami shledání
nezpůsobilými. Ostatně je nutno chápat,
že ti, kteří byli shledání nezpůsobilými,
jsou morálně postaveni na úroveň příslušníků
Státní bezpečnosti, protože byli shledání
nezpůsobilými většinou pro špatné
zaházení s odsouzenými, pro naprosto nehumánní
pojetí výkonu trestu, pro neschopnost adaptovat
se na nové demokratické poměry. Sbor nápravné
výchovy byl represívní sbor, i když
většina vězňů samozřejmě
byla odsouzena po právu, podle tehdy platného práva,
jehož koncepce se poněkud změnila, není
možno zavírat oči nad tím, že v
československé věznici byli i političtí
vězni, není možno zavírat oči
nad tím, že tento sbor byl pokračovatelem sboru
z 50 let, který měl výrazně a vlastně
převážně pouze represívní
úlohu. Chtěl bych upozornit ještě na
to, že tato smutná tradice 50 let se odrážela
ani ne tak ve vztahu příslušníci versus
vězni, jako na samotných poměrech uvnitř
Sboru nápravně výchovy, kde situace byla
a do určitě míry ještě je dost
neobvyklá v tom, že mezilidské vztahy byly
dosahovány téměř na nulu, panovaly
tam feudální ryze byrokratické poměry,
zvůle a neláska mezi lidmi.
Další námitka je ta, že vlastně
tím, že postihneme příslušníky
pouze od 1. července se zpětnou platností,
nemůžeme od nich vymáhat zpět částky,
které už byly vyplaceny. O tom existuje dohoda, že
částky už vyplacené nebudou vymáhány
zpět. Samozřejmě tato námitka je důvodná,
skutečné částky, které už
byly vyplaceny stát ztratí, nicméně
lepší je toto zákonné opatření
vytvořit vůbec, než nikdy. Je lepší,
jestliže nějakým represívním
opatřením jsou postižení řekněme
v jiném případě, v jiné společenské
situaci pachatelé trestného činu a není
argumentem, že dosud postihování nebyli.
Také se argumentuje tím, že při rozhodování
o tom, komu přiznat výjimku, může panovat
jistá libovůle. Znovu poukazujeme na konsolidované
poměry ve sboru, resp. na správu obou sborů,
na konsolidované poměry, které jsou dány
tím, že v čele sboru stojí zcela noví
lidé, ministerstva řídí noví
ministři a u těch mohou příslušníci
vždy najít odvolání. Protože nejsem
přímo autorem nebo jsem navrhovatelem, ale vypracovával
jsem osobně tento návrh a na jeho vypracování
se podílela poslankyně České národní
rady dr. Hana Marvanová společně s legislativou
českého ministerstva spravedlnosti, rád bych
vás požádal, vážené kolegyně
a kolegové, abyste povolili vstup dr. Marvanové,
aby mohla případně zodpovědět
některé odbornější otázky,
pokud by byly kladeny.
Domnívám se, že třeba tomu tak nebude,
ale nechci se zříci možnosti, aby mohla odpovědět
kvalifikovaněji nežli já. Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pýtam sa poslancov, či nie sú proti tomuto
návrhu nejaké zásadné námietky.
Má niekto niečo proti tomu, aby sa pani poslankyňa
Marvanová zúčastnila nášho rokovania?
(Hlasy z pléna - ne.)
Nie. Je teda možné, aby vstúpila do snemovne.
Návrhy prerokovaly výbory branné a bezpečnostné
a výbory ústavno právne obidvoch snemovní.
Prosím teraz spoločného spravodajcu výborov
Snemovne národov pána poslanca Haška, aby predniesol
spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
A. Haško: Vážený pán predsedajúci,
dámy a Páni. Obidva návrhy boli prikázané
na prerokovanie výborom ústavno právnym a
branným a bezpečnostným s tým, že
uvedené výbory sú garančnými.
K návrhu predložili svoje stanoviská výbory
Slovenskej národnej rady a Českej národnej
rady a vyjadrenie je toto: Branný a bezpečnostný
výbor Slovenskej národnej rady vyslovil vo svojom
uznesení zo dňa 7. 11. 1990 s návrhom poslanca
Štefana Glezga (tlač 242) súhlas s tým,
že navrhnú vlastnú formulačne inú
verziu návrhu. Podstatný je predovšetkým
návrh na špecifikáciu služby, o ktorej
kompenzáciu ide ako služby priamej bezpečnostnej
povahy. Táto pripomienka bola v spoločnej správe
(tlač 329) akceptovaná výbormi brannými
a bezpečnostnými a výbormi ústavnoprávnymi
Federálneho zhromaždenia.