Článek 5 v tomto znění:. "Pracovníci
mají prostřednictvím odborové organizace
právo na informace o činnosti organizace a zásadních
otázkách, souvisejících s ekonomikou
a rozvojem organizace.
V § 18 pak první tři odstavce v tomto znění:
"(1) organizace projednává s příslušným
odborovým orgánem zejména:
a) opatření k vytváření podmínek
pro zaměstnávání pracovníků,
matek, mládeže a osob se ZPS,
b) zásadní otázky péče o pracovníky,
opatření ke zlepšení hygieny při
práci a pracovního prostředí,
c) opatření, která se týkají
většího počtu pracovníků.
(2) organizace informuje příslušný odborový
orgán zejména o
a) zásadních otázkách rozvoje organizace,
b) hospodářských výsledcích
a perspektivě organizace.
(3) K účelům uvedených v přechodných odstavcích poskytuje organizace příslušnému odborovému orgánu potřebné informace, konzultace a doklady a v rámci svých možností přihlíží k jeho stanoviskům."
Další odstavce zůstávají.
Závěrem mi dovolte vyjádřit přesvědčení,
že naše těleso velmi zodpovědně
přistoupí nejen k projednávání
tohoto zákona, ale ke všem, které vytvářejí
zákonný rámec pro transformaci nejen naší
ekonomiky, ale také naší společnosti
a že o výsledku této transformace rozhodnou
naši odboráři pod vedením uvážlivých
předáků. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Jurečkovi. Slovo má
poslanec Adam. Pripraví sa poslanec Čičmanec.
Poslanec SL G. Adam: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci, dámy
a páni, podávam pozmeňujúci návrh.
Navrhujem v článku 3 parlamentnej tlače 327
v piatom riadku zhora zameniť slovo "národnosti"
za slovo "príslušnosti k národnosti alebo
inej etnickej menšine".
Môj návrh vychádza zo znenia návrhu
ústavného zákona, ktorým sa vyhlasuje
Listina ľudských práv a slobôd, kde napríklad
v tlači 33l v hlave 1. v článku 3 odstavec
1 je zakotvené (citujem) : "Ľudské práva
a občianske slobody sa zaručujú všetkým
bez rozdielu pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva,
politického či iného zmýšľania,
národného alebo sociálneho pôvodu,
príslušnosti k národnostnej alebo inej etnickej
menšine, majetku rodu, alebo iného pohlavia".
Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Adamovi. Prosím písomne
odovzdať tento návrh. Slovo má pán poslanec
Čičmanec. Pripraví sa pán poslanec
Zeman. S technickou poznámkou sa prihlásil poslanec
Kříž.
Poslanec SL E. Kříž: Chtěl bych uvést
v rámci technické poznámky, že v zahraničním
výboru jsme škrtli slůvko "jiné",
protože etnická skupina je něco jiného
než národnost. Doporučuji, aby to bylo přijato
jako pozměňovací návrh v textu: "národnosti
a etnické skupiny".
(Poslanec SL G. Adam: S tým môžem súhlasiť.)
Poslanec SL P. Čičmanec: Vážené
Federálne zhromaždenie, som presvedčený,
že približne v takej forme, ako v spoločnej správe
prednesenej poslankyňou Šimečkovou, by mala
byť účasť pracovníkov na prerokúvaní
vecí podnikov veľmi užitočná, predovšetkým
pri riešení obtiažnych a krízových
situácii. Dlhé roky som sledoval tieto problémy
- napríklad vo viedenskej televízii a viem, že
v Rakúsku a Spolkovej republike Nemecko i inde takéto
partnerské rokovania medzi odbormi a zamestnávateľmi
výrazným spôsobom pomohli zvládnuť
sociálne otrasy, konkrétne i v súvislosti
s odstraňovaním, prepúšťaním
pracovníkov a s problémami nezamestnanosti vôbec.
Na nás, poslancoch, teraz leží veľká
zodpovednosť, pristupujme k tomuto problému citlivo.
Naša ekonomika je pred veľkou transformačnou
zmenou.. Prijatím vhodného variantu prispejeme k
zníženiu sociálneho napätia.
Včera som rozmýšľal nad presnou formuláciou
variantu tretieho článku 5 a dávam k nemu
protinávrh, v ktorom je zmenená druhá veta.
Protinávrh variantu tri znie: Prvá veta ostáva
- pracovníci majú právo podieľať
sa na prerokúvaní otázok, ktoré sa
týkajú rozvoja riadenia a kontroly činnosti
organizácii. Druhá veta by znela : organizácie
sú povinné vytvárať podmienky pre vykonávanie
tejto účasti. Pokladám túto formuláciu
za presnejšie vyjadrenie budúcej reality.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Ďalej v rozprave vystúpi
poslanec Zeman. Pripraví sa poslanec Vrchovský.
Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedající,
váženě Federální shromáždění,
chtěl bych vyslovit pár poznámek ke dvěma
bodům, které nejvíce vzrušily tento
parlament i jeho okolí - tzn. článek 5 a
§ 18. Stejně jako navrhovatel budu v obou případech
podporovat jeho třetí variantu.
Chtěl bych však uvést argument ve prospěch
tohoto pojetí, který v naší diskusi
nezazněl. Budu se muset vrátit do dubna nebo května,
kdy se v minulém parlamentu projednával zákon
o státním podniku. Tehdy jsem byl jedním
z mála těch, kteří hlasovali proti
tomuto návrhu zákona se zdůvodněním,
že nejlepší zákon o státním
podniku je zákon o zrušení státního
podniku a že svým způsobem existující
zákon konzervuje byrokratické struktury. Byli však
poslanci, kteří tehdy váhali, zda se k odmítnutí
tohoto zákona připojit a nakonec je přesvědčil
explicitně několikrát opakovaný výrok
vlády, že v nejkratší době bude
přijat zákon o účasti zaměstnanců
na řízení. Konstatuji, že tento zákon
dosud po velmi dlouhé době přijat nebyl.
Domnívám se, že jak článek 5,
tak § 18 jsou deklarativní, že nejsou konkrétní,
že téměř nic neříkají
kromě obecného, ale nespecifikovaného práva
odborů, že tyto články není možné
jakýmikoli pozměňovacími návrhy
zlepšit, protože by to byla sisyfovská práce.
Jedině, co je podle mého názoru nutné,
je ponechat tyto články do té doby, než
bude zákon o účasti zaměstnanců
na řízení zpracován a předložen
tomuto shromážděni. Přitom vůbec
netvrdím, že by to měl být zákon
umožňující odborům jakoukoli
svévoli. Spolurozhodováni současně
znamená odpovědnost za zvýšený
výkon, za zvýšenou produktivitu práce.
Participativní motivační techniky se už
v zahraničí osvědčily a měli
bychom je, stejně jako tento zákon - s určitými
modifikacemi převzít. To je tedy můj argument
vycházející ze zásad, že sliby
se mají plnit, dluhy se mají splácet a vláda
svůj slib dosud nesplnila. Toto je důsledek absence
tohoto zákona. Nic jiného.
Dovolte mi závěrečnou poznámku. Před
dvěma dny jsem v tomto parlamentu slyšel, že
odborářům je zapotřebí zakroutit
krkem...
Chtěl bych upozornit na to, že radikálové
mají pozoruhodnou schopnost zbavovat se svých potenciálních
spojenců. Při sledování této
zásady může z hnutí, které stálo
na obou nohách a mělo silný demokratický
střed, vzniknout jednonohý kastrát. Při
sledování této zásady se může
stát, že si neuvědomíme, že tuto
ekonomickou reformu můžeme udělat jenom s odbory,
nikoliv bez odborů, a už vůbec ne proti těmto
odborům.
Prosím ty, kdo uvažují tímto způsobem,
aby se zamysleli nad tím, jak dopadl politik, který
poprvé na parlamentní půdě vystoupil
s tezi o kroucení krkem. A jak dopadla jeho politická
strana? I když uznávám, že strávit
závěr života ve víceméně
permanentním alkoholickém deliriu tremens může
mít něco do sebe. Děkuji vám za pozornost.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Zemanovi. Slovo má
poslanec Vrchovský, pripraví sa pán poslanec
Maštalka.
Poslanec SL L. Vrchovský: Pane předsedající,
dámy a pánové, očekává
nás řešení mimořádně
širokého okruhu otázek spojených s prováděním
efektivní politiky v oblasti hospodářské,
vytvoření demokratických a racionálních
řídících mechanismů, hledáme
účinný plán sociálně
ekonomického rozvoje, budeme se potýkat s nezaměstnaností
a se všemi jejími průvodními jevy.
Úloha odborů při řešení
všech těchto otázek je nezastupitelná
a odbory zde chtějí být nejen oponentem vlády
a zaměstnavatelů, odbory chtějí být
hlavně partnerem. Nástroje pro toto partnerství
jim může poskytnout právě projednávaný
zákoník práce.
Cílem odborů je udržet sociální
mír a pomoci prosadit ekonomickou reformu. Řeknete
- slova jsou jen slova, známé je biblické
- podle skutů poznáme je.
odborový svaz pracovníků v silniční
dopravě zaznamenal 191 pokusů o stávku, všechny
případy vyřešilo vedení svazu
tak, aby ke stávce nedošlo. Výkonný
výbor odborového svazu pracovníků
obchodu před zákonem o malé privatizaci odsoudil
stávkovou iniciativu v obchodních organizacích.
Já sám osobně jsem svědkem snahy federálního
odborového svazu horníků zamezit živelným
stávkám - viz nedávný případ
v Malých Svatoňovicích či v OKD o
legitimitě odborářských představitelů
je zbytečně diskutovat. Naprostá většina
byla zvolena v demokratických volbách. O co nám
všem tedy jde? Začínáme provádět
politiku otevřených dveří, potřebujeme
k nám dostat zahraniční kapitál. Není
na místě obava, že bychom odradili zahraniční
podnikatele od investování u nás velkou mírou
práv odborů. Ve vyspělých zemích
mají totiž odbory takový rozsah vymožeností,
že u nás - schválíme-li navrhovaný
zákon v přijatelně míře pro
obě strany - bude mít zahraniční kapitál
podmínky vzhledem k právům odborů
doma mnohem příznivější právě
zde.
Odbory chtějí prosperující silné
firmy jako zaměstnavatele svých členů.
Produktivita práce je v jejich vlastním zájmu.
Je zde však problém podílu na rozvoji řízení
a kontrole. Naše republika je vázána řadou
úmluv Mezinárodni organizace práce. V těchto
úmluvách jsou zaručována minimální
možná práva odborů. Žádná
úmluva však nepodřizuje právo vlastnické
a práva s nim související odborářským
právům. Pokud chceme vstoupit do rodiny vyspělých
demokratických států, nesmíme to udělat
ani my.
Zákon č. 37/1959 Sb. a usnesení 4. všeodborového
sjezdu toto pravidlo porušovaly v mnoha připadech.
Pro to všechno, co bylo řečeno, se přimlouvám
za poskytnutí práva pracujících podílet
se na projednávání otázek řízení.
Přimý vliv na řízení odbory
nevyžadují, nejen vzhledem k právům
vlastnickým, která uznávají - kolektivizmu
jsme si v minulosti užili dost a odbory to dnes vědí
dobře.
Dovolte mi ještě několik slov k problému
rozvazování pracovního poměru. Příslušná
úmluva Mezinárodní organizace práce
hovoří v tomto smyslu: "Pokud není provádění
této úmluvy zajištěno kolektivními
smlouvami, má být zajištěno zákonodárstvím.
Naše kolektivní vyjednávání je
v plenkách, proto jsme nuceni řešit tuto problematiku
zákonem. Zde však bychom měli - chceme-li zůstat
věrni úmluvě č. 158, kterou sice stát
neratifikoval, ale věřím, že to co nejdříve
udělá - se postavit za právo odborů
projednat rozvázání pracovního poměru
se zaměstnavatelem, je to i v jeho vlastním zájmu.
Právě pracující totiž vědí
vzájemně o sobě nejlépe, jaký
je kdo pracovník. Parazitů jsme si v minulosti užili
dost. Ti ať si práci hledají jako první.
Závěrem chci zdůraznit, že nás
očekávají v brzké době těžké
chvilky v hospodářské i sociální
problematice. Hlavně v té druhé je úlohou
odborů udržet na uzdě inflační
trendy, jako je neúměrné požadování
zvyšování mezd, i když ani tento požadavek
ze strany odborů zatím nepadl, i neúměrně
požadování sociálních výhod.
Všichni jsme žili na dluh, všichni musíme
dluh splácet.
Dejme tedy odborům vzhledem k našim podmínkám
nejvyšší možnou míru odborových
práv. Odbory nám to splatí svým partnerským
přístupem v prosazování ekonomické
reformy. Proto tedy navrhuji pozměňující
návrh v článku 5: Navrhuji vyškrtnout
druhou větu ve třetí alternativě:
"Organizace jsou povinny vytvářet a zlepšovat
podmínky pro rozšiřování této
účasti." Domnívám se totiž,
že na podnikatele je navršeno tolik povinností,
že tuto povinnost navíc vršit na podnikatele
a zaměstnavatele právo nemáme.
V ostatních variantách budu hlasovat pro alternativu
3 § 18, alternativu 2 § 59. Děkuji vám
za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající předseda FS J. Stank:
Ďakujem poslancovi Vrchovskému. Ďalej vystúpi
poslanec Maštálka, pripraví sa poslanec Kavan.
Poslanec SN J. Maštálka: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
kolegyně a kolegové, váženi hostě,
chci zaujmout podpůrně stanovisko k článku
5 ve zněni alternativy 3 a § 18 ve zněni alternativy
1.
Jako nový odstavec šestý zmíněného § 18 navrhuji doplnit následující text: "Příslušný odborový orgán je oprávněn vyslat své zástupce k šetřením prováděným v organizaci dozorčími nebo kontrolními orgány podle § 138, 270
a) a 270, b), nebo podle zvláštních předpisů,
pokud se šetřeni týká pracovních,
sociálních, zdravotních nebo jiných
podmínek pracovníka. Organizace je povinna příslušný
odborový orgán o takovém šetřeni
včas informovat. S výsledky ostatních šetření
prováděných v organizaci je organizace povinna
příslušný odborový orgán
seznámit."
Toto ustanovení by konkretizovalo § 18 odstavec 1
o účasti pracovníků na rozvoji řízení
a kontroly činnosti organizace. Odpovídá
v upraveně a zúžené podobě dosavadnímu
článku 4 písmeno j ) přílohy
zákona číslo 37/1959 Sb. a koresponduje také
s ustanovením § 3 odstavec 1 písmeno e) zákona
číslo 330/1921 Sb. O závodních výborech
a § 23 odstavec 4 a § 27 odstavec 2 dekretu prezidenta
republiky číslo 104/1945 o závodních
radách.
Výraznou změnou ve spolurozhodování
odborových orgánů při takových
opatřeních, jako jsou výpovědi, okamžité
zrušení pracovního poměru nebo přeložení
do jiného místa výkonu práce, by bylo
vyloučením odborových orgánů
z tohoto spolurozhodování. Považuji za nezbytné,
aby bylo zachováno právo odborových orgánů
v těchto případech účinné
spolurozhodovat. Z tohoto důvodu podporuji přijetí
alternativy jedna § 41 a 59 a chápu je jako záruku
ochrany na přechodně období, tj. do té
doby, než bude vypracován nový zákoník
práce.
Ačkoliv mezinárodní úmluvy souhlas
odborů nepožadují, zůstává
skutečností, že v zemích s rozvinutým
tržním hospodářstvím existuje
fungující několikastupňový
systém řešení stížností
pracovníků proti nespravedlivým opatřením.
Například je určitý systém
obsažený v oficiálním dokumentu v Mezinárodní
konfederaci svobodných odborů vzorově kolektivní
smlouvy.
Přijetí jiné alternativy by podle mého
názoru znamenalo snížení úrovně
práv odborů proti stávajícím.
Domnívám se, že tuto skutečnost by Mezinárodní
organizace práce nepřijala příznivě.
Jako poslední chci navrhnout pozměňovací
návrh k § 20, a to vypustit odkaz číslo
15 na § 2 hospodářského zákoníku
a v textu odstavce doplnit za slova "které provozují
podnikatelskou činnost" slova"v rozsahu prostředků,
které si vytvoří vlastní činností".
Zbývající text případně
vypustit. Jde o to, umožnit i rozpočtovým organizacím,
aby si se svými příjmy získanými
nad rámce rozpočtu, mohly prostřednictvím
kolektivní smlouvy naložit ve prospěch svých
pracovníků. Přitom nemusí jít
o trvalou činnost, ale o občasné práce,
což je aktuální, zejména ve školství.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Maštálkovi. Slovo
dávám panu poslancovi Kavanovi, pripraví
sa poslanec Fišera.
Poslanec SL J. Kavan: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
páni poslanci, paní poslankyně, až do
dnešního dopoledne jsem měl z řady rozhovorů
s poslanci pocit, že někteří z nás
stále ještě vidí v odborech to, co tu
bylo přes čtyřicet let, jakousi převodovou
páku Komunistické strany Československa a
organizaci, jejíž zájmy neměly nic společného
se zájmy odborářů a obyčejných
zaměstnanců.
Dnes dopoledne z projevu řady poslanců jsem pochopil,
že přece jen si mnozí uvědomujeme, že
situace je jiná a že známe mnohé odboráře
ze stávkových výborů a chápeme
je jako kolegy ve společně věci. Jsou-li
i nadále mezi odborářskými předáky
lidé, jejichž zájem nemá nic společného
s posláním odborů, jsem přesvědčen,
že si je odboráři sami časem vymění.
Myslím, že jsem jediný poslanec který
strávil dvacet let v zahraničí - na Západě,
a proto je pochopitelné, že neustále srovnávám.
Podíváme-li se na roli odborů na Západě,
je z toho jasné, že v naprosto drtivé většině
případů tam jsou odbory zárukou stability
a ekonomického rozvoje bez sociálních otřesů.
Chápu klidný sociální dialog jako
jednu z podmínek zajištění demokracie.
Z vyspělých západoevropských zemí
pouze vláda Margaret Thatcherové se rozhodla pro
konfrontační přístup k odborům.
Je pravda, že se jí podařilo zákonem
omezit některé pravomoci odborů, např.
práva na solidární stávky a další,
ale k sociálnímu klidu, který například
převládá ve Spolkové republice Německo,
měl výsledek jejího zásahu nesmírně
daleko. Počet prostávkovaných dnů
za rok postavil Velkou Británii na jednu z nejvyšších
příček tohoto neatraktivního žebříčku.
Řada britských firem přes naléhání
vlády stávkujícím vyhověla
anebo jim alespoň značně vyšla vstříc.
Prohrané stávky velmi negativně ovlivnily
celkovou hospodářskou situaci země, a ta
si mohla dovolit vystát daleko větší
tlaky než si můžeme dovolit vystát my
vzhledem k celkové hospodářské situaci
této republiky.
Vyhraně stávky přispěly ke zvýšení
inflace, i když samozřejmě nebyly jediným
důvodem vysoké inflace, která je dne nejvyšší
v Evropě, v podstatě dvojnásobek evropského
průměru. Mimochodem paní Thatcherová
musela odejít z vedení své strany především
proto, aby si její strana udržela naději být
u moci po příštích volbách.
Na druhé straně ve Spolkově republice Německo
nízká inflace, nízká nezaměstnanost,
tedy až do sjednocení, situace bývalé
Německé demokratické republiky je jiná,
vysoká produktivita a další ekonomické
ukazatele Spolkové republiky Německo podtrhují
pravdivost argumentů, že se vyplácí
dohoda a pokojná spolupráce s odbory jako se seriózními
partnery. Jsem přesvědčen, že by bylo
krajně neprozíravé pokoušet se prosadit
ekonomickou reformu a snažit se zavést principy tržního
hospodářství v konfrontaci s odbory.
Z dosavadního jednání především
poslaneckého klubu občanského fóra
s představiteli odborů, jsem získal dojem,
že se odbory snaží o co nejkonstruktivnější
přístup a že jsou ochotny ke kompromisu, a
to i dosti značnému. Jedním z těchto
kompromisů je alternativa třetí, článku
5 ve společné zprávě tisku 261. I
když se mně tato formulace nezdá absolutně
ideální, neboť nevylučuje možnost
několika interpretací, a možná povede
v budoucnu ke snaze získat od pana ministra Millera upřesňující
prováděcí směrnici, nebo si budeme
muset počkat na zákon o účasti pracujících
na řízení, jak o tom hovořil poslanec
Zeman, přesto vzhledem k důvodům, o nichž
jsem se zmínil, doporučuji tento kompromis přijmout.