Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Článek 5 v tomto znění:. "Pracovníci mají prostřednictvím odborové organizace právo na informace o činnosti organizace a zásadních otázkách, souvisejících s ekonomikou a rozvojem organizace.

V § 18 pak první tři odstavce v tomto znění:

"(1) organizace projednává s příslušným odborovým orgánem zejména:

a) opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání pracovníků, matek, mládeže a osob se ZPS,

b) zásadní otázky péče o pracovníky, opatření ke zlepšení hygieny při práci a pracovního prostředí,

c) opatření, která se týkají většího počtu pracovníků.

(2) organizace informuje příslušný odborový orgán zejména o

a) zásadních otázkách rozvoje organizace,

b) hospodářských výsledcích a perspektivě organizace.

(3) K účelům uvedených v přechodných odstavcích poskytuje organizace příslušnému odborovému orgánu potřebné informace, konzultace a doklady a v rámci svých možností přihlíží k jeho stanoviskům."

Další odstavce zůstávají.

Závěrem mi dovolte vyjádřit přesvědčení, že naše těleso velmi zodpovědně přistoupí nejen k projednávání tohoto zákona, ale ke všem, které vytvářejí zákonný rámec pro transformaci nejen naší ekonomiky, ale také naší společnosti a že o výsledku této transformace rozhodnou naši odboráři pod vedením uvážlivých předáků. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Jurečkovi. Slovo má poslanec Adam. Pripraví sa poslanec Čičmanec. Poslanec SL G. Adam: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, dámy a páni, podávam pozmeňujúci návrh. Navrhujem v článku 3 parlamentnej tlače 327 v piatom riadku zhora zameniť slovo "národnosti" za slovo "príslušnosti k národnosti alebo inej etnickej menšine".

Môj návrh vychádza zo znenia návrhu ústavného zákona, ktorým sa vyhlasuje Listina ľudských práv a slobôd, kde napríklad v tlači 33l v hlave 1. v článku 3 odstavec 1 je zakotvené (citujem) : "Ľudské práva a občianske slobody sa zaručujú všetkým bez rozdielu pohlavia, rasy, farby pleti, jazyka, viery a náboženstva, politického či iného zmýšľania, národného alebo sociálneho pôvodu, príslušnosti k národnostnej alebo inej etnickej menšine, majetku rodu, alebo iného pohlavia". Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Adamovi. Prosím písomne odovzdať tento návrh. Slovo má pán poslanec Čičmanec. Pripraví sa pán poslanec Zeman. S technickou poznámkou sa prihlásil poslanec Kříž.

Poslanec SL E. Kříž: Chtěl bych uvést v rámci technické poznámky, že v zahraničním výboru jsme škrtli slůvko "jiné", protože etnická skupina je něco jiného než národnost. Doporučuji, aby to bylo přijato jako pozměňovací návrh v textu: "národnosti a etnické skupiny".

(Poslanec SL G. Adam: S tým môžem súhlasiť.)

Poslanec SL P. Čičmanec: Vážené Federálne zhromaždenie, som presvedčený, že približne v takej forme, ako v spoločnej správe prednesenej poslankyňou Šimečkovou, by mala byť účasť pracovníkov na prerokúvaní vecí podnikov veľmi užitočná, predovšetkým pri riešení obtiažnych a krízových situácii. Dlhé roky som sledoval tieto problémy - napríklad vo viedenskej televízii a viem, že v Rakúsku a Spolkovej republike Nemecko i inde takéto partnerské rokovania medzi odbormi a zamestnávateľmi výrazným spôsobom pomohli zvládnuť sociálne otrasy, konkrétne i v súvislosti s odstraňovaním, prepúšťaním pracovníkov a s problémami nezamestnanosti vôbec. Na nás, poslancoch, teraz leží veľká zodpovednosť, pristupujme k tomuto problému citlivo. Naša ekonomika je pred veľkou transformačnou zmenou.. Prijatím vhodného variantu prispejeme k zníženiu sociálneho napätia.

Včera som rozmýšľal nad presnou formuláciou variantu tretieho článku 5 a dávam k nemu protinávrh, v ktorom je zmenená druhá veta. Protinávrh variantu tri znie: Prvá veta ostáva - pracovníci majú právo podieľať sa na prerokúvaní otázok, ktoré sa týkajú rozvoja riadenia a kontroly činnosti organizácii. Druhá veta by znela : organizácie sú povinné vytvárať podmienky pre vykonávanie tejto účasti. Pokladám túto formuláciu za presnejšie vyjadrenie budúcej reality.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Ďalej v rozprave vystúpi poslanec Zeman. Pripraví sa poslanec Vrchovský.

Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedající, váženě Federální shromáždění, chtěl bych vyslovit pár poznámek ke dvěma bodům, které nejvíce vzrušily tento parlament i jeho okolí - tzn. článek 5 a § 18. Stejně jako navrhovatel budu v obou případech podporovat jeho třetí variantu.

Chtěl bych však uvést argument ve prospěch tohoto pojetí, který v naší diskusi nezazněl. Budu se muset vrátit do dubna nebo května, kdy se v minulém parlamentu projednával zákon o státním podniku. Tehdy jsem byl jedním z mála těch, kteří hlasovali proti tomuto návrhu zákona se zdůvodněním, že nejlepší zákon o státním podniku je zákon o zrušení státního podniku a že svým způsobem existující zákon konzervuje byrokratické struktury. Byli však poslanci, kteří tehdy váhali, zda se k odmítnutí tohoto zákona připojit a nakonec je přesvědčil explicitně několikrát opakovaný výrok vlády, že v nejkratší době bude přijat zákon o účasti zaměstnanců na řízení. Konstatuji, že tento zákon dosud po velmi dlouhé době přijat nebyl. Domnívám se, že jak článek 5, tak § 18 jsou deklarativní, že nejsou konkrétní, že téměř nic neříkají kromě obecného, ale nespecifikovaného práva odborů, že tyto články není možné jakýmikoli pozměňovacími návrhy zlepšit, protože by to byla sisyfovská práce.

Jedině, co je podle mého názoru nutné, je ponechat tyto články do té doby, než bude zákon o účasti zaměstnanců na řízení zpracován a předložen tomuto shromážděni. Přitom vůbec netvrdím, že by to měl být zákon umožňující odborům jakoukoli svévoli. Spolurozhodováni současně znamená odpovědnost za zvýšený výkon, za zvýšenou produktivitu práce. Participativní motivační techniky se už v zahraničí osvědčily a měli bychom je, stejně jako tento zákon - s určitými modifikacemi převzít. To je tedy můj argument vycházející ze zásad, že sliby se mají plnit, dluhy se mají splácet a vláda svůj slib dosud nesplnila. Toto je důsledek absence tohoto zákona. Nic jiného.

Dovolte mi závěrečnou poznámku. Před dvěma dny jsem v tomto parlamentu slyšel, že odborářům je zapotřebí zakroutit krkem...

Chtěl bych upozornit na to, že radikálové mají pozoruhodnou schopnost zbavovat se svých potenciálních spojenců. Při sledování této zásady může z hnutí, které stálo na obou nohách a mělo silný demokratický střed, vzniknout jednonohý kastrát. Při sledování této zásady se může stát, že si neuvědomíme, že tuto ekonomickou reformu můžeme udělat jenom s odbory, nikoliv bez odborů, a už vůbec ne proti těmto odborům.

Prosím ty, kdo uvažují tímto způsobem, aby se zamysleli nad tím, jak dopadl politik, který poprvé na parlamentní půdě vystoupil s tezi o kroucení krkem. A jak dopadla jeho politická strana? I když uznávám, že strávit závěr života ve víceméně permanentním alkoholickém deliriu tremens může mít něco do sebe. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Zemanovi. Slovo má poslanec Vrchovský, pripraví sa pán poslanec Maštalka.

Poslanec SL L. Vrchovský: Pane předsedající, dámy a pánové, očekává nás řešení mimořádně širokého okruhu otázek spojených s prováděním efektivní politiky v oblasti hospodářské, vytvoření demokratických a racionálních řídících mechanismů, hledáme účinný plán sociálně ekonomického rozvoje, budeme se potýkat s nezaměstnaností a se všemi jejími průvodními jevy.

Úloha odborů při řešení všech těchto otázek je nezastupitelná a odbory zde chtějí být nejen oponentem vlády a zaměstnavatelů, odbory chtějí být hlavně partnerem. Nástroje pro toto partnerství jim může poskytnout právě projednávaný zákoník práce.

Cílem odborů je udržet sociální mír a pomoci prosadit ekonomickou reformu. Řeknete - slova jsou jen slova, známé je biblické - podle skutů poznáme je.

odborový svaz pracovníků v silniční dopravě zaznamenal 191 pokusů o stávku, všechny případy vyřešilo vedení svazu tak, aby ke stávce nedošlo. Výkonný výbor odborového svazu pracovníků obchodu před zákonem o malé privatizaci odsoudil stávkovou iniciativu v obchodních organizacích. Já sám osobně jsem svědkem snahy federálního odborového svazu horníků zamezit živelným stávkám - viz nedávný případ v Malých Svatoňovicích či v OKD o legitimitě odborářských představitelů je zbytečně diskutovat. Naprostá většina byla zvolena v demokratických volbách. O co nám všem tedy jde? Začínáme provádět politiku otevřených dveří, potřebujeme k nám dostat zahraniční kapitál. Není na místě obava, že bychom odradili zahraniční podnikatele od investování u nás velkou mírou práv odborů. Ve vyspělých zemích mají totiž odbory takový rozsah vymožeností, že u nás - schválíme-li navrhovaný zákon v přijatelně míře pro obě strany - bude mít zahraniční kapitál podmínky vzhledem k právům odborů doma mnohem příznivější právě zde.

Odbory chtějí prosperující silné firmy jako zaměstnavatele svých členů. Produktivita práce je v jejich vlastním zájmu. Je zde však problém podílu na rozvoji řízení a kontrole. Naše republika je vázána řadou úmluv Mezinárodni organizace práce. V těchto úmluvách jsou zaručována minimální možná práva odborů. Žádná úmluva však nepodřizuje právo vlastnické a práva s nim související odborářským právům. Pokud chceme vstoupit do rodiny vyspělých demokratických států, nesmíme to udělat ani my.

Zákon č. 37/1959 Sb. a usnesení 4. všeodborového sjezdu toto pravidlo porušovaly v mnoha připadech. Pro to všechno, co bylo řečeno, se přimlouvám za poskytnutí práva pracujících podílet se na projednávání otázek řízení. Přimý vliv na řízení odbory nevyžadují, nejen vzhledem k právům vlastnickým, která uznávají - kolektivizmu jsme si v minulosti užili dost a odbory to dnes vědí dobře.

Dovolte mi ještě několik slov k problému rozvazování pracovního poměru. Příslušná úmluva Mezinárodní organizace práce hovoří v tomto smyslu: "Pokud není provádění této úmluvy zajištěno kolektivními smlouvami, má být zajištěno zákonodárstvím. Naše kolektivní vyjednávání je v plenkách, proto jsme nuceni řešit tuto problematiku zákonem. Zde však bychom měli - chceme-li zůstat věrni úmluvě č. 158, kterou sice stát neratifikoval, ale věřím, že to co nejdříve udělá - se postavit za právo odborů projednat rozvázání pracovního poměru se zaměstnavatelem, je to i v jeho vlastním zájmu. Právě pracující totiž vědí vzájemně o sobě nejlépe, jaký je kdo pracovník. Parazitů jsme si v minulosti užili dost. Ti ať si práci hledají jako první.

Závěrem chci zdůraznit, že nás očekávají v brzké době těžké chvilky v hospodářské i sociální problematice. Hlavně v té druhé je úlohou odborů udržet na uzdě inflační trendy, jako je neúměrné požadování zvyšování mezd, i když ani tento požadavek ze strany odborů zatím nepadl, i neúměrně požadování sociálních výhod. Všichni jsme žili na dluh, všichni musíme dluh splácet.

Dejme tedy odborům vzhledem k našim podmínkám nejvyšší možnou míru odborových práv. Odbory nám to splatí svým partnerským přístupem v prosazování ekonomické reformy. Proto tedy navrhuji pozměňující návrh v článku 5: Navrhuji vyškrtnout druhou větu ve třetí alternativě: "Organizace jsou povinny vytvářet a zlepšovat podmínky pro rozšiřování této účasti." Domnívám se totiž, že na podnikatele je navršeno tolik povinností, že tuto povinnost navíc vršit na podnikatele a zaměstnavatele právo nemáme.

V ostatních variantách budu hlasovat pro alternativu 3 § 18, alternativu 2 § 59. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Vrchovskému. Ďalej vystúpi poslanec Maštálka, pripraví sa poslanec Kavan.

Poslanec SN J. Maštálka: Vážený pane předsedo, pane předsedající, kolegyně a kolegové, váženi hostě, chci zaujmout podpůrně stanovisko k článku 5 ve zněni alternativy 3 a § 18 ve zněni alternativy 1.

Jako nový odstavec šestý zmíněného § 18 navrhuji doplnit následující text: "Příslušný odborový orgán je oprávněn vyslat své zástupce k šetřením prováděným v organizaci dozorčími nebo kontrolními orgány podle § 138, 270

a) a 270, b), nebo podle zvláštních předpisů, pokud se šetřeni týká pracovních, sociálních, zdravotních nebo jiných podmínek pracovníka. Organizace je povinna příslušný odborový orgán o takovém šetřeni včas informovat. S výsledky ostatních šetření prováděných v organizaci je organizace povinna příslušný odborový orgán seznámit."

Toto ustanovení by konkretizovalo § 18 odstavec 1 o účasti pracovníků na rozvoji řízení a kontroly činnosti organizace. Odpovídá v upraveně a zúžené podobě dosavadnímu článku 4 písmeno j ) přílohy zákona číslo 37/1959 Sb. a koresponduje také s ustanovením § 3 odstavec 1 písmeno e) zákona číslo 330/1921 Sb. O závodních výborech a § 23 odstavec 4 a § 27 odstavec 2 dekretu prezidenta republiky číslo 104/1945 o závodních radách.

Výraznou změnou ve spolurozhodování odborových orgánů při takových opatřeních, jako jsou výpovědi, okamžité zrušení pracovního poměru nebo přeložení do jiného místa výkonu práce, by bylo vyloučením odborových orgánů z tohoto spolurozhodování. Považuji za nezbytné, aby bylo zachováno právo odborových orgánů v těchto případech účinné spolurozhodovat. Z tohoto důvodu podporuji přijetí alternativy jedna § 41 a 59 a chápu je jako záruku ochrany na přechodně období, tj. do té doby, než bude vypracován nový zákoník práce.

Ačkoliv mezinárodní úmluvy souhlas odborů nepožadují, zůstává skutečností, že v zemích s rozvinutým tržním hospodářstvím existuje fungující několikastupňový systém řešení stížností pracovníků proti nespravedlivým opatřením.

Například je určitý systém obsažený v oficiálním dokumentu v Mezinárodní konfederaci svobodných odborů vzorově kolektivní smlouvy.

Přijetí jiné alternativy by podle mého názoru znamenalo snížení úrovně práv odborů proti stávajícím. Domnívám se, že tuto skutečnost by Mezinárodní organizace práce nepřijala příznivě. Jako poslední chci navrhnout pozměňovací návrh k § 20, a to vypustit odkaz číslo 15 na § 2 hospodářského zákoníku a v textu odstavce doplnit za slova "které provozují podnikatelskou činnost" slova"v rozsahu prostředků, které si vytvoří vlastní činností". Zbývající text případně vypustit. Jde o to, umožnit i rozpočtovým organizacím, aby si se svými příjmy získanými nad rámce rozpočtu, mohly prostřednictvím kolektivní smlouvy naložit ve prospěch svých pracovníků. Přitom nemusí jít o trvalou činnost, ale o občasné práce, což je aktuální, zejména ve školství. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Maštálkovi. Slovo dávám panu poslancovi Kavanovi, pripraví sa poslanec Fišera.

Poslanec SL J. Kavan: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, páni poslanci, paní poslankyně, až do dnešního dopoledne jsem měl z řady rozhovorů s poslanci pocit, že někteří z nás stále ještě vidí v odborech to, co tu bylo přes čtyřicet let, jakousi převodovou páku Komunistické strany Československa a organizaci, jejíž zájmy neměly nic společného se zájmy odborářů a obyčejných zaměstnanců.

Dnes dopoledne z projevu řady poslanců jsem pochopil, že přece jen si mnozí uvědomujeme, že situace je jiná a že známe mnohé odboráře ze stávkových výborů a chápeme je jako kolegy ve společně věci. Jsou-li i nadále mezi odborářskými předáky lidé, jejichž zájem nemá nic společného s posláním odborů, jsem přesvědčen, že si je odboráři sami časem vymění.

Myslím, že jsem jediný poslanec který strávil dvacet let v zahraničí - na Západě, a proto je pochopitelné, že neustále srovnávám. Podíváme-li se na roli odborů na Západě, je z toho jasné, že v naprosto drtivé většině případů tam jsou odbory zárukou stability a ekonomického rozvoje bez sociálních otřesů. Chápu klidný sociální dialog jako jednu z podmínek zajištění demokracie. Z vyspělých západoevropských zemí pouze vláda Margaret Thatcherové se rozhodla pro konfrontační přístup k odborům.

Je pravda, že se jí podařilo zákonem omezit některé pravomoci odborů, např. práva na solidární stávky a další, ale k sociálnímu klidu, který například převládá ve Spolkové republice Německo, měl výsledek jejího zásahu nesmírně daleko. Počet prostávkovaných dnů za rok postavil Velkou Británii na jednu z nejvyšších příček tohoto neatraktivního žebříčku. Řada britských firem přes naléhání vlády stávkujícím vyhověla anebo jim alespoň značně vyšla vstříc. Prohrané stávky velmi negativně ovlivnily celkovou hospodářskou situaci země, a ta si mohla dovolit vystát daleko větší tlaky než si můžeme dovolit vystát my vzhledem k celkové hospodářské situaci této republiky.

Vyhraně stávky přispěly ke zvýšení inflace, i když samozřejmě nebyly jediným důvodem vysoké inflace, která je dne nejvyšší v Evropě, v podstatě dvojnásobek evropského průměru. Mimochodem paní Thatcherová musela odejít z vedení své strany především proto, aby si její strana udržela naději být u moci po příštích volbách.

Na druhé straně ve Spolkově republice Německo nízká inflace, nízká nezaměstnanost, tedy až do sjednocení, situace bývalé Německé demokratické republiky je jiná, vysoká produktivita a další ekonomické ukazatele Spolkové republiky Německo podtrhují pravdivost argumentů, že se vyplácí dohoda a pokojná spolupráce s odbory jako se seriózními partnery. Jsem přesvědčen, že by bylo krajně neprozíravé pokoušet se prosadit ekonomickou reformu a snažit se zavést principy tržního hospodářství v konfrontaci s odbory.

Z dosavadního jednání především poslaneckého klubu občanského fóra s představiteli odborů, jsem získal dojem, že se odbory snaží o co nejkonstruktivnější přístup a že jsou ochotny ke kompromisu, a to i dosti značnému. Jedním z těchto kompromisů je alternativa třetí, článku 5 ve společné zprávě tisku 261. I když se mně tato formulace nezdá absolutně ideální, neboť nevylučuje možnost několika interpretací, a možná povede v budoucnu ke snaze získat od pana ministra Millera upřesňující prováděcí směrnici, nebo si budeme muset počkat na zákon o účasti pracujících na řízení, jak o tom hovořil poslanec Zeman, přesto vzhledem k důvodům, o nichž jsem se zmínil, doporučuji tento kompromis přijmout.