Chtěla bych se zeptat mimo interpelační záležitosti.
Členové výboru ústavně právního,
ke kterému též patřím, právě
dostali do lavic, že zítra v 8.00 hodin se výbory
ústavně právní scházejí
k posouzení návrhu na nové znění
paragrafů 18 a 19 novely zákoníku práce.
Domnívám se, že nejen výboru ústavně
právnímu byl přikázán k projednání
zákoník práce. Tady se jedná o tak
naprosto závažné otázky, kdy jde vlastně
o úplné přehodnocení vztahu a postavení
odborů k zákoníku práce, že se
k tomu přece musejí vyjádřit všechny
výbory, jinak by celá práce byla marná.
Jestli je tu někdo z předsednictva výboru
ústavně právního, mohl by to nějak
vysvětlit.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Prosím, aby sme teraz nediskutovali. Druhá
poznámka nepatrila k tomuto bodu programu, mžeme potom
v ďalšom bode vystúpiť s podnetmi i tohto
typu. Nie sme stále ešte u odpovedí na interpelácie.
Urgenciu na odpoveď, ktorú ste nedostali sem, podľa
mjho názoru, patrí. K tomu sa chce vyjadriť
pán podpredseda vlády Mikloško. Prosím,
aby sa ujal slova.
Místopředseda vlády ČSFR J. Mikloško:
Čo sa týka presťahovania 1 300 Volyňských
Čechov, mám na stole materiál, ktorý
ja a pán minister Dienstbier dávame do vlády
v najbližších dňoch. Navrhujeme splnomocnenca
pre túto záležitosť.
Bola tu pred tromi týždňami delegácia
Volyňských Čechov, obehli všetky organizácie,
parlament, boli i na Hrade i vo vláde. Zistilo sa, čo
všetko je na to treba. Nie je to jednoduché, ide o
ich majetky, úspory, penzie, budúce zamestnanie.
Viete, že asi pred týždňom letelo lietadlo,
ktoré tam vzalo nejaké potraviny a lieky a priviezlo
niekoľko ľudí. Kontakt pokračuje. Dnes
u mňa boli ministri zahraničia RSFSR, Bieloruska
a Ukrajiny, znovu sme to prerokovali, bol tam i veľvyslanec
Pankin. Bude sa v tom pokračovať, i keď sa to
nemôže uzavrieť, pokiaľ všetky tieto
otázky nebudú uzavreté. Je ich veľa
a sú zložité.
Poslankyně SN K. Samková: Chápu všechny
technické problémy, které jsou s tím
spojeny, ovšem na druhé straně je mi velmi
líto, že tu není pan ministr zahraničních
věcí, protože jeho ministerstvo podalo informativní
prohlášení do tisku, že s přesídlením
těchto Čechů se počítá
asi v následujících dvou letech. Jestliže
by k tomu mělo dojít během těchto
dvou let, nebudeme mít koho přesídlovat,
protože tam všichni zemřou na nemoce z ozáření,
zejména děti.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Pani poslankyňa, skrátka ste nedostali
odpoveď. Chápeme to ako urgenciu. Na svoju otázku
ste nedostali do tejto chvíle odpoveď.
Do zápisu zaznamenávame, že táto otázka
nebola zodpovedaná. Prosím, aby sa ešte raz
z pozície Kancelárie Federálneho zhromaždenia
dala pánu ministrovi Dienstbierovi spoločne s urgenciou
pani poslankyne Samkovej.
Upozornil ma pán poslanec Dostál, že máme
ešte jednu odpoveď, ktorú sme neprerokovali a
je vybavená, to je tlač predložená dnes.
Ide o odpoveď podpredsedu vlády pána Rychetského
a podpredsedu vlády pána Dienstbiera na interpeláciu
podanú poslancom Janstom, tlač 228. Odpoveď
prišla dnes, mžeme ju prerokovať. Ide o to, či
je pán poslanec spokojný.
Poslanec SL M. Jansta: Jsem velmi spokojen s odpovědí
na interpelaci, kterou jsem dostal od pana místopředsedy
Rychetského. Byl jsem velmi spokojen i s vystoupením
pana předsedy vlády Čalfy, co se týká
federace. Šlo mi o to, aby si poslanci uvědomili,
co to je federace, konfederace a co tady vlastně zastupujeme.
Docházelo k míchání pojmů.
Nemám připomínky k tomu, co bylo předloženo,
jsem velmi spokojen a děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Chce sa vyjadriť pán poslanec Dostál?
Poslanec SN P. Dostál: S touto interpelací souvisí
můj dotaz na pana Dr. Rychetského. lnterpelace pana
Dr. Jansty i vaše odpověď je velmi inspirativní.
Spousta věcí je mi jasná, ale souvisí
s tím vystoupení pana Mečiara nedávno
v televizi, který v této souvislosti říkal
něco o státní smlouvě. Státní
smlouva v souvislosti s federací je mi jaksi nevysvětlitelná.
V odpovědi se o smlouvách mluví v souvislosti
s konfederací. Prosím, abyste mi to vysvětlil,
abych se totiž zítra neprobudil v konfederaci.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
myslím, že jasná a srozumitelná odpověď
je tisk 333, ve kterém je uveřejněna naše
odpověď na interpelaci pana poslance Jansty. Státní
smlouvu mohou uzavírat pouze dva různé suverénní
státy mezi sebou. Jednou ze státních smluv,
které mohou uzavírat, je státní smlouva,
kterou vzniká institut společenství, například
konfederace. Cestou státní smlouvy nelze vytvářet
státy federativního typu, které vznikají
na základě společné ústavy.
Nemohu odpovědět za pana premiéra Mečiara,
protože nevím, jaký on přikládal
význam návrhu na uzavření státní
smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Je pán poslanec Dostál spokojný
s odpovedou?
Poslanec SN P. Dostál: Já myslím, že
by se v této věci interpelovat mělo. Nevím,
jak to dokázat, ale myslím, že je to věc
pro federaci zcela zásadní.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Pán poslanec Jansta bol spokojný s
odpoveďou? Snemovňa ľudu má výhrady
k odpovedi. Hovoríme stále o tlači 333. Snemovna
ľudu ju berie na vedomie.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 73, SL
č. 113, SN č. 118)
Vážené kolegyne a kolegovia, myslím,
že mžeme pristúpiť k ďalšiemu
bodu nášho programu, ktorým sú
Interpelácie, otázky, podnety a pripomienky poslancov.
Technickú poznámku má ešte poslanec
Prokop. Dávam mu slovo.
Poslanec SN M. Prokop: Napadlo mě řešení.
Kolega Dostál vznesl problém, jak interpelovat předsedu
slovenské vlády. Pokud jsem informován, pan
předseda Mečiar je stále ještě
poslancem Federálního shromáždění.
Proto se domnívám, že nějaká
cesta by se našla, buď přes mandátový
nebo imunitní výbor nebo nějak jinak. (Smích
v sále) .
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: To bola technická poznámka. Dovoľte
mi, aby som pokračoval. Budem vás informovať,
kto sa prihlásil do rozpravy s podnetmi, otázkami
a interpeláciami. Zatiaľ sa prihlásili títo
poslanci: Brůžek, Macek, Malý, Kováč,
Kostya, Mlynárik a Wagner.
Dávam slovo poslancovi Brůžkovi. Pripraví
sa poslanec Macek.
Poslanec SN Z. Brůžek: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi jednu krátkou
poznámku a jeden podnět. Zdá se mi, že
na toto společné zasedání sněmoven
byla zařazena jako druhý bod programu novelizace
školského zákona v dobré víře,
že jde o bezproblémové téma, jako jakási
rozcvička před projednáváním
mnohem obtížnějších zákonů.
Včerejší diskuse a dnešní zasedání
ukázaly, že věc je daleko složitější
nežli si mnozí byli ochotni připustit. Myslím,
že školská politika je záležitost
nesmírně závažná, která
vyžaduje naši stálou pozornost, a kterou nelze
podceňovat, protože jde o budoucnost našeho národa.
Proto dávám podnet k ustavení školské
komise Federálního shromáždění,
která by kvalifikovaně připravovala podklady
k přijetí nového moderního školského
zákona.
28. března 1992 vzpomene celý svět čtyřstého
výročí narození velkého učitele
národů Jana Amose Komenského. Byl bych šťasten,
kdyby k tomuto dni byl přijat takový zákon,
se kterým bychom mohli čestně vstoupit do
XXl. století, který by z našich škol a
školských zařízení udělal
dílny lidskosti. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Brůžkovi. Zrejme
táto problematika prejde čo najskr na národné
ministerstvá. Napriek tomu tento podnet prerokujeme v Predsedníctve
Federálneho zhromaždenia.
Ak niekto z tých, čo sa prihlásili o vystúpenie,
má otázku alebo interpeláciu na ministra
obrany Dobrovského, prihláste sa, dostanete prednosť,
lebo pán minister bude musieť z vážnych
služobných dvodov odísť. Slovo má
teraz poslanec Macek.
Poslanec SN M. Macek: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, Československá
televize interpretovala 14. listopadu t.r. v deníku F 1
ve zpravodajství z cesty předsedy Federálního
shromáždění pana Alexandra Dubčeka
do Japonka jeho výrok ze 13. listopadu, že Česká
a Slovenská Federativní republika neusilují
o kapitalismus, ale hledají takzvanou třetí
cestu. Tento jeho výrok obletěl celý svět.
Rád bych se pana předsedy Dubčeka dotázal,
zda šlo o jeho soukromý názor, nebo máme-li
brát toto jeho prohlášení jako názor
předsedy Federálního shromáždění,
tedy snahu překládat jeho názor jako názor
parlamentu, proti čemuž bych vehementně protestoval.
Dále bych se ho rád dotázal, jak dalece se
domnívá, že jde o názor občanů
tohoto státu a má-li představu, kam tato
třetí cesta vede? (Potlesk).
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Dotaz bude postúpený
predsedovi Federálneho zhromaždenia. Predpokládam,
že odpovie ešte na tomto plenárnom zhromaždení.
Kto má ešte nejakú otázku, interpeláciu
alebo podnet na ministra obrany Dobrovského? Dávam
slovo poslanci Dostálovi.
Poslanec SN P. Dostál: Pane ministře, dovolte mi,
abych vás oslovil ve věci, o které nevím,
jestli jste dostatečně informován. V případě
že ne, rád bych dostal písemnou odpověď.
V našich republikách existují tzv. vojenské
újezdy. Tyto vojenské újezdy mají
svůj zvláštní zákon, řekl
bych, že jde přímo o středověký
zákon. Lidé jsou tam omezování například
základním právu volit. Občané
bydlící v takovém vojenském újezdu
se nemohli zúčastnit do voleb samosprávy,
protože samospráva tam neexistuje. Mocenskou funkci
tam vykonává jakýsi hejtman, který
má právo nade vším, co se tam děje.
Tento zákon o vojenských újezdech je z roku
1949, podepsal ho Klement Gottwald. Chtěl bych, aby můj
podnět byl chápán v tom smyslu, zda bychom
se neměli nad tímto zákonem zamyslet a zrušit
jej.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Sú ďalšie dotazy na
pána ministra? (Ne.) Nie sú. Prosím pána
ministra, aby odpovedal.
Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Já bych
chtěl moc poděkovat panu poslanci Dostálovi,
že připomněl tuto "hrůzu".
Rozkaz, který upravuje situaci ve volenských újezdech
opravdu musí být zrušen. Musíme ovšem
nalézt nějaké řešení,
jak spravovat tuto oblast. Tam se výrazně mění
situace. Je to také v souvislosti s tím, že
některé vojenské výcvikové
prostory, kde újezdy jsou, opouštíme atd.
My připravujeme v co nejkratší době
zrušení tohoto rozkazu, změnu situace. Omlouvám
se, že se to nestalo hned druhý den poté, co
jsem nastoupil do své funkce, avšak bylo toho zapotřebí
udělat mnohem více. Rozkaz zrušíme a
nastolíme tam normální právní
řád. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem panu ministrovi Dobrovskému.
Pán poslanec Dostál je spokojný? Áno.
Slovo má pán poslanec Kováč.
Poslanec SN L. Kováč: Vážený
pán predsedajúci, vážené dámy
a páni, využívam svoje ústavné
právo interpelovať podľa § 49 ústavného
zákona o českoslovnskej federácii a podľa
čl. 62 odst. 1 a 2 zákona o rokovacom poriadku Federálneho
zhromaždenia podpredsedu vlády ČSFR a ministra
zahraničných vecí Jiřího Dienstbiera.
Dovoľte mi, aby som pri príležitosti objasňovania
bielych miest našej histórie prispel aj ja niekoľkými
podnetmi.
Nechcem byť žalobcom a ani sudcom totalitnej moci, ale
mojím cieľom je vniesť viac svetla do obdobia
pätdesiatych rokov, do obdobia, ktoré sa pre evidenčné
zverstvá aj patrične dlhú dobu zahmlievalo.
Tí skôr narodení to zažili na vlastnej
koži.
Aby to všetko nezapadlo prachom a poslúžilo ako
svedectvo terajšej a budúcim generáciam o tých,
ktorí boli v rokoch 1944 a ďalších nezákonne
a proti všetkým medzinárodným právam
a zvyklostiam odvlečení bývalými jednotkami
sovietskej NKVD do záchytných táborov na
Sibíri, Urale, Altaji a iných pracovných
gulagov v ďalších guberniách Ruska.
Chcem, aby sme obrátili svoju tvár na minulosť
plnú ukrutnosti, ponižovania až na dno ľudskej
dstojnosti, do ktorej týchto ľudí bez akéhokoľvek
previnenia zavliekla a uvrhla zločinecká organizácia
NKVD a odkiaľ sa mnohí z nich nevrátili. Aby
sa už minulosť nikdy neopakovala, je potrebné
o týchto udalostiach otvorene hovoriť v záujme
spravodlivosti a historickej pravdy.
Obdobie na začiatku oslobodzovania Republiky je špecifické
pre východné Slovensko, kde po prechode frontu v
okresnom meste Poprad, ale i v ďalších obciach
sa konal na základe vyhlášky povinný
zápis všetkých mužov, ktorí neboli
na fronte. Prišlo ich vtedy dosť. Ako tento zápis
prebiehal, kto ho uskutočňoval, a aké doklady
k zápisu boli potrebné, to sa už asi nikto
presne nedozvie. lšlo skr o trápny a vymyslený
výber pracovných síl. Pri tomto zápise
boli muži rozdelení na tých, čo odišli
domov a na tých, ktorí boli izolovaní a zaradení
do transportu s určením do Sovietskeho zväzu.
Na rozdiel od Popradu boli v susedných okresoch Spišská
Nová Ves a Levoča praktiky zaisťovacích
kománd odlišné. Tu bol daný príkaz
mužom vo veku od 18 do 60 rokov dostaviť sa na súpis,
ktorého účel nebol známy. Mnohí
z nich v tom nevideli nič zlého. Pri súpise
v Levoči členovia sovietskeho komanda iba predstierali,
že majú zoznam členov Hlinkovej gardy a zoznam
vojakov bojujúcich v Slovenskej armáde proti Sovietskemu
zväzu a ktorí na sovietskom území neprešli
do radov príslušníkov 1. Československého
armádneho zboru. Na predvolaných mužov súpisné
komando vyvíjalo nátlak a vyhrážalo
sa, aby sa priznali, že boli gardistami. Túto zastrašovaciu
metódu používali vo väčšine
prípadov: Mužom z ročníkov 1915 - 1922
okrem členstva v HG vykrikovali, že bojovali proti
ZSSR v Slovenskej armáde. Komando vychádzalo zo
skutočnosti, že vojaci 1. Československeho
armádneho zboru pozostávajú z ročníkov
narodených okolo roku 1920. S dokazovaním či
overovaním skutočných údajov si komandá
nerobili starosti. Zatýkalo sa ľubovoľne a hodne,
aby limit 20 000 mužov sa čo najskr splnil.