Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Poslanec SN P. Suchán: Dovolil som sa spýtať pred začiatkom schôdze, či má poslanec Kulan nejaké výhrady? Povedal, že je veľmi spokojný.

Chcem informovať, že tak ide o diplomatické pasy, dnes ráno chýbalo len 10 diplomatických pasov. Tie sa ešte potulujú niekde medzi neoprávnenými majiteľmi. Akcia mala pozitívny dopad.

Předsedající místopředsda FS J. Stank: Ďakujem. V Snemovni národov túto odpoveď berieme na vedomie.

Ďalej je tu tlač 221, interpelácia poslanca Janstu. Pýtam sa, či je spokojný s odpoveďou. Zrejme nie je celkom spokojný, dávam mu slovo.

Poslanec SL M. Jansta: Já jsem spokojen jen z poloviny. Odpověď, kterou jsem dostal z ministerstva zahraničního obchodu, která se týká řešení našeho pasiva platební bilance s bývalou NDR, mě naprosto uspokojila, jen bych prosil, že příště bych rád věděl, kdo ji posílá. Je tu nějaký nečitelný podpis, nevím koho.

S odpovědí, která se týká úhrady válečných škod, jsem naprosto nespokojen. Dovoluji si přednést k tomu stanovisko. Budu totiž požadovat novou konkrétní odpověď. Interpelaci dále rozšířím.

Před zítřejší oficiální návštěvou našeho premiéra ve Spolkové republice Německo, si myslím, že je třeba, aby naše veřejnost dostala odpověď na nové aspekty, které se objevily v souvislosti s požadavkem sudetských Němců na navrácení zkonfiskovaného majetku, případně náhrady za něj.

Možná si poslanci všimli , že se nyní v Praze prodává časopis Česko-bavorské výhledy, vydávaný v Německu. Náš občan si ho může koupit za 1,- Kčs nebo za 1 marku. Jde zřejmě o první výsledek snahy pana ministra Klause o zpevnění měny. (Smích v sále). Doufám, že si brzy budeme moci ve stejném kursu kupovat i ostatní německé výrobky. V posledním vydání tohoto časopisu je obsáhlý rozhovor s prezidentem sudetoněmeckého landsmanšaftu panem Neubaurem, který tam vyslovuje názor: "Pražská smlouva a reparační dohody vítězných mocností nic nezměnily na občanskoprávním vztahu věcí, vlastnictví bylo sice konfiskováno, ale nabyto nebylo podle práva". Dále se odvolává na evropskou konvenci lidských práv a tvrdí, že ponechání protiprávně získaného majetku je s touto konvencí neslučitelné. Na jiném místě pan prezident Neubauer říká: "Vítám slova prezidenta Václava Havla, protože jsou moudrá a směřující daleko do budoucnosti. Řekl, že odsun byl hluboce nemorální, a že neexistuje žádná kolektivní vina. To je pro nás základem pro pokus o usmiřující rozhovor. S tímto pokusem o přiblížení a usmíření přijde problém vlastnictví. To bylo od počátku na obou stranách jasné. "

Nevím, co bylo komu od počátku jasné, zvláště na naší straně. Já jsem pro usmíření se sudetskými Němci, jsem proti zásadě uplatňování kolektivní viny. Uznávám (veřejně to hlásám od začátku, kdy jsem se dozvěděl o způsobu provádění odsunu), že odsun postihl řadu nevinných lidí. Jsem rozhodně a zásadně proti jakémukoliv jednání o odškodnění za zabavený majetek odsunutých Němců. Na odškodnění nemají žádný právní nárok ani podle československého práva, ani podle práva mezinárodního. Pokud se někteří z nich domnívají, že mají na odškodnění morální nárok, musí jej uplatnit vůči tomu, kdo zavinil druhou světovou válku a utrpení, které na všech stranách přinesla. Pokud vím, tak západoněmecká vláda svoji odpovědnost uznala.

Odsunutým Němcům byla poskytnuta na začátku padesátých let odškodnění ve formě sociální příspěvku na překonání potíží v novém domově. Jakékoliv úvahy o majetku sudetských Němců považuji za nepřijatelné a nemorální už proto, že německá strana dosud odmítá jednání o úhradě československých válečných škod a poskytnutí spravedlivé náhrady československým obětem nacistické perzekuce.

Hlavní příčinou znepokojení mezi obyvateli je, dle mého názoru, skutečnost, že vláda nezaujala k těmto požadavkům jasné a jednoznačné stanovisko. Jaký dojem může vyvolat, když vedoucí Kanceláře prezidenta republiky pan Schwarzenberg před televizní kamerou odmítne odpověď na otázku, zda se bude vracet sudetoněmecký majetek. Pan Schwarzenberg má pravdu v tom, že jako úředník by neměl vyslovovat názory na citlivé problémy, řekl bych dokonce, že je velmi moudré, když si soukromé názory ponechá pro sebe. Předpokládá se však, že zná právní stránku věci a naprostou neopodstatněnost sudetoněmeckých nároků. Nedělá dobrou službu svému prezidentovi , když odmítne jasně odpopovět.

Podezření a spekulace vyvolává i to, že se naše veřejnost řadu věcí dozvídá zprostředkovaně ze zahraničního tisku. Tak tomu bylo i v případě dopisu, který měl předák sudetoněmeckého landsmanschaftu pan Neubauer zaslal počátkem září našemu prezidentu republiky v případě údajných kontaktů představitelů sudetských nemců s našimi ogány a v současné době pokud jde o údajné plánované setkání předsedy vlády s panem Neubauerem za jeho nadcházející návštěvy v Spolkové republice Německo.

Vzhledem k obavám a znepokojením, které problematika vyvolává, bych řád požádal pana ministerského předsedu, který bohužel není přítomen - přesto si myslím, že bude dobré, když mu to bude tlumočeno a odpoví na příštím zasedání parlamentu - o odpověď na tyto otázky a požadavky. Aby informoval, k jakým kontaktům s představiteli odsunutých Němců došlo, aby požádal pana prezidenta, aby byl uveřejněn obsah dopisu pana Neubauera prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky a případná odpověď. Aby uvedl, jaké je jasné stanovisko vlády k požadavku sudetských Němců na vrácení konfiskovaného majetku, případně jeho odškodnění. V případě, že tu není, aby nám řekl, zda za jeho nadcházející návštěvy v SRN se setká s panem Neubauerem.

Doufám, že odpovědi budou věcnější než ta, kterou mi dal místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí na mou interpelaci ze 6. společné schůze Federálního shromáždění ohledně vypořádání našich pohledávek vůči Německu, zejména odškodnění našich občanů za nacistickou perzekuci. Čtení nic neříkajících vět, zakončených výtkou za vyslovení nespokojenosti, ve mě vyvolalo otázku, co se vlastně ve vztahu k Federálnímu shromáždění za poslední rok změnilo. Zase tu máme vedení, které ví nejlépe, co je pro stát a občana dobré? My ostatní se do toho nemáme plést? Víme, kam tento přístup vedl v posledních čtyřiceti letech reprezentovaných představiteli mé strany.

Voliči mě sem poslali, abych tu hájil jejich zájmy. Musím proto vystupovat i s názory voličů. Pokud mi dávají konkrétní otázky, musím jim konkrétně odpovědět. Úřednické vytáčky a všelijaké úhybné formulace nikoho neuspokojí. Byl bych proto panu ministerskému předsedovi vděčný za jasné a jednoznačné odpovědi. Čekají na ně zejména naši občané v pohraničí. Děkuji. Prosil bych, kdyby mohlo být odpovězeno, jak na mojí původní interpelaci, tak i na otázky, které jsem zde položil.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Janstovi. Ide o vysvetlenie, prečo nie je spokojný s odpoveďou. Súčasne v tomto vysvetlení doplnil svoju interpeláciu a žiadal odpoveď.

O slovo sa prihlásil podpredseda vlády Rychetský a potom pán poslanec Suchán.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Vážený pane předsedající, váženě dámy a pánové, z vystoupení pana poslance Jansty vyplynulo, že není spokojen s odpovědí místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí pana Dienstbiera. Mimo jiné pan poslanec konstatoval, že vláda nezaujala jednoznačné stanovisko k problematice eventuálních restitucí nebo odškodnění odsunutých příslušníků německého národa ze Sudet.

Chtěl bych říci , že to není tak, jak to říkal pan poslanec. Vláda před dvěma týdny projednávala na své schůzi tzv. zásady smlouvy, kterou uzavíráme s nově sjednoceným Německem, které jsou závazné pro předběžná jednání. Vláda tyto zásady na své schůzi změnila, výslovně je doplnila o závěr a usnesení vlády, ze kterého vyplývá, že v žádném případě nebudou v rámci tohoto, ani žádných následných jednání se Spolkovou republikou Německo připuštěny jako předmět jednání otázky eventuálních majetkových nároků odsunutých příslušníků německého národa ze Sudet. Vláda tyto nároky nezná a neučiní je předmětem jednání. Z tohoto hlediska vláda zaujala jasné stanovisko a nehodlá na něm nic měnit. Toto stanovisko vlády bylo publikováno v denním tisku před čtrnácti dny.

Pokud se týká následných otázek, které pan poslanec pokládá panu premiérovi, samozřejmě nemohu odpovědět, ale pokud mi je známo, mezi vládou ČSFR a představiteli sudetoněmeckých spolků nikdy k žádným jednáním nedošlo, a ani při cestě pana premiéra do Spolkové republiky Německo se nepředpokládá oficiální setkání a jednání s prezidentem Neubauerem nebo jinými představiteli. Nelze vyloučit, že k neoficiálnímu setkání dojde, pak by ovšem pan premiér tlumočil v tomto setkání stanovisko federální vlády, se kterým jsem vás seznámil. Myslím, že část interpelace, kterou pan poslanec Jansta chtěl, aby pan premiér položil otázku panu prezidentovi Havlovi není na místě, protože panu prezidentovi může otázky klást Federální shromáždění, ale nikoli předseda vlády v tomto smyslu. Z hlediska ústavního bude nutné toto řešit po jiné rovině. Nemůže Federální shromáždění vyzývat předsedu vlády, aby kladl prezidentovi otázky.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pán poslanec Jansta, ste spokojný s týmto vyjadrením podpredsedu vlády?

Poslanec SL M. Jansta: Děkuji panu místopředsedovi za toto vyjádření. Kdyby něco podobného mně sdělil ministr zahraničních věcí na konkrétně položené otázky, které jsem měl, které jsem položil před měsícem, a které jsem pokládal už loni na jaře v květnu, tak si myslím, že by to vyvolalo větší klid ve veřejnosti. Nejde mi o to rozdmýchávat tuto otázku, ale říci takovéto jasné stanovisko. Očekávám, že pan ministerský předseda se k tomu tady ještě vyjádří.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Stanovisko bolo jasné, pán poslanec Jansta je spokojný. Mžem to tak charakterizovať?

Poslanec SL M. Jansta: Stále trvám na odpovědi pana ministra Dienstbiera na původní interpelaci, co se týká perzekučních nároků našich občanů. S tou nejsem spokojen. Jsem spokojen nyní s vystoupením pana místopředsedy, protože řekl spoustu konkrétních věcí, o které se můžeme opřít.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Prosil by som, aby sa k reparáciám vyjadril ešte pán poslanec Suchán.

Poslanec SN P. Suchán: Podľa mojich informácií by mali byť predmetom rokovania počas návštevy ministerského predsedu v Nemecku i otázky perzekučných nárokov a nie reparačných pohľadávok. Pokiaľ ide o reparačně pohľadávky, tie boli v prvej interpelácii v máji t.r. dosť jasne vysvetlené.

Moja informácia je taká, že tieto dva body boli predmetom rokovania môjho predchodcu začiatkom septembera s pánom Lauterschlagerom na ministerstve zahraničných vecí a v rokovaní sa pokračuje. Až budú známe výsledky, tak budem informovať.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pán poslanec Jansta žiada, až budú známe výsledky, aby dostal písomnú odpoveď. Zatiaľ je s odpoveďou podpredsedu vlády na svoje otázky spokojný. Chce sa k tomuto niekto vyjadriť? Prosím, pán poslanec Mlynárik.

Poslanec SN J. Mlynárik: Keďže je spokojný pán poslanec Jansta, musím povedať, že som hlboko nespokojný a som pobúrený, že sa tento problém vynášal alebo nanáša tak necitlivým a vulgárnym spôsobom. Sudetskí Nemci boli vyhnaní na základe kolektívnej viny, ich majetok bol ukradnutý, vylúpený. To je základná vec. Tú nám nemôže nikto vyvrátiť a nemôže interpretovať tieto záležitosti inak.

Sudetskí Nemci boli obvinení z najvyšších miest, že vyvolali druhú svetovú vojnu a rozbili Československú republiku. Nebudem to tu dokumentovať. Kto si prečíta prejavy prezidenta Beneša o likvidácii Nemcov, kto si prečíta spomienky ministra spravodlivosti Drtinu, kde hovorí - začnime vyháňať Nemcov hneď, pred ničím sa nemieme zastaviť atď., atď.

Bol by som veľmi rád, aby sa tieto otázky prerokovali meritórne, aby sa počkalo na výskum skupiny nemeckých a československých historikov, ktorí sa touto otázkou zaoberajú. Že z komunistickej strany prichádzajú tieto názory - ja sa nedivím. Komunistická strana Československa je s týmito vecami veľmi úzko bytostne spojená. Nech si dobre pripomenú všetci prívrženci tejto strany, na základe čoho získala najm v pohraničí v roku 1946 až 90 % hlasov, keď komunistický minister vnútra vyháňal Nemcov a komunistický minister poľnohospodárstva pdu po týchto Nemcoch prideľoval ľuďom.

Bol by som veľmi nerád, aby sa táto otázka stala predmetom sporu medzi Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou a Spolkovou republikou Nemecko. Táto otázka sa bude musieť dkladne a dsledne riešiť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pán poslanec Mlynárik, ale k odpovedi, ako bola podaná, nemáte výhrady? (Nie.)

Teraz sa prihlásil poslanec Kříž.

Poslanec SL E. Kříž: Připojuji se k tomu, co zde řekl poslanec Mlynárik s tím akcentem, že se zapomnělo na jednu důležitou věc, a to bylo vnitřní vyhnání Němců dnešních našich spoluobčanů, kteří byli často vyhnáni do vnitrozemí, zbaveni majetku, nebo byli vyhnáni o jeden dům vedle a zbaveni občanství. V tomto případě bych pana poslance Janstu prosil, aby příště zvážil, jestliže s něčím takovým přijde, neboť jde o aspekty velice chytlavé a je k tomu třeba přistupovat citlivě. Nerad bych, aby se toto stalo jak z naší, tak z německé strany otázkou různých výkladů. Je to částečně i naše vnitřní otázka. Je k tomu třeba přistupvat zodpovědně. Připojuji se ke všemu, co ve svém návrhu říkal poslanec Mlynárik.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: O slovo sa prihlásil prvý podpredseda pán Jičínský.

První místopředseda FS Z. Jičínský: Vážení kolegové, myslím, že teď není příležitost, abychom o složité problematice německo-českých vztahů nějak podrobně hovořili. Domnívám se však, že pan poslanec Mlynárik problém chápe také velmi jednostranně.

My, kteří jsem žili v Čechách za první republiky, pamatujeme ještě také odsun našich občanů, Čechů, po mnichovském diktátu. Pamatujeme na druhou světovou válku. Čili nemůžeme od sebe tyto věci odtrhovat. Tvoří to komplex. Nechme toto historikům a nesnažme se posouvat věci tam, kam nepatří.

Za pozitivní považuji to, že se prezident omluvil, ale tím, myslím věc končí v této sféře. Dále už jít nemůžeme. To, o čem hovořil poslanec Kříž, je jiná záležitost. Záležitost chování vůči těm německým občanům, kteří tu zůstali. To je součást normálního procesu, vyřízení účtů s minulostí. Pokud jde o odsun Němců po druhé světové válce, nemůžeme to posuzovat tak jednostranně, jak vyznívalo z názorů poslance Mlynárika, včetně těch věcí, které uplatnili zástupci sudetoněmeckých svazů. Měl jsem možnost v poslední době hovořit s řadou oficiálních německých představitelů, kteří mě ujišťovali, že tyto požadavky nejsou oficiálními požadavky západoněmecké vlády, a že se hlavní politické strany s těmito požadavky neztotožňují.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. K odpovedi na interpeláciu nikto zo Snemovne ľudu nemal pripomienky. Navrhujem, aby Snemovna ľudu toto vzala na vedomie.

Pristúpime k interpeláciám na podpredsedu vlády pána Miklošku (tlač 247). Ide o interpeláciu skupiny poslancov: Skalický, Macek, Prokop, Kovaříková, Kroupa, Kudláček, Jurečka, Tarhovská.

Ste spokojní s odpoveďou? (Ano.) Áno.

Snemovňa ľudu a národov teda berie na vedomie túto odpoveď.

Ďalej tlač 295. Interpelácia pána poslanca Prokopa. Pán poslanec, ste s odpoveďou spokojný?

Poslanec SN M. Prokop: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych poznamenat, že jsem v zásadě s odpovědí spokojen, jak mi byla doručena a jak ji kolegové obdrželi v tisku. Chtěl bych eventuálně požádat, zda by nám místopředseda vlády pan Mikloško mohl sdělit, jakým způsobem bude parlament informován o výsledcích práce komisí. Jen pro připomenutí. Má interpelace se týkala vyřešení problémů bývalé Národní fronty.

Chtěl bych požádat pana místopředsedu vlády, zda by mohl upřesnit, jakým způsobem bude Federální shromáždění dále informováno o výsledcích práce vládních komisí. Děkuji.

Místopředseda vlády ČSFR J. Mikloško: Boli ustanovené prakticky tri komisie. Pani ministerka Kořínková má za úlohu uskutočniť kontrolu použitia prostriedkov bývalého Národného frontu.

Druhá komisia bola ustanovená pri ministerstve financií. Spoločne s pani ministerkou Kořínkovou sa vytvorila likvidačná komisia na vysporiadanie majetku, ktorý bývalý Národný front spravoval. Komisia bude pracovať aj za účasti poslaneckých klubov Federálneho zhromaždenia.

Tretia úloha bola zadaná Federálnemu ministerstvu práce a sociálnych vecí, kde sa mali vysporiadať nároky v oblasti pracovno-právnych vzťahov bývalého Národného frontu.

Všetky tieto tri pracovné tímy pracujú. Sľubujem, až ak vláda dostane od týchto komisií správu, túto správu tu takisto prednesiem.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Navrhujem, aby Snemovňa národov vzala túto odpoveď na vedomie.