Dominujícím prvkem dosud platné právní
úpravy, tzv. vynálezeckých práv, byla
preference úpravy technické tvůrčí
činnosti. Dosavadní platná právní
úprava vztahů z vytvoření a uplatnění
vynálezů, průmyslových vzorů
a zlepšovacích návrhů je zcela poplatná
centralistickému administrativnímu způsobu
řízení a v důsledku toho působí
retardačně na tržní vztahy a rovněž
odporuje už realizovaným zásadám československé
hospodářské politiky, zejména tím,
že zvýhodňuje postavení státu
na úkor vlastnických práv jednotlivých
subjektů. V důsledku toho neumožňuje
širší uplatnění zahraničních
subjektů na domácím trhu. Současně
je dosavadní platný zákon č. 84/1972
Sb., překážkou pro přístup České
a Slovenské Federativní Republiky k dvoustranným
a mnohostranným mezinárodním dohodám
a smlouvám v dané oblasti. Problematika nakládání
s vynálezy, průmyslovými vzory a zlepšovacími
návrhy má v podstatě stejné symptomy,
jako problematika nakládání s hmotnými
předměty.
Bylo už prokázáno, že nutnou podmínkou
efektivní hospodářské činnosti
je vysoká transparentnost ekonomických vztahů,
kterou není schopno zabezpečit monopolní
státní vlastnictví výrobních
prostředků. Jestliže se dnes hledá východisko
z této situace v odstátnění a privatizaci
dnešních státních podniků, musí
toto odstátnění a privatizace postihnout
nejen vlastnictví k hmotným předmětům,
ale i nehmotným předmětům, to znamená
i předmětům z oblasti průmyslového
vlastnictví.
Základním předpokladem přechodu tzv.
vynálezeckého práva na právo patentové
je přesné vymezení subjektů patentového
práva, jejich rozhodovací pravomoci, hmotné
odpovědnosti. Zavedení tržní ekonomiky,
pokud jde o nakládání s vynálezy,
průmyslovými vzory a zlepšovacími návrhy,
neznamená v právní rovině nic jiného
než přesně definovat vlastnická práva
k těmto nehmotným předmětům
a celé nakládání s nimi převést
na bázi tržní ekonomiky.
Návrh zákona plně respektuje i závazky
z mezinárodních smluv, jimiž je Česká
a Slovenská Federativní Republika vázána
a vytváří podmínky pro její
přístup k dalším mezinárodním
smlouvám v oblasti průmyslových práv,
zejména ke smlouvě o patentové spolupráci.
Urychlené přijetí navrhovaného zákona
umožní splnit i naše závazky z dohod o
obchodních vztazích mezi vládou České
a Slovenské Federativní Republiky a vládou
Spojených států amerických z 12. dubna
tohoto roku a vytváří předpoklady
pro uvažovaný vstup České a Slovenské
Federativní Republiky do systému Evropského
patentu a pro přístup do evropských společenství.
Při přípravě předkládaného
návru zákona bylo přihlédnuto k dosaženým
výsledkům i k harmonizaci patentového práva,
která probíhá na půdě Světové
organizace duševního vlastnictví, k obdobným
právním úpravám, zejména evropských
států vyspělou průmyslově právní
ochranou.
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, předkládáme návrh
zákona o vynálezech, průmyslových
vzorech a zlepšovacích návrzích s přesvědčením,
že vytvoří jeden z nezbytných předpokladů
pro přechod k tržnímu hospodářství
a pro účinnou mezinárodní spolupráci.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec.
Ďakujem pánu Dr. Jaklovi. Návrh prerokúvali
výbory ústavnoprávne, hospodárske
a pre životné prostredie obidvoch snemovní.
Prosím teraz spoločného spravodajcu výborov
Snemovne ľudu pána poslanca Pavla Zahrádku,
aby predniesol spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
P. Zahrádka: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, Sněmovna lidu a Sněmovna
národů mají dnes na své společné
schůzi projednat vládní návrh o vynálezech,
průmyslových vzorech a zlepšovacích
návrzích. Předložený návrh
zákona upravuje vztahy ze tří samostatných
předmětů průmyslového vlastnictví.
Navrhovaná právní úprava však
představuje kvalitativní změnu v našem
právním řádu. Jedná se zejména
o změnu v chápání ochrany vynálezů,
průmyslových vzorů a zlepšovacích
návrhů a ve změnách, které
s sebou takto poskytnutá ochrana přinese.
Úprava patentovatelnosti vynálezů, to je
stanovení podmínek, při jejichž splnění
Česká a Slovenská Federativní Republika
poskytne na vynález - patent, vychází z týchž
požadavků, které jsou na vynález kladeny
ve státech s vyspělou průmyslově právní
kulturou. Jednotlivé podmínky patentovatelnosti
vynálezů jsou stanoveny na základě
zkušeností patentových úřadů
vyspělých zemí a mezinárodních
zápisných míst, jakými je například
Evropský patentový úřad.
Nakládání s chráněnými vynálezy pak umožní majitelům patentu exploatovat výsledky jedinečné technické tvůrčí činnosti a vystupovat na trhu zboží jako rovnocenní partneři s vlastníky výrobků. V tom lze spatřovat největší posun mezi dosavadní úpravou v nakládání s vynálezy a úpravou navrhovanou.
Ocenění si zaslouží i návrh úpravy
nakládání se zlepšovacími návrhy,
které v předloženém návrhu zákona
nejsou již řešeny jako samostatné průmyslové
právo, t.j. nevyžaduje se jeho registrace u zápisného
místa a složité administrativní rozhodování
o přijetí či nepřijetí návrhu
na zlepšení v konkrétní organizaci.
Mnozí z vás z vlastní činnosti víte,
že poměrně složitá ustanovení
dosud platného zákona nejen že nevylučovala,
ale přímo naváděla k obcházení
zákona. Podle navrhované právní úpravy
je jediným a rozhodujícím kritériem
při přijetí zlepšovacího návrhu
v podniku jeho užitečnosti pro tento podnik s tím,
že přijatý zlepšovací návrh,
t.j. řešení u něhož došlo
rovněž k souhlasnému stanovení ceny
návrhu, se stává majetkem toho, kdo jej přijal.
Stává se tak výrobně technickým
poznatkem tohoto podniku, který jako jediný s ním
bude moci nakládat, t.j. využívat jej v zájmu
zlepšení své konkurenční schopnosti,
popřípadě jej učiní předmětem
svých obchodních vztahů.
Podle mého názoru právě tato úprava
umožní vyřešení složitých
vztahů v dané oblasti a je věcí zúčastněných
subjektů těchto vztahů, aby vzájemným
jednáním uspořádaly své vztahy
pokud možno optimálně. Obdobně jsou
vztahy z technických zdokonalení, t.j. na smluvním
principu, řešeny u všech renomovaných
podnikatelských subjektů ve světě.
Vytváří se předpoklady pro spravedlivé
uplatnění výsledků technické
tvůrčí činnosti na trhu, při
respektování zákonitostí tržní
ekonomiky a tím i pro spravedlivé odměňování
za tvůrčí činnost. Nezadatelná
práva vynálezců, původců průmyslových
vzorů i zlepšovatelů, kdysi tak proklamovaná,
nabývají reálnou podobu. Návrh zákona
upravuje rovněž důsledky, které s sebou
přinese možné porušení práva
a to v poměrně širokém rozsahu. Stejně
jako u přijaté novely autorského zákona
se bude nadále možné dovolávat zákazu
rušení práva, náhrady škody vzniklé
z porušení práva a zadostiučinění
při porušení zejména osobnostních
práv.
Doporučení jednotlivých výborů
Federálního shromáždění,
podle mého názoru, vhodně doplňují
vládní návrh a přispívají
k jednoznačnému výkladu jeho jednotlivých
ustanovení a tím i jednodušší aplikaci.
Doporučuji proto, jako společný zpravodaj
výborů Sněmovny lidu, navrhovaný zákon
o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích
návrzích (tisk 216) ve znění společné
zprávy (tisk 310) přijmout. Děkuji vám.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec. Teraz prehovorí spoločný
spravodajca výborov Snemovny národov pán
poslanec Šamalík. Konštatujem, že väčšina
poslancov Federálneho zhromaždenia nemá veľký
záujem o tvorivú činnosť, pretože
sa viac zdržujú v kuloároch ako v zasadacej
miestnosti.
Společný zpravodaj výborů SN F. Šamalík:
Dámy a pánové, mám k tomu, co tu bylo
řečeno, už málo co dodat. Zákon
upravuje oblast, která v rozporu se svou podstatou, byla
neúnosně zbyrokratizována a tak, jak je formulován,
uvolňuje tvořivost, motivaci tvořivosti a
zároveň ochranu všech výsledků.
Vzhledem k tomu, že celý tento smysl je zde vyjádřen
s takovou přesností, že cesta tohoto zákona
legislativními procedurami až k nám byla natolik
lehká, že i tady nebude jeho přijetí
narážet na žádné potíže.
Jménem výborů Sněmovny národů
doporučuji jeho přijetí.
Zároveň bych se chtěl připojit k návrhu,
který nám včera zaslali ing. Krčma
a Morávek, kteří nepolemizují s podstatou
zákona, ale snaží se v duchu jeho nové
koncepce nahradit nebo napravit to, co zde přežívá
ještě z dřívější
minulosti.
Domnívám se, že ze tří variant
by byla nejoptimálnější druhá,
která zní: "Původce vynálezu,
chráněného autorským osvědčením,
udeleným podle dosavadních předpisů,
jehož platnost ke dnu nabytí účinnosti
tohoto zákona nezaniká, má právo kdykoliv
v době trvání platnosti tohoto autorského
osvědčení požádat úřad
o jeho převedení na patent. Převod autorského
osvědčení na patent podléha spávnímu
poplatku. Bližší provedení tohoto ustanovení
stanoví prováděcí předpis."
Soudím, že by tento odstavec mohl být zařazen
do § 81, a že bychom toto doporučení měli
přijmout.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Vyzývam všetkých poslancov, ktorí
se združujú v kuloároch, aby sa dostavili do
rokovacej sály! Inak potom nebudú vedieť, o
čom hlasujú.
Žiadam ešte spravodajcu Zahrádku o doplnenie.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
P. Zahrádka: Já jsem si dost podrobně prostudoval
§ 81 a dnes v ranních hodinách jsem se radil
s navrhovateli. Jedná se o to, že celý §
81 bychom v tomto případě museli přepracovat.
Hospodářský výbor svým usnesením,
které je zakotveno v tisku 310, který máte
před sebou v bodě 20, vkládá nový
odstavec č. 5. V podstatě se dá říci,
že tím realizuje záměr, sledovaný
autorem návrhu, který nám byl včera
písemně doručen. Je to sice trochu jinak
formulováno, ale rozhodně existuje možnost
pro majitele bývalého autorského osvědčení
(pokud do 6 měsíců podnik sám nezaplatí
příslušné poplatky a nepřevede
tuto záležitost do oblasti patentových práv)
si tuto věc zařídit. Podívejte se
na to. Já se domnívám, že by nemuselo
jít o pozměňovací návrh. Mohlo
by to zůstat ve znění naší společné
zprávy, tisk 310, bod 20.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pýtam sa teraz pána poslanca Šamalíka,
či si osvojil návrh občanov do tej miery,
že ho chce predložiť ako svoj doplňujúci
návrh?
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
F. Šamalík: Ano.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Áno, je to tak. O tomto pozmeňovacom návrhu
budeme potom musieť dať hlasovať.
Do diskusie je prihlásený poslanec Vojtech Filip.
Poslanec SL V. Filip: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych stejně
jako zpravodaj Šamalík navrhl změnu §
81.
Studoval jsem podrobně předloženou zpravodajskou
zprávu i zákon, ověřoval jsem si v
místě svého bývalého působiště,
jakým způsobem se může vyvíjet
situace, která je novým zákonem sledována.
Vzhledem k tomu, že všichni máte dopisy, které
jsme dostal i včera od ing. Morávka a ing. Krčmy,
nebudu dlouho zdržovat. Při projednávání
těchto věcí jsem nabyl dojmu, že nejlépe
by bylo tuto situaci řešit zcela bezkonfliktně
zařazením v § 81 nového odstavce 4,
který by zněl tak, jak uvádějí
navrhovatelé, kteří nám zaslali své
dopisy (poslední možnost) , to znamená u vynálezu
vytvořeného jinak než za podmínek ustanovení
§ 28 písm. a) zákona č. 84/1972 Sb.,
chráněno autorským právem a tím
by se dostala bezrozporově práva na autora, nebyla
by porušena práva organizací, které
mohly spolupůsobit při vytvoření určitých
autorských práv atd. Pak by ovšem byly v §
81 odst. 4 a navržený odst. 5 přečíslovány,
kdyby tento poslední odstavec (dávám to jako
podklad pro naše jednání), jak je navrhováno
v dopise, byl zařazen jako odstavec čtvrtý
a odstavec čtvrtý a pátý by byli odstavci
pátým a šestým.
Tolik k mému návrhu. Máte ho všichni
ve svých materiálech.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Volám poslancov, aby sa dostavili do sály, nie sme
schopní sa uznášať. Nemžeme hlasovať
ani o pozmeňovacích a doplňovacích
návrhoch.
Teraz prosím predsedu Federálneho úradu pre
vynálezy a objavy pána Jakla, či sa chce
vysloviť k návrhom, ktoré tu zazneli, aby sa
ujal slova.
Předseda Federálního úřadu
pro vynálezy L. Jakl: Domnívám se, že
iniciativa, která zde vznikla, je oprávněná
a byla vyvolána původně předloženou
dikcí, jak to odeznělo ve vládním
návrhu zákona. Již ve výborech Federálního
shromáždění tato otázka byla
diskutována a je navrhováno řešení,
které je obsaženo ve společné zprávě
(tisk 310). Pokud mám zaujmout stanovisko, zda bych pokládal
za vhodnější znění, které
je navrhováno ve společné zprávě
nebo v návrhu, o kterém se zde mluví, domnívám
se, že je třeba vzít v úvahu skutečnosti,
zda jde o podnikové vynálezy, kde správce
byl určen. Tam je třeba vycházet ze situace,
že u vynálezců, o které se jedná,
podniky v řadě případů vynález
například přihlásili do zahraničí
a podobně a není možné tato práva
pominout. Proto se domnívám, že zněním,
které spočívá v tom, že by se
za dosavadní § 81 vložil odstavec 5 jak je to
uvedeno na straně 4 společné zprávy,
by se dosáhlo toho, co sledují navrhovatelé,
to znamená, aby bylo zaručeno právo původce
na to, v případě, když podnik neuplatní
svá práva, do kterých už investoval
a podobně, bude mít možnost si právo
pro sebe získat.
Proto bych za navrhovatele doporučoval přiklonit
se k tomu znění ve společné zprávě,
které splní i ten účel, který
navrhovatelé sledují.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
To značí, že sa neprikláňate
k tým pozmeňovacím návrhom?
Předseda Federálního úřadu
pro vynálezy L. Jakl: Pokud jde o tu podstatu, souhlasím
s tím, co je v tom návrhu uvedeno, ale domnívám
se, že formulace ze společné zprávy
je vhodnější.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Zabudol som oznámiť, že rozprava
bola ukončená, ale hlási sa pán poslanec
Tomis.
Poslanec SN V. Tomis: Pane předsedající,
paní kolegyně, kolegové, i když tady
bylo zaujato stanovisko, tak já s tím odstavcem
5, doplněném do § 81, plně souhlasím,
ale nicméně navrhovatelé, ale i po debatě
s úzkým kruhem zlepšovatelů, jsme dospěli
k tomu názoru, že jsou poškození z minulosti
vůbec, protože dostávali jenom autorská
osvědčení, nikoliv patent. A samozřejmě,
že takto byli různě poškozováni.
I když tam bude tento odstavec 5, který se vztahuje
na to, že zlepšovatel dělal zlepšovací
návrhy ve spolupráci s organizací, přesto
si myslím, že by tam měla být uplatněna
varianta 2 z dopisu, protože tím je zlepšovatel
lépe chráněn. Když by zlepšovatel
dostal autorské osvědčení, mohl by
si kdykoliv toto převést na patent a mohl by s ním
zacházet jako se zbožím. A to je smysl toho
zákona. Čili podporuji ten návrh, který
je, aby ta varianta 2 byla zapracována.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Rozumiem tomu tak, že podporujete návrh pána
poslanca Šamalíka a eventuálne i pána
poslanca Filipa? Áno. Ďakujem. Hlási sa ešte
niekto? Pán poslanec Šimko.
Poslanec SL E. Šimko: Ja som toho názoru, že
páni, ktorí nám poslali list, súhlasím
s nimi, ale v spoločnej správe - odstavec 20 je
tam jasne a zrozumiteľne napísané. Prikláňam
sa k tejto formulácii. V tom pripade, že by sme prijali
návrh pána Šamalíka, museli by sme vypustiť
odstavec 5.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Myslím, že to už bolo diskutované. Hlási
sa ešte niekto do diskusie? S technickou poznámkou
pán poslanec Magyar.
Poslanec SL F. Magyar: Ja len toľko, že bod 20 nie je
rovnocenný, pretože v prípade nevyužitia
vynálezu nedává autorovi žiadne práva.
Ďakujem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ešte niekto, prosím? Pokiaľ sa nikto nehlási
do diskusie, vyhlasujem ju za ukončenú. Teraz žiadam
poslanca Šamalíka, aby § 81 priblížil
v tom znení, v ktorom navrhuje doplnenie. Myslím,
že ide o situáciu medzi odsekmi 3 a 4, resp. 3 až
5.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
F. Šamalík: Pokud tady jsou k dispozici ty texty,
tak já osobně se domnívám, že
text, k němuž jsem se přihlásil, není
v této určitosti v žádném, ani
v pátém odstavci, který je tady navržen,
řečen s takovou přesností. Takže
i když by přijal to, že se vedle toho přijme
i odstavec 15, nevidím, že by tady vznikla nějaká
kolize nebo něco, co by mohlo mást, pokud jde o
nápravu minulých věcí, já si
nejsem jist, zda odstavec 5 skutečně nahrazuje ten
odstavec, který doporučujeme jako odstavec 4. A
bohužel k tomu nemohu v tomto smyslu říci nic
více, než že přesvědčivost
navrhovaného textu pro ty, kteří jsou v situaci,
kdy by mohli měnit zpětně svoji situaci v
duchu tohoto zákona, že navrhovaný odstavec
pro to dává lepší nebo jistější
základnu.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ide o to, pán poslanec, že úplne všetci
nemajú text tohto listu. Ja osobne napríklad nie.
Prosím ešte pána poslanca Zahrádku,
či chce komentovať navrhovanú zmenu?
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
P. Zahrádka: Já bych se k tomu vyjádřil
asi takto. Jedná se o dost složitou záležitost,
protože tento návrh, který byl předložen,
to řeší pouze z pohledu autora, ale ne těch
tří variant, na které navrhovatel upozornil,
že existují autorská osvědčení,
jejich majiteli jsou autoři, existují autorská
osvědčení, jejich majiteli jsou podniky,
zaměstnavatelé a ta se ještě dělí
na autorská osvědčení přihlášená
v zahraničí a autorská osvědčení
přihlášená u nás na patentovém
úřadě.
Ve všech čtyřech případech může
nastat různá situace a já sám za sebe
bych se přikláněl k tomu, ponechat to původní
znění, protože zde vznikla taková otázka,
že první část odměny byla už
autorovi uhrazena podle jedněch pravidel, podle staré
vyhlášky zákona 84 a vyhlášky 105
a bude jim dopláceno jakým způsobem? Podle
nové vyhlášky? Tam to je najednou nejasné.
První část odměny se vypočítává
podle určitých tabulek a předpisů
a druhá část tržním způsobem?