Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

V § 8, odst. 2 je uvedeno monopolní nebo dominantní postavení na trhu. Myslím si, že stačí snad monopolní, když už ten termín byl zaveden. Zřejmě monopol v socialistické ekonomice znamenal mlčky i oligopol, tedy jakési sdružení pro dorozumění před vlivem větší konkurence. Tolik asi připomínek k danému zákonu.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem pánu poslanci Tomisovi. Mám tu prihlášku do diskusie - pán poslanec Malina.

Poslanec SL Z. Malina: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, nebudu zabírat váš čas otázkami rozporuplností navrženého předloženého návrhu zákona, ale obrátím se ke konkrétním případům, ke konkrétním problémům.

Za velice podstatný považuji i problém, o kterém už se zde zmínil pan ministr Klaus, a to je problém mimořádné tržní situace. Jak říkám, i mé pocity jsou velice rozporuplné, ale přesto nemohu být smířen s myšlenkou, že posouzení mimořádnosti tržní situace, se kterou musíme počítat v příštím roce, by příslušela nejrůznějším "ústředním orgánům" a myslím, že toto posouzení by mělo být v kompetenci federální vlády, ani ne resortního ministerstva. A proto si dovoluji podat pozměňovací návrh, aby § 1, odst. 6 byl doplněn v tom smyslu, že v případech, kdy trh je ohrožen účinky hospodářské soutěže nebo to vyžaduje mimořádná situace, byl doplněn takto: ". . . nebo to podle usnesení federální vlády vyžaduje mimořádná tržní situace".

Další moje poznámka je zcela a ryze technická. Obrátím vaší pozornost k § 13, kde se odstavcem 2 vlastně dává povinnost prodávajícímu veškeré výrobky, jejich charakter to umožňuje, označovat cenovkou. Myslím si, že je to omezení příliš silné a myslím si, že je běžné, že celá skupina výrobků může být označována cenovkou - je to velice užívaný způsob, např. při zlevňování zboží a i ve speciálních obchodech, kde se prodává zboží ve velkých kvantech a označení cenovkou by zvyšovalo zbytečně náklady.

Proto můj druhý pozměňovací návrh je, že navrhuji v § 123 odstavec 2 nahradit slova "není-li to vzhledem k povaze zboží možné" slovem "nebo". To znamená, že text bude říkat, že prodávající je povinen označit určení ceny atd., nebo je povinen zpřístupnit na viditelném místě informace o této cestě formou ceníku atd. Děkuji.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Do diskusie sa ďalej prihlásil pán poslanec Bratinka.

Poslanec SN P. Bratinka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, přiznám se, že tento zákon mne naplňuje velkými rozpaky. Jak víte, pohyb cen v tržní ekonomice je určován výlučně nabídkou a poptávkou. Jakýkoliv vládní zásah má vždy důsledek, že se deformuje tento prvek, který je vlastně základní příčinou, proč je tržní hospodářství tak efektivní. Podle pohybu cen si výrobci mohou získávat informace o tom, co mají nebo nemají dělat.

Uznávám ovšem, že jsme v situaci socialistické ekonomiky, a že v přechodě k tržní ekonomice se mohou vyskytovat jevy díky tomu, že prvky tržní ekonomiky nebudou přítomny, že by vlastně vláda měla mít pravomoce ze stého rozhodnutí nepřítomné prvky suplovat.

Obávám se totiž jednoho. Jakmile dáme vládě tyto pravomoce - a tím to pro nás bude skončeno - bude vláda vydána napospas obrovským politickým tlakům. Kdekdo, který bude postižen nějakou zvýšenou cenou, začne citovat příslušné paragrafy tohoto zákona a tvrdit, že je třeba, aby vláda zasáhla v zájmu společnosti, nikoliv jen výrobce. Proto apeluji na vás, aby se přijalo usnesení v tomto smyslu, že Federální shromáždění bude bedlivě sledovat uplatňování tohoto zákona, a že se za vládu postaví v případě, že bude předmětem nátlaku monopolistů.

Dovolím si usnesení formulovat: "Federální shromáždění se zavazuje, že bude pečlivě sledovat uplatňování tohoto zákona, že se za federální vládu postaví v případě, že bude předmětem vydírání ze strany výrobců."

To je můj doplňující návrh. Děkuji.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Prosím pána poslanca Šterna.

Poslanec SN J. Štern: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vystoupím zde asi v podobném duchu jako kolega Malina, protože jsme z téhož výboru. V rámci projednávání tohoto zákona jsme v hospodářském výboru měli velkou diskusi o § 1 odstavec 6, který je vlastně klíčový pro tento zákon, protože se tam vymezuje kompetence nebo oprávněnost cenových státních orgánů regulovat ceny. Jsou tam v podstatě dva případy, kdy je stát, nebo jeho orgány, oprávněn regulovat ceny. Je to v případě, kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže, anebo - to je druhý případ - kdy to vyžaduje mimořádná tržní situace.

První případ, kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže, se nám zdál racionální, ale zdálo se nám neracionální volné vyjádření, co to znamená, že trh je ohrožen omezením hospodářské soutěže. Na to by mělo být určité kvalifikované vyjádření, kdy trh už je ovládnut nějakým monopolem a kdy ne. V západních zemích jsou na to stanovené kvantifikovatelné hranice, kdy trh je už monopolizován, čili tato formulace je vágní. Nicméně s tím se asi nedá nic dělat.

Druhá věc je ta, že při projednávání zákona o ochraně hospodářské soutěže jsme v podstatě narazili na stejný problém. Vlastně tatáž situace je řešena jednak v zákoně o cenách a jednak v zákoně o ochraně hospodářské soutěže. V situaci, kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže, je stát oprávněn regulovat ceny. Zdá se mi, že racionální by bylo toto dát do zákona o ochraně hospodářské soutěže. Nestalo se. Je zde jakási nekompatibilita, ale v zásadě je to racionální.

Co se nám ovšem zdálo naprosto nepřijatelné, je vymezení, kdy to vyžaduje mimořádná tržní situace. V naší nedostatkové ekonomice se vlastně pohybujeme neustále v mimořádné tržní situaci. Podle tohoto vymezení mohou cenové orgány regulovat ceny kdykoliv a kdekoliv, protože mimořádná tržní situace nastává dnes a denně a je každodenní realitou. Předkladatel operoval oproti tomu argumentací, že cenové orgány mají mít možnost regulovat ceny v takových mimořádných tržních situacích, jako byla např., situace s benzínem. Proti tomu jsme oponovali tím, že pro tyto opravdu mimořádné tržní situace má vláda příslušné pravomoci, které jdou mimo rámec tohoto zákona, a kdy vláda může situaci regulovat nejen cenovými opatřeními, ale může přímo regulovat oběh zboží nebo výrobu. To jsou ty opravdu mimořádné tržní situace, ale mně se zdá, že o ty v tomto zákoně nešlo.

Navrhuji vypustit v § 1 odstavec 6 slova "nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace" a v podstatě tedy omezit oprávněnost k cenové regulaci jen na případy ohrožení hospodářské soutěže. Děkuji.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Kto sa ďalej hlási do rozpravy? Nikdo sa nehlási.

Teraz. poprosím pána ministra Klausa, aby komentoval diskusné príspevky. Vyhlasujem rozpravu za ukončenú.

Ministr financí ČSFR V. Klaus: Děkuji za připomínky.

K tomu, co řekl pan poslanec Bratinka - rozpaky, nechce vládní zásahy - chci říci, že my jsme předmětem vydírání ze strany výrobců, my jsme předmětem vydírání ze strany zejména monopolních výrobců, my jsme předmětem neuvážených a nerozumných přestav všech možných podniků o tom, že po 1. lednu zvýší tak a tak ceny. Mám seznam přestav různých podniků, které kalkulují s tím, že od 1. 1. zvýší ceny 3,7 krát, 2,8 krát, 6 krát, 1,7 krát a pod. To jsou naprosto neuvážené, nesmyslné, nerozumné věci. Pokud snad něco takového hrozí, pak je samozřejmě nezbytné, abychom tato očekávání podniků měli možnost zmrazit tím, že vláda si ponechává v ruce nějakou možnost do pohybu cen zasáhnout.

To znamená, že tento zákon opravdu není protitržní, pouze připouští v konkrétních případech, aby se určitá regulace mohla vůbec stát. Připouští možnost, nic neříká o tom, kdy a kolikrát bude používána.

Byl bych velmi rád, kdyby Federální shromáždění v této situaci pomohlo bránit náš trh, bránit naši cenovou hladinu, protože nepochybně po 1. lednu tlaky nesmírně zesílí. Zesílí tlak jak výrobců, tak tlaky sociální, nebo bohužel velmi často pseudosociální. Je potřeba, aby Federální shromáždění pomohlo.

Nesouhlasil bych s myšlenkou, že v § 1 v odst. 6 jsou slova "mimořádná tržní situace" nevhodná. Myslím, že bychom neměli být liberálnější, než některé jiné země. Dobře víte, že v USA prezident Nixon v roce 1971, v této navýsost tržní ekonomice, zmrazil na tři měsíce ceny a mzdy, a to neprodělával dramatický přechod od netržní ekonomiky k ekonomice tržní. Že my bychom skutečně byli tak kavalírsky velkorysí a sami bychom chtěli zabránit vládě, aby něco takového mohla udělat, to si nemohu vzít na svou odpovědnost.

Nechytejme se slůvka, jak definovat mimořádnou tržní situaci. V těchto věcech bude vždy určitá volnost, o tom není pochyb. Nic nevadí tomu, aby třetí den po vyhlášení této situace Federální shromáždění rozhodlo, že vláda zneužila této své pravomoci a situaci, kterou Federální shromáždění neoznačí za mimořádnou, vláda označila za mimořádnou a řeklo se, že tak to vláda neměla udělat.

Mimořádnost tržní situace je samozřejmě najednou inflačními očekáváními vzniklé chování odběratelů a spotřebitelů. To není primární deficitnost výrobků, to není permanentnost mimořádné tržní situace v dosavadním ekonomickém vývoji Československa, jak říkal poslanec Štern. To je skutečně něco jiného, to jsou skutečně spíš výjimky a pod.

Doporučuji, aby slova "mimořádná tržní situace" zůstala. Pro ekonoma jsou slova "mimořádná tržní situace" jasně definovanou věcí. Nedá se vážit na vážkách, nebo měřit pomocí pravítka. Vždy je to otázka určité úvahy.

Poslanec Tomis chce ze všech uvedených regulačních stupňů pouze jeden a to sice stanovení maximálních cen. Já to nedoporučuji.

Stanovení maximálních cen by vyžadovalo, aby cenové orgány byly schopny definovat ceny obrovského množství výrobků. To cenové orgány v žádném případě nemohou a nechtějí. Úvaha o maximálních cenách se může týkat desítky, dvacítky, třicítky výrobků, nebo něčeho takového, ale v žádném případě to nemůže být metoda cenové regulace tisíců a miliónů výrobků, které v ekonomice existují. Proto je nezbytné, aby mezi tímto pokusem definovat maximální ceny u hrstky výrobků, individualizovaných výrobků a mezi nějakým posledním hraničním případem cenového moratoria existovalo ještě něco jiného a to jsou ty dva návrhy, které tento zákon umožňuje, tzv. věcně regulované změny a časově usměrňované změny. První říká určitou provázanosti nákladového pohybu do cen konečného výrobku a to druhé se pokouší oddálit časový pohyb. Překladatel se domnívá, že tyto čtyři základní druhy cenové regulace jsou v tomto případě nezbytné.

Konečně bych chtěl reagovat na vystoupení poslance Maliny. V § 1 odst. 6 bych uvítal, kdyby bylo možné vyhlašovat regulační stupně jednotně v celé České a Slovenské Federativní Republice. Nedovedu si představit, že by tomu bylo jinak. Dovedu si představit, když se vyhlašují regulační stupně při smogu v Severočeském kraji, že je logické, že toto právo má Severočeský krajský národní výbor, protože je nesmyslné vyhlašovat protismogovou regulaci, když je zasažen severočeský kraj i pro kraj jihočeský nebo jihomoravský. To je nesmysl. Ale ceny jsou platné v ekonomice jako celku, a proto je logické, že by měly být regulovány v tomto smyslu i když k regulaci dojde z jednoho ekonomického centra. Proto, pokud jeho návrh znamená pravomoc federálně vládě v tomto směru, tak ho doporučuji.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán minister. Teraz poprosím spravodajcov, aby zahájili diskusiu, prípadne, aby sa vyjadrili k vystúpeniu pána ministra.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec M. Ransdorf: K vystoupení pana poslance Tomise. Souhlasím s tím, že v předkládaném zákonu mohou být určitá místa, která z hlediska sladění s celkovým scénářem ekonomické reformy mohou být pokládána za problematická, ale myslím si, že předkládaný zákon tak, jak vám, byl dán, má své oprávnění v současném kontextu. Je chápán jako určité přechodné opatření v situaci, která je netransparentní a myslím si, že z toho, že se jedná o opatření přechodná, plynou i určité zmíněné vnitřní rozpory.

Pokud jde o § 1, o výtku právního maximalismu v definicích, připomínám, že tady pan poslanec Tomis hovořil o určité nadbytečnosti definici, ale poté se dovolává potřeby definice monopolního a dominantního postavení. Domnívám se, že vzhledem k tomu, že se jedná o mimořádné opatření s určitými mimořádnými prostředky, je nutné je také definovat. I tak byly odkazy v předkládaném návrhu zákona omezeny jen na nejnutnější míru.

Pokud jde o evidenci cen, že je zbytečné rozsáhlá, opět poukazuji na to, že se jedná o situaci, kde nám jde o ztrasparentnění naší ekonomiky. Evidence cen v určitém období bude nepochybně nutná v té míře, kterou určuje návrh zákona.

Pokud jde o definici monopolního a dominantního postavení pojmů, se kterými pracuje tento zákon, doporučuji vaší pozornosti společnou zprávu, kde se doplňuje definice monopolního a dominantního postavení v § 8 odst.2.

Pokud jde o § 2 odst. 3, to jest o postih kupujícího, myslím si, že v situaci deficitní ekonomiky je nutné stanovit i určité hranice pro spekulativní zisky, jak ze strany kupujícího, tak ze strany prodávajícího a přimlouval bych se i v tomto případě za přijetí příslušné normy tak, jak stanoví zákon.

K vystoupení poslance Maliny - jeho výtka rozporů uvedeného zákona má asi podobný ráz, i když asi z jiného stanoviska tak, jak to vyslovil poslanec Tomis. Myslím ale, že na tuto výtku už tady bylo odpovězeno.

Pokud jde o formulaci "mimořádná tržní situace", domnívám se také, že se jedná o naprosto srozumitelný výraz, který nečiní komplikace. Přimlouval bych se také za to, aby cenová regulace byla prováděna z jednoho centra, ale myslím si, že není možné upírat iniciativu v této oblasti i jiným subjektům této země a zejména ne republikovým orgánům.

Souhlasím tedy s tím, že cenová regulace by měla jít z jednoho centra, ale iniciativu návrhů by měly mít zachovány i jiné subjekty.

K § 13 odst. 2 - návrh poslance Maliny zní: do odstavce 2 vsunout do poslední věty formulaci "nebo je povinen". V podstatě jde o formulační změnu, která se týká oznámení ceny.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Pán poslanec, s dovolením, ale tá formulácia by potom nebola veľmi srozumiteľná. "Není-li to vzhedem k povaze zboží možné nebo je povinen zpřístupnit na viditelném místě ..." - tam by bola potrebná stylistická úprava.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec M. Ransdorf: To se škrtá.

Před posledním vystupujícím v diskusi byl poslanec Bratinka, který se zastával potřeby tržní čistoty naší ekonomiky a vyslovil se proti cenovým regulacím centrálního rázu a doporučil přijetí usnesení? "Federální shromáždění se zavazuje, že bude pečlivě sledovat uplatňování zákona, a že se postaví za vládu v případě vydírání výrobců" - k tomu dvě poznámky: za prvé se domnívám, že i v opačném případě, že vláda nesáhne k centrální regulaci cen za dramatických pohybů, které nás nepochybně čekají, může být vystavena daleko vaším politickým tlakům než v případě, že bude mít možnost uplatnit centrální cenovou regulaci.

Za druhé, takováto formulace zavazuje Federální shromáždění příliš, a konečně, že mi není jasné, co znamená "vydírání výrobců". Tady se jedná o určitou kvalifikaci úmyslu výrobců a myslím, že v usnesení Federálního shromáždění by takováto formulace nebyla vhodná.

K vystoupení poslance Šterna, který byl posledním diskutujícím k předloženému návrhu, mluvil za hospodářské výbory, skutečně z tohoto Federálního shromáždění největší balík připomínek přišel z hospodářských výborů a vyslovoval se k § 12 odst. 6. opět proti formulaci "mimořádná tržní situace". Navrhoval vypustit v § 1 dost. 6 "nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace".

Myslím si, že jak ve vystoupení společných zpravodajů, tak i ve vystoupení navrhovatele byla dostatečně zdůvodněna potřeba zachování původního znění odst. 6 - protože odst. 6, 7 a 8 tvoří určitý celek, rozhodli se příslušníci garančního výboru, přestože z výboru přišla řada připomínek, právě k odst. 6, 7 a 8, dokonce se navrhovalo vypuštění celého odst. 8, že bude dobré podržet původní znění. To je všechno.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pán spravodajca Kessler chce niečo podotknúť? (Ne.) Nie.

Takže teraz prosím navrhovateľov zmien, prípadne spravodajcov, aby formulovali, o ktorých pozmeňovacích návrhoch sa bude hlasovať. Najprv pán poslanec Bratinka s technickou poznámkou.

Poslanec SN P. Bratinka: Jenom chci upozornit, že pan poslanec Ransdorf velmi nepřesně citoval obsah mého projevu. Já jsem se nestavěl proti zákonu jako takovému, i když bych rád viděl, aby byl spíš zakomponován do zákona o tržní soutěži a některé paragrafy, aby zmizely vůbec, ale nešlo o to, že vydírání vlády bude nejen ze strany výrobců, kteří budou poukazovat na potřebu tlaku ze strany svých zaměstnanců na zvýšení mezd, tudíž vlastně na zvýšení jejich cen. Budou tlaky odborů proti zvyšování některých cen. Budou všelijaké tlaky v této zemi, a když nedáme najevo, že se za vládu postavíme, aby odolávala těmto tlakům, tak ji vlastně vystavujeme napospas velmi nebezpečné situaci.

To byl přesný obsah toho, co jsem chtěl, přesný důvod, jaký jsem uvedl pro naše usnesení. Já na něm trvám a chci, aby se o něm hlasovalo.