V § 8, odst. 2 je uvedeno monopolní nebo dominantní
postavení na trhu. Myslím si, že stačí
snad monopolní, když už ten termín byl
zaveden. Zřejmě monopol v socialistické ekonomice
znamenal mlčky i oligopol, tedy jakési sdružení
pro dorozumění před vlivem větší
konkurence. Tolik asi připomínek k danému
zákonu.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu poslanci Tomisovi. Mám tu prihlášku
do diskusie - pán poslanec Malina.
Poslanec SL Z. Malina: Vážený pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, nebudu
zabírat váš čas otázkami rozporuplností
navrženého předloženého návrhu
zákona, ale obrátím se ke konkrétním
případům, ke konkrétním problémům.
Za velice podstatný považuji i problém, o kterém
už se zde zmínil pan ministr Klaus, a to je problém
mimořádné tržní situace. Jak
říkám, i mé pocity jsou velice rozporuplné,
ale přesto nemohu být smířen s myšlenkou,
že posouzení mimořádnosti tržní
situace, se kterou musíme počítat v příštím
roce, by příslušela nejrůznějším
"ústředním orgánům"
a myslím, že toto posouzení by mělo
být v kompetenci federální vlády,
ani ne resortního ministerstva. A proto si dovoluji podat
pozměňovací návrh, aby § 1, odst.
6 byl doplněn v tom smyslu, že v případech,
kdy trh je ohrožen účinky hospodářské
soutěže nebo to vyžaduje mimořádná
situace, byl doplněn takto: ". . . nebo to podle usnesení
federální vlády vyžaduje mimořádná
tržní situace".
Další moje poznámka je zcela a ryze technická.
Obrátím vaší pozornost k § 13,
kde se odstavcem 2 vlastně dává povinnost
prodávajícímu veškeré výrobky,
jejich charakter to umožňuje, označovat cenovkou.
Myslím si, že je to omezení příliš
silné a myslím si, že je běžné,
že celá skupina výrobků může
být označována cenovkou - je to velice užívaný
způsob, např. při zlevňování
zboží a i ve speciálních obchodech,
kde se prodává zboží ve velkých
kvantech a označení cenovkou by zvyšovalo zbytečně
náklady.
Proto můj druhý pozměňovací
návrh je, že navrhuji v § 123 odstavec 2 nahradit
slova "není-li to vzhledem k povaze zboží
možné" slovem "nebo". To znamená,
že text bude říkat, že prodávající
je povinen označit určení ceny atd., nebo
je povinen zpřístupnit na viditelném místě
informace o této cestě formou ceníku atd.
Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Do diskusie sa ďalej prihlásil pán
poslanec Bratinka.
Poslanec SN P. Bratinka: Vážený pane předsedající,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, přiznám se, že tento zákon
mne naplňuje velkými rozpaky. Jak víte, pohyb
cen v tržní ekonomice je určován výlučně
nabídkou a poptávkou. Jakýkoliv vládní
zásah má vždy důsledek, že se deformuje
tento prvek, který je vlastně základní
příčinou, proč je tržní
hospodářství tak efektivní. Podle
pohybu cen si výrobci mohou získávat informace
o tom, co mají nebo nemají dělat.
Uznávám ovšem, že jsme v situaci socialistické
ekonomiky, a že v přechodě k tržní
ekonomice se mohou vyskytovat jevy díky tomu, že prvky
tržní ekonomiky nebudou přítomny, že
by vlastně vláda měla mít pravomoce
ze stého rozhodnutí nepřítomné
prvky suplovat.
Obávám se totiž jednoho. Jakmile dáme
vládě tyto pravomoce - a tím to pro nás
bude skončeno - bude vláda vydána napospas
obrovským politickým tlakům. Kdekdo, který
bude postižen nějakou zvýšenou cenou,
začne citovat příslušné paragrafy
tohoto zákona a tvrdit, že je třeba, aby vláda
zasáhla v zájmu společnosti, nikoliv jen
výrobce. Proto apeluji na vás, aby se přijalo
usnesení v tomto smyslu, že Federální
shromáždění bude bedlivě sledovat
uplatňování tohoto zákona, a že
se za vládu postaví v případě,
že bude předmětem nátlaku monopolistů.
Dovolím si usnesení formulovat: "Federální
shromáždění se zavazuje, že bude
pečlivě sledovat uplatňování
tohoto zákona, že se za federální vládu
postaví v případě, že bude předmětem
vydírání ze strany výrobců."
To je můj doplňující návrh.
Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Prosím pána poslanca Šterna.
Poslanec SN J. Štern: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, vystoupím zde asi v
podobném duchu jako kolega Malina, protože jsme z
téhož výboru. V rámci projednávání
tohoto zákona jsme v hospodářském
výboru měli velkou diskusi o § 1 odstavec 6,
který je vlastně klíčový pro
tento zákon, protože se tam vymezuje kompetence nebo
oprávněnost cenových státních
orgánů regulovat ceny. Jsou tam v podstatě
dva případy, kdy je stát, nebo jeho orgány,
oprávněn regulovat ceny. Je to v případě,
kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské
soutěže, anebo - to je druhý případ
- kdy to vyžaduje mimořádná tržní
situace.
První případ, kdy je trh ohrožen účinky
omezení hospodářské soutěže,
se nám zdál racionální, ale zdálo
se nám neracionální volné vyjádření,
co to znamená, že trh je ohrožen omezením
hospodářské soutěže. Na to by
mělo být určité kvalifikované
vyjádření, kdy trh už je ovládnut
nějakým monopolem a kdy ne. V západních
zemích jsou na to stanovené kvantifikovatelné
hranice, kdy trh je už monopolizován, čili
tato formulace je vágní. Nicméně s
tím se asi nedá nic dělat.
Druhá věc je ta, že při projednávání
zákona o ochraně hospodářské
soutěže jsme v podstatě narazili na stejný
problém. Vlastně tatáž situace je řešena
jednak v zákoně o cenách a jednak v zákoně
o ochraně hospodářské soutěže.
V situaci, kdy je trh ohrožen účinky omezení
hospodářské soutěže, je stát
oprávněn regulovat ceny. Zdá se mi, že
racionální by bylo toto dát do zákona
o ochraně hospodářské soutěže.
Nestalo se. Je zde jakási nekompatibilita, ale v zásadě
je to racionální.
Co se nám ovšem zdálo naprosto nepřijatelné,
je vymezení, kdy to vyžaduje mimořádná
tržní situace. V naší nedostatkové
ekonomice se vlastně pohybujeme neustále v mimořádné
tržní situaci. Podle tohoto vymezení mohou
cenové orgány regulovat ceny kdykoliv a kdekoliv,
protože mimořádná tržní
situace nastává dnes a denně a je každodenní
realitou. Předkladatel operoval oproti tomu argumentací,
že cenové orgány mají mít možnost
regulovat ceny v takových mimořádných
tržních situacích, jako byla např.,
situace s benzínem. Proti tomu jsme oponovali tím,
že pro tyto opravdu mimořádné tržní
situace má vláda příslušné
pravomoci, které jdou mimo rámec tohoto zákona,
a kdy vláda může situaci regulovat nejen cenovými
opatřeními, ale může přímo
regulovat oběh zboží nebo výrobu. To
jsou ty opravdu mimořádné tržní
situace, ale mně se zdá, že o ty v tomto zákoně
nešlo.
Navrhuji vypustit v § 1 odstavec 6 slova "nebo to vyžaduje
mimořádná tržní situace"
a v podstatě tedy omezit oprávněnost k cenové
regulaci jen na případy ohrožení hospodářské
soutěže. Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Kto sa ďalej hlási do rozpravy? Nikdo
sa nehlási.
Teraz. poprosím pána ministra Klausa, aby komentoval
diskusné príspevky. Vyhlasujem rozpravu za ukončenú.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Děkuji za
připomínky.
K tomu, co řekl pan poslanec Bratinka - rozpaky, nechce
vládní zásahy - chci říci,
že my jsme předmětem vydírání
ze strany výrobců, my jsme předmětem
vydírání ze strany zejména monopolních
výrobců, my jsme předmětem neuvážených
a nerozumných přestav všech možných
podniků o tom, že po 1. lednu zvýší
tak a tak ceny. Mám seznam přestav různých
podniků, které kalkulují s tím, že
od 1. 1. zvýší ceny 3,7 krát, 2,8 krát,
6 krát, 1,7 krát a pod. To jsou naprosto neuvážené,
nesmyslné, nerozumné věci. Pokud snad něco
takového hrozí, pak je samozřejmě
nezbytné, abychom tato očekávání
podniků měli možnost zmrazit tím, že
vláda si ponechává v ruce nějakou
možnost do pohybu cen zasáhnout.
To znamená, že tento zákon opravdu není
protitržní, pouze připouští v konkrétních
případech, aby se určitá regulace
mohla vůbec stát. Připouští možnost,
nic neříká o tom, kdy a kolikrát bude
používána.
Byl bych velmi rád, kdyby Federální shromáždění
v této situaci pomohlo bránit náš trh,
bránit naši cenovou hladinu, protože nepochybně
po 1. lednu tlaky nesmírně zesílí.
Zesílí tlak jak výrobců, tak tlaky
sociální, nebo bohužel velmi často pseudosociální.
Je potřeba, aby Federální shromáždění
pomohlo.
Nesouhlasil bych s myšlenkou, že v § 1 v odst.
6 jsou slova "mimořádná tržní
situace" nevhodná. Myslím, že bychom neměli
být liberálnější, než některé
jiné země. Dobře víte, že v USA
prezident Nixon v roce 1971, v této navýsost tržní
ekonomice, zmrazil na tři měsíce ceny a mzdy,
a to neprodělával dramatický přechod
od netržní ekonomiky k ekonomice tržní.
Že my bychom skutečně byli tak kavalírsky
velkorysí a sami bychom chtěli zabránit vládě,
aby něco takového mohla udělat, to si nemohu
vzít na svou odpovědnost.
Nechytejme se slůvka, jak definovat mimořádnou
tržní situaci. V těchto věcech bude
vždy určitá volnost, o tom není pochyb.
Nic nevadí tomu, aby třetí den po vyhlášení
této situace Federální shromáždění
rozhodlo, že vláda zneužila této své
pravomoci a situaci, kterou Federální shromáždění
neoznačí za mimořádnou, vláda
označila za mimořádnou a řeklo se,
že tak to vláda neměla udělat.
Mimořádnost tržní situace je samozřejmě
najednou inflačními očekáváními
vzniklé chování odběratelů
a spotřebitelů. To není primární
deficitnost výrobků, to není permanentnost
mimořádné tržní situace v dosavadním
ekonomickém vývoji Československa, jak říkal
poslanec Štern. To je skutečně něco
jiného, to jsou skutečně spíš
výjimky a pod.
Doporučuji, aby slova "mimořádná
tržní situace" zůstala. Pro ekonoma jsou
slova "mimořádná tržní situace"
jasně definovanou věcí. Nedá se vážit
na vážkách, nebo měřit pomocí
pravítka. Vždy je to otázka určité
úvahy.
Poslanec Tomis chce ze všech uvedených regulačních
stupňů pouze jeden a to sice stanovení maximálních
cen. Já to nedoporučuji.
Stanovení maximálních cen by vyžadovalo,
aby cenové orgány byly schopny definovat ceny obrovského
množství výrobků. To cenové orgány
v žádném případě nemohou
a nechtějí. Úvaha o maximálních
cenách se může týkat desítky,
dvacítky, třicítky výrobků,
nebo něčeho takového, ale v žádném
případě to nemůže být
metoda cenové regulace tisíců a miliónů
výrobků, které v ekonomice existují.
Proto je nezbytné, aby mezi tímto pokusem definovat
maximální ceny u hrstky výrobků, individualizovaných
výrobků a mezi nějakým posledním
hraničním případem cenového
moratoria existovalo ještě něco jiného
a to jsou ty dva návrhy, které tento zákon
umožňuje, tzv. věcně regulované
změny a časově usměrňované
změny. První říká určitou
provázanosti nákladového pohybu do cen konečného
výrobku a to druhé se pokouší oddálit
časový pohyb. Překladatel se domnívá,
že tyto čtyři základní druhy
cenové regulace jsou v tomto případě
nezbytné.
Konečně bych chtěl reagovat na vystoupení
poslance Maliny. V § 1 odst. 6 bych uvítal, kdyby
bylo možné vyhlašovat regulační
stupně jednotně v celé České
a Slovenské Federativní Republice. Nedovedu si představit,
že by tomu bylo jinak. Dovedu si představit, když
se vyhlašují regulační stupně
při smogu v Severočeském kraji, že je
logické, že toto právo má Severočeský
krajský národní výbor, protože
je nesmyslné vyhlašovat protismogovou regulaci, když
je zasažen severočeský kraj i pro kraj jihočeský
nebo jihomoravský. To je nesmysl. Ale ceny jsou platné
v ekonomice jako celku, a proto je logické, že by
měly být regulovány v tomto smyslu i když
k regulaci dojde z jednoho ekonomického centra. Proto,
pokud jeho návrh znamená pravomoc federálně
vládě v tomto směru, tak ho doporučuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán minister. Teraz poprosím spravodajcov,
aby zahájili diskusiu, prípadne, aby sa vyjadrili
k vystúpeniu pána ministra.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Ransdorf: K vystoupení pana poslance Tomise. Souhlasím
s tím, že v předkládaném zákonu
mohou být určitá místa, která
z hlediska sladění s celkovým scénářem
ekonomické reformy mohou být pokládána
za problematická, ale myslím si, že předkládaný
zákon tak, jak vám, byl dán, má své
oprávnění v současném kontextu.
Je chápán jako určité přechodné
opatření v situaci, která je netransparentní
a myslím si, že z toho, že se jedná o
opatření přechodná, plynou i určité
zmíněné vnitřní rozpory.
Pokud jde o § 1, o výtku právního maximalismu
v definicích, připomínám, že
tady pan poslanec Tomis hovořil o určité
nadbytečnosti definici, ale poté se dovolává
potřeby definice monopolního a dominantního
postavení. Domnívám se, že vzhledem
k tomu, že se jedná o mimořádné
opatření s určitými mimořádnými
prostředky, je nutné je také definovat. I
tak byly odkazy v předkládaném návrhu
zákona omezeny jen na nejnutnější míru.
Pokud jde o evidenci cen, že je zbytečné rozsáhlá,
opět poukazuji na to, že se jedná o situaci,
kde nám jde o ztrasparentnění naší
ekonomiky. Evidence cen v určitém období
bude nepochybně nutná v té míře,
kterou určuje návrh zákona.
Pokud jde o definici monopolního a dominantního
postavení pojmů, se kterými pracuje tento
zákon, doporučuji vaší pozornosti společnou
zprávu, kde se doplňuje definice monopolního
a dominantního postavení v § 8 odst.2.
Pokud jde o § 2 odst. 3, to jest o postih kupujícího,
myslím si, že v situaci deficitní ekonomiky
je nutné stanovit i určité hranice pro spekulativní
zisky, jak ze strany kupujícího, tak ze strany prodávajícího
a přimlouval bych se i v tomto případě
za přijetí příslušné normy
tak, jak stanoví zákon.
K vystoupení poslance Maliny - jeho výtka rozporů
uvedeného zákona má asi podobný ráz,
i když asi z jiného stanoviska tak, jak to vyslovil
poslanec Tomis. Myslím ale, že na tuto výtku
už tady bylo odpovězeno.
Pokud jde o formulaci "mimořádná tržní
situace", domnívám se také, že
se jedná o naprosto srozumitelný výraz, který
nečiní komplikace. Přimlouval bych se také
za to, aby cenová regulace byla prováděna
z jednoho centra, ale myslím si, že není možné
upírat iniciativu v této oblasti i jiným
subjektům této země a zejména ne republikovým
orgánům.
Souhlasím tedy s tím, že cenová regulace
by měla jít z jednoho centra, ale iniciativu návrhů
by měly mít zachovány i jiné subjekty.
K § 13 odst. 2 - návrh poslance Maliny zní:
do odstavce 2 vsunout do poslední věty formulaci
"nebo je povinen". V podstatě jde o formulační
změnu, která se týká oznámení
ceny.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán poslanec, s dovolením, ale tá formulácia
by potom nebola veľmi srozumiteľná. "Není-li
to vzhedem k povaze zboží možné nebo je
povinen zpřístupnit na viditelném místě
..." - tam by bola potrebná stylistická úprava.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Ransdorf: To se škrtá.
Před posledním vystupujícím v diskusi
byl poslanec Bratinka, který se zastával potřeby
tržní čistoty naší ekonomiky a
vyslovil se proti cenovým regulacím centrálního
rázu a doporučil přijetí usnesení?
"Federální shromáždění
se zavazuje, že bude pečlivě sledovat uplatňování
zákona, a že se postaví za vládu v případě
vydírání výrobců" - k
tomu dvě poznámky: za prvé se domnívám,
že i v opačném případě,
že vláda nesáhne k centrální
regulaci cen za dramatických pohybů, které
nás nepochybně čekají, může
být vystavena daleko vaším politickým
tlakům než v případě, že
bude mít možnost uplatnit centrální
cenovou regulaci.
Za druhé, takováto formulace zavazuje Federální
shromáždění příliš,
a konečně, že mi není jasné,
co znamená "vydírání výrobců".
Tady se jedná o určitou kvalifikaci úmyslu
výrobců a myslím, že v usnesení
Federálního shromáždění
by takováto formulace nebyla vhodná.
K vystoupení poslance Šterna, který byl posledním
diskutujícím k předloženému návrhu,
mluvil za hospodářské výbory, skutečně
z tohoto Federálního shromáždění
největší balík připomínek
přišel z hospodářských výborů
a vyslovoval se k § 12 odst. 6. opět proti formulaci
"mimořádná tržní situace".
Navrhoval vypustit v § 1 dost. 6 "nebo to vyžaduje
mimořádná tržní situace".
Myslím si, že jak ve vystoupení společných
zpravodajů, tak i ve vystoupení navrhovatele byla
dostatečně zdůvodněna potřeba
zachování původního znění
odst. 6 - protože odst. 6, 7 a 8 tvoří určitý
celek, rozhodli se příslušníci garančního
výboru, přestože z výboru přišla
řada připomínek, právě k odst.
6, 7 a 8, dokonce se navrhovalo vypuštění celého
odst. 8, že bude dobré podržet původní
znění. To je všechno.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Pán spravodajca Kessler chce niečo
podotknúť? (Ne.) Nie.
Takže teraz prosím navrhovateľov zmien, prípadne
spravodajcov, aby formulovali, o ktorých pozmeňovacích
návrhoch sa bude hlasovať. Najprv pán poslanec
Bratinka s technickou poznámkou.
Poslanec SN P. Bratinka: Jenom chci upozornit, že pan poslanec
Ransdorf velmi nepřesně citoval obsah mého
projevu. Já jsem se nestavěl proti zákonu
jako takovému, i když bych rád viděl,
aby byl spíš zakomponován do zákona
o tržní soutěži a některé
paragrafy, aby zmizely vůbec, ale nešlo o to, že
vydírání vlády bude nejen ze strany
výrobců, kteří budou poukazovat na
potřebu tlaku ze strany svých zaměstnanců
na zvýšení mezd, tudíž vlastně
na zvýšení jejich cen. Budou tlaky odborů
proti zvyšování některých cen.
Budou všelijaké tlaky v této zemi, a když
nedáme najevo, že se za vládu postavíme,
aby odolávala těmto tlakům, tak ji vlastně
vystavujeme napospas velmi nebezpečné situaci.
To byl přesný obsah toho, co jsem chtěl,
přesný důvod, jaký jsem uvedl pro
naše usnesení. Já na něm trvám
a chci, aby se o něm hlasovalo.