Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Omluveni poslanci:

Sněmovny lidu:

Andelová, Borguľa, Dienstbier st., Gürtler, Hrušínský, Hrušovský, Kňažko, Kocáb, Kováč, Kučera S., Masopust, Pospíšil, Rajnič, Richter, Rynda, Sahligorová, Soukup, Šimko I., Špaček, Tvrdá, Vandas, Vidím, Voleník, Zán

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Lis, Lux, Macek, Mečl, Mikule, Motyčka, Sokol, šolc, Tichý, Toman, Tomis

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

Bačinský, Čalfa, Dubček, Mečiar, Miklós, Molnár, Moric, Morovič, Polanský, Smržík, Sýkora, Šebej

(Řízení schůze převzal místopředseda FS a předseda SN M. Šútovec.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Vážené Federálne zhromaždenie, otváram druhý deň 9. spoločnej schôdze SĽ a SN. Všetkých vás srdečne vítam, vítam našich hostí, vítam zástupcov vlády, menovite pána ministra Klausa.

Posledným bodom včerajšieho programu bola novela školského zákona, ktorá sa týkala učňovského školstva. Situácia sa vyvinula tak, že v diskusi sa vyhranili dva meritórne rozdielne názory. Tieto názory sa v diskusii nepodarilo skĺbiť a ich skĺbením boli poverení spravodajcovia s navrhovateľmi. Pýtam sa navrhovateľov alebo spravodajcov, či je návrh pripravený tak, aby sa mohlo pokračovať v diskusii?

Poslankyňa SN E. Bellušová: Ešte tu nie sú, pretože iba teraz končí výbor.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Takže v práci sa ešte pokračuje. Navrhujem, aby sme ako prvý bod programu zaradili

3

Vládny návrh zákona o cenách (tisk 234) a spoločnú správu výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov (tisk 310).

Prosím, súhlasíte s týmto postupom? Áno. Iné východisko v tejto chvíli nemáme. Prosím pána ministra Václava Klausa, aby k vládnemu návrhu príslušného zákona - tlač 234 - podal výklad.

Ak dovolíte, pán minister, ešte sa hlási s technickou poznámkou pán poslanec Cuhra.

Poslanec SN J. Cuhra: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, před pěti dny zemřel bývalý poslanec Federálního shromáždění Jiří Šašek, zasažen posledním, rozhodujícím infarktem. Poslanec, kooptovaný do našeho polistopadového parlamentu v lednu letošního roku a pracující zde s námi až do voleb. Skutečně jen kratičká vzpomínka na něj, protože jsem si ho velmi vážil a i mezi mnohými z vás si jistě vydobyl místo. Zemřel člověk, který se jednoznačně postavil na obranu práva, člověk, který dal zcela přednost osobnímu útlaku a ponižování před pohodlím, klidem a výhodným zaměstnáním a přijal chudobu jako princip svého boje proti totalitní moci. Zemřel člověk, který se stal symbolem odporu proti zvůli a násilí nejen v Plzni, ale v celém Západočeském kraji. Zemřel, krátce řečeno, člověk statečný a dobrý, který z tohoto místa řekl, že se sice jmenuje Šašek, ale že nehodlá dělat šaškoviny. To myslel vážně a podle toho také jednal. I jeho nekompromisnost a zásadovost přinesla této zemi svobodu a naději. Prosím vás, kteří jste ho znali, i vás, kteří jste o něm jen slyšeli, abyste povstali a krátce na něj vzpomněli. Děkuji.

(Poslanci uctili památku Jiřího Šaška povstáním.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Teraz prosím pána ministra Klausa o jeho výklad.

Ministr financí ČSFR V. Klaus: Vážené Federální shromáždění, vážení poslanci, dovolte, abych přednesl úvodní slovo k velmi důležitému zákonu, který je významnou součástí scénáře ekonomické reformy, k tzv. zákonu o cenách.

Navržený zákon o cenách je první právní normou tohoto druhu, pracující v československé ekonomice oblast cen. Dosud jsme takový zákon nikdy neměli a ceny se řídili plně vyhláškami nebo rozhodnutím cenových orgánů.

Nezbytnost vydání zákona o cenách vyplývá z potřeby zabezpečit racionální přechod na tržní ekonomiku, spojenou s liberalizací cen. My jsme ovšem mnohokrát konstatovali, a chtěl bych to dnes velmi silně opakovat, že cenová liberalizace není cenovou libovůlí, a právě proto nutně potřebujeme tento předložený zákon, abychom mohli vývoj cen v případě nutnosti z rozhodnutí státu regulovat.

Zákon využívá zkušeností nejen našich, ale i zkušeností ze zahraničních právních norem a přizpůsobuje je našim podmínkám. Velmi pozorně jsme studovali rakouský cenový zákon z roku 1976, Švýcarský zákon o cenovém dohledu z roku 1986, francouzské nařízení vlády o svobodě cen a soutěže z roku 1986.

Zákon o cenách spolu s prováděcí vyhláškou - už takovou technickou prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu a několika už platnými vyhláškami upravujícími specifické oblasti, jako je nájemné z bytů a nebytových prostorů, ceny staveb, pozemků, trvalých porostů, ceny bytů při prodeji občanům, tak tento zákon nahradí celou řadu roztříštěných a nevyhovujících předpisů, vyhlášek, nařízení vlády a výměrů. To je jeden aspekt.

Druhý aspekt je to, že zákon o cenách je pojat záměrně široce tak, aby byla zajištěna jeho dlouhodobější platnost ve dvojím smyslu. To znamená, aby vyhovoval jak podmínkám v přechodu k tržní ekonomice, tedy velmi obtížnému přechodnému období, tak budoucím podmínkám fungujícího trhu.

Návrh zákona upravuje základní atribut tržní ekonomiky, kterým je cena vznikající na trhu, ale současně ponechává v rukou státu možnost regulovat cenové pohyby pomocí několika nástrojů. Na straně jedné existuje možnost mimořádně stanovených cen vybraných klíčových okruhů zboží a služeb, to je jeden významný prvek tohoto zákona. Dále jde o možnost regulovat ceny věcně, to znamená v závislosti na změnách vstupních nákladů, anebo tlumí eskalaci cen v čase jejím zpomalováním. Říkáme tomu časové usměrňování cen. Zcela mimořádným opatřením je cenové moratorium, jako extrémní případ, které může být vyhlášeno v mimořádné situaci na dobu nejdéle šesti měsíců.

Konkrétní seznam regulovaných klíčových položek zboží a služeb bude vydán společným rozhodnutím federálního ministerstva financí a ministerstvem financí republik k 1. lednu 1991. Zdá se mi, že je třeba, abyste na to nezapomněli při projednávání kompetenčního zákona příští týden, protože je naprosto nezbytné, abychom v rámci jednoty trhu v ekonomice České a Slovenské Federativní Republiky zabezpečili i jednotu cenové regulace, protože je naprosto nemožné, aby ceny měly odlišný vývoj v obou republikách. Proto bych vás chtěl upozornit na patřičné pasáže kompetenčního zákona, abyste jim právě v cenové oblasti věnovali mimořádnou pozornost. Není možné, abychom jednotu cen v této ekonomice opustili.

Zákon má celou řadu dalších oblastí, které zde nebudu rozvíjet. Dobře vím, že jednotlivé výbory Federálního shromáždění se tímto zákonem zabývaly. Vznikla společná zpráva k vládnímu návrhu zákona o cenách. Chtěl bych k ní říci pouze několik poznámek.

S drtivou většinou připomínek souhlasíme. Měl bych pouze pět doporučení, kdybych vyjádřil nesouhlas s tím, co navrhly některé vaše výbory.

Za prvé bych chtěl pozornost obrátit k § 1 odst. 6, kde se v našem původním návrhu říká , že usměrňování cen je možné v případech, kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže (strana 3 původního návrhu zákona) , nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace. Návrh vašeho výboru je vypustit slova, že to vyžaduje mimořádné tržní situace.

Já se nedomnívám, že je to správná teze. V případě mimořádného tlaku spotřebitelů nebo kohokoliv jiného musíme mít schopnost provést určitá regulační opatření. Proto doporučujeme, aby slova "nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace" nebyla z odst. 6 § 2 vypuštěna.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Pán minister, zisťujem, že v spoločnej správe výborov táto námietka nie je obsiahnutá.

Ministr financí ČSFR V. Klaus: Já mám společnou zprávu, návrh 311.

(Hlasy z pléna: To je staré.)

Ministr financí ČSFR V.Klaus: Tím lépe. Jestli se to týká ještě některých dalších věcí, dovolím si počkat na přednesení zpravodajských zpráv a případné rozpory bych uplatnil později.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Konštatujem, že návrh prerokovali výbory ústavnoprávne, výbory pre plán a rozpočet, hospodárske a pre životné prostredie oboch snemovní. Teraz prosím spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu pána poslanca Zdeňka Kesslera, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec Z. Kessler: Vážený pane předsedající , kolegové a kolegyně, liberalizace cen a vnitřní směnitelnost měny jsou dva základní předpoklady pro zavedení tržní ekonomiky, k níž má být od 1. ledna příštího roku přikročeno. I když v oblasti cen je rozhodujícím faktorem trh, na němž se formou nabídky a poptávky cena tvoří a přirozeně reguluje, musí mít stát k dispozici instrumenty, s jejichž pomocí by v případě nepředvídaného vývoje nebo spekulativního vývoje cenové hladiny mohl tento vývoj ovlivnit, pokud by přesáhl nepřímé metody regulace, to je úvěrové politiky nebo mzdové regulace.

Obdobné nástroje regulace jsou ve všech okolních vyspělých státech součástí právních řádů, jak se o tom zmínil pan ministr Klaus. Z těchto poznatků vychází i předkládaný návrh zákona o cenách. Jeho konstrukce i předpokládaný rozsah použití umožňují vládě regulovat v nezbytně nutné míře, pokud jsme mohli z projednávání zjistit, měla by být tato míra proti současnému stavu o 80 % až 90 % nižší než dosud, usměrňovat v případě potřeby cenového vývoje v nejcitlivějších oblastech národního hospodářství, ať jde o ceny paliv a energie, ceny některé zemědělské produkce nebo služby, do nichž počítáme nájemné, dopravní tarify apod., nebo ceny rozhodujících hutních a chemických výrobků.

Zákon upravuje techniku těchto regulačních opatření od přímého stanovení cen po cenové moratorium, vymezuje kompetence orgánů oprávněných k této regulaci a stanoví sankce za porušení cenových předpisů. Vzhledem k jeho důležitosti byla jeho projednávání ve výborech, kterým byl přikázán, věnována mimořádná pozornost, zejména pak v gesčním výboru pro plán a rozpočet, který se ještě včera večer za přítomnosti zástupců předkladatele federálního ministerstva financí sešel k redakční úpravě společné zpravodajské zprávy, kterou za Sněmovnu národů přednese poslanec Ransdorf.

Přes řadu připomínek, které zpřesňují formulaci některých ustanovení vládního návrhu, prakticky všemi výbory byla akceptována základní filozofie, totiž že v počátcích tržního hospodářství je nezbytné, aby stát měl oprávnění ovlivňovat v nezbytně nutné míře a rozsahu, to je asi v 10 % až 15 % předpokládaných výrobků jejich ceny tak, aby nedocházelo k nežádoucímu rozkolísání cenové hladiny.

Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu doporučuji, aby zákon o cenách (tisk č. 234), ve znění společné zpravodajské zprávy (tisk 311), byl přijat.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, teraz má slovo spravodajca Snemovne národov poslanec Ransdorf.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec M. Ransdorf: Dámy a pánové, zákon, který nám předkládá vláda České a Slovenské Federativní Republiky o cenách, patří mezi nejvýznamnější zákony, které na konci tohoto roku bude naše Federální shromáždění projednávat. Svět, do kterého vstupujeme, nebude rozhodně pohodlný a nebude oplývat jistotami. V době, kdy přestávají platit principy fixně stanovených cen, kdy je nutné sledovat v souladu s principy tržního hospodářství, aby cena byla nositelem relevantní ekonomické informace a zároveň, aby se při monopolní struktuře ekonomiky zabránilo živelnému vývoji cen, je rovněž nutné, aby novým způsobem byla pojata také regulační funkce státu v této oblasti.

V předkládaném návrhu zákona se také nově chápou sankce, ochrana kupujícího i ochrana prodávajícího a jinak se vymezuje proti dřívějšímu období i samotná funkce ceny.

Garanční výbor, jak už bylo společným zpravodajem Sněmovny lidu Dr. Zdeňkem Kesslerem řečeno, se zabýval ještě na včerejším večerním zasedání všemi připomínkami, které vzešly jak z jednání České národní rady, Slovenské národní rady, tak i jednotlivých výborů tohoto Federálního shromáždění.

V podstatě se připomínky, které došly garančnímu výboru, dají rozdělit do několika zásadních skupin. Nejméně významné jsou formulační připomínky, které se týkají vsuvek jednotlivých slov tak, aby byla dodržena - chcete-li - konsistence textu. Druhý okruh připomínek se týkal kompetenčních problémů. Na to bylo už poukazováno v úvodním vystoupení ministra financí Václava Klause. Třetí okruh se týkal, tak říkajíc, problémů tržně konformních řešení v této oblasti, tržní čistoty. Některé připomínky v podstatě tedy chtěly omezit možnosti zásahu státu v této oblasti.

Domnívám se, že tato zpráva, kterou máte před sebou - jedná se o 4. zprávu v pořadí, celkem byly vypracovány 4 verze společné zprávy výborů Federálního shromáždění - odstraňuje, myslím, většinu sporných míst, o kterých tady byla řeč.

Já, jako společný zpravodaj výborů ve Sněmovně národů, tento návrh, který patří mezi nejvýznamnější zákony, které Federální shromáždění v tomto období přijímá, doporučuji k přijetí.

Myslím si , že v daném období není skutečně jiné cesty, než sáhnout k úplně jinému přístupu v oblasti cen, než který platil doposud, ale zároveň zachovat pro období, které bude velice netransparentní, státu možnost účinné cenové regulace.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Písomne sa do rozpravy zatial neprihlásil nikto. Kto sa hlási o slovo? Pán poslanec Tomis.

Poslanec SN V. Tomis: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, když byl vládní návrh zákona projednáván v našem hospodářském výboru, měl jsem tam možnost uplatnit některé připomínky. Přesto jsem v meziodobí obdržel připomínky od některých expertů, závodů a podnikatelů. Tyto připomínky lze rozdělit do určitých koncepčních připomínek a připomínek formulačního typu. Připomínky koncepční mohou být jednak ve zcela obecné rovině - jak koncepce zákona zapadá do koncepce celkové ekonomické reformy - nebo v rovině speciální - jak koncepce zákona je poplatná minulým organizačním formám a návykům, jak obecně ekonomickým, tak speciálně evidenčním a konečně i právně technickým.

Pokud jde o zapadnutí do celkové koncepce ekonomické reformy, je sladění poměrně nedokonalé, textace připomíná spíše výčet povinností bývalého ministerstva pro řízení cen. Rozumí se direktivně evidenčním a schvalovacím způsobem.

Vyvážení, liberalizace a regulace je někde mimo. Zřejmě alespoň první paragraf by si vyžádal jednu větu o tom, že jde o určité postupy v rámci ducha liberalizace. Pokud jde o minulé formy, dočteme se v textaci, že se upustilo od mnoha druhů cen - maloobchodní, velkoobchodní, smluvní a podobně. Ovšem za cenu vytvoření řady nových definic - cena maximální, minimální, dočasná a podobně. Zde si předkladatel musí uvědomit, co bude všechno definovat a zda je to v souladu s ekonomickou a rozumovou životní praxí. Právní maximalismus v definicích vede k nadměrnosti pojmů, které jsou pak neužitečné a zbytečné. Mohu upozornit jen na zákon o akciových společnostech, kde se praví, že nominální hodnota akcie je 1 000 korun nebo jejich násobek dělitelný tisícem beze zbytku - viz. § 95 uvedeného zákona. Nanejvýš snad je nutná definice ceny maximální jako specifické pro regulaci. Ostatní se jeví jako přetěžování. Také paragrafy o evidenci cen by bylo účelné přezkoumat, protože povinnost všechno evidovat a ještě zájem skladovat - to je opět poplatné minulosti. K jednotlivým ustanovením pak je možno uvést: § 1 odst. 4 - odměny, úroky a tarify mohou být druhem cen, zejména ve formě některých operací, jako jsou hypotéční půjčky, jejichž pohyb v Anglii značně ovlivňuje cenový index, který se pak používá pro měření inflace.

V § 2, odst. 3 - kupující nesmí zneužívat svého hospodářského postavení atd. Postih kupujícího bude bez udavačských způsobů těžko proveditelný. To znamená, že kontroluje kupující prodávajícího. Jeví se mi to jako nedobré.