Pondělí 26. listopadu 1990

Byla prosím tady ta úvaha, že někdo je povinen zajistit rychle nějaké prostory na jejich výuku. Myslím si, že by to byly obrovské státní ztráty. To raději těm soukromníkům, kteří tyto prostory budou mít a vykoupí je, snad by bylo lepší, aby se platit určitý nájem, než budovat nějaké nové prostory na tutéž výuku. A z této úvahy, myslím, bychom měli vycházet.

Nedovedu si představit, že někdo bude zařizovat na rok nebo na dva nové učiliště. Prosím vás, běžte se podívat, jak ta učiliště vypadají, podle zvláštních hygienických předpisů, školských předpisů a značně se liší od výrobních prostorů. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Poslanec Benčík, faktickou poznámku, a potom faktickou poznámku poslanec Gandalovič.

Poslanec SL M. Benčík: Pán predsedajúci, vážené poslankyne, vážení poslanci, mám pocit, že by sme mali poďakovať predkladateľom návrhu, leto predložili riešenie zložitej záležitosti, ktorá momentálne hýbe našou spoločnosťou. A je najvyšší čas, aby sme ju riešili. Musím povedať, že to, čo sme očakávali v ústavnoprávnom výbore, že týchto pár ustanovení bude rýchlo prerokované, nám trvalo jeden večer a ešte druhý deň doobeda. Tým som zároveň povedal, že sme podrobne o návrhu rokovali a nie vždy len k právnym aspektom, ale aj k filozofii návrhu. Veľmi prácne sme sa dopracovali do takého textu, aký je tu predložený a v podstate sme sa zhodli na tom že je to na prechodné obdobie, keď ešte trhový mechanizmus nefunguje, pritom existuje tu určitý reálny stav v učňovskom školstve.

Bol som osobne rád, že i rezort školstva, osobne zastúpený pánom ministrom, tento návrh podporil. Preto sa zdalo, že vec je natoľko pripravená, že pri jej posudzovaní nemôže dôjsť k problémom. Dnes sme však pri rozhodovaní narazili na problém a jeden pozmeňovací návrh prispel k tomu, že tu bol podaný súbor takých návrhov a pozmeňovacích opatrení, že keď sa tieto prijmú, je zbytočné túto novelu schvaľovať. To sú zásadné otázky. Na prechodné obdobie je treba previesť učňovské školstvo nie hocikomu, ale rezortu školstva. Ja nevidím taký problém. Neviem, prečo by rezort školstva nemal mať takú dôveru, aby sme mu na prechodné obdobie tieto úlohy zverili. Pritom sú to mnohokrát také zariadenia, ktoré majú v plnom rozsahu predpoklady, aby školstvu snáď aj v budúcnosti slúžili. Naše školstvo bohvieako nebolo obdarované materiálnym vybavením, a teraz, keď môžeme zo štátnych prostriedkov, zo štátnych podnikov odovzdať to školstvu, urobíme takú veľkú chybu?. Ja v plnom rozsahu podporujem pôvodne predložený návrh a som toho názoru, že protinávrhy, i keď v niektorých častiach snáď dobre myslené - viem, že napr. Pán Benda myšlienku o strediskách praktického vyučovania presadzoval i vo výboroch, ale ako boli potom komplexne tu predložené, sú návrhy obštrukčné, ktoré smerujú k tomu, aby tento dobrý a spoločensky užitočný a prospešný návrh nebol tu prijatý. Odporúčam preto, aby sme predkladané doplňujúce návrhy odmietli. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Poslanec Gandalovič.

Poslanec SN P. Gandalovič: Pokud si mohu dovolit reagovat na oba předřečníky, v předkládaných protinávrzích se samozřejmě nejednalo o změnu v oblasti středních odborných učilišť. Tam se toho předkládané pozměňovací návrhy nedotýkají. Jedná se o střediska praktického vyučování, což jsou dílny, které jsou skutečně součástí existujících státních podniků, tedy podniků, které budou privatizovány.

Další technickou poznámku bych měl po dohodě s kolegou Novosádem. Předkládám ještě do svého pozměňovacího návrhu doplnění ve smyslu jeho doplňovacího návrhu, to znamená, že všude, kde se vyskytují formulace státní podnik nebo státní organizace, se doplňuje formulace "nebo jejich právní zástupce". Domnívám se, že to je formální.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Poslanec Pospíšil.

Poslanec SL J. Pospíšil: Já mám několik dotazů k navrhovatelům. Před nedávnem jsme schválili novelu ústavy. V této novele ústavy jsme schválili to, že školství může být státní, soukromé nebo církevní. Tento návrh se týká školství. Já se ptám, jestli nepozastavuje na dva roky výkon ústavy v určité části školství, to znamená, kde v této novele je možno zřizovat soukromé učiliště nebo církevní učiliště tak, aby zřizovatelem byl ne stát, ale církev nebo soukromník. Děkuji. (Potlesk.)

Poslanec SL I. Mynář: Školský zákon, část 8 a § 57a.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Poslanec Vrchovský má slovo.

Poslanec SL L. Vrchovský: Pane předsedající, dámy a pánové, mám dojem, že zde dochází částečně k nedorozumění a částečně také k možnosti vzniku kompromisu mezi těmito dvěma návrhy: Prvním, předloženým navrhovatelem, druhým, předloženým kolegou Gandalovičem.

Z praxe znám problémy učňovského školství. Vím, v jakých potížích se pohybuje v oblasti zajišťování materiálu, prostor pro praktické vyučování, kvalitní výuku ze strany mistrů odborného výcviku mohou zajistit jen znalci praxe přímo z podniku a dlouhodobí praktici. Domnívám se, že není nic špatného na tom, když ve státní správě bude teoretická část výuky učňovského školství. A domnívám se, že nebude nic špatného na tom, když praktická část bude ve správě podniků a když si teoretické ústavy učňovské školství, které bude řídit stát, pronajme, resp. koupí tu praktickou část výuky od podniků. Domnívám se, že zde je možný kompromis.

Navrhuji, abychom se k tomuto problému sešli s navrhovatelem i s navrhovatelem panem Gandalovičem a pokusili se najít možné znění.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Ptám se ještě, zda se někdo z poslanců hlásí do diskuse. Omlouvám se poslanci Ryndovi. Jako člen předsednictva má právo mluvit dříve.

Poslanec SL I. Rynda: Vážené předsednictvo, vážení kolegové poslanci, já si skutečně myslím, že problém, před kterým tady stojíme, je zásadní. Povahy, a že - to chci zopakovat ještě na závěr toho, co mám na srdci - že ho nelze řešit několika pozměňovacími návrhy. Kdybychom rozhodovali o pozměňovacích návrzích tak, jak byly podány, případně o původním návrhu zákona tak, jak byl podán teď v tomto okamžiku, jednali bychom nezodpovědně. Proto se přikláním k původnímu návrhu, i když to narušuje program jednání - to připouštím, je to pro nás všechny nepříjemné - abychom se k tomu problému vrátili zodpovědněji.

Oč podle mého názoru jde? Nám se střetávají a budou střetávat při našem rozhodování dvě zásadní hlediska: privatizační proces se všemi předpoklady a důsledky a snaha udržet určité rozumné minimum správy obecně prospěšných věcí v centrálním řízení. Na tento problém už jsme skutečně narazili několikrát - bylo to tady řečeno - a znovu narážíme na zásadní nedostatek, na to, že jsme nedokázali promyslet, nebo někdo za nás nedokázal promyslet, všechny možné varianty případného řešení.

Jako jednu z variant vidím zcela obrácený poměr vlastnických vztahů než ten, který je tady navrhován. To znamená ponechat skutečně ve vlastnictví podniků nebo v privatizačním procesu ten majetek, který dnes patří státu, formou státních podniků, ve kterém dochází k výrobě, ale i k výuce, a tyto dva procesy těžko jde od sebe oddělit. To si myslím, že je nedostatek předkládaného návrhu.

Nevím a netroufám si předkládat všechny možné způsoby nebo varianty řešení, jak to lze správně upravit. Ale myslím si, že je tady možnost zatížit majetek nějakým věcným břemenem ve prospěch státu, upravit smluvní podmínky, za kterých majetek, učňovské dílny apod., by byly v majetku privatizovaného podniku, ale současně podnik by byl povinen po jistou smluvní dobu a za jistých smluvních podmínek provádět tam praktickou výuku.

Já jsem se návrhem tohoto zákona zabýval. Vím, že navrhovatel má dva zásadní důvody, kromě toho vůbec nejdůležitějšího, který tady byl několikrát zřetelně uveden, že totiž pro nejbližší dvě nebo tři léta je nutné zachránit jednu část generace před naprostým morálním, možná i ekonomickým zpustnutím. To je tak závažný důvod, že ho řešit prostě musíme. Tomu se nemůžeme vyhnout. To je důvod zásadní.

Další dva důvody, které má navrhovatel, jsou tyto: za prvé je třeba školství restruktualizovat, tedy i učňovské školství. S tím já plně souhlasím, ale myslím si, že je tady shodné vytvořit tlak, jak ze strany podniků, určitou přirozenou potřebu, tak na druhé straně ze strany státu, který bychom neměli věčně podezírat, že bude své záměry myslet špatně a že je jakousi temnou osobou někde v pozadí, která se bude pokoušet věcmi manipulovat. Pokud tuto důvěru ve stát, který jsme si zvolili a který se snažíme tvořit, mít nebudeme, tak prostě nemůžeme dál fungovat. Tedy musíme zřetele spojit oba.

Konečně třetím důvodem, který si troufám podložit navrhovateli na základě vyjádření ve sdělovacích prostředcích, je rozdělení učňovské výuky na teoretickou část - ta má jasně patřit státu a je pro ni třeba vytvořit podmínky - a na praktickou část, která má být prováděna v podnicích.

Tady bych rád upozornil na to, že v podnicích v zahraničí, v západním školství prováděna je, že ti soukromí podnikatelé, kteří si přejí mít učně, je za prvé používají jako levnou pracovní sílu, ale k oboustrannému prospěchu, ke svému i té pracovní síly toho učně. A za druhé podléhají velmi přísným zkouškám, aby vůbec směli někoho učit. Jestliže pak někoho vyučí a učeň se podaří a je úspěšný ve svém oboru, mají celý systém soutěží, ve kterých má učeň udělat svému zaměstnavateli nebo tomu, kdo ho vyučil, i reklamu. Tyto systémy tam také fungují. Toto všechno bychom měli zvážit. Myslím, že je pro nás, alespoň pro mě, nepřijatelné přijímat ten návrh zákona, jak byl podán po pozměňovacích návrzích - to prostě není možné - a že se musíme k tomu zásadnímu problému, to znamená k problému, zda je možno vlastnické vztahy a nutné centralizované funkce řešit jiným způsobem vrátit znovu a daleko zásadněji. Omlouvám se, že jsem vás proti svému zvyku pozdržel. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Pán poslanec Gyimesi.

Poslanec SL M. Gyimesi: Vážený pán predsedajúci, mne neostáva nič iného, než súhlasiť so svojim predrečníkom, chcel by som ešte raz upozorniť na ten argument, podporujúci pôvodné znenie predlohy 308, že jeho neprijatím by zaniklo národnostné školstvo, národnostné učňovské školy. Preto nám národnostným poslancom neostáva nič iné ako povinnosť hlasovať za pôvodný návrh. Chcem ešte podotknúť aj to, že isté prevedenie učňovského školstva do štátnej správy prinesie aj ekonomické následky. Tie ovšem budú podstatne miernejšie než keby sme museli podporovať tisícky, desiatky tisícky učňov v nezamestnanosti. A túto sumu by sme mohli znížiť aj tak, keby sme povolili, aby strediská učňovského výcviku mohli samostatne podnikať. Preto navrhujem, aby bol zákon doplnený novým odstavcom, ktorý by približne znel: "strediskám učňovského výcviku je povolené podnikať. Jeho rozsah a formu učia zákony republiky".

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Kdo se ještě dál hlásí do diskuse, abychom měli představu, zda budeme moci diskusi ukončit. Poslanec Soldát, poslanec Novosád.

Poslanec SL M. Soldát: Já mám jenom dotaz na navrhovatele, protože v tom tisku se hovořilo o státním podniku, nebo o státní organizaci a nebyl tam pojem "nebo jejich právní zástupce". Já se ptám pokud právním nástupcem bude třeba akciová společnost, zda se nebude jednat o vyvlastnění v tomto smyslu. Potom by to bylo, myslím, v rozporu s ústavou, která říká, že vyvlastnění může být pouze ve veřejném zájmu a za úhradu. (Potlesk.)

Poslanec SL K. Novosád: My se prostě dostáváme v této oblasti k otázce zásadní a koncepční. Co chceme? Buď učňovské školství dělat způsobem jako bylo děláno do dneška, ohromné internáty, ohromné zařízení, ve kterých žije několik set učňů, kteří se učí oboru, který v době, když se doučí, nemusí vůbec existovat, anebo chceme dělat učňovství na regionálním základě, aby děti nemusely odjíždět ve 14 letech z domova a vytvářet party, tlupy, být z dosahu výchovného působení rodiny. Prosím vás, my tímto zákonem o tom budeme rozhodovat. Jestli přinutíme, nebo určitým způsobem zvýhodníme stávající učiliště, budeme podporovat další odcizení naší mládeže. Pak existuje druhá cesta, aby regionální učiliště, ta, která jsou v těch oblastech, rozšířila svou náplň, aby se věnovala průzkumu pracovních příležitostí, aby spolupracovala se všemi státními orgány, které tam budou a rozšiřovala své působení na ty obory, které budou v daném regionu potřebné. Nemůžu si pomoci, ale to co bylo řečeno o Bratislavě a o třiceti učňovských zařízeních, jak tady pronesl kolega Balgavý, je způsobeno alokací těch zařízení do jednoho místa. Já si uvědomuji, že to není naše chyba. Ale koneckonců nikde nezaznělo, jakým způsobem ty dotyčné, kteří budou vykonávat odbornou výuku mládeže, jak ekonomicky zvýhodnit, aby dělali. Prosím vás, my hovoříme o tržním hospodářství a v tomto zákoně je použita skutečně direktivně byrokratická metoda, bez toho, aby se někdo zamyslel nad tím, jestli nelze použít ekonomicky jednodušší nástroj. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Mynář.

Poslanec SL I. Mynář: Já mám jenom tři poznámky. Jednak k poslanci Ryndovi - samozřejmě, že by bylo možné, jak on navrhuje, abychom získali čas, abychom to prodiskutovali ze všech možných stran. Všechno toto se stalo. Je třeba si uvědomit, že čas pracuje proti nám. 31. 12. veškeré časové možnosti končí.

Druhá poznámka se týká kolegy Soldáta. Samozřejmě to není protiústavní, protože kdyby si přečetl § 11a, tak tam se říká: "Ponechání majetku ve státním vlastnictví pouze v těch středních odborných učilištích učňovského školství, které jsou dosud v majetku státního podniku nebo státní organizace" , tedy v žádném případě ne soukromých učilišť, které lze podle školského zákona zřizovat.

Poznámka třetí se týká kolegy Novosáda. Všechno to, co on tady říkal, že se má vytvářet učňovské školství na regionálním principu tržní ekonomiky, to všechno je pravda, a to všechno lze dělat v okamžiku, kdy tuto školskou novelu přijmeme.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Doporučuji, aby kolegové, kteří sedí vedle sebe, si tyto problémy vyřešili mimo schůzi a ptám se znovu poslanců, zda se ještě někdo hlásí do diskuse? Poslanec Fišera.

Poslanec SN l. Fišera: Pane předsedající, dámy a pánové, v hospodářském výboru, když jsme tuto věc diskutovali, jsem byl tím, který mimo jiné navrhoval to, co se potom odrazilo v odstavci 6. Myslím si, že chceme, aby v budoucnosti učňovská zařízení opravdu byla co nejblíže k podnikům, a to i k soukromým, a především k soukromým, tak jako to bylo třeba u Baťů a jiných dobrých podniků, kde tato zařízení byla spjata velmi úzce právě v podnikání s dlouhodobými záměry těchto podniků. To je cíl, kterého chceme dosáhnout. Ale chci vás současně upozornit, že jsme se dozvěděli v hospodářském výboru od pana náměstka Třísky zajímavou věc. Že bude patrně několik vln kupónových privatizací. Že patrně privatizace bude probíhat dosti složitým způsobem. Že bude v první vlně privatizováno z celkového počtu 5 tisíc podniků jenom 1 tisíc podniků. Z toho by vyplývalo, že tento proces bude poměrně dlouhý. Chápu tedy tento zákon jenom jako dočasnou záchrannou akci. Zdůrazňuji dočasnou. Můžeme tedy nyní znovu diskutovat o tom, zda tento zákon nějak vylepšíme, nebo ne. Osobně se domnívám, že by pro tuto, velmi přechodnou etapu, měl stačit odst. 6 § 10 s tím, že bych provedl jenom malou změnu, a to bych prosil, aby bylo chápáno jako pozměňovací návrh. Není nutné stanovit, tak jak to navrhuje poslanec Soldát, že "musí", ale že prostě tento "orgán státní správy přednostně uzavře se státním podnikem nebo státní organizací, nebo s jejich právními zástupci hospodářskou smlouvu".

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Předpokládám, že nikdo se už dále do diskuse nehlásí. Můj předpoklad se nesplnil. Ještě se hlásí pan poslanec Benda.

Poslanec SL V. Benda: Já se, vážené Federální shromáždění, nehlásím k proslovu. Jenom tady dvakrát padl a zapadl návrh, aby bylo jednání odročeno, aby se sešly ústavně právní výbory s navrhovateli pozměňovacích návrhů nebo aspoň předsedové ústavně právních výborů, aby do zítřka připravili nějaké stanovisko a mohli bychom to projednat na začátku zítřejšího jednání. Já myslím, že by bylo logické, aby se jednání odročilo do zítra a myslím, že by bylo nejlépe hlasovat o tomto návrhu, jako o návrhu procedurálním a potom teprve o eventuálních konkrétních návrzích.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Ptám se poslanců znovu, zda ještě někdo se hlásí do diskuse? (Ne.) Není tomu tak. Považuji diskusi za skončenou. Doporučuji tento postup. Abychom dnes nehlasovali, protože přece jen byla vznesena řada doplňovacích návrhů, jejichž text si přesně nemůžeme pamatovat a i zpravodajové je potřebují zpracovat. Čili nyní bychom schůzi přerušili. Navrhovatelé pozměňovacích návrhů se sejdou se zpravodaji. Prosím také, aby oba předsedové ústavně právních výborů se účastnili této porady.

Zítra ráno bychom mohli dostat texty pozměňovacích návrhů tak, abychom o nich mohli jednat. Zvažte pozměňovací návrhy. Bude k tomu stanovisko a navrhovatel zítra dostane příležitost ke slovu. Rozprava k této věci je skončena.

Po skončení schůze se výbory pro plán a rozpočet sejdou v místnosti č. 274 k projednání posledních úprav společné zprávy k návrhu zákona o cenách (tisk 311). Dále sděluji, že výbory sociální a kulturní se mají sejít zítra v 7.30 hodin v místnosti X. Zítra budeme ve společné schůzi pokračovat v 8.30 hodin. Prosím zpravodaje, aby se sešli s navrhovateli a upravili návrh. Je jasné, že zde jsou v určitém ohledu dva rozdílné přístupy, o kterých už nemá cenu dále diskutovat. Diskuse skončila. Zítra se o nich rozhodne hlasováním. Potřebujeme dostat na stůl přesný text pozměňovacích návrhů, popř. jejich inkorporování do zpravodajských zpráv, jak jsme je dnes dostali.

Seminář zahájíme v 18.30 hodin v této místnosti. Ve 20.30 hodin začne schůze předsednictva Federálního shromáždění.

(Schůze přerušena v 17.53 hodin.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP