Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Než dám slovo
poslanci Kvasničkovi, upozorňuji poslance Bendu,
pokud chce tento svůj návrh považovat za pozměňující,
musí ho dát písemně, protože
na základě jeho ústního prohlášení
nemůžeme to považovat za pozměňující
návrh.
Poslanec SL V. Benda: Předpokládám, že
příslušné písemné znění
návrhu předloží poslanec Gandalovič.
Proto jsem se hlásil až po něm do rozpravy,
došlo k technickému nedopatření, že
nebyl přítomen. Myslím, že už tady
je a bude ho moci přednést.
Poslanec SN L. Kvasnička: Vážený pán
predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia,
chcel by som aspoň niekoľko slov povedať v súvislosti
s touto novelou o učňovskom školstve, ktoré
sa týkajú mentálne retardovaných.
Nikde v novele sa o tom nehovorí, a je otázka, či
vôbec môžem o tom hovoriť, ale predsa si
myslím, že je treba aspoň na to upozorniť.
Veď pán spravodajca Bárta povedal, okrem iného,
že otázky učňovského školstva
je potrebné riešiť koncepčne a v celom
komplexe. Keď ich chceme teda riešiť koncepčne,
v celom komplexe, nemôžeme v žiadnom prípade
obísť ani otázku učňovského
školstva pre mentálne retardovaných.
Minulý týždeň, keď som bol doma,
okrem kontaktu s voličmi som vyšetroval mentálne
retardovaných, ktorí vychádzajú zo
zvláštnej školy a majú byť zaradení
do zvláštnych učňovských škôl.
Neverili by ste, s akými obrovskými problémami
je to všetko spojené. Pokiaľ ide o žiakov,
u ktorých ide o ľahkú alebo miernu retardáciu,
nie sú veľké problémy, ale predovšetkým
u žiakov, ktorí sú v štátnej starostlivosti
a majú intelektový potenciál značne
poškodený, sú problémy obrovské.
Viem, že to tu nevyriešime, že sa toho novela nijak
nedotýka, ale chcel by som dať na úvahu, či
by nebolo možné aspoň pre ťažšie
prípady, s ktorými máme obrovské problémy
v praxi, ktoré sa veľmi ťažko zaraďujú,
obyčajne ostávajú na ulici - a predovšetkým
sú to tí, ktorí sú v štátnej
starostlivosti - regrutujú sa z nich prostitútky,
z chlapcov delikventi, obyčajne zlyhávajú,
a to o tieto deti ale mladých ľudí nie je riadne
postarané, chcel by som preto dať návrh v rámci
§ 10 odst. 1 a 2, kde sa píše, že ústredný
orgán štátnej správy je povinný
zriadiť učilište alebo stredisko praktického
vyučovania, vsunúť "a chránené
dielne praktického vyučovania pre mentálne
retardovanú mládež". Samozrejme, presne
určiť vo vykonávacích predpisoch náplň
práce majstrov, ktorí by mali mať pedagogickú
kvalifikáciu a pod.
K samému návrhu sa staviam pozitívne a som
pre jeho podporu. Snáď by som ešte uvažoval
o tom, čo povedal Dr. Benda, to je na uváženie,
a je pomerne krátky čas na to, aby si to človek
dal dohromady. Inak zákon odporúčam. Ďakujem.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Gandalovič. Ptám se poslanců, mají-li
další připomínky do diskuse? Paní
poslankyně Nováková.
Poslankyně SL E. Nováková: Prosila bych,
kdyby se doplňoval zákon o návrh poslance
Kvasničky o mentálně retardované mládeži,
že totéž se týká mládeže
tělesně postižené.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Paní poslankyně,
to není technická poznámka. Chcete-li formulovat
změnu zákona, dejte to písemně.
Poslanec SN P. Gandalovič: Vážený pane
předsedající, kolegyně a kolegové,
předložená novela má podle důvodové
zprávy za úkol zamezit ohrožení počtu
míst pro učňovskou mládež a tedy
vzniku sociálních problémů. Vychází
z představy, že ekonomické zájmy podniků
budou zaměřeny na dosažení rychlého
zisku, což spolu s privatizací a strukturálními
změnami v této oblasti může vést
k rušení učilišť. Naprosto se ztotožňuji
s tím, že je nutno předejít sociálnímu
neklidu, který by byl tím horší při
souběžném působení nezaměstnanosti
a ztráty učňovských míst. Domnívám
se však, že celá věc se musí řešit
koncepčně, s ohledem na budoucí žádoucí
podobu, kdy podniky mají střediska praktického
výcviku ve svém vlastnictví, teoretickou
výuku pak zajišťují učňovské
školy, většinou státní. Je tedy
podle mého názoru správné převedení
práva hospodaření s majetkem středních
odborných učilišť na ústřední
orgán státní správy. Ovšem převedení
tohoto práva v přípravě středisek
pracovní výuky, která jsou přirozenou
součástí podniků, je však nepřijatelnou
majetkovou úpravou vůči podnikům,
které se mají stát soukromým vlastnictvím.
Ve svých důsledcích to povede:
a) k vynětí velké části majetku
podniků z privatizačního procesu,
b) k založení nepřirozeného majetkového
vztahu, kdy určitá část podniků
zůstane ve vlastnictví státu a právo
hospodaření s ním pak bude mít podnik
(jak je to uvedeno v § 10 odstavec 6 navrhované novely).
Jak bude takové hospodaření vypadat, lze
předvídat po našich zkušenostech vypadat,
lze předvídat po našich zkušenostech s
tímto druhem vlastnictví,
c) zanikne přirozená podpora středisek pracovního
vyučování podnikem v materiální
i personální oblasti a naroste zbytečný
administrativní aparát,
d) povede to v případě vytvoření
samostatných středisek pracovního vyučování
podle § 10 ke zvýšení nákladů,
které budou podnikům za učně fakturovány,
ve svém důsledku tím i ke snaze mít
učňů co nejméně,
e) počty učňů budou stanoveny administrativně
bez vazby na přirozenou potřebu podniků,
což povede ke strukturální nezaměstnanosti.
Podstatou mého pozměňovacího návrhu
je to, aby státním podnikům a státním
organizacím bylo ponecháno právo zřizovat
střediska praktické výchovy a tento majetek
nebyl převeden orgánům státní
správy. Domnívám se, že problémy
spojené s likvidací podniků, či jejich
snahou střediska rušit, dostatečně řeší
§ 10 odstavec 4 původního zákona - jedná
se o souhlas ministerstva školství s tímto
rušením - a § 11a odstavec 4 novely. Přijetím
mého pozměňovacího návrhu se
předejde nejhorším majetkovým zásahům,
přičemž státu zůstává
přesto mnoho možností praktickou výuko
ovlivňovat - viz. § 12 o finančním a
materiálním zabezpečení případně
danově a dotačně. Navrhuji proto v §
10 doplnit odstavec 1 takto: "Středisko praktického
vyučování zřizuje nebo porušuje
státní podnik nebo státní organizace
z podnětu ústředního orgánu
nebo toho, co je nástupnickou organizací národního
výboru ve smyslu samosprávy". Zakladatel státního
podniku nebo státní organizace je povinen vymezit
nebo doplnit v zakládací listině podniku
předmět činnosti zřizovatele střediska
praktického vyučování.
Dále navrhuji doplnit odstavec 5. Pro informaci - tyto
odstavce přejímám z původního
znění školského zákona č.
171/1990 Sb. Pokud máte tento výtisk, není
potřeba to psát. Jedná se samozřejmě
o to, aby byla založena možnost státním
podnikům či státním organizacím
zřizovat tato učiliště. S tím
jsou svázány určité další
povinnosti, které vymezují navrhované paragrafy.
Paragraf 5 zní: "Středisko praktického
vyučování zřízené státním
podnikem nebo organizací je vnitřní organizační
jednotkou zapsanou do podnikového rejstříku
a vystupující v právních úkonech.
Týkajících se střediska praktického
vyučování jménem podniku."
Ostatní odstavce § 10 se přiměřeně
přečíslují.
Další změnou je: v § 11a navrhované
novely se odstavce 2 a 3 vypouštějí. Odstavec
4 se přečísluje na odstavec 2 a mění
se takto: "Pokud státní podnik nebo státní
organizace, jejíž vnitřní organizační
jednotkou je střední odborné učiliště
nebo středisko praktického vyučování,
zaniká likvidací a postupuje se přiměřeně
podle odstavce 1.
Ústřední orgán státní
správy přičlení středisko praktického
vyučování ke střednímu odbornému
učilišti ve své působnosti nebo zřídí
středisko praktického vyučování
podle § 10." Dále je znění stejné
jako v tisku 308.
Ještě jednou bych přečetl § 4,
který se přečísluje na odst. 2. "Pokud
státní podnik nebo státní organizace,
jejíž vnitřní organizační
jednotkou je střední odborné učiliště
nebo středisko praktického vyučování
zaniká likvidací, postupuje se přiměřeně
podle odstavce 1.
Ústřední orgán státní
správy přičlení středisko praktického
vyučování ke střednímu odbornému
učilišti ve své působnosti nebo zřídí
středisko praktického vyučování
podle § 10." Dále je znění jako
v tisku 308.
Kolegyně a kolegové, já vím, že
je to poměrně vážný zásah
do filozofie celého zákona. Vzhledem ke způsobu
a rychlosti, s jakým se všechny zákony projednávají,
nebylo možno volit jinou formu než vystoupit přímo
na plénu. Doufám, že navrhované změny
přijmete, protože v takové podobě je
skutečně zákon přijatelný a
bude plnit funkci, o které mluvili navrhovatelé.
Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Poslanec Novosád se
hlásí s faktickou připomínkou.
Poslanec SL K. Novosád: Pane poslanče Gandaloviči,
to bude na vás. Opakovaně se tady ozývá
formulace buď státní podnik nebo státní
organizace. Neobjevila se formulace "nebo její právní
nástupce".
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: To je váš Pozměňující
návrh, pane poslanče?
Poslanec SN P. Gandalovič: Je to pozměňující
návrh, nebudu reagovat.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Pan poslanec na to reagovat
nebude, slovo má poslanec Soldát.
Poslanec SL M. Soldát: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
situace nebyla jednoduchá. Po vystoupení pana Gandaloviče
bych si dovolil přednést několik pozměňujících
návrhů.
Domnívám se, že nemůžeme všechny
podniky podezírat z nekalých úmyslů,
popřípadě si myslet, že všechny
podniky zkrachují jako je to řečeno v důvodové
zprávě, hned na první stránce, kde
se hovoří, že ekonomické zájmy
hospodářských subjektů budou vzhledem
k neutěšenému stavu naší ekonomiky
zaměřeny především na rychlé
dosaženi zisku atd.
Proto bych navrhoval tyto změny. Na straně 2 v tisku
308 v odstavci 6 v pátém řádku slovo
"může" nahradit slovem "musí".
Slovo "přednostně" vypustit na pátém
řádku v odstavci 6. Domnívám se, že
pokud státní podnik chce nadále provozovat
učiliště, nebo jeho nástupce, že
by mu to mělo být umožněno a nedávat
možnost úředním orgánům
státní správy o tom rozhodovat.
Poslední větu, která zní "Pokud
státní podnik nebo státní organizace
nebo jejich právní nástupce poruší
smluvní podmínky nebo zanikne, zruší
se hospodářská smlouva", bych doporučoval
vypustit, protože se zde kladou pouze povinnosti pro hospodářský
subjekt nebo právní subjekt, to je státní
podnik a nedávají se povinnosti pro orgán
státní správy. Tuto poslední větu
bych nahradil zněním: "Pokud jedna ze smluvních
stran nebo jejich právní nástupce poruší
smluvní podmínky, zruší se hospodářská
smlouva", protože podmínky může porušit
i orgán státní správy.
Dále navrhuji na straně 4 v tisku 308 v odstavci
1 ve čtvrtém čáku shora, kde je slovo
"převážně" nahradit slovem
"výhradně". Pojem "převážně"
dává velmi široký výklad. Slovo
"převážně se ještě
vyskytuje v odstavci 2, § 11, v tisku 308. Ve čtvrtém
řádku dát opět slovo "výhradně".
V odstavci 3 je slovo "převážně"
ještě jednou, rovněž ve čtvrtém
řádku.
Ještě jednou to zopakuji. V § 11a na straně
4 v odstavci 1 ve čtvrtém řádku shora,
kde se říká "sloužícím
ke dni 30. 6. 1990 převážně" nahradit
slovem "výhradně".
Rovněž je slovo "převážně"
v odstavci 2 ve čtvrtém řádku shora.
Nahradit slovem "výhradně".
V odstavci 3 ve čtvrtém řádku shora
na pravé straně nahradit slovo "převážně"
slovem "výhradně". Zdůrazňuji,
že slovo převážně by dávalo
tak široký pojem, že bychom nemohli privatizovat
to, co bychom chtěli. To je všechno.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Ptám se poslankyně
Novákové, zda chce formulovat svůj pozměňovací
návrh?
Poslankyně SL E. Nováková: Pane předsedající,
domluvili jsme se s kolegou Kvasničkou, že můj
pozměňovací návrh zahrne do svého.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: O slovo se hlásí
poslanec Humpál.
Poslanec SN V. Humpál: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
já bych chtěl potvrdit to, co říkal
poslanec Soldát, to znamená, že ne všechna
učiliště bychom měli podezřívat
z nekalých úmyslů. Chtěl bych uvést
příklad podniku Pleas v Havlíčkově
Brodě, který letos na jaře zakoupil úplně
nové učiliště od jiného podniku,
který se ekonomicky hroutí, za 325 milionů
Kčs a nyní mu toto učiliště vlastně
určitým aktem znárodňujeme. Přimlouval
bych se za to, aby se posílila možnost podniku, který
chce učiliště dále provozovat, aby mu
to orgán správy musel umožnit.
Měl bych dotaz na předkladatele. Tento podnik, který
zakoupil učiliště, zaplatil za něj určitou
sumu peněz, tuším 35 milionů Kčs.
Domluvil se s druhým podnikem na splátkách,
přičemž jednu už zaplatil. Jak se to bude
řešit finančně, kdo vlastně podniku,
pokud to už nebude v jeho vlastnictví, tyto finanční
prostředky vrátí, nebo zda o ně přijde.
Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Ptám
se poslanců, kdo se ještě hlásí
do diskuse?
Poslanec SL I. Mynář: Vážený
pane místopředsedo, vážené Federální
shromáždění, mám pocit, že
tu vznikl jeden základní rozpor, který je
rozporem pouze zdánlivým. Rozpor mezi na jedné
straně státem garantovaným vzděláním
a na druhé straně snahou, aby tržní
ekonomika, ke které se hlásíme, nepřišla
zkrátka. Myslím, že tento rozpor je pouze zdánlivý.
Musíme si totiž zodpovědět jednu základní
otázku, kdo má v zemi garantovat vzdělání.
Jestliže si na to odpovíme, že stát, pak
stát musí vzdělání mít
v čem garantovat.
Zazněla tu spousta zajímavých a útlocitných
řečí, které se týkaly učňovského
školství. Byl vyzdvižen především
aspekt sociální. Chtěl bych říci,
že aspekt sociální není nezanedbatelný,
ale rozhodně není jediný. Musíme si
uvědomit, že řešíme učňovské
školství pouze jako dílčí problém,
že zde touto novelou řešíme školství
jako takové.
Jestliže doposud, zcela nepřiměřeně,
procházelo učňovským školstvím
60 % mládeže, tak tento stav samozřejmě
nebude v budoucnu. Ovšem tržní ekonomika si vynutí
nebo si řekne, kolik % mládeže bude procházet
učňovským školstvím. Ale těch
zbývajících % mládeže bude nějakým
školstvím procházet a jde o to, aby školství
mělo kapacity, které umožní tuto mládež
vzdělávat. Domnívám se, že novela
školského zákona, jak byla ústavně
právním výborem a řadou ostatních
výborů schválena, všemi výbory
byla vlastně schválena v podobě, kterou máte
před sebou. Neblokuje ani malou privatizaci, ani velkou
privatizaci. Představy pana Bendy, že se zablokuje
několik desítek podniků kvůli tomu,
že se někde v nějakém podniku objevili
učni, že to bude vyjmuto z malé privatizace,
je mylná. Jde pouze o 2 % podniků. Na druhé
straně chápu kolegy Gandaloviče a Soldáta,
jejich znepokojení nad tím, že by - i když
mohou organizace, případně soukromé
podniky - v podstatě učiliště provozovat,
nemohou je vlastnit, že je to pro ně majetek - nemajetek,
vlastnictví - nevlastnictví. Nicméně
tuto problematickou záležitost naprosto přehlušují
rizika u těch organizací, které by případně
při své likvidaci nabídly k dispozici kapacity,
které by měly garantovat a měl vlastnit pro
potřeby školství stát. Tady se nejedná
o žádné znárodnění, protože
si musíme uvědomit, jak tu bylo mnohokrát
řečeno, že půjde o jiné hospodářské
subjekty. Neboť podniky, které vzniknou po 31. 12.
nebo po 1. Lednu budou jiné hospodářské
subjekty, čili nikomu nic stát nebere, pouze si
ponechává to, co mu patří a také
prostory, ve kterých bude provozovat vzdělání.
Domnívám se tedy, že všechny navrhované
změny, které tady byly řečeny, v podstatě
charakter toho zákona pouze komplikují, že
ho svým způsobem tříští
a že je v tom zákoně nebo novele, jak máte
předloženo, dostatečně prostoru pro
to, aby organizace, které chtějí učňovské
školství provozovat mohly a podle vlastních
potřeb a vlastním způsobem. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím, pan poslanec
Šlápota.
Poslanec SL J. Šlápota: Já bych se chtěl
přiklonit i ze znalosti a že jsem učil v určitém
učilišti a že jsem pracoval v této profesi
při výuce učňů - chtěl
bych se přimluvit za to, protože naše základní
úvaha byla - aspoň v našem výboru -
že si nepřejeme, aby se nám teď 2 či
3 roky pohybovaly po ulicích patnácti nebo šestnáctileté
děti, které nebudou mít náplň
a nebudou samy sebe budovat pro to, jak je bude společnost
v budoucnu potřebovat, nebo jak je budou potřebovat
soukromé firmy. Ano? Nikdo v této době nedokáže
odhadnout a změnit učňovské školství
do té podoby, aby vyhovovalo tomu, co budeme potřebovat
za rok nebo za dva. Ale aspoň budou chodit do školy,
budou vychováváni a nějaké řemeslo
nebo nějaký obor se vyučí. Z toho
jsme vycházeli. To znamená, že to je částečně
sociální zajištění naší
mládeže. Z toho důvodu přece jim nemůžeme
vzít budovy, ve kterých výuka má probíhat.