Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu doporučuji Sněmovně lidu schválit předložený návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol ve znění zákona č. 171/1990 Sb., (tisk 224) ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR (tisk 308). Vytvoříte tak nezbytné podmínky pro novou generaci schopných dělníků a podnikatelů, které bude naše vlast tolik potřebovat.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Bártovi za jeho zprávu. Do rozpravy se písemně přihlásili poslanci Balgavý, Grebeníček, Pernica, Čičmanec, Gandalovič, Musílek. Jako první vystoupí poslanec Balgavý a uděluji mu slovo.

Poslanec SL P. Balgavý: Vážený pán predsedajúci, dámy a páni. V mojom krátkom vystúpení by som chcel uviesť niektoré fakty o situácii v stredných odborných učilištiach v Bratislave, z čoho vyplynie, že je nevyhnutné túto novelu zákona prijať tak ako je navrhovaná. Urobil som poslanecký prieskum k tejto otázke a k navrhovanej novele zákona. V Bratislave, okrem stredných odborných učilíšť priamo riadených odborom školstva Národného výboru Bratislavy máme 30 stredných odborných učilíšť. Z týchto 10 uvádzajú, že nemajú problémy so zabezpečením prípravy žiakov v prvom až štvrtom ročníku stredného odborného učilišťa. Taktiež u nich organizácie neznižujú počty žiakov prijímaných do 1. ročníkov pre školský rok 1991 - 1992.

Sú to stredné odborné učilište energetické, železničné, spojov, chemické, polygrafické, nábytkárske, dopravné a stavebné. Dve tretiny, t. j. Ostatné stredné odborné učilištia majú problémy so zabezpečením prípravy už prijatých žiakov a s nezáujmom organizácií prijímať žiakov i do oborov, o ktoré je veľký záujem zo strany rodičov. Ide o žiakov, ktorí sú teraz v 8. alebo v 9. ročníku základnej školy. Šesť stredných odborných učilíšť má problémy so zabezpečovaním prevádzky stredného odborného učilišťa k nim po 31. 12. 1990 pribudnú ďalšie.

30. 10. 1990 je v stredných odborných učilištiach viac ako 600 žiakov, za ktorých organizácie, pre ktoré boli prijatí , odmietajú platiť náklady, pričom tento počet sa nedá považovať za konečný, pretože veľká časť organizácií sa k úhrade za svojich žiakov ešte nevyjadri la.

Sedem stredných odborných učilíšť má ohrozený odborný výcvik už od 1. januára 1991 pre uvažovanú privatizáciu, resp. pre iné využitie bytových a nebytových priestorov, ktoré slúžili odbornému výcviku žiakov hlavne v stredných odborných učilištiach, ktoré pripravujú žiakov pre obchod a služby.

V 18 stredných odborných učilištiach pre nezáujem organizácií je plánovaný počet prijatia žiakov na školský rok 1991 až 1992 o viac ako 50 % nižší než v školskom roku 1990 až 1991.

Problémy stredných odborných učilíšť pri zabezpečovaní prípravy žiakov na robotnícke povolania je možné zahrnúť nasledovne:

1. Neschopnosť organizácií hradiť náklady na prípravu již prijatých žiakov a nezáujem prijímať žiakov pre školský rok 1991 až 1992 z dôvodu insolventnosti podnikov, zániku podnikov a organizácií, zmien výrobných programov, resp. prípravy na privatizáciu.

2. Delimitácia pozemkov, objektov, zariadení a pracovníkov na stredné odborné učilištia sa odďaľuje, pričom sú zjavné snahy organizácií nedelimitovať všetky priestory a pozemky, ktoré slúžili pre prípravu žiakov hlavne na úseku odbornej výchovy.

3. Nedostatočné materiálne zabezpečenie prevádzky stredných odborných učilíšť, hlavne vyučovanie v odbornom výcviku. Problémy vznikajú tam, kde sa podniky rozčlenili na viac menších a nemajú dostatok produktívnej práce nielen pre žiakov, ale ani pre vlastných pracovníkov.

4. Mnohí prevádzkovatelia stredných odborných učilíšť majú snahu znížiť náklady na prípravu žiakov na úkor kvality prípravy, a to zaraďovaním žiakov i prvého ročníka na individuálny odborný výcvik, ktorý nesúvisí s ich prípravou na povolanie.

Chcem upozorniť i na nesolventnosť národných výborov na refundáciu miezd majstrom odbornej výchovy a vychovávateľom v zmysle zákona č. 29/84 Zb. v znení zákona č. 171/90 Zb.

Tieto fakty sú mimoriadne závažné a preto podporujem správy spravodajcov s tým, že vzdelanie je jedna vec, ktorá do budúcna nesmie byť poškodená. Apelujem na vlády Slovenské republiky a Českej republiky, aby v súčasnej dobe, keď tvoria rozpočty na budúci rok, príslušnými obnosmi udržali vzdelanostnú úroveň minimálne na takej úrovni, aká bola v roku 1990.

Chcel by som upozorniť ešte na jednu miernu zmenu, ktorá je medzi tlačou 224 a tlačou 308, kde v § 11a v odst. 3 oproti pôvodnému návrhu novely v spravodajskej správe je na konci 3. Odstavca vypustené slovo "výnimočne". Je tam uvedené "alebo zmluvu o nájme". Prihováram sa za to, aby slovo "výnimočne v súvislosti s tým, o čom som hovoril, bolo ponechané. Prosím, aby to bolo chápané ako pozmeňovací návrh.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Nyní promluví poslanec Grebeníček.

Poslanec SN M. Grebeníček: Pane předsedající, dámy a pánové, je skutečností, že malá novelizace zákona č. 171/1990 Sb., se stala asi nejfrekventovanější otázkou našeho školství, pedagogické i rodičovské veřejnosti. Rada výzev, vyhlášení a iniciativ požadovala zařazení novelizace na pořad jednání našich zákonodárných sborů, mnohé z nich se obracely s takovými žádostmi i na jednotlivé poslance. Jde např. o výzvu pedagogických kolektivů z 15 zařízení Severočeského kraje (mimo jiné odborné učiliště Liberec, odborné učiliště Frýdlant, odborné učiliště Jirkov atd.), nebo o výzvu středního odborného učiliště ČKD Praha, iniciativu českomoravského Odborového svazu pracovníků školství atd. Na kritickou situaci bylo upozorňováno i petiční stávkou některých učilišť 5. října letošního roku. Zaznamenali jsme snahu poukázat na existující stav s upozorněním odpovědných institucí při současném překonávání určité informační bariéry ve sdělovacích prostředcích. Dominantou zde byla pravděpodobně symbolická stávka 216 středních odborných učilišť z celé České republiky z 15. října 1990. Za hlavní problém bylo označováno hrozící reálné nebezpečí, že největší část dětské populace opouštějící základní školství (cca 60 %) nenajde možnost pokračovat ve školní docházce, což s sebou nese řadu těžkostí a rizik. Mám na mysli zejména reálné nebezpečí vzniku sociálního problému nezaměstnanosti 14 leté až 15 leté mládeže, čímž byla porušena jak mezinárodní konvence o vzdělávání, tak Úmluva o právech dítěte, přijatá Valným shromážděním OSN. Mám zde na mysli i neumožnění získání potřebné kvalifikace, završené výučním listem nebo maturitním vysvědčením, jejichž získáním nabývá vstup 17leté až 18leté mládeže do života přece jen vyšší kvality.

Celá záležitost byla vyvolána strukturálními změnami v ekonomice, souvisejícími s transformačním zákonem, jehož důsledky povedou k omezování rozpadu nebo dokonce zániku některých státních podniků a organizací. Pokud by učiliště zůstala jejich součástí, došlo by ke stejnému vývoji i v učňovském školství. Je zcela pochopitelné, že nové ekonomické zájmy hospodářských organizací budou výrazněji zaměřeny především na rychlé dosažení zisku a tento důvod by byl hlavní příčinou jejich případného nezájmu o vlastní učiliště.

Závažnost a nezastupitelnost návrhu, alespoň podle mého názoru, je vytvoření preventivního opatření proti oslabení významu i hrozícímu rozpadu učňovského školství.

Přitom jde o přechodné opatření, a to až do té doby, než se u nás vytvoří tržní hospodářský mechanismus a než bude možné využívat ekonomických nástrojů pro usměrňování zájmů hospodářských subjektů na výchovu a vzdělávání žáků.

Vážnost situace chápou prakticky všechny politické síly. Jde o konkrétní příklad konstruktivní parlamentní součinnosti v zájmu rozumné věci. Je všeobecně známo, že postavení učilišť se řeší dlouhodobě, avšak ne vždy na výši doby. Proto přistupujeme v letošním roce už ke druhé novele školského zákona č. 29/1984 Sb. Na jaře šlo spíše o zrychlení administrativního řešení, přičemž se mi vybavuje ono známé: "Všeliké kvaltování toliko pro hovado dobré jest."

Dnes by mělo jít o faktické a věcné východisko ze složité situace. Proti zestátnění učilišť sice někteří obhájci podnikového soužití bojují. Je však třeba dát přednost komplexnímu přístupu k řešení celé záležitosti , přičemž je třeba připomenout ten fakt, že navrhovaná novela převádí majetek určený pro přípravu mládeže na dělnická povolání a odborné činnosti do vlastnictví státu jen na přechodnou dobu. V této souvislosti vyjadřují podporu i diferencovanému přístupu k učilištím družstev. Jde jak všichni dobře víme o skupinový majetek s různým podílem státu, někdy i s nulovým. A novela zde ani neumožňuje jednostrannou likvidaci tohoto typu učiliště a zakotvuje v případě, že družstvo bude chtít učiliště zrušit nebo prodat, předkupní právo státu.

Avšak výhledově, možná během dvou až tří let, bude asi nutné vypracovat opět novou koncepci učňovského školství. Naše představa by měla vycházet ze zkušeností zemí, kde fungující tržní mechanismus optimalizoval systém výuky 15-18 leté mládeže tak, že vedle sebe působí státní i soukromá učiliště, při čemž soukromníci Školí své svěřence v praxi a teoretické vyučování si objednávají u státních odborných učilišť.

I za daného stavu je však možno konstatovat, že pro většinu komunistických poslanců je předložený návrh změn a doplňků školského zákona přijatelný. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Poslanec Pernica se vzdal svého vystoupení. Promluví teď poslanec Čičmanec.

Poslanec SL P. Čičmanec: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne poslankyne, vážení kolegovia poslanci, sme v prechodovom období, kedy ešte zďaleka nemáme v hospodárskom živote situáciu blízku k rovnovážnej trhovej ekonomike. Správanie sa hospodárskych subjektov, podnikov, sa riadi skôr krátkodobými ako dlhodobými hľadiskami. Aby v tejto situácii nedošlo v učňovskom školstve vážnemu narušeniu jeho činnosti čo by malo za následok nezamestnanosť mládeže z radov desiatok tisícou učňov a z hľadiska celoživotného vývoja práve v najnevhodnejšom a najkritickejšom veku, je potrebné školský zákon zmeniť malou novelou tak, aby štát aspoň na prechodné obdobie zostal naďalej garantom riadneho fungovania učňovského školstva. V prechodnom období, keď u nás ešte nefunguje trhový mechanizmus, samozrejme, nie je ani schopný tieto problémy riešiť. Preto odporúčam novelu školského zákona prijať.

Môj diskusný príspevok bol vyvolaný tým, že viem, že sú aj odporcovia tejto novely, ktorí si myslia, že to tento trhový mechanizmus vyrieši automaticky. Ale keďže on ešte neexistuje, musí štát v tomto smere urobiť svoju povinnosť.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Prosím poslance Gandaloviče. (Není přítomen.) Technickou poznámku má poslanec Senjuk.

Poslanec SN R. Senjuk: Pane předsedo, vzhledem k tomu, že tu není kolega Gandalovič, který chce předložit několik pozměňovacích návrhů, bohužel je měl psané skoro těsnopisnými poznámkami . . . .

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Pane poslanče Senjuku, tohle není technická poznámka.

Poslanec SN R. Senjuk: Chtěl jsem požádat o pětiminutové přerušení schůze.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Není důvodu, zvážíme, zda poslanec Gandalovič, jestli se dostaví, může vystoupit. Není důvodu, abychom přerušovali schůzi. To je věc elementární disciplíny poslance.

Slovo má poslance Musílek.

Poslanec SL J. Musílek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážení hosté. V úvodu chci říci, že vystupuji na podporu předkládaného návrhu. Motivovala mne k tomu sympatická slova ministra školství České republiky Dr. Vopěnky ve včerejší televizní besedě, když prohlásil: "Zastupuji zájmy dětí a mládeže."Uvědomil jsem si přitom, že již jednou v tomto roce byly zájmy a existence učňovské mládeže ohroženy. Bylo to v květnu při projednávání novely školského zákona. I tehdy jsem vystoupil na podporu tohoto zákona ve prospěch této věkové kategorie mládeže. Pro závažnost situace jsem tehdy použil titulu jedné knihy: "Času je málo, voda stoupá". Netušil jsem ovšem, že za půl roku budu mít opět možnost toto, tak říkajíc vodní podobenství použít. Bohužel je tady opět ožehavý problém, který musíme hasit. Záplava dopisů z mnoha učňovských zařízení signalizuje, že se nad nimi pomalu ale jistě zavírá voda. A my stojíme před problémem: Podáme jim záchranný pás, nebo je necháme potopit? Už nyní vznikají při zabezpečování provozu středních odborných učilišť nemalé problémy realizací zákonů o zmírnění následků některých majetkových křivd. O nájmu a pronájmu nebytových prostor a o malé privatizaci. Důsledkem je omezování provozu učilišť a riziko nezaměstnanosti mládeže ve věku od 15 - 18 let. Mohu dokumentovat několika údaji.

Z jednoho ročníku populace odchází do učňovského školství asi 130 tisíc dětí. Pokud by se omezil provoz učilišť jen o 25 %, představovalo by toto omezení fakt, že budeme mít minimálně 30 tisíc dětí, které se nebudou moci dále vzdělávat. V tomto školním roce přibližně 6 % nově přijatých učňů se nepřipravuje pro žádnou organizaci. V příštím roce se předpokládá tento nárůst na 40 - 60 %. To může představovat vážný sociální a politický problém. Proto je potřeba, aby stát využil část kapacity učilišť jako nástroj sociální politiky a zabránil tak nebezpečí vzniku 15 letých nezaměstnaných a přesunul toto riziko na mládež vyššího věku.

I v tak složitém období, jakým prochází naše společnost, se očekává od státu, že zabezpečí pomoc při výchově a vzdělávání mladé generace. Je přece v obecném zájmu umožnit většině mládeže bezplatné vzdělávání tak, jak jsme se zavázal i nedávno podepsanou deklarací o právech dítěte. Nemalou měrou k tomu může přispět i zachování kapacit a majetku středních odborných učilišť pro potřeby školství. A to je také společně se zabráněním rizika nezaměstnanosti mládeže hlavní smysl předkládaného návrhu novely školského zákona.

Chtěl bych ještě zdůraznit, že toto opatření je přechodné a že bude ztrácet své opodstatnění s tím, jak se bude postupně vytvářet privátní sféra a jak bude probíhat stabilizace tržního hospodářství.

Dámy a pánové, 60 % naší mládeže je opředeno otazníky. My máme možnost udělat za celým problémem tečku tím, že předložený návrh schválíme. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Uděluji přednostně slovo poslanci Bendovi, jako členovi předsednictva. Potom se připraví poslanec Kvasnička a poslanec Gandalovič.

Poslanec SL V. Benda: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, nemohu předem říci, jestli hovořím pro, nebo proti tomuto zákonu, protože v tomto zákoně vidím dva velmi rozporuplné momenty nebo dva navzájem si odporující momenty. Ano, samozřejmě, všichni máme zájem na tom, aby dále v co největším rozsahu a v co největší kvalitě pokračovala odborná výchova naší mládeže, aby se mezi mládeží v učňovském věku nezvyšovala nezaměstnanost. A v tomto případě asi jediným skutečně efektivním a bezprostředním řešením je přechod učilišť, internátů, učňovských dílen nebo dílen používaných k výchově učňů do státních rukou a jejich vyjmutí z procesu privatizace, ať již malé nebo velké.

Na straně druhé ovšem tento zákon a ani argumentace, která je někdy až demagogicky dramatická, není v řadě ojedinělý. V případě, že bychom ho schválili, je to už druhý zákon po budovách zastupitelství, který má podstatným způsobem zabrzdit průběh privatizace, nebo omezit její rozsah. Bylo nám už oficiálně přislíbeno panem ministrem Ježkem ve výborech, že po schválení tohoto zákona budou následovat zákony další, podobného charakteru, týkající se zdravotnictví, kulturních památek a nevím čeho ještě.

Bylo tady několikrát upozorňováno, že tento zákon v žádném případě nebrání privatizaci, ať malé nebo velké. To prostě není pravda. Jestliže ponecháme v zákoně ona pracovní střediska, onen majetek používaný, jak se teď tady říká "převážně k výchově učňů", tak například v oblasti obchodu a služeb vyjmeme z procesu privatizace řádově - nikdo nebyl schopen předložit přesné číslo - několik desítek procent příslušných provozoven, protože v celé řadě obchodů, restaurací a různých zařízení služeb pracují tu a tam učňové nebo tam mají své příslušné odborné pracoviště učňové z vyšších ročníků a tyto objekty by nějak musely být vyděleny. To je podle mého názoru naprosto nepřípustný a nevhodný zásah do privatizace.

Je nevhodné zdůrazňovat, že děláme opatření pro přechodné období, než se stabilizují tržní vztahy, když současně vážným způsobem ohrožujeme jejich stabilizaci. Dokonce ani z hlediska učňovské mládeže celá tato argumentace neobstojí. Za prvé není důvod, proč by soukromý majitel nebo firma nadále neposkytovaly učňům z vyšších ročníků odborný výcvik ve svých zařízeních, naopak je to pro ně poměrně výhodná a lukrativní záležitost. Jestliže mluvíme o kvalitě výchovy učňů, tak ji předem blokujeme právě třeba v organizacích obchodu a služeb, kde učňové se vychovávali a pracovali v nefungujících podmínkách socialistických nebo státních služeb a obchodu místo aby se něco naučili v soukromě provozovaných podnicích tohoto typu.

Abych uzavřel svoji promluvu, domnívám se, že ze zákona je třeba vypustit všechna střediska pracovního vyučování, všechny návazná místa, kde se jen zprostředkovaně provádějí odborně výchovné činnosti. V takovém případě budu pro zákon hlasovat. Nestane-li se tak, zůstane-li zákon ve stávající podobě, pak chápu naše učně jen jako nešťastný zástupný objekt, který má posloužit záměru, který se snaží zabrzdit ekonomickou reformu a pro takový zákon hlasovat nemohu. Děkuji. (Potlesk.)