Protože je děláno všechno ve velkém
spěchu, i tento zákon je třeba schválit
co nejdříve. Protože to technicky nebylo možné
dát opravené tisky do lavic, přečtu
všechny změny, které nastaly. Zdánlivě
jich bude hodně, ale většinou jde o drobné
slovní úpravy. Bylo by rozumné, abyste si
vzali text k ruce a vpisovali si poznámky. Všechny
výbory se dohodly na těchto změnách:
v § 2 odst. 1 se slova "může být
přiznáno" nahrazují slovy "se přizná".
(Hlasy ze sálu: To máme.) Mají to všichni
už v nové upravené podobě? Takže
není, co bych k tomu dodal.
Proto jen vyjádřením stanovisko: i my to
shodně považujeme za dokument velmi nutný pro
nastávající období, pro praxi. Text,
který vlastně má evropskou úroveň
a standart, v mnohém anticipuje další vývoj.
Děkuji a vřele doporučuji, hlasujte pro tento
zákon. Ještě prosím kolegu Kříže,
který je do toho zasvěcen daleko víc, aby
k tomu něco krátce řekl.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji zpravodaji poslanci Kobylkovi. Pokud poslanec Erik
Kríž se chce ujmout slova, ať tak učiní.
Poslanec SL E. Kříž: Vážený
pane předsedo, vážené dámy a
pánové, budu stručný. Téměř
16 milionů občanů naší republiky
má vůči demokratickému světu
jeden dluh, který spočívá ve velkém
množství našich byvalých a v některých
případech opět již současných
spoluobčanů, kteří našli v zahraničí
po určitou dobu či trvale svůj druhý
domov. Tento domov mohli získat právě na
základě zákonů, které byly
demokratickými státy přijaty s ohledem na
Ženevskou konvenci z roku 1951 a další mezinárodně
právní kroky. Jestliže směřujeme
k demokratické společnosti, musíme světu
i sobě dokázat, že toto směřování
je smysluplné. Jedním z důkazů toho
bude i přijetí předkládaného
zákona a připojení se k Ženevské
konvenci.
V minulosti bylo bývalým režimem často
halasně deklarováno, jak jsou u nás zajištěna
lidská práva, jak to s nimi bylo ve skutečnosti,
dobře víme. Schválením zákona
o uprchlících dáme jasně najevo, jak
to prakticky myslíme s ochranou všelidských
práv. Ukažme, že to myslíme vážně
a tento návrh zákona, iniciovaný skupinou
poslanců Federálního shromáždění
v červnu t. r. společně s předloženými
úpravami schvalme.
K tomu si dovolím ještě poznámku. Vesměs
se nám podařilo maximum připomínek,
které byly třemi výbory plus výborem
zahraničním předloženy, zapracovat do
předkládaných změn tak, že víceméně
- jestliže nebudou další změny, které
vyplynou z toho, že si to poslanci ještě přečetli
- bychom neměli podle mého názoru příliš
otálet se schválením. Základní
změny jsou dány a vyjadřují vůli
všech, kteří tady sedí. Děkuji
za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Křížovi za doplnění
zpravodajské zprávy. Protože nejsou žádné
písemné připomínky, otvírám
rozpravu. Prosím, hlásí se pan poslanec Šlápota.
Poslanec SL J. Šlápota: Pane předsedající,
dámy a pánové, myslím, že málokdo
z nás není pro tento zákon včetně
mě. Trochu mi tady vadí, že předřečníci
nepřipomněli, že i Evropa by si měla
vzpomenout, že do této země v době fašismu
byl přísun různých občanů
jiných států, kteří zde hledali
úkryt v demokratickém systému. Ne, že
bychom my byli dlužníky, i když počty
nedokážu srovnat.
Máme zde jeden názor, a je to názor i občanů,
s kterými se v poslední době setkávame
na předvolebních schůzích. Utvoříme
zákon, ale trochu by tu také mělo zaznít,
co vyvolá a jak jsme připraveni potom na opatření,
která bude potřeba udělat. Proto by mne zajímalo
kolik míst je připraveno pro případné
občany jiných států, kteří
přijdou na naše území, do jaké
početné výše přijmeme tyto občany,
kdy to začne být nepřijatelné, protože
ve veřejnosti se mluví třeba o dvou milionech
občanů a já si nedovedu představit
v tomto zimním období, že by se o ně
někdo dokázal postarat. A dále bych se chtěl
zmínit o tom, že kdybychom toto nedokázali
předem zajistit, tak by se zákon ukázal jako
nepříliš ohleduplný k těm občanům,
kteří by se vydali na emigrační pochod,
nejsme připraveni na to, co vyvoláme. Je možné,
že se v těchto zemích roznese, že u nás
mohou pobýt přes určité období.
Je tady i náboženská otázka, proto mám
dotaz, jak se to bude řešit třeba v Sovětském
svazu, když v jedné republice vznikne třeba
náboženské pronásledování,
jestli se to bude vztahovat na občany jen dané republiky,
nebo celého Sovětského svazu toho náboženského
vyznání.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci, ještě s technickou připomínkou
vystoupí poslanec Konečný a přihlásil
se poslanec Dostál.
Poslanec SL J. Konečný: Rád bych odpověděl
jenom na některé otázky svého předřečníka,
protože patřím k jednomu z iniciátorů,
kteří v červenci dávali interpelaci,
aby byl tento zákon urychleně vypracován
a přijat. Zabývali jsme se některými
konkrétními otázkami u nás v zahraničním
výboru i otázkou toho, jak to bude s finančními
náhradami. Když jsme hovořili se zástupci
ministerstva zahraničí, bylo nám sděleno,
že je vytvořen rozpočet na příští
rok zhruba, ovšem bylo to dáno jen jako určité
měřítko, pro tři tisíce uprchlíků,
pro které je vyčleněna částka
64 milionů korun. Jinak se počítá
na každého uprchlíka a den se 150 korunami.
To je opravdu zajištěná finanční
dávka, která by měla zabezpečit uprchlíky
kteří k nám přijdou. Zatím
je to omezeno zhruba do tří tisíc uprchlíků.
Poslanec SN P. Dostál: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, budu samozřejmě
hlasovat pro zákon o uprchlících, ale v těchto
souvislostech bych se chtěl zeptat na velice vážnou
otázku. Jako člen komise pro odsun sovětských
vojsk a ve skupině speciálně se zabývající
uprchlíky jsem se dostal k informacím, že na
naší východní, sovětské
hranici je shromážděno nebo připraveno
asi 2 miliony lidí, kteří hodlají
opustit SSSR po otevření hranic. Je to číslo
nemalé a rád bych se zeptal pana ministra Langoše,
jak jsme připraveni řešit tuto mimořádnou
situaci?
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Slovo má poslanec Kulan.
Poslanec SN P. Kulan: Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
jsem strašně rád, že tento zákon
můžeme dnes projednat a budu hlasovat pro to, aby
byl přijat už z toho důvodu, že to není
tak dávno, co jsem patřil k lidem, kteří
vážně pomýšleli na odchod z této
země, a doufal jsem že existuje ještě
země, která mne a mou rodinu přijme. Doufám,
že po událostech 17. listopadu nebudu muset já
ani mé děti na toto pomýšlet. Byl bych
rád, kdyby se naše země mohla stát aspoň
dočasně domovem mnohých lidí, kteří
nemají jinou možnost řešení své
patové situace, do které se dostávají
dík režimu, do něhož se narodili
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji, slovo má poslankyně Čejková.
Poslankyně SL M. Čejková: Vážený
pane předsedající, vážení
páni a vážené dámy, když
se objevili v Děčíně první
rumunští uprchlíci, kteří byli
vráceni z hranic tehdejší NDR, vyslechla jsem
v autobuse tento rozhovor: Asi osmiletý chlapec se ptal
babičky při pohledu na stanové městečko
narychlo postavené na břehu Labe: "Babičko,
proč jsou tady? - Protože je v Německu nechtěli.
- My je taky nechceme, viď? - My je taky nechceme."
To je poměrně nevinná ukázka toho,
jak mnoho musíme dohánět ve vtazích
mezi lidmi. Před chvílí jsme schválili
Úmluvu o právech dítěte. Můžeme
však vidět v azylových střediscích
děti v nouzi, ohrožené na životě,
děti, které přijely s rodiči v naději,
že jim naše země neupře pomoc. Vím,
že nelze zavřít oči před problémy,
které přijímání uprchlíků
nese. Často slyším od lidí: "sami
máme málo, a to se ještě máme
dělit?" A přece i někteří
chudí lidé se umí rozdělit o poslední
sousto. Tak to znám z pohádek. Naštěstí
jsou i mezi námi lidé, kteří jsou
ochotni se rozdělit i o to málo.
Ještě mi dovolte na závěr poznámku
k vystoupení poslanců Pohanky a Kulana. Přijetí
zákona o uprchlících nám nejenom umožní
dohonit to, v čem ještě zaostáváme
za civilizovaným světem, ale budeme moci také
oplatit pomoc, kterou našim občanům poskytovali
v dobách pro nás nejtěžší
obyvatelé jiných zemí. Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Já také děkuji, paní poslankyně,
za vaše dobrá slova. Hlásí se ještě
poslanec Kříž.
Poslanec SL E. Kříž: Chtěl bych zde
uvést na pravou míru některé věci,
které už zde byly řečeny. Řeší
se tady otázka, jestli dojde ke změnám ve
státě. Ten náš je federativní
a tedy jinak členěný než SSSR. Nevíme,
jak se tam bude postupovat, ale v každém případě
zákon umožňuje, aby se řešil konkrétní
případ za konkrétních podmínek.
Jestliže konkrétní člověk bude
pronásledován z důvodu svého přesvědčení
nebo náboženského vyznání, bude
se podle toho postupovat. Dnes lze těžko předpokládat,
jak se to tam bude vyvíjet. Není to řešeno
ani v zákonech jiných zemí.
Co se týče otázky dvou milionů lidí,
kteří stojí na hranicích, je to předpoklad.
Ale právě proto je náš zákon
tak koncipován, právě proto tam máme
dánu klausuli, že cizinci musí tuto vůli
stát se uprchlíkem projevit při přechodu
- nikoliv po přechodu - u orgánů na hranici
a pakliže dojde k určitým změnám
v jeho zemi, může se pak sám rozhodnout, ale
to se bude posuzovat opět v konkrétních případech.
Takto postupují i jiné státy - že se
zřejmě nebudou akceptovat nelegální
přechody hranic. Tady je nutno si uvědomit, rozdílnost
od azylové části naší ústavy,
kde člověk, který požádá
o azyl, má jiná práva. Uprchlíka a
azylanta je třeba rozlišovat, uprchlík bude
posuzován podle konkrétního případu,
který u něj nastane.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Hlásí se ještě někdo s připomínkou?
Není tomu tak. Prosím zpravodaje poslance Pohanku,
aby se ujal slova.
Spravodaj výborů SL poslanec M. Pohanka: Děkuji
poslanci Šlápotovi, že připomněl,
co jsme při trochu důkladnější
přípravě mohli také vzpomenout, že
my se sami vracíme k naší lepší
minulosti z hlediska demokratických tradic i v tomto směru.
Dokud naše předválečná republika
byla svobodná, přijímala, i když ne
všechny, uprchlíky a azylanty ze zemí, kde
už byl fašismus a lidé jím byli bezprostředně
ohroženi.
Pokud jde o varování, zda budeme připraveni
na to, co vyvoláváme, domnívám se,
že my nic nevyvoláváme, že se spíš
snažíme předvídat a předcházet
v právní úpravě tomu, co přichází
už dnes a co může přijít v budoucnu.
Čili, abychom byli po právní stránce
připraveni. Ten stav trvá. I když budeme mít
jakoukoliv úpravu, nebo žádnou, lidé
budou naší zemí procházet, popřípadě
se do ní utíkat. Přitom máme za to,
že jsme zemí transitní a pokud nebudeme z tohoto
hlediska zemí propustnou, je třeba vyvodit i závěry
pro počty uprchlíků, které budeme
schopni přijmout. Slyšeli jsme tady, že se počítá
s maximálním počtem 3 tisíce lidí
ročně. Je to podstatně víc, než
jsme uváděli z praxe Švýcarska, takže
i s tím můžeme být spokojeni. To znamená,
že ostatní, kteří k nám proniknou
a postavení uprchlíka mít nebudou, nebudou
existovat, oni budou mít jen některá práva,
ale budou mít postavení cizinců. Oni si mohou
vztah upravit jiným způsobem. Ovšem bude jim
vždycky hrozit, že je tu chtít nebudeme, pokud
nebudou pronásledováni skutečně do
té míry, aby se jim poskytl azyl.
To, jak se vyvine situace v Sovětském svazu, jaké
důvody povedou jeho obyvatele k tomu, že budou ze
země prchat, zda půjde o náboženské
důvody, je čistě spekulativní záležitost.
Je více možností, jak se mohou vyvíjet
poměry v Sovětském svazu. K tomu by nám
asi mohl říci více pan ministr.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji zpravodajovi. Ptám se, zda chce ještě
někdo vystoupit v rozpravě. Slovo má zpravodaj
poslanec Kobylka.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Kobylka: Mám jen kratičkou poznámku ke
katastrofickému vidění světa. Mám
dojem, že někdo záměrně šíří
takové zprávy, že milion lidí čeká
na hranicích, aby sem vtrhl. Jde o demagogii. Přece
bychom o tom už museli vědět něco konkrétnějšího.
Mám dojem, že jde o záměrné šíření
dezinformací.
Poslanec SN P. Dostál:Toto "záměrné
šíření dezinformací" pochází
z Úřadu pro uprchlíky.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Slovo má ministr Langoš.
Ministr vnitra ČSFR J. Langoš: Vážený
pán predsedajúci, dámi a páni, k pripomenkam
poslancov zo spoločných správ nemám
výhrady, jako predkladateľ a navrhovateľ ich
mžem akceptovať.
K obavám pred vlnou uprchlíkov z Východu
poviem v krátkosti toto: Informácie o predpokladanej
vlne utečencov sa líšia v počte od jedného
milióna až po 40 až 60 miliónov. O tom,
že na našich východných hraniciach čakajú
2 milióny utečencov na otvorenie hraníc,
ja osobne neviem nič. Poslednú overenú správu
som dostal asi pred desiatimi dňami. Vtedy sa na čs.
- ukrajinských hraniciach stretli zástupcovia bezpečnosti
ČSFR a Ukrajiny, aby prerokovali technické opatrenia,
ktoré by jedna i druhá strana mala urobiť po
otvorení hraníc. Sovietska strana nás ubezpečila,
že k otvoreniu hraníc nedôjde pred 1. januárom
1991, že celá západná hranica Sovietskeho
sväzu je zabezpečená ženijno-technicky,
že sovietska strana nemá v úmysle tieto ženijno-technické
zariadenia odstraňovať, že občania Sovietskeho
sväzu budú chodiť len cez prechody, že sovietska
strana prijme nejaké opatrania na reguláciu že
nemá ísť o voľné cestovanie (k
regulácii by zrejme malo dochádzať prideľovaním
finančných prostriedkov), že sovietska strana
je ochotná nám odovzdať zoznam tzv. kriminálene
závadových osôb, ktoré by sme vracali
späť, ak prejdú cez ich kontrolu.
Ministerstvá zahraničných vecí, vnútra,
obrany a financí pripravili pre vládu návrh
regulačných opatrení, ktoré by vláda
mohla prijať po otvorení hraníc. Až bude
návrh regulačných opatrení dokončený,
môžeme vám ho predložiť. Pôjde,
okrem iného, o regulačné opatrenia pasové,
bude obmedzená doba pobytu. Zatial ide o návrh.
Bude sa vyžadovať spiatočný cestovný
lístok a pod. Ak bude situácia taká vážná,
že Československo to nebude môcť zvládnuť,
vláda bude ochotná vyhlásiť vízovú
povinnosť.
Začiatkom budúceho týždňa sa
mám stretnúť s ministrom vnútra Maďarskej
republiky a v druhej polovici týždňa sa stretnem
s ministrom vnútra Poľskej republiky. Chcem s nimi
hovoriť o spoločných opatreniach na východnej
hranici a chcem im navrhnúť, aby sa všetky tri
vlády obrátili na vlády západoeurópskych
štátov a upozorniti ich, že ak dôjde k
predpovedanej migračnej vlne z Východu a Juhu, nebude
to len problém nárazníkového pásu
Poľsko-Československo-Maďarsko, ale bude to problém
celoeurópsky a európske štáty by sa
k tejto veci mali vyjadriť.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečný
výklad. Ptám se ještě zpravodajů,
zda chtějí něco říci. Nechtějí.
Přistoupíme k hlasování.
Hlasovat budou nejprve poslanci Sněmovny národů.
Hlasujeme o vládním návrhu zákona
o uprchlících ve znění společné
zprávy výborů Sněmovny lidu a Sněmovny
národů.
Kdo z poslanců Sněmovny národů je
pro tento návrh zákona tak, jak byl projednán,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. (Devadesát
čtyři.) Devadesát čtyři.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Šest.)
Šest.
Sněmovna národů návrh přijala.
Hlasovat nyní budou poslanci Sněmovny lidu. Kdo
z nich je pro návrh zákona tak, jak byl projednán?
(Sto osm.) Sto osm.
Kdo je proti? (Jeden.) Jeden.
Kdo se zdržel hlasování? (Dva.) Dva.
Konstatuji, že i Sněmovna lidu návrh schválila.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
ČSFR schválilo zákon o uprchlících.
(Potlesk.)
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 57, SL
č. 100, SN č. 96)
Přejdeme k dalšímu bodu našeho programu,
kterým je
Vládní návrh zákona o přepočtu
devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních
pohledávek a závazků organizací v
souvislosti s kursovními opatřeními (tisk
285) a společná zpráva výborů
Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk
290)
Vítám mezi námi ministra Vladimíra
Dlouhého a prosím, aby tento vládní
návrh odůvodnil.
Ministr hospodářství ČSFR V. Dlouhý:
Pane předsedající, dámy a pánové,
dovolte mi, abych v zastoupení ministra financí
pana Klause přednesl vládní návrh
zákona o přepočtu devizových aktiv
a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek
a závazků organizací v souvislosti s kursovními
opatřeními. Budu stručný.
Jedná se v podstatě o velmi jednoduchý zákon,
který zmocňuje ve své podstatě federální
ministerstvo financí, aby situaci, kterou krátce
popíši, řešilo svojí vyhláškou.
Vychází se ze dvou základních předpokladů.
Za prvé z toho, že běžné kursové
úpravy vyplývající z fungování
tržního mechanismu na základě nabídky
a poptávky jdou plně k tíži hospodářského
výsledku organizací.
Za druhé z toho, že zásadní kursové
úpravy, které byly provedeny jednak k 8. lednu t.r.,
jednak k 15. říjnu t.r. a případná
další kursová opatření k zavedení
vnitřní směnitelnosti československé
koruny pro nositele devizových aktiv a pasiv řeší
návrh tohoto zákona. Přepočet se týká
pouze úzkého okruhu organizací, které
jsou uvedeny v důvodové zprávě, především
výlučně podniků zahraničního
obchodu, u nichž je zahraniční obchodní
činnost činností výlučnou,
a které nemají možnost jinou hospodářskou
činností dopady z provedených kursových
úprav zohlednit.
Navrhovaná opatření jsou založena na
kompenzaci ziskových a ztrátových dopadů
z provedených kursovních opatření
u uvedených organizací a v podstatě je bez
nároku na zdroje ze státního rozpočtu.
Vládní návrh specifikuje konkrétní
koeficienty, podle kterých povedou organizace přepočet
ke dni 8. ledna 1990, rozdělení za oblast volně
směnitelných a clearingových měn i
za oblast převoditelného rublu. Stejně tak
je specifikováno, jak bude proveden přepočet
devizových aktiv a pasiv v zahraniční měně
k 15. říjnu pro příslušné
organizace.