Poslanec SN F. Šebej: Vážený pán
predsedajúci, dámy a páni, budem tak stručný,
ako sa len dá. Hovorím v mene poslancov klubu VPN
a mám na srdci dve veci. Po prvé by som rád
povedal, že to je pravdepodobne najdôležitejšia
vec, ku ktorej sa toto zhromaždenie vyjadruje, má
symbolický charakter. Dochádza k nemu, a to už
sme si povedali, rok po tom, čo u nás začali
zmeny. Ale to dôležité, čo obsahuje táto
dohoda, je to, že Kongres Spojených štátov
amerických, ktorý túto dohodu schválil,
učinil tak v kondicionále, učinil tak podmienečne,
pretože uveril, že táto republika sa vybrala
určitým smerom. A rád by som zdôraznil,
že je úlohou tohto zhromaždenia, aby smer tohto
vývoja sa uchoval. My sme tu na to, aby sme tento smer
vývoja strážili. Ten kondicionálny charakter
tejto zmluvy by som rád ilustroval časťou tohto
materiálu. Keby ste boli takí láskaví
a nalistovali si stranu 16, za ňou hneď je list z
exekutívou úradu prezidenta USA a na jeho tretej
strane je druhý odsek, v ktorom sa hovorí, že
vláda Československa tvrdí, že štátne
podniky, ktoré sa zaoberajú nákupom a predajom,
týkajúce sa dovozov atď., sú autonómne
hospodárske jednotky orientované na zisk a berúce
na seba riziko, že konajú nezávisle na štáte,
ktorý nad nimi nevykonáva kontrolu. Vláda
Československa ďalej tvrdí, že štátne
vlastníctvo samo o sebe neudeľuje zvláštne
moci a výsady. Nakoľko podniky vlastnené štátom
pôsobia v konkurenčnom prostredí a konajú
nediskriminačným spôsobom v súlade
s komerčnými zásadami a že vláda
postráda schopnosť ovplyvňovať úroveň
a smerovanie dovozu a vývozu svojou nákupnou a predajnou
činnosťou. Toto by som označil za naše
zbožné želanie. Zatiaľ to nie je skutočnosť
a myslím si, že ak schválime túto obchodnú
zmluvu, čo by som najvrelejšie odporúčal,
tak by sme mali urobiť aj všetko pre to, aby sme naplnili
jej literu.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji, pane poslanče, táži se odůvodňovatele
- pana místopředsedy vlády, zda chce vystoupit
na závěr?
Místopředseda vlády ČSFR V. Valeš:
Chtěl bych jenom krátce. Ten kondicionál,
který je ve smlouvě, je prakticky splněn.
Okamžikem, kdy budeme realizovat vše, co vyplývá
ze scénáře ekonomické reformy. Máte
v parlamentě už spoustu zákonů, které
tímto směrem reformují naši ekonomiku
a v nejbližší době přijdou další
zákony, které z toho vyplývají a věřím,
že v krátkém období budou splněny
podmínky a důvěra, se kterou sněmovna
v Americe schvalovala tuto dohodu. Jsou to zákony, které
liberalizují zahraniční obchod, které
jsou už předloženy, jiné se připravují
a budou předloženy v nejbližších
dnech.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji pane místopředsedo, měl bych
nyní dát hlasovat o návrhu zákona.
Žádám poslance v kuloárech, aby se dostavili,
budeme hlasovat.
Nejprve hlasuje Sněmovna národů. Kdo souhlasí
s návrhem, nechť zvedne ruku a stlačí
tlačítko. (Sto). Sto. Děkuji.
Kdo je proti? (Nikdo). Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? (Jeden). Děkuji.
Jeden.
Nyní hlasuje Sněmovna tidu. Kdo souhlasí
s návrhem zákona, nechť zvedne ruku a stlačí
tlačítko. (Sto pět). Děkuji.
Dovolte mi, abych splnil úkon až do konce. Kdo je
proti? (Nikdo). Nikdo.
Kdo se zdržel? (Nikdo). Nikdo.
Dovolte, abych konstatoval oficiální formuli, která
zní takto: "Vzhledem k souhlasnému usnesení
obou sněmoven konstatuji, že Federální
shromáždění ČSFR souhlasí
s Dohodou o obchodních vztazích mezi vládou
ČSFR a vládou Spojených států
amerických. Děkuji. (Potlesk.)
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 54, SL
č. 97, SN č. 92)
Přistoupíme k dalšímu bodu programu.
Máme projednat
Vládní návrh, kterým se předkládá
Federálnímu shromáždění
ČSFR k vyslovení souhlasu Úmluva o právech
dítěte, přijatá v New Yorku 20. listopadu
1989 Valným shromážděním OSN
(tisk 140)
Vládní návrh odůvodní místopředseda
vlády ČSFR pan Jozef Mikloško. Prosím,
aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČSFR J. Mikloško:
Vážený pán predseda, vážené
panie poslankyne, vážení páni poslanci,
tento rok je medzinárodným rokom práv dieťaťa.
Všetci dobre vieme, že deti patria do skupiny obyvateľov,
vyžadujúcich si osobitnú ochranu a starostlivosť.
Nie je frázou, že v deťoch je budúcnosť
našich národov a že v rukách rodičov
a vychovávateľov je budúcnosť celého
ľudstva. Moderná psychológia tvrdí,
že ako bude od dva po šesť tak bude od dvadsať
do šedesiatich, čo znamená - ako sa chováme
k dieťaťu v čase od dvoch do šiestich rokov,
taký život bude daný jedinec prežívať
vo veku od dvadsiatich do šesťdesiatich rokov. Veľa
detí vo svete dnes trpí v mnohých smeroch.
Trpia hladom, chorobami a rôznymi druhmi zneužívania
a vykorisťovania. Aj u nás je v tomto smere čo
naprávať. Príliš mnoho detí žije
v rozvedených manželstvách, príliš
mnoho detí žije v preplnených detských
domovoch, pričom ide často o deti - siroty žijúcich
rodičov.
I keď väčšina našich detí nežije
v materiálnej núdzi, mnoho ich však žije
v duchovnej núdzi, pretože sa im nevenujeme, nevenujeme
im to najdôležitejšie - náš čas,
lásku a porozumenie.
Organizácia spojených národov vypracovala
dokument, Dohodu o právach dieťaťa, ktorá
bola 20. 11. 1989 schválená Valným zhromaždením
OSN.
Dohoda nenahradzuje už uzavreté medzinárodné
dohody, spája do jedného celku všetky práva
dieťaťa a teda tieto dohody medzinárodné
rozširuje a zdokonaľuje. Vzhľadom na iné
dohody táto dohoda prináša niektoré
nové práva detí, ako napr. ich právo
na prežitie a rozvoj, zachovanie identity, slobodného
vyjadrovania názorov, ochranu pred zneužívaním,
kontrolu detí v detských domovoch, boj proti narkománii
atď.
Preambula vychádza z toho, že dieťa je najbezbrannejšou
a najzraniteľnejšou ľudskou bytosťou, a preto
si vyžaduje zvláštnu starostlivosť. Začiatočné
články Dohody definujú hornú vekovú
hranicu dieťaťa 18 rokov, ďalej zaväzujú
štáty, aby dodržiavali práva detí
bez akejkoľvek diskriminácie, zaväzujú
štáty, aby pri postupoch týkajúcich
sa detí bol vždy braný zreteľ na záujmy
dieťaťa, ďalej, aby štáty prijímali
k tomu patričné zákonodarné opatrenia
a stanovujú povinnosti štátu, zodpovednosť
a práva a povinnosti rodičov.
Deklaruje sa tiež, že dieťa má právo
na život, na svoje meno, na štátnu príslušnosť,
na ochranu identity, zabezpečenie nemožnosti oddelenia
od svojich rodičov a vymedzujú sa prípady,
keď to v záujme dieťaťa môže
nastať.
Ďalšie články zabezpečujú
právo dieťaťa na emigráciu a migráciu,
zakotvujú právo na slobodu prejavu myslenia, svedomia,
náboženstva, zabezpečujú právo
združovania, zhromažďovania, ochranu proti svojvoľnému
zasahovaniu do súkromného života, do života
rodiny, proti útokom na česť a povesť
detí.
Nasledujúce články - články
18 - 23 - zabezpečujú prístup dieťaťa
k informáciám, ale ho i chránia pred škodlivými
informáciami. Zdôrazňujú spoločnú
zodpovednosť oboch rodičov a zabezpečuje sa
ochrana pred jeho zneužívaním v rámci
rodiny. Deťom mimo rodiny musí štát zabezpečiť
náhradnú starostlivosť, prípadne stanoviť
presnú procedúru osvojenia dieťaťa inou
osobou.
Zvláštna ochrana je priznaná deťom so
štatútom utečenca, mentálne a fyzicky
postihnutým deťom a menšinovým skupinám.
Ďalšie články - 24 - 36 - sa týkajú
zabezpečenia životnej úrovne detí a
práva na vzdelanie. Dohoda pokrýva aj zákaz
hospodárskeho vykorisťovania a zneužívania
detí, zákaz zneužívania detí
k sexuálnym aktivitám, prostitúcii, pornografii
a ochrany pred narkotikami.
Podľa článkov 37 - 41 štát musí
zabezpečiť, aby deti neboli mučené,
aby nebolo s nimi neľudsky zachádzané, aby
boli chránené pred vojnovými konfliktami,
aby odňatie ich slobody bolo možné len v krajných
prípadoch.
Záverečné časti upravujú kontrolu
mechanizmov dohody a stanovujú založenie Výboru
pre právo dieťaťa. Je to medzinárodný
výbor, ktorého úlohou bude zabezpečovať,
aby zmluvné štáty rešpektovali tieto záväzky,
pričom sa konštatuje, že táto dohoda je
otvoreným dokumentom.
Vážený pán predseda, panie poslankyne
a páni poslanci.
Konštatujem, že naša právna úprava
v podstate umožňuje plnenie záväzkov daných
touto dohodou.
Podpisom a ratifikáciou tejto dohody o právach dieťaťa
v Medzinárodnom roku práv dieťaťa a v
predvečer 1. výročia 17. novembra, torým
sa práve hlavne prostredníctvom našej mládeže
otvorila cesta našich národov k slobode a k právnemu
štátu, vyjadríme dôslednú podporu
ľudských práv a základných slobôd
u nás, aj v celom svete.
Na základe uvedeného v mene federálnej vlády
odporúčam Federálnemu zhromaždeniu ratifikovanie
tohto významného medzinárodného dokumentu.
Ďakujem.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu místopředsedovi vlády
Jozefu Mikloškovi za odůvodnění návrhu.
Konstatuji, že vládní návrh projednaly
výbory ústavně právní, sociální
a kulturní a zahraniční obou sněmoven.
Jako zpravodajové jsou přihlášeni za
výbory Sněmovny národů paní
Marie Kaplanová a já ji teď poprosím
o slovo.
Společná zpravodajka výborů SN poslankyně
M. Kaplanová: Vážené předsednictvo,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, všechny výbory souhlasně a s radostí
přijaly Úmluvu o právech dítěte,
to proto, že je to první mezinárodně
právní dokument, který vyčerpávajícím
způsobem upravuje práva dítěte v celém
jejich komplexu.
Dítě je nositelem budoucnosti, a proto si zasluhuje
mimořádnou pozornost. Je s podivem, že přes
veškerou zdokonalující se soustavu příslušných
norem mezinárodního práva situace dětí
v porovnání s minulostí se v celém
světě zhoršila. Je stále mnoho dětí
žijících v neutěšené a nedůstojné
bídě, milióny jich umírají
hladem, jsou vystavovány válečným
konfliktům a v celém světě trpí
nedostatkem stability rodin.
Československý právní řád
dosud neobsahoval dostatečné záruky práv
dětí. Práva dítěte nebyla v
našem zákonodárství upravena a rozlišena
od práv ostatních občanů.
V této souvislosti bych se chtěla zmínit
o něktetých právech, která u nás
nejsou plně respektována.
Jako první je nejzákladnější
právo dítěte, právo na život.
Už v Deklaraci práv dítěte, přijaté
Valným shromážděním rovněž
20. listopadu 1959, je uvedeno - cituji - "že dítě
pro svou tělesnou a duševní nezralost potřebuje
zvláštní záruky, pěči
a odpovídající právní ochranu
před narozením i po něm."
Článek VI. naší Úmluvy v odstavci
2 praví - cituji: "Státy, které jsou
smluvní stranou Úmluvy, zabezpečují
v nejvyšší možné míře
zachování života a rozvoj dítěte."
Díky modernímu výzkumu vědy vědci,
zabývající se touto problematikou, souhlasně
došli k závěru, že embryo vnímá,
cítí a reaguje. Nedovede se však bránit.
Nechceme-li nadále porušovat článek
7 a 47 Úmluvy, je nutno rozvinout širokou diskusi
a naplnit článek 24 odst. f), který zdůrazňuje
výchovu občanů k plánovanému
rodičovství.
Výbory sociální a kulturní upozorňují
v bodě 3, že je třeba uvést do souladu
vnitřní zákonodárství s Úmluvou
o právech dítěte, zejména pokud jde
o právní ochranu dítěte před
narozením i po něm.
Stejně tak výbory zahraniční doporučují
vládě, aby se zřetelem na článek
6. Úmluvy připravila takové kroky, které
by řešily problematiku práva na život
každého dítěte. Jenom pro informaci
chci uvést, že v našem státě za
minulý rok bylo 161 tisíc potratů, zatímco
v Holandsku jich bylo necelých 5 tisíc a z toho
ještě polovina žen byla z Belgie, Rakouska a
jiných států. Tohoto snížení
docílili systematickou osvětou na školách,
pravdivým informováním veřejnosti
a tím, že se věnovali plánovanému
rodičovství.
Ještě bych chtěla hovořit o velkém
dluhu, ktetý zůstává v oblasti školství.
Článek 31 Úmluvy hovoří o právu
dítěte na účasti v kulturním
životě a umělecké činnosti.
Odstavec 2 téhož článku zdůrazňuje
právo, aby "dětem byly poskytovány odpovídající
a rovné možnosti v oblasti kulturní a umělecké".
V nedávné době rozvířil hladinu
na všech školách uměleckého zaměření
připravovaný a několikrát přepracovaný
návrh zákona o státní správě
a samosprávě ve školství. Snaha podřídit
všechny školy uměleckého zaměření,
lidově školy umění, hudebně dramatické
konzervatoře, taneční konzervatoře,
střední umělecké školy i odborná
učiliště s uměleckým zaměřením
pod obce, vyvolala nesouhlas a rezoluce. Domnívám
se, že je nutno podpořit požadavek odvětvového
řízení přímo ministerstvem,
a to ekonomicky, metodicky, a s uplatňovanou právní
subjektivitou převést majetek včetně
budov do správy ředitele. Působnost uměleckého
školství je celospolečenská. Jde o pozitivní
a obohacující duchovní rozvoj mladých
lidí, o harmonický rozvoj jejich osobnosti v oblasti
citové, o výchovu talentů a v neposlední
řadě o právo dítěte tyto schopnosti
rozvíjet a využívat také perspektivně
a pozitivně volný čas. Jde vlastně
o celou kulturní budoucnost národa, a ta nemůže
být zajištěna jen tehdy, když budou tyto
školy řízeny nadokresně, nedopustíme-li,
aby převažovala ekonomika nad uměním,
kulturou, a jestliže učiníme ochranná
opatření zakotvená v zákoně
o státní správě a samosprávě
ve školství.
V tomto duchu navrhuji rozhodnutí, aby legislativa ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy
se těto věci ujala. l v našich rukou je toto
rozhodnutí.
Dalším nevyřešeným bodem našeho
školství je integrace tělesně a duševně
postižených dětí. Článek
23 - cituji: "Duševně nebo tělesně
postižené dítě má právo
na zvláštní péči, má právo
požívat plného a řádného
života v podmínkách zabezpečujících
důstojnost, podporujících sebedůvěru
a umožňujících aktivní účast
dítěte ve společnosti." Nemáme
vyřešenu otázku dětí ze sociálně
narušeného prostředí, kdy v důsledku
nedostatečné péče nebo sociálních
nedostatků dítě není schopno se koncentrovat
a bývá přeřazeno do zvláštních
škol, kam svým inteligenčním kvocientem
nepatří, nebo do dětských domovů,
kde čeká na umístění dva roky
a které jsou nedostatečné i jak počtem,
tak kvalitou.
Doporučuji zřídit různé druhy
internátních škol s individuální
péčí a aby byly podporovány řády
a církevními společenstvími, které
jsou ochotny se těchto dětí ujmout.
V našich zařízeních nebylo respektováno
právo dítěte na zachování identity
- článek 8 úmluvy, právo svobodně
a beztrestně vyjádřit svě názory
- článek 12 úmluvy, právo na zvláštní
ochranu a pomoc poskytovanou státem - článek
20, ochrana před zanedbáváním a zneužíváním
dítěte - článek 19 a konečně
článek 25 úmluvy, to je kontrola situace
dětí umístěných v dětských
ústavech. Budeme-li těmto dětem věnovat
takovou pozornost, jakou si zaslouží a k níž
se úmluvou zavazujeme, předejdeme tomu, aby z nich
v dospělosti vyrostli kriminální živli.
Dalším důležitým programem je naplnění
článku 30 úmluvy. Jde o otázku výuky
národnostních menšin nebo Romů v mateřském
jazyce. Zavazujeme se brát ohled na význam tradic
a kulturních hodnot každého národa,
každé národnostní menšiny, pro
ochranu a harmonický rozvoj dítěte.
Ještě bych se chtěla dotknout článku
14. Zavazujeme se v něm respektovat právo dítěte
na svobodu myšlení, svědomí a náboženství.
Výuka náboženství, znalost Starého
i Nového zákona, Bible, patří ke všeobecnému
kulturnímu vzdělání dítěte.
Do jaké míry toto právo respektujeme, když
na školách, kde žáky je toto vyučování
náboženství požadováno, nejsou
uvolněny finanční prostředky pro katechety,
ač mnozí jsou ochotni vyučovat zdarma, nesetkávají
se vždy s porozuměním.
V úmluvě se také praví, že "rodina,
jako základní jednotka společnosti a přirozené
prostředí pro růst a blaho všech členů
a zejména dětí, musí mít nárok
na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla beze zbytku
plnit svou úlohu ve společnosti." Tolik citát.
Se stoupající ekonomickou krizí je nebezpečí,
že nejvíc bude postižena právě
rodina. Prosím, aby potřebám rodin byla věnována
zvýšená pozornost, aby byly řešeny
bytové problémy mladých a rozdělených
rodin.
Dále chci upozornit, že v úmluvě se
zavazujeme zabezpečit právní ochranu u dětí
před informacemi, které by rozvoji dítěte
jakýmkoli způsobem škodily. Jde o článek
17 úmluvy. Jde pak o hromadně sdělovací
prostředky, tak o zodpovědnost za vytvoření
prostředí sociálně a kulturně
prospěšněho. Šíření
pornografie a různých sex-shopů a podobných
domů a reklam je v přímém rozporu
s články 13, 17 a 18 úmluvy.
Kontrolním mechanismem úmluvy je vytvoření
výboru pro práva dítěte. Tento výbor
je složen z deseti odborníků vysokého
morálního charakteru. Každý stát
může ze svých občanů jmenovat
jednu osobu. Domnívám se, že to tak bude i
u nás. Za účasti generálního
tajemníka se pak konají volby. O tomto výboru
pojednává druhá část úmluvy
v článcích 42 - 54. Text úmluvy je
uložen u generálního tajemníka OSN v
několika jazycích. Úmluvy podepíší
zmocněnci, kteří jsou k tomu pověřeni
vládou.
Tolik k nedostatkům, které musíme dohnat,
jinak jsme všichni naprosto souhlasně a s velkou radostí
úmluvy přijali a podpořili a souhlasíme
s ní. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Já také děkuji paní poslankyni Kaplanové
za zpravodajskou zprávu. Nyní žádám
poslance Pavola Hrušovského, aby podal zpravodajskou
zprávu za Sněmovnu lidu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
P. Hrušovský: Vážený pán
predseda, pán predsedajúci, kolegyne poslankyne
a poslanci, milí hostia, vláda ČSFR predložila
Federálnemu zhromaždeniu na vyslovenie súhlasu
dohovor o právach dieťaťa prijatý v New
Yorku 20. novembra 1989 Valným zhromaždením
OSN, ktorého mimoriadny význam pramení zo
skutočnosti, že je prvým medzinárodne
právnym dokumentom, ktorý upravuje práva
dieťaťa v celom komplexe.