Poslanec SN V. Valtr: Vážený pán predsedajúci,
vážení páni a vážené
dámy, dovoľte, aby som reagoval na predrečníka.
Predovšetkým, pokiaľ ide o otázku procedurálnu.
Keď si vezmeme § 37 odst. 1 súčasného
rokovacieho poriadku je zrejmé, že k tak velkému
porušeniu nedošlo. Predkladateľom je vláda,
takže stanovisko nepotrebujeme a pokiaľ ide o Českú
a Slovenskú národnú radu, je na nich, či
stanovisko zaujmú, alebo nie. V tom by som nevidel problém.
Pokiaľ ide o vnútorné príkazy našim
výborom z odstavca 2 implicitne vyplýva, že
predovšetkým sa predloží navrh zákona
ústavnoprávneho výboru. Nie je tam povinnosť
výborov. Všetci vieme, o čo ide, a preto posudzovať
momentálne činnosť zákona a počkať
na nejaký iný návrh z hľadiska časového
a z hľadiska toho, čo pán námestník
ministra tu povedal, nie je vhodné. Ďakujem za pozornosť.
Poslanec SL Z. Masopust: Dámy a pánové, všichni
jsme jistě velmi pečlivě vyslechli stanovisko
poslance Bendy. Považuji za věc korektnosti vás
informovat, že to, co poslanec Benda řekl, reprezentuje
stanovisko zhruba jedné desetiny členů obou
ústavně právních výborů.
Jeho připomínkami a jeho názory jsme se velice
zevrubně zabývali. Ostatních devět
desetin členů fakticky, a to především
hlasováním, vyjádřilo stanovisko na
podporu vládního návrhu, který předložil
pan náměstek ministra a který podpořili
zpravodajové.
Shodli jsme se tak na tom, že zájmy státu jsou
dnes zájmy nikoliv státu předlistopadového
- jak by se snad někdo ještě domníval
- ale jsou to zájmy tohoto porevolučního
státu, jemuž jsme, dovolte mi tento výklad,
vyjádřili svou loajalitu mimo jiné svým
poslaneckým slibem. (Potlesk.)
Poslanec SL M. Tyl: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
milé dámy a vážení pánové,
dovolte, abych oponoval vládnímu návrhu,
který zde byl předložen, a to nejen z důvodů,
které zde uvedl kolega Benda. Domnívám se,
že zájem státu by měl být především
v jeho právní konzistenci. Je to jeho první
zájem.
Chtěl bych, aby aspoň mým jménem se
ministr zahraničí každého intervenujícího
velvyslance zeptal, zda trvá na tom, že zůstane
v ukradené vile. (Potlesk.) Domnívám se totiž,
že kanadský a švédský velvyslanec
na tom trvat nemůže a pokud by se jednalo o odpověď
z Libye, domnívám se, že by nebyla až
na tolik závažná.
Chci říci, že se to dotýká hlubších
vztahů k těmto subjektům. Ty nás totiž
po celých bývalých 40 let k jisté
zákonnosti měly. Ti kvůli svému pohodlí
určitě nebudou chtít tuto zákonnost
porušovat. My totiž bychom mohli dojít k závěru,
že nejenom vládní vily, které jsou jistě
okrasou Prahy, ale všecko, co za něco stálo,
by se nemělo vracet. Protože jedině tak bychom
potom s klidným svědomím mohli vrátit
ty ruiny, které tu většinou zbyly. A proto
se domnívám, že cest, kterými se toto
dá řešit, je velice mnoho a s obdivem poslouchám,
že ze 160 misí dostalo 150 ukradené objekty.
To znamená, že tento stát jim nebyl sto sám
od sebe něco poskytnout. Že to všecko daroval
jenom z toho, co velkoryse jiným ukradl. A to považuji
za důležité si uvědomit právě
při tom, když se tady bude debatovat o novelizaci
zákona.
Poslanec SN M. Hruška: Vážené Federální
shromáždění, vyslechl jsem se zájmem
právní zdůvodnění pana náměstka
i kolegů zpravodajů. Musím vám však
sdělit, že to nebylo plaidoyer po řečnické
stránce zcela přesvědčivé.
A to z následujících důvodů:
Správa diplomatických služeb je v postavení
Obvodního podniku bytového hospodářství,
čili tzv. operativním správcem. Byty, které
právě v těchto rezidencích slouží
k bydlení, jsou bytovými prostory. Nejsou to nebytové
prostory. Proto bych rád znal názor, odkud pochází
podklad, že je nebezpečí, že by diplomaté,
kteří bydlí v těchto vilách,
byli vystěhováni či vyklizeni. Domnívám
se, že dosud platí zákon o bytovém hospodářství,
který za jistých okolností umožňuje
podat návrh na zrušení užívacího
práva a potom na vyklizení. Je tedy otázkou,
zda tu není analogie, protože se jedná o bytové
prostory. Pokud se vrátí původním
vlastníkům, změní se pouze subjekt,
který bude spravovat, vlastnit tyto nemovitosti. Bude tu
pouze ta změna, že bude vybírat nájem.
Jinak se tato právní situace vůbec v ničem
nemění.
Nezbývá mi nic jiného než podat návrh
- nebo navrhnout vám - aby tento tisk v této podobě
nebyl přijat.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: S technickou poznámkou
vystoupí poslanci Ransdorf, Štern a Stome. Prosím
o slovo poslance Ransdorfa.
Poslanec SN M. Ransdorf: Rád bych se navrhovatele zeptal,
jaký bude dopad těchto opatření na
státní rozpočet, jaká bude výše
finančních náhrad a potom by mě zajímal
osud velvyslanectví bývalé NDR.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Myslím, že poslední
otázka je mimo rámec diskuse. Nedoporučoval
bych, abychom se jí zabývali. Jinak má slovo
poslanec Štern, připraví se poslanec Stome.
Poslanec SN J. Štern: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, jsme ve velmi těžké
situaci s restitučním zákonem. Dali jsme
výjimky pro firmy se zahraniční kapitálovou
účastí. Kromě jiného z toho
důvodu, abychom zachovali důvěryhodnost našeho
hospodářství a našeho politického
systému pro zahraničí, abychom sem přilákali
zahraniční kapitál. Jestliže se nám
podaří - kvůli tomu, abychom se nedopustili
150 křivd, jichž se dopustíme, když toto
přijmeme, vůči asi 150 vlastníkům,
a nebude restituována tak, jak by jim náleželo
- stane se nám to, že v podstatě proti sobě
poštveme všechny západní diplomatické
sbory. Jestli znáte, jak si počinají zahraniční
podnikatelé, když někam přijdou, první
co udělají, že se zeptají svého
velvyslance, jaké jsou politické poměry v
dané zemi, jaké jsou hospodářské
poměry, jaká je tam stabilita a jaká je tam
vyhlídka.
Jestliže my v podstatě nemáme kam přesunout
ambasádu, nemáme pro ně náhradní
umístění, jestliže se nám podaří
dostat je za hranice naší republiky nebo do podmínek
pro ně nevyhovujících, upozorňuji,
že je to vůbec nezajímá. Námitka,
co řekl pan poslanec Tyl, že oni jistě pochopí,
že nemohou bydlet v ukradených vilách - já
ho upozorňuji, při vší úctě
k zastupitelským orgánům zahraničí,
že je to vůbec nezajímá. Ony jsou někde
usídleny je to starost naší vlády, aby
se s tím nějak vypořádala. Toto není
námitka, kterou bych bral, protože myslím,
že není reálná. Domnívám
se, že jestliže se nám podaří proti
sobě poštvat velvyslance ze všech rozhodujících
zemí, tak oni udělají všechno proto,
aby se nám sem kapitál nedostal a aby podnikatelé
sem nešli.(Hluk.) To je realita. S tím můžete
teď nesouhlasit, ale zodpovědně vám
to dávám k zamyšlení. Je to těžká
situace. Na jedné straně máme 150 křivd
a na druhé straně máme možná
ohrožené zájmy naší ekonomiky z
hlediska zahraničních investic. Čili toto
si porovnejme. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec
Stome.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, já se domnívám,
že kvantifikací křivd se nikam nedostaneme.
Jednou je třeba přijmout zásadní stanovisko:
buďto křivda a nebo nekřivda. Mně samému
se už vůbec nelíbí ten název
o majetkových křivdách, dokonce i některých.
Za svou osobu odmítám přijmout to, abych
ve jménu nějakých ekonomických zásad
na celkem náhodné okolnosti, jestliže momentálně
v takovém objektu je zastupitelský orgán
nebo není, jestli se před 14 dny vystěhoval
nebo před 14 dny nastěhoval, určoval, zda
člověk bude nadále tak či onak majetkově
postižen a petrifikoval tam takto, proti čemu jsme
tady vystoupili v zákonech o restitucích. Z tohoto
hlediska se domnívám, že tato vládní
předloha není správná a že je
nesena ideou nedobrou. Říká totiž, že
hospodářské, společenské či
diplomatické potíže jsou takového rázu
a takového druhu, že jsme jaksi povinni v zájmu
vyššího celku, tedy jaksi státu, ukřivdit
jednotlivým subjektům, kteří jsou
občany. To se domnívám, že je záležitost,
která by našim ideálům měla být
zcela a zcela cizí.
Nicméně, podívejme se na to, co by se s věcí
snad dalo dělat. Připouštím, že
asi je třeba zachovat zastupitelské orgány
v tomto státě.Já se ptám, jestli bychom
se neměli podívat na § 12 původního
zákona, kde se říká, že uživatelům
bytů nebo nebytových prostor ve vydávaných
nemovitostech se užívací právo zachová
a nadále se řídí právními
předpisy o hospodaření s byty a právními
předpisy o nájmu a pronájmu nebytových
prostor. Měli bychom se zeptat, zda mezi ty provozy nenáleží
nebo se nedají zahrnout také služby, které
jsou vykonávány ve prospěch diplomatických
zastoupení. To je věc číslo jedna.
Věc číslo dvě: podívejme se,
proč na základě těchto náhodných
okolností by majitelé těchto nemovitostí
měli být odškodňováni podle cen,
které neplatily ani v době, kdy jsme přijímali
tento zákon, ba ani v době, kdy se řada těchto
objektů dostala do státního quasi vlastnictví.
Nemám dojem, že šlo o regulérní
převody. Z toho pro mě vyplývá závěr,
že existence zastupitelství ani z tohoto důvodu,
z hlediska jejich dislokace, nyní není ohrožena
tím, když tato vládní předloha
neprojde. Nicméně bylo by asi třeba, abychom
se zamysleli sami nad sebou. K tomuto zákonu byl ještě
zákon 249 o jeho účinnosti. Dnešního
dne se projednávala předloha o odkladu účinnosti
tohoto zákona s tou myšlenkou, že v mezidobí
se chyby nebo nedostatky nebo fenomény, které se
objevily později, určitým způsobem
napraví, a proto se hodlala odsunout účinnost
na pozdější dobu. To jsme ovšem nepřijali.
K témuž zákonu je nynější
předloha. Já se domnívám, že
bychom pro budoucnost měli více vážit
kompaktnost svého uvažování, protože
se dostáváme do jistého rozporu. Nicméně
se domnívám, že tato předloha z důvodů,
které zde byly řešeny předřečníky,
a které spatřuji i já, ve své materiální
podobě projít nemůže.
K formální stránce věci: nejsem si
jist, jestli můžeme § 37 odst. 2 jednacího
řádu vykládat tak, že předsednictvo
sněmovny nebo z jeho pověření předseda
sněmovny přikáže projednání
zásad zákona a návrhu výboru ústávně
právnímu, popřípadě dalšímu
výboru, že to slovo "popřípadě"
znamená úplnou libovůli. Já se domnívám,
že tak tomu není, že "popřípadě"
znamená vhodnost nebo nutnost, a pak se musíme zeptat
na zahraniční výbor, na výbor pro
plán a rozpočet, na výbor hospodářský,
nehledě na jiné. Domnívám se, že
v diskusi, která je vymezena zejména ekonomickým
zájmem kromě ostatních, o kterých
zde bylo hovořeno, by měly mít své
slovo také ty výbory, které se zabývají
finančními dopady těch či oněch
řešení pro československý stát.
Pokud tato procedura zachována nebyla, nezbývá
než abychom to konstatovali a tento jev napravili tím,
že výbory je projednají; protože zastupitetské
úřady podle výkladu, jak já ho vidím,
mohou zůstat tam, kde jsou, domnívám se,
že žádná hrozba tak akutní, jak
je podávána, československému státu
nehrozí. Já vám děkuji. Navrhuji,
aby předloha nebyla přijata. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím, hlásí
se ještě někdo do diskuse? Poslanec Benda,
poslanec Valko.
Poslanec SL V. Benda: Já mám jen technickou poznámku.
Tady se operuje s faktorem času, jako by byl něčím
rozhodujícím. Zákon má pozítří
nabýt účinnosti a popozítří
by se diplomatické mise musely stěhovat. Upozorňuji
na § 19 platného zákona, odst. 1 : "K
vydání věci nebo kupní ceny může
oprávněná osoba organizaci vyzvat do šesti
měsíců ode dne účinnosti tohoto
zákona, jinak její nárok zaniká.".
Odst. 2: ,,Organizace je povinna uzavřít dohodu
s oprávněnou osobou a vydat jí věc,
nebo kupní cenu nejpozději do 30 dnů po uplynutí
lhůty uvedené v odst. 1."
To znamená - Správa služeb diplomatického
sboru má do 30. května příštího
roku čas uzavřít nějaké ujednání.
My tedy máme 7 měsíců času
na případnou novelu v jiné podobě.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Poslanec Valko, potom poslanec
Kobylka.
Místopředseda SL E. Valko: Vážené
dámy, vážení páni, dovoľte,
aby som zareagoval na oboch predrečníkov.
Poslancovi Stomemu: § 12 zákona 43 z roku 1990 - úplne
sa s ním stotožňujem pokiaľ ide o bytové
priestory.Tam totiž platí režim Občianskeho
zákonníka § 154 a nasledujúce, a bytový
zákon č. 41 z roku 1944. Teda tam, pokiaľ v
týchto ukradnutých vilách existujú
byty, samozrejme, užívacie právo im zostáva
zachované. Užívacie právo je vždy
na dobu neurčitú, je neobmedzené. Tieto vilky,
mnohé, v ktorých sú úradovane, museli
byť vyňaté z bytového priestoru a premenené
na nebytový. Zákon o hospodárení s
bytmi to riešil.
Pokiaľ ide o nebytové priestory, tam sú zmluvy
uzatvárané na dobu určitú, obyčajne
na rok, so Správou služieb diplomatického zboru.
Aplikácia zákona č. 116/90 Zb., o nájme
a prenájme nebytových priestorov na tento prípad
nie je možná, pretože ak sa správne domnievam
- je tam ustanovenie § 3, a to sa vzťahuje predovšetkým
na právo hospodárenia, ktoré majú
bytové podniky na dobu určitú, ktorá
je na dva roky. Tak to sa vzťahuje vyslovene na bytové
podniky, a toto nie je režim bytových podnikov. To
je jedna pripomienka.
Ďalšia pripomienka je na poslanca Bendu. Keď zákon
vstúpi do platnosti s účinnosťou od
1. nevembra, tak je, samozrejme, možné hneď 1.
alebo 2. novembra podať žiadosť o navrátenie
a tým pádom tam v odst. 2) § 19 ostáva
už len tá 30dňová kúpna lehota.
Takže je potrebné si zvážiť tieto
okolnosti.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Poslanec Kobylka.
Poslanec SN J. Kobylka: Pane předsedo, vážení
kolegové, pracuji v zahraničním výboru
a nedávno jsem služebně navštívil
Štrasburk - Evropskou radu. A ti mají skupiny pozorovatelů,
kteří sledují ostatní země,
obzvlášť ze střední a východní
Evropy a zkoumají, zda jsou dostatečně zralí
k tomu, aby byli přijati. A podmínky, které
sledují k tomu, aby byly přijaty, ty jsou jednoznačné.
Jedna z těch velice tvrdých podmínek je -
a to bych byl rád, aby si kolega uvědomil - jestli
dodržují zákon. Tzn., jestli je to demokratický
režim, jestli se uplatní občanská práva
atd., kromě jiných práv je tam také
ochrana majetku. Pokud chceme do Evropy, tak nemůžeme
schválit tuhle předlohu, protože by to bylo
proti tomu celému snažení. Tzn., chceme být
státem demokratickým, který hájí
nebo uznává zákon. My bychom ho tady velice
tvrdě porušili, to je jedna věc, takže
zvažme to z tohoto hlediska.
Druhá věc je - jde tady o zájmy těch
diplomatů, nebo toho podniku, který to zprostředkovává?
Mně není jasné, o koho jde. Samozřejmě,
že je to pro ně velmi dobrý byznys v tvrdých
si nechat za tyto služby platit a tento podnik zřejmě
ztratí monopol. Ztratil by ho tím, že by těmi
najímateli byly soukromé osoby. Já vlastně
nevím, o čem je řeč. Od počátku
je to zcela jasné, nájemné bude vybírat
někdo jiný. Děkuji. (Potesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec
Mikule, potom poslanec Hruška.
Poslanec SN V. Mikule: Vzhledem k tomu, že vznikla velmi
zajímavá a zvláštní situace,
považuji za nutné sdělit sněmovnám,
že jsem se ve výborech ústavně právních
zdržel hlasování při hlasování
o této osnově. Zdržím se hlasování
i teď. Ovšem ze zcela jiných důvodů
než tady padly, nikoliv proto, že bych nepovažoval
za velmi závažný důvod, který
je vládou uváděn, nýbrž z toho
důvodu, že při předchozím hlasování
tyto sněmovny zamítly možnost, aby se už
přijatá osnova dostala do souladu s ústavou
v tom smyslu, že by byla nastolena rovnost mezi občany,
kterým bude vydávány nemovitost in natura
a mezi občany, kterým bude poskytována peněžní
náhrada. V tomto ohleduje schválený zákon,
podle mého přesvědčení, zásadně
protiústavní a poukazuji na to, co říkal
kolega Stome, měli bychom se zamyslet nad tím, o
čem vlastně hlasujeme a jak rozhodujeme. Opakuji,
budu se zdržovat hlasování, a to z toho důvodu,
protože nechci, aby vznikaly další případy,
kdy budou občané tímto zcela protiústavním
způsobem diskriminováni. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Nyní
poslanec Hruška, potom poslanec Világi.
Poslanec SN M. Hruška: Vážení přátelé,
teď to bude jenom takový krátký právnický
štěk, protože vás nechci unavovat. Chtěl
bych reagovat na projev pana kolegy Valka, na jeho právní
zdůvodnění. Samozřejmě, pokud
by se jednalo o nebytové prostory, měl by pravdu.
Já vás jenom upozorňuji na jedno, že
malá restituce zahrnuje údobí roku 1955 -
1962 a podívám-li se do zdůvodnění,
vidím, že tyto požadavky se mj. týkají
zastupitelských úřadů Belgie, Velké
Británie, Německa atd. Prosím vás,
pokud známe jenom trošku Prahu, tak víme, že
tyto zavedené ambasády dávno již před
tímto údobím měly nejenom úřední
rezidence, ale vily pro své prvořadé úředníky
- od velvyslance až po tajemníky konče. Pokud
získaly posléze nějaké nemovitosti,
tak to bylo pro třetí garnituru, spíš
pro otázku svých služeb.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Poslanec Világi.
Poslanec SL O. Világi: Ja mám len faktickú
poznámku. Pokiaľ ide o zákon, ja si myslím,
že tú zásadu, ktorá bola predtým
povedaná, že by sme mali vychádzať zo
zákonov, to sme hovorili i vtedy, keď sme urobili
v tomto zákone výnimku. A od tej doby o tom nebola
reč, koho sa tá výnimka týka. Takže
tuto debatu ja považujem určitým spôsobom
za neopodstatnenú. Nehovorím o argumentácii
pána Mikuleho, ktorý je iného názoru.
Ale až budeme normalizovať tento zákon, ja si
neviem predstaviť, ako to bude odvodnené.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Poslanec Lux.
Poslanec SN J. Lux: Já bych si dovolil jenom pana poslance
Valku opravit faktickou poznámkou. V § 19 se hovoří
v odst. 1.: "K vydání věci nebo kupní
ceny může oprávněná osoba organizaci
vyzvat do 6 měsíců od účinnosti
tohoto zákona, jinak její nárok zaniká."
a v odst. 2 téhož § se říká:
"Organizace je povinna uzavřít dohodu s oprávněnou
osobou a vydat ji věc nebo kupní cenu nejpozději
do 30 dnů od uplynutí lhůty uvedené
v odst. 1." Čili nás tady mystifikoval.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Ptám se kolegů
poslanců a kolegyň poslankyň, kdo se ještě
hlásí. Prosím poslanec Tahy.
Poslanec SN M. Tahy: Ja mám len krátku poznámku
k výkladu, ktorý nám tu povedal kolega Valko
z hľadiska procedurálneho. Hospodárske výbory
čaká nesmierny problém zvládnuť
ohromné penzum ekonomických zákonov. Pýtam
sa, či aj v iných prípadoch nám takto
"helfne" ústavnoprávny výbor, že
nebudeme musieť zákony prerokúvať? My
sme totiž tento zákon pvodne prerokúvali dosť
dlhý čas, venovali sme mu značnú časť
nášho času a energie, a preto si myslím,
že je dehonestujúce, že táto predloha
nebola znovu predložená hospodárskym výborom.
To po prvé.
A po druhé, mám otázku na pána námestníka,
či sa vláda zaoberala i tým prípadom,
že táto predloha nebude prijatá v našom
zhromaždení a akým spsobom chce technicky tieto
problémy riešiť a ako sa na to pripravuje, pretože
predpokladám, že naša republika by bola veľmi
slabá, keby nedokázala riešiť 150 prípadov.
(Potlesk.)