Domnívám se, že § 15 ve znění,
které je nám předkládáno trochu
opomíjí institut, který implicitně
ve většině diskutovaných ekonomických
zákonů jsme si přejímali za své,
a to institut přirozeného vlastnického práva.
Moje změna vychází z úvahy, že
v současné době máme dva druhy vlastníků
nemovitostí a v nich obsažených provozních
jednotek. Jsou to vlastníci z restitucí, tj. ti,
kterým zákon o zmínění křivd
majetek navrací, ale jsou také vlastníci,
kteří vlastníky nepřestali ani právně
nikdy být a přitom v jejich nemovitostech se nalézají
provozní jednotky, které oni pronajímají
obchodním organizacím a mají s nimi uzavřené
smlouvy, například podle zákona o nájmu
č. 116 z letošního roku. U tohoto druhu vlastníků
nepotřebujeme uvažovat, jak zde na začátku
zaznělo, že naším prvořadým
cílem je vlastníky najít, protože zde
je již máme. Moje úprava tedy spočívá
v přeformulování § 15 takto:
"Není-li vlastníkem nebytového prostoru,
v němž je provozní jednotka umístěna
fyzická nebo právnická osoba, jejíž
účastníky nebo společníky jsou
výlučně fyzické osoby, má vydražitel
právo na uzavření smlouvy o nájmu
nebytového prostoru. Právo na užívání
má vydražitel proti tomuto vlastníkovi",
- to znění je dále již stejné.
Tato úprava ponechává právo vydražiteli,
aby nájemní smlouvu uzavřel s vlastníkem,
který vlastně není soukromou osobou - tím
se nic nemění - ale bere toto právo v případě
vlastníka soukromé osoby, kterému by taková
změna blokovala možnost s vlastním majetkem
konečné naložit i de facto po tolika letech.
Ještě mám jednu poznámku. Během
dnešního jednání bylo upozorněno
na to, že v příštím roce bude naše
republika možná přistupovat k některým
Opčním protokolům mezinárodního
práva a jedním z důležitých postulátů
těchto jednání by právě mohlo
být uzákonění vlastnického
práva jako nadřazeného pojmu. V tom případě
se tedy domnívám, že touto změnou ustanovení
§ 15 alespoň trochu ušetříme prácí
Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu tím,
že se na něj budou obracet naši vlastníci
do roku 1993, takže alespoň do tohoto období
je ušetříme náporu těch, kteří
by se cítili nespravedlivě dotčeni.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kudláčkovi.
Ďalšie pozmeňovacie návrhy prednesie pán
poslanec Kincl.
Poslanec SL J. Kincl: Vážené Federální
shromáždění, jakkoli zde dnes projednáváme
ekonomický zákon, domnívám se, že
půjde především o člověka,
o lidi, kteří se mají svobodně rozhodnout
a vzít na sebe poměrně značné
břemeno potíží. Neměli bychom
tedy nějakým bezhlavým způsobem nedekretovat
odnárodnění bez toho, aniž bychom pečlivě
zvážili také praktickou stránku věci.
Tím ovšem zdůrazňuji, že na rozdíl
od některých občanů se nedomnívám,
že bychom zde činili nějaký zvrácený
vývoj. Jde spíš o to, že tato oblast chce
být součástí našich společenských
přeměn, a proto bychom měli velmi pečlivě
uvážit i takovou skutečnost, že u těchto
lidí, kteří toto břímě
vezmou na sebe, půjde o určitý psychologický
posun. A z toho bychom měli vycházet. Myslím
si tedy, že zákon by měl být označen
jako určitá metoda, která v dostatečné
míře nám říká, jak postupovat.
My bychom ale neměli samozřejmě dopustit,
aby po praktické stránce věci, tzn. jeho
faktická realizace, byl označen jako zákon
byrokratický, jako zákon dnešní byrokracie,
která nedostatečným způsobem odhaluje
praktickou stránku věci. Potud si myslím,
že bychom neměli meritu zákona a jeho technologii
něco vytýkat, i přesto, že se domnívám,
že spíše právě klade důraz
na postup, proces, než co je bezprostředně
předmětem malé privatizace.
Vážení poslanci, chápu, že nezbytná
ekonomičnost, rovné podmínky k získání
provozovny na základě práva, jsou podle mého
názoru nejen správné, ale respektují
skutečně zásady právního státu,
přinejmenším teoreticky. Avšak prakticky,
s ohledem na skutečnost, že my potřebujeme
pro tento postup získat důvěru obyvatelstva,
dostatečně je motivovat, a to všechno na principu,
že si musíme uvědomit, že pak je to všechno
podmíněno ochotou lidského subjektu, a já
se domnívám, že bychom této ochotě
měli pomoci.
Přijali jsme programové prohlášení
vlády, přijali jsme scénář
ekonomické reformy a všude hovoříme
o nezbytné společenské dohodě. Domnívám
se, že právě v této chvíli máme
v ruce zákon, v němž bychom měli uplatnit,
tedy přistoupit na společenskou dohodu a realizovat
požadavek pracujících provozoven na předkupní
právo. Jejich obavy, spíše nedůvěra
k této transakci, vyjádřená různými
způsoby, nám signalizuje, že i nás zavazuje
k reakci na ni a hlavně odpovídajícně
bychom ji měli řešit. Nedopusťme, aby
v zájmu, který sledujeme všichni společně,
byl poškozen vlastně ten, kterého pro naše
společné cíle potřebujeme.
Proto navrhuji zařadit § znějící
na předkupní právo, a to v tomto znění:
"Odst. 1/Je-li vydražitelem pracovník, či
pracovníci vydražované provozní jednotky,
má vydražitel přednostní právo
v prvním kole neveřejné dražby.
Odst. 2/Provozní jednotky nevydražené v prvém
kole postupují do veřejné dražby druhého
kola."
Za druhé navrhuji zapracovat do zákona původní
verzi § 13 - tisk 159 - a to tu část, která
se týká práva část kupní
ceny ve výši 50 % uhradit formou splátek, a
to nejvýše do pěti let.
Za třetí navrhuji, aby se hlasovalo o původním
tisku zákona č. 159, po jeho drobných úpravách,
protože mně se jeví jednodušší
a důstojnější tohoto zákonodárného
sboru.
Nakonec technickou poznámku na zpravodaje, spíše
vysvětlení. V § 11 se hovoří,
že výtěžek jde na zvláštní
účet obce a v § 20 se říká,
že na zvláštní účet republikový.
Táži se tedy, zda je to v pořadu.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kinclovi. Ďalej vystúpi
v rozprave pán poslanec Bratinka, pripraví sa poslanec
Ruml.
Poslanec SN P. Bratinka: Vážené Federální
shromáždění, § 20 návrhu
zákona, ve znění, jak nám byl předložen,
v podstata znemožňuje použití peněz
získaných v dražbách na účely
zákona o zmírnění některých
majetkových křivd. Tam může dojít
k tomu, že peníze, které se získají
od občanů, v rámci uvedeného zákona,
nebudou stačit na úhrady, které bude nutné
vyplatit. Proto bych měl návrh na změnu znění
§ 20, a to: odstavec 1 - výnos z prodeje provozních
jednotek podle tohoto zákona se odvádí na
zvláštní účet příslušné
republiky. Tyto účty netvoří součást
rozpočtové soustavy ČSFR a nakládání
s prostředky na nich uloženými podléhá
zásadám jednotné finanční politiky
ČSFR. To je tam proto, aby se prostředky nedostaly
automaticky nějakou cestou - byť s odkladem dvou let
- zpět do oběhu, protože,jak bylo zdůrazněno
- je třeba zachovávat přísně
restriktivní měnovou politiku.
Odstavec druhý by zněl: "Prostředky
na účtech uvedených v odstavci jedna se použijí:
a) k uspokojení nároků a pohledávek
vzniklých z provedení tohoto zákona, popřípadě
z navazujících zákonů ČNR a
SNR; b) k poskytování finančních náhrad
v rámci provádění zákona č.
403/1990 Sb."
Odstavec 3: "Užití čistých výnosů
bude upraveno zvláštními zákony republik."
Tím se rozumí např. institut fondu národního
jmění, který bude předložen v
zákoně o velké privatizaci. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Ruml, pripraví
sa poslanec Soldát. Technickú poznámku má
pan poslanec Novosád .
Poslanec SL K. Novosád: Pane předsedající,
pokud přijmeme variantu poslance Senjuka, doporučil
bych k tomu, co zde řekl poslanec Bratinka, slovo "případy".
Začalo by to - "pro případný
výnos", protože podle toho, co navrhl poslanec
Senjuk, se příliš neobohatíme.
Paragraf 20 doplnit ne,,výnosem", ale "případným
výnosem". Bude to záležet na čistě
jiných faktorech, než které můžeme
ovlivnit.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Berie to pán poslanec Bratinka ako doplnenie
jeho návrhu? (Ano.) Ano.
Poslanec SL J. Ruml: Pane předsedo, vážené
shromáždění, nemám žádný
návrh, mám jen krátkou poznámku k
vystoupení poslance Borguľy. Většinu toho
již řekl pan poslanec Pohanka.
Je třeba hodně otrlosti k tomu vyčítat,
že rozprodáme republiku cizákům, od
zástupce strany, která celých 40 let nedělala
nic jiného, než že národní jmění
rozprodávala, ale ne rozprodávala, ale rozdávala
cizákům.
Druhá věc. My stále říkáme,
že chceme jít do Evropy. Nějak se bojíme,
aby Evropa přišla k nám. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Rumlovi. Ďalej
vystúpi pán poslanec Soldát, pripraví
sa poslanec Sochor.
Poslanec SL M. Soldát: Budu velmi stručný.
Protože zde formálně zazněl návrh
na zrušení § 17 a 18, tím to zde vznáším.
K § 17 odst. 2 a 3 bych chtěl říci,
že na základě restitučního zákona
vlastníkům, kterým třeba vrátíme
potravinářské prodejny, nevzniká povinnost
prodávat základní potraviny po dobu jednoho
roku, jak se to říká v návrhu tohoto
zákona. Myslím si, že by zde potom vznikly
vedle sebe dva subjekty s různými právy a
povinnostmi. Argumenty o tom, že dojde k rozpadu sítě
prodejen nejsou na místě, protože zejména
na vesnicích jsou družstevní prodejny Jednoty
atd. Tyto prodejny nebudou předmětem tohoto zákona.
Pokud by vlády republik měly nějaké
obavy, upozorňuji na to, že byl přijat daňový
zákon, kde v § 27 jsou republiky zmocněny nařízením
osvobodit určité druhy příjmů
od zdanění povolit úlevu na daních
poplatníkům, kteří mají příjmy
z podnikatelské činnosti. Myslím, že
bychom se měli řídit ekonomickým stimulem,
pokud to bude nutné, a ne direktivně.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Soldátovi, ďalej
vystúpi pán poslanec Sochor, pripraví sa
poslanec Pernica.
Poslanec SN V. Sochor: Vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně a páni
poslanci, nejsem právník, jsem strojař a
dosti zde trpím. Pracoval jsem celý život ve
finální výrobní sféře,
kde jsem své dílo nemohl oddiskutovat, ale realizovat.
Mnohdy jsem se musel velmi rychle rozhodnout, mnohdy jsem se musel
koncepčně rozhodnout. Když jsem se rozhodl,
musel jsem jít za svým cílem, pak se mohl
dostavit i úspěch.
Jestli jsem se před volbami rozhodl, že jsem pro rychlý
přechod k tržnímu hospodářství,
a tato koncepce mi přispěla k tomu, že mi voliči
dali svůj hlas, musím tuto filozofii tržního
hospodářství ctít.
Hlasoval jsem pro scénář. Ve výboru
jsem uplatnil své připomínky, které
v části jsou v návrhu zákona tisk
214 promítnuty, z části mi byly vysvětleny.
Že zákon je nesmírně důležitý,
složitý a významný, to si všichni
uvědomujeme, nebo to z průběhu diskuse vyplynulo.
Že je to revoluční experiment, to je snad všem
jasné.
Když se našla skupina odvážných pionýrů
reformy, předkladatelů velmi fundovaných
a odborně připravených, schopných
v diskusi konsensu nebo obhájení svých poznatků,
o čemž jsme se mohli ve výborech přesvědčit,
neměli bychom hledat způsob, jak dílo našich
předních ekonomů a manažerů zpochybnit.
Každý zná ze svého okolí případ,
který se svojí problematikou řešení
může zdát na okraji paragrafu tohoto zákona.
Přijetím tohoto zákona zvedáme kotvu
na cestu k tržnímu hospodářství.
Privatizační komise musí být garantem,
že výběr objektu, průběh dražeb
a celý postup realizace bude v zájmu společnosti
a rychlého přechodu k tržnímu hospodářství.
Tyto komise mohou v plné šíři promítnout
do realizace i místní poměry a jednat v duchu
demokracie a humanity. Pro toto zákon podmínky vytváří.
My všichni musíme zvednout kotvu. Naši zpravodajové
nám doporučili návrh. Věřím
jim jako odborníkům, důvěřuji
ústavně právním výborům
a doporučuji všem poslankyním a poslancům
návrh k přijetí, po zhodnocení připomínek
navrhovatelem - panem ministrem a poslancem Klausem.
Stejně, když se něco nepředvídaného
vyskytne, každý bude jeho neúspěch přičítat
jeho vědeckému týmu. Když se operace
zdaří, bude se k zákonu hrdě hlásit
každý. Budu hlasovat pro přijetí. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Sochorovi. Slovo odovzdávam
pánu poslancovi Pernicovi, pripraví sa poslanec
Skalický.
Poslanec SN F. Pernica: Moje připomínka už
byla přednesena, tak se vzdávám slova. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Slovo má pán poslanec
Skalický, pripraví sa poslanec Magyár, ktorý
je posledným prihláseným.
Poslanec SN J. Skalický: Pane předsedající,
dámy a pánové, nerad zdržuji, ale musím
se vyjádřit k věci, ke které jsem
neměl možnost vyjádřit se ve výboru,
protože ještě nebyla v návrhu zákona.
Je to k problematice dražby, konkrétně §
5.
O § 5 se zde zmínil již poslanec Černý
a navrhl jej zcela vypustit. V této souvislosti musím
ovšem upozornit na to, že paragraf obsahuje ustanovení
o dražební jistotě, která nahrazuje
jinou formu sankcí, která byla v původní
předloze. Kdybychom paragraf kompletně vypustili,
neměli bychom možnost sankcionovat vydražitele,
který nebude schopen složit vydraženou cenu.
Mám ovšem k § 5 jiný pozměňovací
návrh. Zavádí se zde institut poplatků
za oprávnění zúčastnit se veřejné
dražby. Tento institut, podle mého názoru,
může nežádoucím způsobem
omezit počet účastníků dražby.
Můj zájem zúčastnit se dražby
totiž nemusí být zcela adresný. Nebudu
chtít získat nějakou konkrétní
provozovnu, ale jeden z deseti obchodů příslušného
typu, jež se ve městě vydražuje. Podle
navržené předlohy bych pak byl nucen složit
desetkrát tisíc korun bez nároku na vrácení
a desetkrát minimálně deset tisíc
korun jako jistotu.
Problém navrhuji řešit následujícím
způsobem. Dražební jistotu vkládat nikoliv
na konkrétní provozní jednotku, ale ve výši
daně na určitou dražební skupinu. Dražitel
by pak měl možnost dražit postupně kteroukoliv
provozní jednotku a v příslušné
skupině. Tuto okolnost by měly v souladu s §
24 upravit předpis republikových ministerstev. V
naší předloze federálního zákona
by bylo nutno upravit pro tento účel odstavec 1
§ 5, a to sice takto. Nové znění by
bylo: "Kdo se chce zúčastnit veřejné
dražby jako zájemce o vydražované provozní
jednotky, dále jen účastník dražby,
musí prokázat složení dražební
jistoty ve výši nejméně 10 tisíc
korun." Zbytek okolností kolem skládání
dražebních jistot, by upravil dražební
řád vydaný ministerstvy republik. Institut
poplatků navrhuji ze zákona vypustit. Konkrétně
by to znamenalo, že z odst. 2 by se vypustila slova "po
odečtení poplatku za oprávnění
účastnit se veřejné dražby",
odst. 3 by se vypustil celý a odst. 5 by měl nové
znění "Účastníci dražby
a ostatní osoby zaplatí za oprávnění
účastnit se dražebního dne vstupné".
Pro případ, že tento můj návrh
neprojde hlasováním, nebude schválen, navrhuji
alternativně ponechat původní text a snížit
poplatek z 1 000 korun na 200 korun.
Druhý můj návrh se týká §
10. Zde se říká, že nepodaří-li
se provozní jednotku vydražit, tzv. zdola nahoru,
může licitátor přejít na tzv.
holandskou dražbu, tzn. shora dolů. Navrhuji především
odstranit jistý prvek libovůle, který v zákoně
spočívá tím, že je tam slůvko
"může". Ve světě se tyto aukce
konají obvykle pomocí ciferníku, míním
tyto holandské aukce shora dolů, a to znamená,
že se cena snižuje spojitě. My ciferníky
nemáme, a proto budeme muset volit nějaký
jiný přístup.
Poslanec Senjuk navrhl snížit velikost kroku z 10
na 5 %. Já se domnívám, že těžko
zde můžeme optimální velikost kroku
posoudit a doporučuji ponechat řešení
tohoto problému na dražební řád
a navrhuji tedy změnit formulaci § 10 takto: za slova
"nejméně 5 osob" přijde text "licitátor
vyvolávací cenu postupně snižuje".
To je jeden návrh, který odstraní ten prvek
libovůle a zavede obligatornost tohoto typu dražby
poté, co nebude moci proběhnout dražba podle
§ 9.
A druhý návrh, vypustit z §10 část
věty" a to vždy o 10 %". To je vše.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Skalickému, ďalej
vystúpi v našej rozprave pán poslanec Magyar.
Poslanec SL F. Magyar: Vážený pán predsedajúci,
dámy a páni, stručne by som chcel predniesť
dva návrhy. Prvý sa týka vystúpenia
pána kolegu Kincla. Pokiaľ by jeho návrh bol
prijatý, o zvýhodnení zamestnancov, tak prosím,
aby bol rozšírený aj na dôchodcov, ktorí
v príslušnej jednotke odpracovali dajme tomu aspoň
15 alebo 20 rokov. Pokiaľ tento návrh nebude prijatý,
tak samozrejme automaticky padá i tento mj návrh.
Po druhé § 2 odst. 3, písm. b/ tak, ako je
teraz, je diskriminujúci, pretože vylučuje
tých občanov, ktorých majetok bol zhabaný
pred 25. februárom 1948. Tak, ako to už tu pán
kolega Mlynárik spomínal, to boli Židia, ktorým
bol majetok vyvlastnený, to boli Maďari, Nemci atď.
To je diskriminácia. Hovoríme o tom, že chceme
právny štát, tak chceme potom právny
štát, v ktorom nebudeme pred zákonom všetci
rovní, ale niektorí rovnejší, ale v
ktorom sa bude pre každého merať rovnakým
metrom. Na ústavnoprávnom výbore predložili
obidvaja predsedovia, pán akademik Čič a
pán docent Mikule, spoločný návrh,
ktorý bol oveľa lepší, pretože zároveň
stanovil termín, do kedy sú chránene tieto
majetky, čo tu chýba. Pokiaľ by bolo možné,
ja by som sa prihováral za návrh obidvoch predsedov,
a pokiaľ pán Kopřiva ako spravodajca nemá
už ten text, tak aspoň by som odporučil vynechať
tu ten 25. február a dať tam, že na základe
násilného odňatia. Ďakujem pekne.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Pán poslanec Magyar bol posledným
prihláseným do rozpravy. Pýtam sa, či
ešte niekto z poslancov chce vystúpiť v rozprave?
Prosím.
Poslanec SL Z. Vysloužil: Jenom velice krátce. Jsem
proti návrhu poslance Soldáta vyškrtnout §
17 a 18. Na jeho argumentaci, že na malých vesnicích
jde o prodejny Jednoty, čili družstevní, a
které nebudou předmětem dražby, uvádím
skutečnost, že většina těchto prodejen
je i pro družstva nepříliš rentabilní,
tudíž nevýnosná a z toho důvodu
se je budou družstva snažit do budoucna zbavit.. Kdo
potom pro ty občany, kteří jsou většinou
přestárlí a nemohoucí, zajistí
přísun základních potravin. Proto
dávám protinávrh - ponechat § 17 a 18
v návrhu zákona. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Chce ešte niekto vystúpiť
v rozprave? Pán poslanec Novosád má pripomienku.
Poslanec SL K. Novosád: Mrzí mne, že můj
předřečník se zde zabýval polovinou
toho, co zde řekl můj kolega Míla Soldát.
On v té druhé části mluvil o tom,
že republiky mají dostatek prostředků
ekonomických, jak tyto provozovny či prodejny zvýhodnit,
a to jejich podnikání učinit rentabilním.