Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Po mnoha jednáních v oblasti prodejen na ministerstvu obchodu a cestovního ruchu České republiky, jakož i na vedení Státní banky, jsem dospěl k názoru, že pokud chtěl někdo vstoupit do ekonomického pronájmu, tak v systému naší administrativy to není záležitost na několik dnů, ale na několik týdnů nebo měsíců. Mohl bych tady uvádět konkrétní příklady, ale v podstatě se shoduji s tím, co zde přednesl kolega Senjuk, že nám zaručí možnost správného postupu a zabránění antidatace ty podmínky, které jsou uvedeny v § 16 (tzn., že dotyčný člověk musel uzavřít nejprve smlouvu se svým dřívějším zaměstnavatelem, dále smlouvu o nájmu a pronájmu, dále se musel evidovat na příslušném odboru národního výboru jako podnikatel, pořídit si identifikační číslo organizace, a ne každý, ale většina i bankovní spojení a úvěr). Mám konkrétní příklady, že takováto procedura, vzhledem k letním měsícům a prázdninám, trvala i tři měsíce. Když uvážíme, že někdo do tohoto jednání vstoupil v půli měsíce června, tak v polovině září by měl možnost uznání svého návrhu na ekonomický pronájem. Těch případů není zase tak málo, a jsou to lidé, kteří jsou opravdovými podnikateli, kteří v tom červnu ještě nevěděli, že nastane větší tlak a snaha od nás, aby se podniky privatizovaly. Já bych těmto lidem fandil. Nejenom z citu, ale i z rozumu jsem shromáždil data, která jsem vám tady uvedl a přimlouvám se, abyste tuto možnost zvážili - stanovit datum místo na 1. 5. na pondělí 1. října.

Jinak podporuji návrh kolegy Zemana, který umožní větší účast v prvním kole dražby a zamezí se tak účast, určitým způsobem převést objekty do dražby ve druhem kole.

Dovolil bych si ještě uplatnit jednu technickou poznámku. Budeme projednávat zákon o velké privatizaci. Vím, co vás to všechny stálo sbírat informace a zpracovat svoje připomínky k tomuto návrhu, který projednáváme. Doporučil bych, abychom požádali předsednictvo Federálního shromáždění, aby k připravovanému zákonu pozvalo experty na jednu až jednu a půl hodiny, proběhla by přednáška, v níž by vystoupili experti ze Státní banky, svazu podnikatelů, z odborů. Ať nás sedí 300 v hale, ať nezatěžujeme čas odborníkům, kteří na svých pracovištích mají dostatek práce, jako i my zápolíme s časem. Než začneme o zákonu o velké privatizaci jednat, měli bychom mít ty nejpotřebnější faktické údaje. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Hubálkovi. O technickú poznámku požiadal pán Sokol.

Místopředseda SN J. Sokol: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, chtěl jsem říci tři poznámky.

Za prvé. Člověk by očekával, že jelikož je nás zde okolo 300, mohlo by vzniknout 300 malých privatizačních zákonů. Dosavadní debata mne velmi potěšila, protože se zdá, že jich bude jen asi 60... Zákon o malé privatizaci je zákon do značné míry odborné povahy. Sledoval jsem jednání ústavně právních výborů i jiných výborů na toto téma a dospěl jsem k závěru, že zrovna v této věci nelze příliš improvizovat.

Zákon, který zde vytváříme nyní svými pozměňovacími návrhy může být jen o mnoho horší než to, co jsme dostali na stůl. Je taková stará dobrá zásada, kterou jsem se učil už jako řemeslník, že největším nepřítelem dobrého je ještě lepší. Nakonec bych apeloval na všechny přihlášené do diskuse, aby se alespoň trochu zastyděli, pokud říkají něco, co už bylo několikrát řečeno. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Sokolovi. Ďalej vystúpí poslanec Morovič. Pripraví sa poslanec Huml.

(Hlas z pléna: Pokud dovolíte, možná, že by to zde nezaznívalo, kdyby vstal zpravodaj a řekl, že připomínku splátky prvních 25 % a potom ve třech opakovaných splátkách vezme ústavně právní výbor znovu na zřetel a bude se připomínku snažit zařadit. Už by poslanci na toto téma nevystupovali.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Každú pripomienku bude ústavno právný výbor prerokúvať znova. Ani predseda ÚPV sa nemže zavädzovať dopredu, že pripomienka bude zaradená.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Jurečka: Připomínky budou všechny brány na zřetel. To je zřejmé. Co se týká zpravodajů, zatím zde menšinové stanovisko, stejně jako stanovisko výborů pro plán a rozpočet. Poslanec Zeman přednesl návrh. Dal ho písemně. Máme ho z výboru pro plán a rozpočet. Není to vina zpravodajů.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec V. Ševčík: Chtěl bych konstatovat, že až doposud všechno to, co jsme vyslechli, není nic nového, co by výbory neprošlo. Za této situace nevím, co by měly ÚPV dále zpracovávat. Jedině to, že vám předloží varianty. Pokud se rozhodnete, ať už jde o datum nebo o připuštění splátek, pak je to otázka faktická a teprve až skutkový substrát bude vámi přijat, pak teprve ÚPV ho příslušným způsobem mohou zapracovat. Jinak byste nás nutili k tomu, že budeme znovu sedět nad tím, co už jsme opakovaně projednávali, a s čím jsme se svým způsobem, možná i špatným, vypořádali. Prosil bych vás o to, abyste nás nenutili do opakovaných prací. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem spravodajcovi Snemovne národov poslancovi Ševčíkovi. Slovo má poslanec Morovič.

Poslanec SN J. Morovič: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia, v mene poslancov VPN chcem vyhlásiť, že sme vďační za všetky poznámky, ktoré tu boli vznesené. Máme pocit, že intelektuálne sme vyčerpali všetky možné riešenia a pridávanie akýchkoľvek informácií k tomuto návrhu mže zasa fungovať zle. Preto odporúčame, aby tento zákon bol po zapracovaní návrhu zmien odsúhlasený a prijatý.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Prosím, aby ďalej vystúpil v rozprave pán poslanec Huml. Pripraví sa poslanec Batta.

Poslanec SL O. Huml: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, budu velmi stručný, nemám žádný doplňující ani pozměňující návrh. Mám dotaz týkající se § 2 a je adresován navrhovateli zákona. Zákon se netýká velkoobchodních organizací, tedy organizací, na jejichž funkci bude majitel vydražené provozovny v mnoha případech existenčně závislý. Nerad bych maloval čerta na zeď, ale vzhledem k úzké propojenosti dnešních vedoucích pracovníků maloobchodu s analogicky postavenými pracovníky velkoobchodních organizací by se mohlo stát, že nový majitel sice bude mít obchod, ale žádné zboží na prodej. Obchodnická mafie, s jejímiž nátlakovými akcemi jsme se setkávali v celém období přípravy tohoto zákona, bude mít pak v ruce pádný argument: nám profesionálům jste neumožnili přednostní koupi a teď nesete důsledky, amatéři nejsou schopni vám zajistit ani základní sortiment zboží. Táži se proto, zda navrhovatelé s touto eventualitou počítají, respektive, zda by nestálo za úvahu privatizovat přednostně velkoobchodní organizace ještě před přijetím transformačního zákona.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Batta. Pripraví sa poslanec Soboňa.

Poslanec SN I. Batta: Vážený pán predsedajúci, vážené pani poslankyne, vážení páni poslanci, v našom spoločnom úsilí o dosiahnutie demokratického právneho štátu sme dospeli k ďalšiemu zásadnému kroku. Predpokladám, že to považujeme všetci za prioritne dôležité, že musíme odstrániť, všetky krivdy, i tie právne, ktoré sa zrodili pod bedlivým okom vtedajšej sovietskej moci.

§ 3 navrhnutého zákona obmedzuje uchádzača o privatizovaný majetok dátumom 25. februára 1948 podľa tlače 159 takto: "vlastníky provozních jednotek se mohou stát fyzické osoby, které jsou čs. státními občany, nebo byli čs. státními občany po 25. únoru 1948..." atď. Pokiaľ táto veta zostane nezmenená, z uchádzačov o vlastníctvo výrobných jednotiek vylučujeme Židov, ktorí boli nútení opustiť, republiku, bývalých občanov, ktorí opustili našu krajinu zo strachu pred totálnymi štátnymi zriadeniami a za totalizmu príznačnou kolektívnou vinou poznamenaných, občianstva zbavených a násilím vysťahovaných Nemcov a Maďarov z Československa.

Vážení kolegovia poslanci, prosím, zvážte môj doplňujúci návrh, ktorý znie v súlade so zmyslom stanoviska zahraničného výboru FZ takto: "vlastníky provozních jednotek se mohou stát fyzické osoby, které jsou čs. státními občany nebo byli čs. státními občany, nebo mají na území ČSFR své bydliště...", atď.

Teda neobmedzujme dátumom okruh potenciálnych vlastníkov. Vyvarujme sa ďalšej tvrdej rany, ktorú by sme uštedrili nemalej, krutým osudom poznačenej skupine ľudí.

Som presvedčený, že obmedzenie okruhu možných vlastníkov dátumom 25. 2. 1948 vyvolá záporný ohlas v zahraničí. A ten si nikto nepraje.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Battovi. Ďalej vystúpi poslanec Soboňa, pripraví sa poslanec Černý.

Poslanec SL V. Soboňa: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia, som jednoznačne pre rýchly prechod na trhové hospodárstvo. Z toho vyplýva, že jednoznačne podporujem predložený návrh zákona. Viem, že ekonomický progres nemôže nastať bez vstupu zahraničného kapitálu. To ale neznamená, že musíme do zahraničia rozpredávať pozemky, predovšetkým, keby sa majiteľmi stali osoby z krajín, odkiaľ ich vôbec nečakáme. Preto odporúčam doplnok k § 14, ktorý by znel: "s výjimkou nejedná-li se o osoby podle § 3, v takovém případě vztah k pozemku určuje stát".

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Ďalej vystúpi poslanec Černý, pripraví sa poslanec Pohanka.

Poslanec SL A. Černý: Jen krátce v úvodu svého vystoupení chci poznamenat, že jsem hluboce přesvědčen o tom, že je lichá veškerá snaha, která tady zazněla už mnohokrát, abychom si tady hráli na soudce spravedlnosti. Je to podle mého názoru naprostý nesmysl, a právě tržní mechanismus je spravedlivý proto, že pojem spravedlnost nezná.

Z tohoto pohledu, aspoň já bych chtěl podporovat zákon, který je nám předložen. Myslím, že je velká škoda, že už dávno není funkční. Proto považuji dokonce i za velmi škodlivá ta ustanovení, která nějak ohrožují průběh samotné malé privatizace. Do pozměněného návrhu se dostal § 5, který já moc nechápu a nevím, co vedlo tvůrce k zařazení tohoto paragrafu. Složení dražební jistoty jistě je vysvětlitelné a jistě má určitou vazbu na to, aby zájem byl vážný, aby někdo nenakoupil a pak nezaplatil atd. To všechno chápu, avšak mimo to, že to má kupu podivných úskalí, tak je to poměrně dost velká překážka, vytvoření potřebného zájmu o dražbu. Nechci nikoho obviňovat, že je to úmyslné, ale myslím, že to nemá smysl. Jediný smysl je, že se vytváří překážka pro zdárný průběh dražby.

Můj návrh zní - § 5, protože je to něco nově vzniklého, vypustit a pokud se týká vstupu na dražbu - vrátit se k původnímu znění, kde se jen říká, že za oprávnění účastit se veřejné dražby platí zájemce o vydražené provozní jednotky poplatek a ostatní přítomní vstupné. Myslí, že konkrétní výše tam nemusí být vůbec řešena.

Původní návrh, vyjma několika základních věcí, jako byl § 13 - omezení převodu vydražených objektů po dobu dvou let, a několika dalších málo věcí, byl podle mého názoru krátký, přehledný a měl jakýsi legislativně právní glanc, což se ovšem nedá říci o mnoha právních předpisech, které dnes přijímáme. Chápu to, je doba, která si to vyžaduje, nehledě na formu, ale někdy je to dost zoufalé.

Pokud jde o druhou věc, dostalo se to do pozměňovacího návrhu a nevím, jestli je to právně šťastné. Tímto návrhem by se přijmul další právní titul, který vůbec náš právní řád nezná pro přechod vlastnického práva, tj. tzv. příklep. Je to úplné nóvum, nemá to žádnou vazbu na občanský zákoník a podle mého názoru by se muselo pravděpodobně postupovat analogicky v případě řešení jakýchkoliv problémů. Možná, že úvaha dospěla až sem a myslím, že je okovaná natolik, že to, co říkám, je lehce vyvratitelné. Mně se velmi líbila jednoduchá konstrukce. Dražba je nepochybně potřebná, ale slouží k jedné jediné věci, a tj. ke stanovení ceny objektu. Pokud používáme dražbu,tak potom vlastní přechod vlastnického práva už se děje institutem, který je upravený a který má známý průběh, tj. kupní smlouva. Pro tu dobu, než budeme mít nový občanský zákoník a než si upravíme takové věci, jako je třeba dražba a budeme znát, jak to funguje i v právních důsledcích, myslím si, že by to bylo nesmírně šikovně vymyšlené a moc se mi to líbilo.

Teď se tu zavádí jakýsi příklep. Mám pocit, že je to dost nejasné a chudáci kolegové právníci, kteří to budou aplikovat v praxi. Přimlouval bych se k návratu k tomuto mechanismu, tedy dražba jako způsob určení ceny, což si myslím, že bychom měli hájit všemi možnými způsoby, protože dražba je vlastně první realizace tržního hospodářství a realizace poptávky a nabídky.

Myslím, že všechny stesky zaměstnanců nejsou vůbec oprávněné, protože čím dříve si zvykneme na systém soutěže, na systém poptávky a nabídky, tím lépe. Přimlouval bych se za to, abychom se vrátili k tomuto řešení, což by znamenalo dořešit některá ustanovení, která se tam objevila. Pokud by měl zájem výbor ústavně právní, blíže bych to vysvětlil.

Poslední věc - zásoby. Zcela jsem nepochopil, proč se všelijak vytvářejí různé konstrukce, když se mně zdá, že vyjde-li se z pojmu věc v právním slova smyslu, vyjde-li se z takových pojmů, jako je součást věci, příslušenství věci, to všechno je nějak kvalifikované, myslím, že potom můžeme dojít i k takovému nápadu, že zásoby učiníme samostatným předmětem dražby. Nechápu, proč by samotný objekt, kde se zásoby nalézají, nemohl jít nahoru a zásoby dolů. Může to koupit ten samý člověk a může to běžet podle stejného systému třeba jako provozovna. Nebude muset spekulovat nad tím, jestli to uděláme samostatně kupní smlouvou nebo nějak jinak. Tuto věc dávám ke zvážení a doporučuji ji. Myslím, že by to právně bylo jednodušší a vlastně bychom se navraceli k původnímu návrhu, který se mi zdál přehledný za předpokladu určitých malých legislativních úprav.

Děkuji vám za pozornost a prosím, abychom to nezdržovali. Přál bych si, abychom to dnes schválili bez další diskuse.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. poslancovi Čiernemu. Ďalej vystúpi poslanec Pohanka, pripraví sa poslanec Kudláček.

Poslanec SL M. Pohanka: Pane předsedající, paní a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil ke dvěma diskusním příspěvkům, a to zásadním způsobem k tomu, co zde řekl poslanec Borguľa a pak už méně zásadně k tomu, co jsme slyšeli z úst poslance Wagnera.

Pan poslanec Borguľa varoval před tím, abychom umožnili cizím zahraničním zájemcům účastnit se dražeb, byť až ve druhém kole. Varoval nás, že už čekají v davech a mají po kapsách koruny, které si koupili načerno v cizině, a že to nebude mít žádný kladný efekt. Domnívám se, že opak je pravdou.

Jednak sotva davy čekají, aby do našich nevábných poměrů vnikly, spíš se zatím marně snažíme přilákat nějaký cizí kapitál, jednak pokud jde o technický detail s penězi, dal by se vyřešit tím, že by zájemce musel prokázat řádnou směnu valut.

Když jsem návrh odpovídající tomuto názoru předkládal ve výborech ústavně právních, kde byl většinou hlasů zamítnut, připomněl jsem první Přemyslovce, kteří řešili poněkud podobné problémy. Země byla rovněž v situaci hospodářského útlumu, potřebovala impuls k rozvoji a nalezla ho v zahraničí. Těžkosti vznikly později a byly jiného druhu.

Těchto těžkostí se snad nemusíme obávat, když jsme na prahu sjednocené Evropy, která bude bez hospodářských a později také politických hranic a ve které se každý občan bude cítit svobodný, ať je jakékoliv národnosti. Snad také naše domácí poměry brzy uspořádáme podle nyní častěji se prosazujících návrhů na řešení státoprávního uspořádání podle územního občanského principu.

V novější evropské historii také máme částečně obdobný příklad ve způsobu, jakým došlo k "hospodářskému zázraku" v NSR po válce. Ekonomiku měli také vyčerpanou, vpustili cizí kapitál a výsledek se dostavil velice rychle. Nebyl to stav zcela shodný s naším a cesty také nebyly úplně stejné, ale podstata snad taková byla. My máme rovněž devastované hospodářství, byť z jiných příčin, nemáme domácí kapitál, měna je znehodnocena, s domácím úvěrem do podnikání, do obchodu nelze počítat. Proč bychom sem nepustili kapitál při malé privatizaci v podobě aspoň zprvu cizích státních příslušníků už v prvním kole dražby. Přinesli by nám nejen trochu kapitálu, cizí kapitál se vždycky chová jako domácí, někdy se chová dokonce lépe, investuje, platí daně, platí zpravidla dobře své zaměstnance a zaměstnává spoustu lidí, kteří jsou šťastni a pomohli by nám ztlumit hrozící nezaměstnanost, snaží se o nejlepší výsledky v kvalitě výroby i služeb. Určitě by to bylo pro naše občany vítané zpestření, kdyby sem přišlo třeba cizí zboží, cizí zvyklosti.

Představitelé tohoto kapitálu jsou zároveň učiteli podnikatelského chování, jemuž jsme odvykli a jemuž vlastně tady ani nikdo nepřivykl. Byl by to učitel, který učí zadarmo a naši domácí podnikatelé by mohli mít své vzory.

Kromě toho je dost možné, že cizí kapitál by se tu ani osobně příliš neprezentoval, ale prostřednictvím našich lidí, kteří by provozovny vedli.

Doporučuji uvažovat o tomto řešení, k němuž by bylo třeba poměrně malé změny ustanovení § 3 popřípadě vypustit § 17 odst. 1.

Pan poslanec Wagner upřímně a objektivně důvodně projevoval rozhořčení nad nekvalitní přípravou tohoto, případně jiných, zákonů a nad špatnými výsledky naší práce. Opravdu by nemělo docházet k tomu, aby vzápětí se něco spravovalo novelizací. Domnívám se, že je třeba vidět situaci tak, že legislativních sil je málo, vláda dělá co může, my také musíme dělat co můžeme, abychom v co nejkratší době přijali co nejlepší zákony. Není doba taková, aby jako za Rakouska - Uherska se mohly napřed vyzkoušet v Severní Haliči. Pestrost života je nekonečná a je opravdu těžko myslet na všechny možnosti.

Jestli se v této napjaté pracovní situaci zapomnělo na zahraniční státní zastupitelství, byla to chyba. Možná, že zjistíme ještě nějaké jiné nedostatky, ale domnívám se, že všichni máme tu nejlepší snahu, a nebylo by dobré, kdybychom se navzájem obviňovali z nějaké nedbalosti. Myslím, že ani vláda nemá dosti lidí a možností, aby nejen připravila zcela bezchybnou osnovu, ale aby sem i poslala naprosto perfektního zástupce.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Pohankovi. Ďalej udelujem slovo poslancovi Kudláčkovi.

Poslanec SL L. Kudláček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, především se omlouvám, že jsem následující připomínku neuplatnil ve výboru. Mám pocit, že ten problém tam nebyl odhalen ani diskutován. Začal být diskutován dnes, upozornil na něj mimo jiné poslanec Němec a týká se § 15, třebaže na něj upozornil v trochu jiném smyslu než já.