Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem ministrovi Klausovi. Návrh prerokúvali výbory ústavnoprávne, branné a bezpečnostné, pre plán a rozpočet, hospodárske, sociálne a kultúrne a výbory pre životné prostredie.

Snemovňa ľudu pri prerokúvaní tohto zákona zvolila dvoch spravodajcov za všetky výbory. Je to poslanec Jurečka a poslanec Kopřiva. Prosím poslanca Jurečku, aby predniesol prvú časť spravodajskej správy za Snemovňu ľudu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Jurečka: Pane předsedající, dámy a pánové, návrh zákona o tzv. malé privatizaci patří spolu s připravovaným transformačním zákonem k nejdůležitějším zákonům roku. Na základě těchto zákonů začne naše společnost přecházet od ekonomiky založené na rozplizlém anonymním státním, dříve socialistickém vlastnictví, k ekonomice založené na jasně definovaném vlastnictví, tedy odpovědnosti a konkurenci.

Společnost, jak řekl ministr Klaus, si důležitost tohoto zákona uvědomuje a je už dlouhou dobu náležitě citlivá.

Federálnímu shromáždění byla vedle návrhu zákona doporučena řada názorů a stanovisek. Se svými názory nás seznámili podnikatelé, řemeslníci, družstevníci, kolektivy a jednotlivci i odborové svazy. Velmi pečlivě jsme zvažovali jednotlivá stanoviska, protože stejně jako vláda, tak i výbory Federálního shromáždění jsou si vědomy řady úskalí a obtíží, s nimiž se realizace tzv. malé privatizace setká.

Protože však výbory dospěly k tomu, že profit z tohoto nástupu do nové ekonomiky převáží časově omezené obtíže, máte před sebou společnou zprávu výborů a upravený návrh zákona.

Vedle základních problémů privatizace se výroby zabývaly i problémy doprovodnými, které však rozhodně nejsou okrajové. Za velmi důležitý je nutno považovat problém učňovské mládeže. Málo pomůže konstatování, že naše učňovské školství je před zásadní rekonstrukcí. Problém zajištění praktického výcviku, nácviku učňů, atd. je třeba na republikové úrovni začít řešit co nejdříve.

Dalšími diskutovanými problémy byla součinnost peněžních ústavů při tzv. malé privatizaci, otázky družstevního, majetku atd. Protože původní návrh doznal podstatných změn, předložili jsme upravený návrh v tisku č. 214 a před vámi se vystřídají tři zpravodajové. Je to jednak pro určitou neobvyklost zákona, jak bylo řečeno, a také pro zdravotní potíže kolegy Ševčíka. Svá vystoupení jsme si rozdělili do celků, které by se měly doplňovat. Já bych chtěl ve svém vystoupení shrnout jednotlivé připomínky z výborů, aby bylo zřejmé, že téměř všechny byly velmi pečlivě zvažovány, zda mají být součástí tohoto zákona. Kolega Kopřiva by se věnoval detailnějším poznámkám k některým paragrafům a pan doktor Ševčík rovněž.

Připomínky z výborů k návrhu zákona. Projednávání ve výborech Federálního shromáždění bylo sice komplikované, ale podle mého soudu rozhodně pozitivně orientované. Komplikovanost vyplývala jak ze složitosti problémů, tak z charakteru předlohy, která kromě složitosti problémů negativně ovlivnila další, mimo jiné i politická hlediska. Složitost problémů se odrazila i v závěrečných usneseních výborů Federálního shromáždění. Celkem sedmkrát bylo uplatněno podle § 99 jednacího řádu Federálního shromáždění kromě většinového stanoviska i stanovisko menšinové. V jednom případě se výbor neshodl na jednotném stanovisku.

V průběhu závěrečného jednání výborů ústavně právních bylo nutné posoudit obrovské množství připomínek a podnětů. Jen pro názornost: z výborů Federálního shromáždění bylo osm připomínek obecných, 57 konkrétních k jednotlivým paragrafům. V České národní radě bylo 10 připomínek obecných, 48 konkrétních, ze Slovenské národní rady bylo 7 obecných, 75 konkrétních, celkem 180 konkrétních připomínek k paragrafovanému znění.

Kromě toho se během tohoto jednání vedly intenzivní konzultace s federálním ministerstvem financí, SBČS, spořitelnou a předsednictvy obou národních rad.

Rámcová informace o stanoviscích jednotlivých výborů podle tématických okruhů. První okruh je vymezení věcí, které mohou být předmětem převodu podle tohoto zákona. Požadavek, aby nebyly privatizovány jednotky poskytující praktický výcvik, byl v závěrech výborů sociálních a kulturních a v České národní radě. Problematikou zásob se zabývalo 17 připomínek a názor na to, že cena zásob nemůže být součástí vyvolávací ceny a též dražebního procesu, byl jednoznačný. Shodly se na něm všechny naše výbory, a 4 výbory Slovenské národní rady. Rozdíly byly v názorech, jaký režim uplatnit při převodu provozní jednotky.

Dalším okruhem problémů byla preference zaměstnanců provozních jednotek a splátkový prodej. Proti preferenci zaměstnanců privatizovaných provozoven splátkovým způsobem se vyslovila většina výborů. Výbor hospodářský Sněmovny lidu, výbor pro plán a rozpočet, výbor pro životní prostředí, výbor zahraniční a dále, což je zajímavé, výbor pro obchod České národní rady a 3 výbory Slovenské národní rady, včetně výborů pro obchod. Preferenci podporovaly výbory sociální a kulturní, výbor hospodářský Sněmovny národů a České národní rady kromě zmíněného výboru pro obchod a cestovní ruch.

Výbor pro plán a rozpočet Federálního shromáždění a národohospodářský a rozpočtový výbor Slovenské národní rady přišly s paralelním projektem umožnit splátkovou úhradu vydražené ceny všech vydražitelů. První splátka 25 %, další splátky valorizovány. K tomuto projektu bylo vyžádáno stanovisko SBČS, které na jedné straně pozitivně hodnotilo tento návrh, na druhé straně upozornilo jednak na snížení výnosů z prvního kroku privatizace, jednak na případný tlak na ceny v důsledku nutnosti splátek a hlavně na nutnost vyjasnění otázky úvěrování požadované částky kupní ceny.

Za další tématický okruh bychom mohli označit regulaci předmětu činnosti privatizované jednotky. Proti jakékoliv regulaci se vyslovil výbor pro životní prostředí Sněmovny lidu, proti omezování případného převodu vydražené jednotky na jiné osoby výbor zahraniční, podobné stanovisko zastával i výbor pro plán a rozpočet. Snížení ochranné doby provozních jednotek s prodejem základních potravin na 12 měsíců požadovaly výbory hospodářský a zahraniční. Výbor pro plán a rozpočet a výbor zahraniční doporučily, aby možnost případné změny prodeje základních potravin byla po určitou dobu vázána na souhlas obecních zastupitelstev.

Všemi výbory byl odsouhlasen návrh na možné nedražení věcí, které byly v tzv. ekonomickém pronájmu od 1. 9. 1990.

Celá řada připomínek byla věnována technice dražby a následnému prodeji privatizované jednotky. Na základě připomínek a jako závěr jednání výborů ústavně právních je sněmovnám předkládán tisk č. 214. Pokusil bych se charakterizovat uzlové body v obecné rovině, aby kolega Kopřiva mne mohl doplnit v paragrafovaném znění.

První tématický okruh - vymezení věcí, které mohou být předmětem převodu. I když z jednání některých výborů zazněly požadavky o přesnějším rozdělení tzv. malé a velké privatizace, přistoupili jsme na argumentaci federálního ministerstva financí a ponechali obecnou definici v tisku č. 159.

Předmětem převodu nemohou být věci, na něž se vztahuje, nedávno Federálním shromážděním schválený tzv. malý restituční zákon a dále ty věci, které přešly do vlastnictví fyzických osob a obchodních společností, jejichž společníky byly výhradně fyzické osoby, do vlastnictví státu na základě předpisů vydaných po 25. 2. 1948, popřípadě z jiných důvodů po tomto dni. Snažili jsme se o to, vyčistit privatizovaný majetek od toho majetku, který má své právoplatné vlastníky, kterým tyto věci byly komunistickým režimem ukradeny, ať již znárodněním, nuceným darováním atd. Kromě toho nemusí být předmětem převodu provozovny, ke kterým mají užívací právo určité osoby.

Druhý tématický okruh možných vlastníků. Původní návrh počítal s tím, že kromě československých státních občanů -současných, či po 25. 2. 1948 - se mohou stát vlastníky i občané, kteří mají na území naší republiky bydliště, nebo se zde dlouhodobě zdržují. Výbory Federálního shromáždění dospěly k názoru, že první kolo dražeb je nutno otevřít pouze československým státním občanům jako jednotlivcům nebo ve spojení, nikoliv však družstevním. Teprve do druhého kola, tj. do opakovaných dražeb, budou moci vstoupit i cizozemci. Domníváme se, že toto řešení na jedné straně poskytuje dostatečný prostor pro ty naše občany, kteří se rozhodnou na základě svých schopností a možností podnikat či vést živnost, na druhé straně dává přesně definovanou šanci i přímé zahraniční účasti, popravdě řečeno potřebné. Třetím, velice diskutovaným okruhem, je režim zásob. Při projednávání návrhu zákona se ukázalo, že řešená problematika zásob je nejvážnější otázkou realizace celé malé privatizace. V souladu s míněním všech výborů Federálního shromáždění byly zásoby vyňaty z vyvolávací ceny. Po dražbě se kupní cena skládá z ceny vydražených věcí a z ceny zásob, která se nesmí podstatně lišit od inventarizační ceny. Návrh zákona pak specifikuje náležitosti a termíny pro úhradu obou částí kupní ceny.

Přesto, že problematika preferencí zaměstnanců provozoven byla dramaticky veřejností přetřásána, převládl ve výborech názor, že jakékoliv preference pracovníků vydražovaných jednotek jsou diskriminací všech ostatních občanů. Tou devizou, s níž případně půjdou tito pracovníci do dražby, je jejich perfektní znalost provozní jednotky, kterou ostatní zájemci, i přes ustanovení tohoto zákona, prostě získat nemohou. Preference pomocí splátkové platby vydražené ceny byla rovněž odmítnuta z ekonomických hledisek. Současný návrh může znamenat značné požadavky na úvěr. Myslím si, že Federální shromáždění by mělo vyjádřit podporu tomu, aby bankovní soustava i v podmínkách nezbytné protiinflační měnové a úvěrové restrikce - úvěry v nezbytném rozsahu novým podnikatelům poskytla. Při vyšším rozsahu úvěrů však nesmí dojít k nekryté úvěrové emisi, operace musí zůstat měnově neutrální. To má vazbu na požadavek, aby prostředky, získané z privatizace, zůstaly po dobu alespoň dvou let vázané. I tady musím uvést, že možnost splátek pro všechny prosazoval výbor pro plán a rozpočet ve snaze umožnit vydražitelům inovaci provozních jednotek. Splátky podle tohoto většinového názoru - menšinový byl naprosto opačný - nepředstavují tlak na úvěry, ale i po vyjádření Státní banky československé - mají charakter zvýhodněného úroku.

Posledním tématickým okruhem je regulace předmětů činnosti. Řešení této problematiky bylo neseno dvěma hledisky. Jednak snahou co nejmenších regulací, které jsou vždy zasahováním do výkonu vlastnických práv, jednak nutností neohrozit kontinuitu prodeje základních potravin a zabránit neoprávněným majetkovým ziskům. Proto je navrhováno, aby nový vlastník mohl vydraženou provozovnu po dobu dvou let prodat pouze těm, kdo mohli být účastníky dražby. Jinými slovy - pokud se jedná o provozovnu získanou v prvním kole dražeb, lze ji prodat pouze československým občanům. I zde však upozorňuji na stanoviska určitých výborů a menšinová stanoviska, která tento odstavec požadovala vyškrtnout.

V otázce pokračování prodeje základních potravin počítá zákon s povinnou lhůtou 12 měsíců, přičemž obecní zastupitelstvo může tuto dobu na žádost vlastníka posoudit a zkrátit. Zákonodárci tak chtějí chránit občany menších měst a vesnic s omezeným počtem prodejen a současně deklarují úlohu zastupitelstev při ovlivňování života v obcích.

Tyto okruhy představují základní osnovu návrhu zákona. Doporučuji sněmovnám, aby návrh zákona o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby ve znění tisku č. 214 přijaly.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Jurečkovi. Prosím druhého spravodajcu Snemovne ľudu pána Tomáše Kopřivu, aby predniesol druhú časť spravodajskej správy.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec T. Kopřiva: Pane předsedající, dámy a panové, ve své části zpravodajské zprávy se vyjádřím ke vztahu tohoto zákona k navazujícím předpisům republikovým a k některým konkrétním problémům paragrafovaného znění tisku č. 214. Původně byl projekt malé privatizace koncipován jako zákon jediný. Před známým jednáním v Kroměříži byl však rozdělen na zákon Federálního shromáždění a zákony národních rad. Z toho, že jsme si v různých fázích projednávání tohoto zákona nebyli jasně vědomi, že předkládaný návrh bude doplněn zákony republikovými, vyplynuly některé vaše požadavky na doplnění, zpřesnění nebo rozšíření paragrafovaného znění. Proto bych vás chtěl upozornit, kolegyně a kolegové, že některým vašim připomínkám nebylo vyhověno právě proto, že uvedenou problematiku budou řešit Slovenská národní rada a Česká národní rada. Tento zákon Federálního shromáždění je tedy v určitém ohledu zákonem obecným, který bude v konkrétnostech a podrobnostech dopracován národními radami. Přesto jsou zde některá konkrétní a podrobná ustanovení pro to, aby na území České a Slovenské Federativní Republiky byla řešena určitá problematika jednotně - to se týká zvláště ustanovení o dražbě, jako o úplně novém institutu či o způsobu nakládání s výnosy malé privatizace. Existuje ještě dost velká problematika finančního oceňování strojů, zařízení a základních prostředků, způsobů úvěrování a plateb, způsob likvidace neprodejných zásob apod. K této problematice budou podle vyjádření zástupce navrhovatele ve výborech vydány závazné předpisy kompetentními federálními a republikovými orgány.

Nyní se pokusím vysvětlit, proč jsou některé základní paragrafy po průchodu ústavně právními výbory předloženy tak, jak jsou předloženy.

Paragraf 8 řeší problematiku vyvolávací ceny a v této souvislosti vyčlenění zásob z dražby. Toto vyčlenění bylo provedeno na požadavek všech výborů, jak předeslal kolega Jurečka. Navrženým zněním jsme odlišili cenu provozovny, která přechází na nového majitele příklepem a tato cena je určena dražbou od hodnoty zásob, které budou podléhat smluvnímu převodu. Specialisté při zasedání ústavně právních výborů dále uvedli, že pomocí inventarizace a její klasifikace se rozliší běžné zásoby a zásoby poškozené a nízkoobrátkové nebo bezobrátkové, které budou podle předpisů federálního ministerstva financí podléhat zvláštnímu režimu.

K § 14: provozní jednotky, kterých se bude tento zákon týkat, se dají rozdělit v podstatě na dvě skupiny. V první skupině jsou provozovny, v nichž provozní jednotka je spravovaná stejným subjektem jako nemovitost s pozemkem, a na vydražitele přechází tato provozovna s pozemkem a nemovitostí jako nedělitelný celek podle tohoto § 14. V druhé skupině jsou provozovny, které hospodaří v pronajatých místnostech. Tuto problematiku řeší jiným způsobem § 15 a částečně i § 16.

K § 16: z diskuse ve výborech jednoznačně vyplynul princip odmítnutí jakýchkoli preferencí. Zde v tomto § 16 se jedná také o určitou preferenci, avšak jiného druhu, a proto se ve znění § 16 jedná už o určitý kompromis.

Ve výborech se také vedla diskuse kolem data zde uvedeného. K datu 1. květen nás v ústavně právním výboru vedla snaha vyhnout se tomu, aby byl vytvářen a otevřen prostor pro neoprávněný majetkový prospěch. Posouzení této naší dedukce je ovšem plně v kompetenci sněmoven a je věcí diskuse. Pouze bychom byli rádi, aby se případně pozměňující návrhy týkaly data, jinak ponechaly znění paragrafu tak, jak je uvedeno v předloženém tisku číslo 214.

Paragraf 17 vychází z toho, že při postupném ujasňování možností nabytí provozních jednotek cizími státními příslušníky se dospělo k tomu, že v druhém kole se mohou cizí státní příslušníci stát majiteli těchto provozních jednotek. Z toho vyplývá pravidlo - dvě kola dražby, dvě skupiny potenciálních nabyvatelů. Majetek nabytý v prvním kole se může převádět pouze mezi tuzemci, v druhém kole jsou povoleny všechny možné kombinace převodu.

Ustanovení § 20 vychází z toho, že zákonodárce hodlá omezit možnosti zvýšení inflačních tlaků a tím i nutnost emitovat peníze. Problematika zajištění stability měny patří do výlučné kompetence federální, a proto je tato problematika řešena v tomto předkládaném federálním zákoně.

Ze znění tohoto paragrafu vyplývá to, že výtěžky nebudou po dobu dvou let zařazeny do rozpočtu republik.

Kromě výborů Federálního shromáždění - jak už to řekl kolega - na nutnost řešení v tomto zákoně upozornilo minulý pátek i předsednictvo České národní rady.

K § 22: z diskuse kolem tohoto paragrafu vyplynula možnost kolize mezi §17, kde je novému nabyvateli přikázána povinnost sedmým dnem pokračovat v prodeji, a mezi § 22, kdy např. nový majitel by nemusel mít dostatek kvalifikovaných pracovníků, například prodavačů pro prodej, protože by byli organizací odveleni na jinou provozovnu. Odtud vyplynul v diskusi i návrh uzákonit možnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany pracovníka na jeho žádost, což by ovšem byla nepřímá novela zákoníku práce. Nezahrnuli jsme tedy tento návrh do znění zákona, i když si princip tohoto návrhu získal menšinovou podporu, zvláště proto, že je už připravována novela zákoníku práce, kde by se tato uvedená problematika mohla vyřešit korektnějším způsobem, než jak bychom to provedli v tomto zákoně.

Spolu se zpravodajem Sněmovny lidu kolegou Jurečkou doporučuji jako zpravodaj ústavně právních výborů, sněmovně, aby předkládaný návrh zákona schválila ve znění předložené zprávy - tisk číslo 214.

Ještě bych chtěl pronést jednu technickou poznámku. Prošel jsem při projednávání tohoto zákona většinou výborů. Hlasování v některých případech bylo velice těsné. Protože mám určitou pochybnost o bezchybnosti sčítacího zařízení firmy Tesla, dávám k úvaze panu předsedajícímu, zda by se v tomto případě, kdy se odůvodněně dají očekávat v některých případech velmi těsné výsledky hlasování, nedala provádět kontrola sčítání pomocí skrutátorů. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Kopřivovi. Slovo má spoločný spravodajca výborov Snemovne národov poslanec Vlastimil Ševčík.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec V. Ševčík: Pane předsedající, paní a pánové, dovolte, abych vyjádřil své přesvědčení, že moje zpravodajská povinnost je do značné míry ulehčena jak obsáhlým expozé pana ministra financí jako překladatele, tak i vyjádřením mých kolegů -zpravodajů ze Sněmovny lidu.

Panu ministru financí jsem povděčen za to, že ve svém expozé neztratil ze zřetele ony překážky a bariéry, které nám takřka na každém kroku váží ruce a tíží nohy, totiž ony zbytky, či dokonce převážné části dosud platného právního řádu, s jehož "ideami" se při prosazování nových myšlenek setkáváme na každém kroku.