Další dotaz nebyl dotazem, to pan poslanec Malý
vyzýval vás, jako kolegy, abyste se zabývali
novelou zákona o zbraních a střelivu, takže
to se nás netýká. Šestý dotaz
zcela jistě odpoví paní ministryně
Kořínková, neboť se týká
výsledků prověrky Výborů lidové
kontroly. Já bych jenom na okraj chtěl říci
tolik. Pokud pan poslanec Malý ve svém dotazu současně
chtěl oslovit vládu, aby projevila zákonodárnou
iniciativu ohledně konfiskace toho majetku, který
byl napřed konfiskován našim občanům
v důsledku emigrace, potom byl prodán některým
občanům této země a teď že
by se mělo přikročit k jakési nové
konfiskaci vůči těmto novým nabyvatelům,
věřte mi že samozřejmě víme,
že zde takové požadavky existují, my o
nich vážně jednáme, musíme je
řešit v souvislosti restitučního zákona,
a bude problém, který bude problémem posouzení
a odpovědnosti vás jako poslanců. My již
první zásady restitučního zákona
máme zpracovány. Máme ho zpracován
v alternativách. V alternativách proto, že
jednak možnosti toho státu jsou velmi omezené
a naturální restituce většinou v úvahu
nepřipadá. Ve většině případů
ten majetek, který nějakým způsobem
propadl ve prospěch státu, ve většině
případů přešel na další
osoby a někdy i v dobré víře. Tzn.
je tam druhý, třetí nebo několikátý
vlastník, není tedy možné vrácení
té konkrétní propadlé věci.
Poškozenému občanu je možné dát
jenom odškodnění finanční restituce
při rozsahu křivd a bezpráví, ke kterému
došlo v této zemi v letech 1948 - 89, je značný,
že ani při kombinaci odškodnění
spolu s privatizací s některými těmi
kupóny nebo státními dluhopisy, není
pravděpodobné, že by stát mohl odškodnit
všechny poškozené občany. Říkám
to naprosto odpovědně, neboť není ta
cesta jednoduchá, dát natisknout peníze a
takto znehodnocené peníze považovat za hodnotnou
formu odškodnění. Jediná možnost
tedy je hledat jakési kompromisy, které budou přijatelné
pro všechny, kteří se cítíme
odpovědni vůči poškozeným občanům
a současně budou únosná i ekonomicky
pro náš stát, který je velmi vážné
situaci.
Sedmá série dotazů byla naprosto konkrétní
a týkala se pana ministra Vacka a Lidových milicí
a nejsem samozřejmě schopen zodpovědět
ani jeden z nich.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem, pán podpredseda. Pán
poslanec Malý, je spokojen s odpověďmi na ty
otázky?
Poslanec SL M. Malý: Ano, jenom bych chtěl ještě
něco připomenout. Měl jsem tam k panu ministrovi
Millerovi ještě dotaz, zda se počítá
s novelizací zákona o adopci.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Já mohu odpovědět za pana ministra Millera,
v horizontu těchto čtyř měsíců
nikoliv. V plánu legislativních prací pro
zbytek tohoto roku on neexistuje u nás zákon o adopci.
Ale předpokládáme velkou rozsáhlou
novelu občanského zákoníku, v podstatě
nový občanský zákoník, který
umožní fungování obchodního zákonodárství
a patrně v návaznosti na novelu občanského
zákoníku bude nutno novelizovat zákon o rodině.
Přiznáván, že nikoliv z těch
motivů které má patrně na mysli pan
poslanec Malý, tedy nikoliv z hlediska adopce, především
z hlediska majetkových vztahů mezi manželi,
ale nesporné je, že v této souvislosti, budeme-li
sahat do zákona o rodině, bude třeba upravit
ty pečovatelské vztahy a vůbec otázky
postavení nezletilce v rodině a ve společnosti.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Pan poslanec Malý je s odpovedou spokojný?
Ďakujem. Prosím pán podpredseda.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Pokud mi dovolíte, s ohledem na průběh hlasování
a diskuse, celou sérii dotazů, týkajících
se postupu vlády ČSFR ve vztahu k Polské
republice a k otevření hranic, považujeme za
uzavřenou a 1. října zde bude podána
kompletní informace.
Budu pokračovat. Nevím, proč pan poslanec
Malina své vystoupení, ve kterém nám
věcně připomenul význam informatiky
pro fungování infrastruktury a celého státu,
nazval interpelací pana premiéra. Myslím,
že panu premiérovi se na to bude těžce
odpovídat, protože odpověď na to může
být jedině "ano, jsme si toho vědomi,
bez jednotné informatiky nemůže náš
stát fungovat a činíme vše pro to, aby
fungoval." Upřímně řečeno
ve lhůtě třicetidenní by asi odpověď
zněla stejně jako ve lhůtě jednodenní,
jde spíše o podnět nežli o interpelaci.
Obávám se, že i když samozřejmě
bude zpracována odpověď, že ani tak, v
tomto případě nešlo o interpelaci, že
by pan poslanec Malina, já osobně bych mu to navrhoval,
měl změnit svůj názor a označit
to spíše za podnět pro činnost vlády.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Pán poslanec Malina. Súhlasíte
prosím s takýmto hodnotěnim, alebo sa chcetě
k tomu vyjádriť? Prosím.
Poslanec SL. J. Suchánek: Protože poslanec Malina
zde není, pokusím se odpovědět za
něho, protože jsem na té interpelaci také
podepsán. Hlavním tématem tohoto dokumentu
nebylo upozornit na potřebu jednotného informačního
systému, ale to gró bylo v závěru,
kdy požaduje na vládě vytvoření
jakéhosi úřadu, výboru nebo komise,
která by toto zajišťovala.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Čili v tomto smysle trváte na tej interpelácii
ďalej? (Poslanec Suchánek: Ano.) Ďakujem pekně.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Nemá skutečně smysl, abych zde v tomto okamžiku
vyslovoval svůj názor. Pan poslanec Malina žádal
vytvoření vládního výboru pro
otázky informatiky, tzn. další ústřední
orgán státní správy na úrovni
federace. Po mém soudu není důležité,
jakou formou vláda zajistí, ale s jakým výsledkem
a jak zajistí ty úkoly v této oblasti. Ale
ponechme to tedy zákonné lhůtě.
Pan poslanec Pohanka zde prohlásil, že 13. 7. podal
interpelaci a dosud na ni nedostal odpověď. Já
jsem si dělal takovou soukromou inventuru a podle mých
údajů měly být vyřízeny
všechny interpelace, kromě jediné, a to byla
ta interpelace na pana ministra Langoše. Takže to budu
muset prověřit, to byla totiž interpelace,
která se týkala zemřelého ministra
Stračára ale možné, že to by byla
jedna z příčin, proč nedošlo
k odpovězení. Ale s ohledem na to, že ta interpelace
je dosti konkrétní, a ptá se na to, jak se
náš stát a naše vláda hodlá
chránit proti některým vývozům
do zahraničí, bych chtěl říci,
že je zpracován návrh zákona, ještě
právě ministrem Stračárem. Je to zákon
o regulaci oběhu zboží s cizinou, my jsme ten
zákon zatím zarazili a zatím nepředložili
ani do federální vlády, ani do FS, neboť
stejné ministerstvo předpokládá zpracování
ještě dalšího zákona o zahraničních
obchodních stycích v prosinci a podle mého
názoru je potřeba tyto dvě normy spojit do
jedné. Ještě v tomto roce předpokládáme
novou právní úpravu obchodních styků
se zahraničím právě z hlediska embarga.
Takže definitivní odpověď si dají
poslanci tohoto sboru sami, až budou o tomto zákonu
hlasovat. Budu tlumočit náměstkovi ministra
zahraničního obchodu, aby v dohodě s příslušnými
ministry národních vlád se snažil regulovat
zejména dovoz dřeva, jak se říká
"nastojato" a některých surovin. Musím
však říci, že podle některých
informací, které máme, s ohledem na
kalamity, které byly na jaře, zrovna u té
dřevní hmoty to byla jediná možnost
jak ji zachránit před naprostou zkázou prodejem
do zahraničí. Prostě u nás nejsou
ani kapacity ani možnosti na její zpracování.
Další dotaz byl dotaz pana poslance Černého,
týká se výlučně paní
ministryně Kořínkové, jedná
se o majetek Čs. strany lidové. Další
dotaz byl dotaz pana poslance Kloknera, který nejsem schopen
zodpovědět, protože se týkal nedostatku
uhlí a zásobovacích potíží
v okrese Trnava. Budu informovat pana ministra Dlouhého
a využívám ustanovení jednacího
řádu a ponechání lhůty pro
vládu 30. Dnů na odpověď.
Pan poslanec Grebeníček měl tři dotazy,
které se všechny týkaly jednání
s panem docentem Studýnkou. Na ty se pokusím
odpovědět.
Pokusím se zodpovědět na některé
dotazy. První dotaz byl v podstatě výzvou
k vládě, aby zajistila v televizi uspořádání
kulatého stolu k zemědělské problematice.
Tuto výzvu hned z tohoto místa přijímám,
ale byl bych nerad, kdyby si kdokoliv z přítomných
vysvětlil tento můj postoj tak, že ta beseda
skutečně bude, protože my neřídíme
žádné sdělovací prostředky
v této zemi. Tedy ani Čs. televizi. Můžeme
se pouze snažit v jakési kooperaci s vedením
Čs. Televize zajistit, aby její programová
náplň doznala změn.
Věřte mi, že nebylo vlastně jednoduché
dosáhnout ani toho, aby v Čs. Televizi měl
možnost předseda federální vlády
alespoň jednou týdně vystoupit na obrazovce
v době, kdy se tam předsedové jiných
národních vlád objevovali pravidelně,
v daleko větším rozsahu. Beru to jako
podnět, který se budeme snažit realizovat.
Jde o podnět, který se, podle mého soudu
dotýká celkového zaměření
televize, jakožto nejvýznamnějšího
sdělovacího prostředku. Zaměření
je pro nás jako občany naprosto nedůstojné.
To si všichni uvědomujeme.
Druhý dotaz pana poslance Grebeníčka jsem
již zčásti zodpověděl. Nemohu
odpovědět na tu část dotazu, zda je
pravda, že pan premiér Čalfa někde prohlásil,
že budeme odškodňovat odsunuté sudetoněmecké
spoluobyvatele. Nevím, co prohlásil pan premiér
Čalfa. Mohu říci, že na zásadách
restitučního zákona se pracovalo od jara.
Máme dokonce v záloze i paragrafované znění
restitučního zákona. Jde však o vážnou
problematiku, o které uvažujeme a zvažujeme i
možnost předložit ji veřejné diskusi,
neboť jde skutečně o závažné
otázky. V zásadě jsme toho názoru,
že restituce by se neměla vztahovat na období
před 25. únorem 1948.
Ta část vystoupení pana poslance Grebeníčka,
ve které se zmiňoval o panu Baťovi, nebo jakékoli
jiné požadavky - mohu říci, že
nikdy z žádného místa této ani
minulé vlády nebylo nic závazně někomu
přislíbeno. Ani nezávazně. Nikdy se
neuvažovalo o tom, že by se zpochybňovala legalita
zákonných aktů, nebo ostatních norem
přijatých před únorem 1948. Jedinou
výjimku (nechtěl bych tím vzbudit ve veřejnosti
příliš velkou bouři), ale v úvahu
připadají některé normy, týkající
se zemědělské půdy z roku 1947. Je
to možný předmět diskuse ohledně
restituce.
Poslední dotaz poslance Grebeníčka byl tentýž
jako dotaz pana poslance Pohanky. Mám připraven
zákon o kontrole a oběhu zboží ve styku
s cizinou, takže předpokládáme, že
bude vyřešen tento problém.
V podstatě zjišťuji, že už nemám
na co odpovídat. Poslanec Sochor se zde zmiňoval
o tom, že v Bohumíně se sejde dne 27. 9. schůzka.
Pokusím se přesvědčit pana ministra
Klause, aby se zúčastnil tohoto setkání.
Má tuto oblast na starosti.
Pan poslanec Muška měl interpelaci na místopředsedu
vlády, aby slovenská vláda dala kladné
stanovisko k žádosti i vytvoření federálního
orgánu samosprávy měst a obcí. To
je opět případ, kdy lze těžko
takovýto podnět nazvat interpelací. My, a
to je moje práce, beru to na sebe, není to starost
pana premiéra Čalfy - ve své náplni
mám styk s národními vládami, Federálním
shromážděním a ostatními státními
orgány. Mohu pouze požádat předsedu
slovenské vlády, aby projednali takový návrh,
už nikoliv v tom, jak ho mají projednat, s jakým
výsledkem. Je samozřejmé, že jakmile
obdržím stanoviska obou národních vlád,
předložím příslušné
návrhy federální vládě.
Vážná situace nastává v momentě,
kdy jsou stanoviska naprosto rozporná. Potom vidím
jediné řešení, snažit se přesvědčit
obě vlády, aby hledaly společnou cestu, neboť
by asi nebylo dobré, kdybychom vám předložili
dva různé zákony se stejným názvem.
Jeden ze slovenské vlády a jeden z české.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: V tejto súvislosti sa ešte prihlásil
pán poslanec Dostál.
Poslanec SL P. Dostál: V této souvislosti mi, pane
místopředsedo vlády, dovolte dotaz. Poněkud
jsem se vyděsil konstatováním, že vláda
neřídí Čs. televizi. Nejde mi nyní
o programové řízení, ale považujeme
televizi za vládní prostředek. Byli bychom
rádi, kdybychom měli pocit, že ji vláda
řídí, abychom se nedočkali třeba
toho, že uvidíme protivládní program...
(Potlesk.)
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Nechci dále zdržovat jednání. Navrhuji,
abychom se třeba setkali mimo. Federální
vláda skutečně nemůže ovlivňovat
program Čs. televize, ani se o to nemůže snažit.
Pokud jde o sdělovací prostředky, je situace
asi stejně vážná jako ve všech
ostatních oblastech v této zemi. Nejde o přenos
kompetencí z jedné vlády na druhou, jak si
to někteří účastníci
jednání představují. Po mém
soudu nelze v této komisi řešit, zda bude český
rozhlas, česká televize a slovenský rozhlas,
slovenská televize. Musíme provést tak kultivovanou
právní úpravu, aby sdělovací
prostředky měli stejné a jednotné
podmínky. Sdělovací prostředek si
může zřídit podle určitých
podmínek každý subjekt a tímto subjektem
musí být i federace, bude-li na to mít. Není
možné vyřadit jakýkoliv subjekt ze hry.
Předmětem jednání by tedy nemělo
být, kolik bude televizí, ale za jakých podmínek
mohou u nás sdělovací prostředky působit,
a co to je svoboda tisku.
Dnešní stav je takový, že vláda
respektuje v plném rozsahu všechny sdělovací
prostředky v této zemi v té míře,
že v žádném směru neovlivňuje
naplň jejich vysílání či působení.
Je nutné, že za velmi těžkých podmínek
se doporučuje to, aby získala prostor pro realizaci
nebo publikaci svých představ a záměrů.
To je samozřejmě otázka, kterou se budeme
zabývat. Zdůrazňuji, že nikdy cestou
nějakého nařizování, ale cestou
jednání.
Pan poslanec Bratinka zde nechal odhlasovat prohlášení
Federálního shromáždění,
se kterým jste vyslovili naprosto spontánní
souhlas. Já jej hned zítra předám
panu premiérovi. Děkuji vám za pozornost.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi pánu Dr. Rychetskému.
Pýtam sa, či chce reagovať pán podpredseda
Mikloško? Prosím.
Místopředseda vlády ČSFR J. Mikloško:
Bol som poverený predsedom vlády pánom Čalfom,
aby som odpovedal na štyri interpeiácie, ktoré
sa dotýkajú otázky poskytovania politického
azylu v ČSFR. (Jde o tlače 47, 57, 58 a 77).
(Předsedající: Pán podpredseda vlády,
doporučil by som, keď dovolíte, odpovede na
interpelácie máme ako zvláštny bod programu,
ktorý budeme prerokovávať v pondelok. Je zjavné,
že súčasťou týchto odpovedí
nie je táto odpoveď, o ktorej chcete informovat,.
Možno, že by bolo dobré, keby sme ju rozmnožili
pre všetkých poslancov a potom by sme ju prerokovali
pri všetkých ostatných odpovediach.)
Navrhujem teda povedať niekoľko slov na objasnenie interpelácie
štyroch poslancov na rôzne osoby. Týkali sa
premiéra Čalfu, mňa, pána Dienstbiera
a pána Langoša. Všetci jednotlivo sme zodpovedali
rôznym poslancom, avšak veľmi krátko, odvolávali
sme sa na to, že na všetky štyri interpelácie
bude jedna spoločná odpoveď, ktorá bude
tesne pred zasadnutím parlamentu vám daná.
Táto odpoveď je tu, nemusím ju tu, samozrejme,
prečítať. Dali sme ju v pondelok 17. 9. do
podateľne. Dostala sa do rúk len tým poslancom,
ktorí interpelovali. Žiadam, aby sa odpoveď rozmnožila
a dostala sa do materiálov pre všetkých poslancov.
Môžem snáď niekoľko slov na adresu
televízie. Federálne patrí oblast televízie
mne, rovnako tak ako rozhlas, film a ČTK. Komisia č.
9 z Trenčianskych Teplíc dnes o 10 hodine zasadala.
Bola snaha rozdeliť kompetencie medzi federál a republiky.
Konkrétne v televízii bol asi taký názor,
že bude česká televízia, slovenská
televízia, symetrická a nad tým bude buď
federálna televízia, ktorá bude podstatne
menšia, menej nákladnejšia i s výrobným
štábom. Zabezpečovala by Aktuality, správy.
Bude vyberať z týchto dvoch televízií
to najlepšie. Zároveň bude vyberať programy
i z ostatných iných teievízií. Dalej
bude zabezpečovať publicitu federálnej vlády
a Federálneho zhromaždenia. Bude sa snažiť
odstrániť určitú bariéru, ktorá
medzi Českou a Slovenskou republikou existuje.
Podotýkam, že komisia, ktorú mám na
starosti, dostala 45 neštátnych žiadostí
o vysielanie rozhlasové a 35 žiadostí vysielania
televízneho ako z domácich vysielačiek, tak
i zahraničné. Komisia už 2-krát zasadala.
Nemôžeme rozhodnúť skôr, než
vyjde zákon. Bude sa odvíjať na základe
rokovaní medzi komisiou č. 9 z Trenčianskych
Teplíc. Práce na tom všetkom intenzívne
pokračujú, pretože tlak verejnosti je veľký.
Dnes sme do ČTK dali zoznam všetkých 80 masmédií,
ktoré sa k nám hlásia a chcú do budúcnosti
vysielat,. Pridali sme ku každému malú charakteristiku
o tom, čo chcú vysieiat, a aké sú
ich ciele. Neviem, či nám to niekto vezme. To je
všetko.
Keď bude možnosť k azylom by som uviedol niekoľko
slov v pondelok.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Ešte sa hlási pán
poslanec Kulan.
Poslanec SN P. Kulan: Je to spíš technická
otázka na pana místopředsedu Mikloška.
Pane místopředsedo, neuvažuje se o tom, že
by se vysílání slovenské televize
rozšířilo v českých zemích
a zase naopak? Nemáte pocit, že by to bylo prospěšné
pro oba národy, aby o sobě trochu víc věděly?
Místopředseda vlády ČSFR J. Mikloško:
Diskusií bolo mnoho, ako s televíziou, s rozhlasom,
tak s tlačovou kanceláriou i filmom. Všade
boli problémy rovnaké - odstrániť asymetrický
model, urobiť symetrické dve národné
vysielania atď., a jedno federálne. Diskutuje sa,
či to bude federálny výrobný štáb,
alebo len grémium riaditeľov, ktoré bude rozhodovat
o programe. Náš zámer je asi takýto.
F1 bude celoplošný a sú 2 varianty: jedna je
to, čo ste povedali, že i národné budú
celoplošné, druhá varianta je, že národné
budú len národné. Federálny program
by mal vyberať tie najlepšie programy z národných
i z ostatných neštátnych. Tretí program
OK 3 je ďalšia možnost, federálneho vysielania.
Predpokladá sa, že bude prenajímaný
rôznam neštátnym a iným záujemcom
za poplatok. Je možnosť i kábelovej, družicovej
televízie. Máme i návrhy, že nám
niektoré štáty zo západu skabelizujú
celé územie dokonca zadarmo, že potom budú
vyberat, od koncesionárov poplatok. Predpokladáme
- na to už otázka nebola, ale poviem vám, že
komisia pre udeľovanie koncesií len urobí poradie
na základe rôznych kritérií a odovzdá
celú agendu komisii, ktorá bude daná zo zákona
a bude právnym subjektom, ktorý bude mať možnosť
urobit, priame právne dohody s jednotlivými žiadateľmi,
stanoviť financie, sledovať, či dodržujú
to, čo sa zaviazali. V prípade, že nedodržia,
učinia sankcie vči nim, tzn. môžu odobrať
licenciu. Ale o tom sa ešte diskutuje. Na federálnom
zákone, ktorý by mal existovat, ešte tohto
roku, sa intenzívne pracuje.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády Mikloškovi.
Pán poslanec Kulan, ste spokojný? (Ano.)
Slovo odovzdávam pani ministerke Kořínkovej.
Ministryně kontroly ČSFR K. Kořínková:
Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, budu velice stručná,
abych zachovala váš časový limit.
Nejdříve mi dovolte, abych se omluvila panu poslanci
Tomisovi, který zde přednesl v úvodu dotaz,
kdy dostane svou odpověď na námět, který
uvedl v souvislosti s projednáváním programového
prohlášení. Týkal se integračních
akcí v Sovětském svazu a naší
účasti na těchto akcích. Bohužel
se stalo, že jsme odpověď na tento dotaz poslali
prostřednictvím Úřadu předsednictva
vlády již 30. 8., materiál na Federální
shromáždění ale nedošel. Dnes jsem
předala kopii tohoto materiálu panu poslanci Tomisovi.
Ještě jednou se omlouvám. Příště
dohlédnu, aby materiál byl dodán přímo
příslušnému poslanci.