Máme vážné problémy nejenom s
turistickým kursem, který je, jak víte, naprosto
nepřijatelný, ale i s obchodními kursy ve
vzájemných vztazích.
Měl bych k vám tento návrh. Jménem
vlády se mohou zavázat, že 1. října
zde předneseme informaci o stavu všech jednání
a všech problémech. Nemohu zaručit, že
do 1. 10. též vláda definitivně rozhodne
o tom, zda se pohraniční styk uvolní zcela,
či nikoli. Do 1. října nemusí být
ukončena všechna potřebná jednání.
Rozhodně úplnou vyčerpávající
informaci o celé problematice a všech souvislostech,
včetně ekonomických dopadů, si myslím,
že vláda je schopna 1. října zde přednést.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu podpredsedovi vlády.
Hlási sa pán poslanec Tomis.
Poslanec SN V. Tomis: Vážení kolegové,
nechci zdržovat. Prosím však, aby byl jednoznačně
stanoven termín pro vyřízení interpelace
tak, aby jednání předcházelo tomu,
než bude otevřena hranice pro malý pohraniční
styk, abychom včas mohli zabránit všem těm
negativním jevům, o kterých zde byla řeč.
Chceme-li se vyvarovat stávek a jiným nepřístojnostem
v určitých oblastech, skutečně bych
chtěl, aby termín byl daleko před tím,
než tento malý pohraniční styk bude
povolen.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Vykryštalizovali sa tu pomerne
rozdielne stanoviská. Žiadame teda vládu, aby
k tomu zaujala svoje stanovisko. I k interpeiácii i k podnetom,
prípadne otázkám, ktoré tu odzneli
v termíne do 1.10. a tento termín nás kompetentný
predstaviteľ vlády informoval. O tomto návrhu
nechám hlasovať.
Myslím si, že je správne žiadať vládu
o skrátenie termínu, že nás bude informovať
o daľších krokoch 1. 10. a nie až za mesiac.
Prosím o hlasovanie najskôr poslancov Snemovne národov.
Kto je za skrátenie termínu do 1.10. 1990, nech
zdvihne ruku. (Hlasuje se.)
Ďakujem.
Kto je proti? Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? Ďakujem.
Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu (to preto, že pripomienky zazneli z obidvoch snemovní). Kto je za? (Hlasuje se.)
Ďakujem.
Kto je proti? Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania ? Ďakujem.
Federálne zhromaždenie odhlasovalo skrátenie
termínu do 1. 10. 1990. Prosím, pán podpredseda
vlády, aby sme dostali v tomto termmíe odpoveď
na interpelácie. Slovo má poslanec Muška. Pripraví
sa poslanec Piskoř.
Poslanec SN M. Muška: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, chcem využiť možnosť vystúpiť
v rámci interpelácií na podpredsedu vlády
v záležitosti týkajúcej sa budúcej
samosprávy miest a obcí. Svoj návrh predložím
zajtra písomne, vzhľadom na to, že informácie
a požiadavky som obdržal až dnes.
Dovolil by som si preto, len v krátkosti vás informovať
o predmete tejto interpelácie.
Verím, že budúce samosprávne orgány
budú zvolené tak, že v jednotlivých
funkciách poslancov obecných samospráv i
poslancov budú skutočne ľudia fundovaní
a erudovaní, ale budú mať určité
handicapy v tom, že v samospráve doteraz nemali možnosť
pracovať. Budú im chýbať praktické
i teoretické vedomosti a skúsenosti.
V súvislosti so združením miest a obcí
na Slovensku a Rada zväzu miest a obcí Čiech
a Moravy vstúpili do rokovaní a do kontaktu s orgauizáciou
JULA- Eurôpske spoločenstvo pre samosprávu
miest a obcí. Po príslušných rokovaniach
sme boli do tejto organizácie prijatí a v súlade
s programom JULA nám bola ponúknutá pomoc,
ktorá je ponúkaná v rámci rodiacich
sa demokracií viacerým štátom. Nám
však bola ponúknutá prednostne s tým,
že dotácia predstavuje 1,5 mil. (Toto by platilo 24
krajín združených v JULA.)
Tak ako sme doteraz svedkami rokovaní zahraničných
partnerov s nami, i v tomto prípade je podmienkou, že
do styku s JULA vstúpi jednotná organizácia.
Preto sa vytvorila asociácia miest a obcí s paritným
zložením českej a slovenskej strany. Túto
JULA akceptuje. Podmienkou však je formálny súhlas
federálnej vlády a súhlas obidvoch republikových
vlád.
K dnešnému dňu sme, bohužiaľ, konštatovali,
že taký súhlas je daný jen zo strany
českej vlády, zo strany slovenskej vlády
dochádza k určitým prieťahom, tento
návrh sa zatiaľ nepredložil a neprorokoval, tým
nebol ani daný súhlas federálnej vlády.
Chcel by som teda v tejto interpelácii poprosiť predsedu
federálnej vlády, aby získal stanovisko od
slovenskej vlády, a súčasne, aby sa to prerokovalo
vo federálnej vláde. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Muškovi. Chcel by som
pripomenúť, že pokiaľ máte pripravené
interpelácie písomne, nie je potrebné ich
tu čítat, a bude sa s nimi pracovat, ako je to obvyklé.
Veď ste mnohé interpelácie dostali i dnes na
stôl. V podstate ide o interpeiácie ústne.
Slovo má poslanec Piskoř a po jeho vystúpení
by som odporučil, aby sme prerušili našu rozpravu
v tomto bode programu s tým, že by sme dali ešte
slovo poslancovi Bratinkovi, potom jednotlivým členom
vlády, ktorí by mohli reagovat, na jednotlivé
otázky, prípadne interpelácie, aby sme stihli
termín, na ktorom sme sa dohodli, že skončíme
zhruba o 18.30 hod.
Prosím pána poslanca Richtera, Šormovou a Mlynárika,
ktorí sú písomne prihlásení,
aby svoje vystúpenie pripravili na pondelok, kedy budeme
pokračovať v prerokování tohoto bodu.
Poslanec SL J. Piskoř: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, budu stručný.
Vznáším interpelující dotaz na
generálního prokurátora ČSFR a následně
na generálního prokurátora České
republiky, a to v tématu kádrového obsazení
okresních prokuratur. Je zcela prokazatelné, že
v Severomoravském kraji došlo kromě jediné
výjimky, k obsazení míst okresních
prokurátorů členy či bývalými
členy KSČ. Schvalujeme zde zákonná
opatření, která mají fungovat jako
operativa zákonnosti. Přitom základní
operativa dohledu nad zákonem fungují - dá-li
se to tak nazvat - zvláštním způsobem.
Důvodem mé interpelace není protikomunistická
propaganda, ale mám obavu o osud trestních návrhů
podaných proti nomenklaturním bratrstvům,
se kterými je provázanost dnešních okresních
prokurátorů - alespoň v Severomoravském
kraji - velice lehce viditelná.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Piskořovi.
Pokiaľ súhlasíte, aby sme prerušili rozpravu
k tomuto bodu, prosím pána poslanca Bratinku.
Poslanec SN P. Bratinka: Vážený pane předsedající,
vážené sněmovny, dovolte, abych vám
přečetl návrh poslanců výborů
branných a bezpečnostních a výborů
zahraničních určený sněmovnám
Federálního shromáždění.
Poslanci branných a bezpečnostních výborů
a zahraničních výborů Sněmovny
lidu a Sněmovny národů Federálního
shromáždění ČSFR konstatovaly,
že jsme v současné době svědky
brutální agrese Irácké republiky proti
obyvatelstvu státu Kuvajt. Statisíce nevinných
lidí bylo donuceno opustit svá pracoviště
a domovy. Nedostatkem základních životních
potřeb v táborech soustředění
a na cestě v pouštích trpí ženy
a starší lidé. Světová demokratická
veřejnost v nebývalé jednotě odsuzuje
agresivní čin iráckého vedení.
Rada bezpečnosti OSN přijala řadu opatření.
V této souvislosti si poslanci připomínají
vlastní trpké dějinné zkušenosti,
kdy obyvatelstvo Československa se stalo obětí
podobné agrese v letech 1938 a 1968. Uvědomuji si,
jak je těžké být obětí
a jak neodkladně potřebná je mezinárodní
pomoc utečencům z oblasti anexe kuvajtského
území iráckým vojskem. Proto sněmovnám
navrhují přijmout toto usnesení:
Federální shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky
vyzývá vládu České a Slovenské
Federativní Republiky, aby
1. i nadále rozhodným způsobem podporovala
stanovisko Organizace spojených národů odsuzující
vojenskou agresi Iráku proti Kuvajtu;
2. konkrétními činy projevila solidaritu
našich národů s lidem Kuvajtu tím, že
mu poskytne účinnou humanitární pomoc
vysláním zdravotnického zařízení
a personálu do postižené oblasti a případně
poskytne i skupinu vojenských dobrovolníků
do mírového sboru Organizace spojených národů.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem i za váš prejav súhlasu.
Má niekto nejaké pripomienky k tomuto návrhu?
Chce sa k vyjadriť pán podpredseda vlády Rychetský,
pretože je to v podstate vláde?
Takže môžeme pristúpiť k hlasovaniu
o tomto návrhu uznesenia Snemovne sú uznášenia
schopné.
Bude hasovať Snemovňa národov. Prosím
poslancov Snemovne národov. Kto je za uvedený návrh
uznesenia? (Hlasuje se.) Ďakujem.
Kto je proti? (Nikto.) Nikto.
Kto sa zdržal hlasovania? (Dva.) Dvaja.
Teraz prosím poslancov Snemovne ľudu. Kto je za tento
návrh uznesenia. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Kto je proti? Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? Ďakujem.
Federálne zhromaždenie súhlasne v Snemovni
ľudu i Snemovni národov prijalo uznesenie, ktoré
navrhli výbory branné a bezpečnostné
a výbory zahraničné.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 39, SL
č. 71, SN č. 71)
Prosím, aby teraz páni podpredsedovia vlády,
prípadne pani ministerka reagovali na otázky, pripomienky,
event. interpelácie. Neviem, či to máte,
pán podpredseda, zoradené podľa mien, ale bol
by som rád, keby niektoré veci mohli event. vybaviť,
pretože v prípade, keď príslušný
poslanec bude súhlasiť s odpoveďou, by sme to
považovali za vybavené. Po odeznení časti
odpovede sa vždy spýtam.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážené Federální shromáždění,
budu se řídit slovy paní premiérky
Thatcherové, které z tohoto místa nedávno
přednesla, a budu velice stručný. Jednak
proto, že v řadě případů
využiji ustanovení § 63 jednacího řádu
a zajistím odpověď v zákonné
lhůtě, jednak proto, že z celé dlouhé
rozpravy bylo velmi málo interpelací, většinou
šlo spíše o podněty či dotazy.
První interpelace byla interpelace pana poslance Uhla,
která se týkala způsobu vyřízení
interpelace poslance Zemana ministrem Langošem. Považuji
interpelaci pana ing. Uhla za novou interpelaci, neboť zatímco
pan poslanec Zeman vyzýval ministra Langoše k tomu,
aby zajistil veškerou evidenci bývalých spolupracovníků
Státní bezpečnosti neporušenu, ing.
Uhl naopak vyzíval federální vládu
k tomu, aby přijala nějakou koncepci, jak bude s
touto sítí dál nakládat, a tuto koncepci
s vámi projednala, a aby to nebylo rozhodnutí ministerstva
vnitra, ale stanovisko federální vlády.
Z tohoto hlediska se s interpelací ing. Uhla zcela ztotožňuji,
vláda jistě do 30 dnů nějaký
návrh Federální shromáždění
předloží.
Po ing. Uhlovi promluvil pan poslanec Malý, který
měl jen dotazy. Pokusím se některé
z nich zodpovědět. První dotaz se v podstatě
týkal - pokud jsem tomu dobře rozuměl - skutečnosti,
že ještě v řadě výborů
Federálního shromáždění
se předložené osnovy zákonů připomínkují
v relativně širokém rozsahu, a že to zřejmě
ztěžuje práci zákonodárného
sboru. K tomu bych chtěl říci toto: Dosavadní
systém organizace legislativního procesu v naší
zemi není optimální. Je to systém
z minulosti, který byl velice formalizován, předpokládal
předem souhlas všech příslušných
míst, a proto si mohl dovolit i dlouhé lhůty
i velice složité připomínkové
řízení, které při tom není
účinné. Je pravda, že při zachování
tohoto systému se si s připomínkami z různých
míst, ať jsou to už odborové svazy nebo
jiné zájmové organizace nebo resorty, nakládá
značně macešsky. Připomínky,
které jsou věcné v tom smyslu, že připomínkové
místo si všimne hrubé chyby, ať již
gramatické či jiné, se akceptují.
Připomínka věcná za situace, která
u nás je, kdy je 187 připomínkových
míst ke každému návrhu normy, se posoudí
v uvozovkách demokratickým způsobem, jedno
místo ji připomínkovalo, 186 nikoli, má
se tedy za to, že to je připomínka, kterou
lze přehlédnout a demokraticky zamítnout.
Moje představa je, že je třeba organizovat
legislativní proces naprosto odlišně. Dokonce
se zdá, že se to začíná i dařit.
Nebude to jednoduché. Dnešní organizace legislativního
procesu na úrovni federace je důsledkem ústavního
zákona o federaci z roku 1968, který vytvořil
takovou soustavu že na úrovni federální
vlády neexistuje ministerstvo spravedlnosti. Je to dost
absurdní situace, neboť jednak vede k tomu, že
všechny normy - to znamená i velice zásadní
- se připravují resortně. Čili naprosto
nepřijatelný způsob zpracování
norem. Jednak to fakticky zhoršuje situaci možností
organizace legislativní práce, neboť zatímco
ministr spravedlnosti - stejně jako jakýkoli jiný
ministr - má fungující vybavený aparát,
místopředseda vlády, který má
na starosti legislativu a který funkcí místopředsedy
je jakoby zvýrazněn, má ve skutečnosti
pouze dvě sekretářky a dva řidiče
a musí prosit ať už ministry národních
vlád nebo federální vlády o to, aby
se zapojili do prací na legislativním procesu.
Předpokládáme vybudování legislativního
ústavu federální vlády. Nechceme ministerstvo.
Jde o to, aby se vytvořilo pracoviště, které
bude schopno přistupovat je k tvorbě právních
norem komplexně a ne resortně, ne z hlediska resortu,
který dnes je vlastně gestorem té které
normy.
Druhá zásadní změna, ke které
se má přikročit, se kterou musíme
čekat na to, až se Federální shromáždění
rozhoupe - mám-li to tak říci - a bude schopné
přijmout svůj vlastní jednací řád.
Odbourá stalinský systém projednávání
zásad zákonů, místo toho zavede systém
dvojího čtení zákonných norem.
Chceme především přikročit k
tomu, aby se výrazně odstranilo a zůžilo
připomínkové řízení,
a aby naopak zainteresovaná místa byla zapojena
do tvorby norem. Fakticky totiž v připomínkovém
řízení neuplatní především
postoje k filozofii a k věcnému zaměření
normy a připomínkují spíše otázku
středníků nebo jiných formalit. Předpokládám,
že bude nutno zajistit, aby každá zásadní
norma byla od počátku tvořena dosti komplikovaným
způsobem, tj. za účasti jednak všech
národních reprezentací- není prostě
možné normu tvořit jen na Slovensku, nebo jenom
v Čechách a pak doufat, že ji protlačíme
ve druhé republice, ale i za účasti všech
zainteresovaných, ať už odborných, politických
či zájmových skupin tak, aby norma již
v období tvorby byla jakýmsi výrazem základního
politického nebo odborného konsensu.
Nechci dále zdržovat se svými představami
o tom, jak by se měly zákony tvořit, na druhé
straně bych si dovolil utrousit poznámku, že
je pravda, že do tohoto sboru se dostala nekvalitní
norma a jenom vaší zásluhou odtud odcházela
lepší. Mám ovšem pocit, že byly i
situace opačné, že se sem dostala relativně
kvalitní norma a díky vašemu působení
odtud odcházela dosti zdeformovaná, ale to je pouze
na okraj.
Druhý dotaz pana poslance Malého se týkal
uvažované ceny Favorita. Musím zcela poctivě
říci, že o tom nevím nic, ale vím,
že nemůžeme spustit ekonomickou reformu, když
nebudeme mít základní normu, která
zajistí regulaci cen. Zákon o cenové regulaci
proto bude ještě v tomto roce FS předložen.
Tento zákon by tedy měl v zásadě stanovit,
kde smí stát regulovat ceny a také jakým
způsobem regulovat.
Třetí otázka se týká pana ministra
Millera z hlediska zvýšení částky
životního minima na tu částku 1 100,-
až 1 200,- Kčs. Já v podstatě jen mohu
mu tento dotaz tlumočit, já vím, že
se na tom pracuje, ale já nevím termín a
nemám ani představu jakou ministerstvo dnes sdílí.