Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Teraz táto komisia dostáva úplne iný charakter i iné poslanie než mala pôvodná komisia pre dohľad na vyšetrovanie. Viete, že vykonávam zatiaľ funkciu podpredsedu Federálneho zhromaždenia a predsedu jednoho výboru, a z toho dôvodu som tiež účasť na práci komisie odmietol, napriek tomu, že ma do nej niektorí kolegovia poslanci i z iných politických strán navrhovali. Povedal som, aby moja účasť bola zvážená. Keď sa o tom v predsedsedníctve hovorilo, padla zmienka, že študenti si neprajú (boli to práve študenti ktorí komisiu iniciovali), aby budúca komisia mala kontinuitu s komisiou predchádzajúcou. Oni sami do tejto komisie tiež žiadneho z predchádzajúcich študentov nedali, ani Václava Bartušku, ktorý o činnosti minulej komisie pekne písal, ani žiadnych ďaľších študentov, ktorí v komisii pracovali. Kontinuitu by som predstavoval len ja, pretože jedine ja som v parlamente z tých poslancov, ktorí v minulej komisii boli. To bol ďalší dôvod, pre ktorý som sa dodatočne takto rozhodol.

Tak to je, prosím, ešte treba na vysvetienie, aby, keď sa to tu začalo bolo jasné, aký je môj osobný postoj k tejto záležitosti. Inak som hlasoval, iste ste si všimli, tak, aby tá komisia bola kompletná, aby tam mala i zástupcu komunistickej strany z principiálnych dôvodov.

Ešte sa k tomuto chce niekto vyjadriť?Pán poslanec Blažek.

Poslanec SN A. Blažek: Kolegyně a kolegové, já bych chtěl zdůraznit, že jsme se rozhodovali o účasti komunistické strany při parlamentní práci mimořádné. Nerozhodovali jsme se o její činnosti při tvorbě zákonu nebo při podobné regulérní práci. Institut vyšetřovací komise je institutem mimořádným. Je výsledkem naší revoluce, a proto naše rozhodování mělo jisté oprávnění.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi. Chce sa ešte niekto k tomuto problému vyjadriť? Prosím, ešte technická poznámka.

Poslanec SN J. Vild: Já bych chtěl jenom upřesnit, proč tam nejsou ti studenti, kteří tam byli předtím, oni tam nechtějí být. To je důvod proč jsme je nenavrhovali do této komise.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Ja sa domnievam, že môžu prijať jednotlivé kluby politických strán odporučenie, ktoré tu vyjadril pán poslanec Černý a myslím, že týmto by sme mohli ten problém pre túto chvíľu uzavrieť. Chce sa k tomu ešte niekto vyjadriť? S technickou poznámkou, zdôrazňujem, ešte nediskutujeme k bodu programu, sa prihlásil pán poslanec Tomis.

Poslanec SN V. Tomis: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych tady vznesl jenom jednu připomínku, která se mi nelíbí. A sice to, že jsem vznesl otázku k výsledkům prověrky na integračních akcích Krivorožský těžebně upravárenský kombinát a Uralský plynárenský komplex, které byly v loňském roce a bylo tam promrháno téměř 5 miliard korun a požádal jsem paní ministryni kontroly, aby mne informovala, jak to bylo dovedeno do konce a jak bylo splněno usnesení vlády o najití odpovědných osob a vyvození důsledků. Doteď jsem nedostal odpověď. Podle § 65 mělo se tak stát do 30. dnů.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Toto má charakter normálneho vystúpenia v tomto bode programu, pretože takéto vystúpenia tu budú odoznievať, tak sme si vypočuli práve prvý a dovoľte mi, aby som pred tým, než budeme ďalej pokračovať vás informoval, že sem samozrejme, boli pozvaní členovia vlády, vrátame predsedu vlády. Pán predseda Čalfa a podpredseda Dientsbier sa ospravedlňujú, sú s pánom Delorsom, ktorý je u nás teraz na návšteve, pán minister Dlouhý je v Japonsku, pán Klaus v USA, pán Mill

er v Beneluxe, pán Mikloško je tu a pán minister Hoffmann sa tiež už dostavil, takže pri tejto príležitosti by som chcel privítat, členov vlády k tomuto bodu programu. Predsedu vlády zastupuje pán podpredseda Rychetský. Domnievam sa, že môžeme plnohodnotne pokračovať v programe. Takže opakujem znova, interpelácie, otázky a podnety sú týmto bodom nášho programu. Kto chce vystúpiť, nech sa prihlási, podľa možnosti písomne. Zatiaľ sú prihlásení 4 poslanci, a to pán poslanec Uhl, pán poslanec Malý, pani poslankyňa Němcová a pán poslanec Malina. Ešte poznámku, aby bolo jasné. Odpovede na interpelácie prerokovávame v ďalšom bode programu. Teraz sú na programe nové interpelácie, podnety atď. Teraz má slovo pán poslanec Uhl.

Poslanec SN P. Uhl: Pane předsedající, paní a pánové, považuji ústní odpověď ministra vnitra z 19. září t. r. na interpelaci poslance Miloše Zemana z 19. července t. r. o agenturní síti Státní bezpečnosti za nedostatečnou. V souvislosti s usnesením FS z 19. září t. r. ke zprávě ministra vnitra, který požaduje, aby ministr vnitra nechal zkompletovat evidenci agenturní sítě bývalých pracovníků a důvěrníků Státní bezpečnosti, uvádím, že tito lidé představují potencionální nebezpečí pro demokratický stát. O tom, zda svazky těchto bývalých pracovníků a důvěrníků o jejich evidenci mají být zachovány, o tom, zda a jak jich má být nadále užíváno a o tom, kdo má právo na informace o činnosti bývalých spolupracovníků a důvěrníků, o tom všem by neměl rozhodovat pan ministr vnitra sám, nýbrž celá vláda, což se ostatně při povolování lustrací souboru osob už děje. Vláda by však měla své stanovisko ke všem těmto problémům předložit FS k posouzení. Prosím aby předseda vlády chápal tuto mou poznámku jako interpelaci vlády.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem panu poslancovi Uhlovi. Pán podpredseda vlády sa potom vyjádrí naraz. Opakujem znovu, že odpovede na interpelácie, tak ak ich tu máme a ak ste ich dostali, budeme postupně prejrokúvať, tzn. že v prípadě nespokojenosti alebo nejakých korekcií atd. sa budete k tomu mocť

vyjádriť. Ale hovorím len o tých odpovediach, ktoré ste dostali v písomné forme a ktoré sú predmetom tohoto rokovania.

Slovo má poslanec Malý, pripraví sa poslankyňa Němcová.

Poslanec SL M. Malý: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych se zastavil u několika bodů. Nejprve bych se chtěl vyjádřit, protože máme bod nejen interpelace, ale i podněty, k práci administrativního aparátu této budovy. Dozvěděli jsme se nedávno, že některé tisky některých zákonů leží více jak týden v šuplících, včera jsme zaregistrovali absenci stenografů. Je nám známo, že aparát je naprosto maximálně zatížen, je nám známo, že spousta jeho pracovníků pracuje díky mnoha přesčasovým hodinám a je nám známo, že jejich práce není dostatečně finančně oceněna. Myslím si, že je na nás, abychom v této situaci zjednali nápravu, protože kdo jiný než my, by si měl udělat pořádek ve vlastním domě. A dávám otázku. My na tuto zoufalou situaci poukazujeme už osm měsíců a jsem nucen říci, že se nic konkrétního nezměnilo. Domnívám se, že bychom se měli zasadit o to, že pokud se tato situace radikálně do měsíce nezlepší, mělo by být vedení administrativního aparátu této budovy odvoláno. Já nevím, ale jestli k tomu nedojde - možná se vám to bude zdát směšné, ale navrhoval bych, abychom ustavili nezávislé svobodné odbory poslanců, zvolili stávkový výbor a vyhlásili stávkovou pohotovost.

Dovolte mi, abych se v tomto směru obrátil i na členy vlády. Stává se, že dostáváme tisky zákonů nebo návrhy zákonů, jejichž tisky jsou vypracovány v dubnu, předkládány jsou nám v září. Stalo se nám to na branně bezpečnostním výboru, když jsme k tisku zákona měli značné množství připomínek a bylo zřejmé, že jej vrátíme k přepracování, byli jsme navrhovatelem upozorněni, co všechno zdržíme, bylo nám řečeno, že navrhovatel naše připomínky zná, ale já se ptám, na čí straně byla chyba, zda-li na naší, či na straně vlády. Domnívám se, že v tomto případě byla chyba na straně vlády. A ptám se členů vlády, zda-li hodlají v této situaci něco zlepšit. Já myslím že máme opravdu vládu profesionálů a odborníků, ale nedá se to říci o aparátech jednotlivých ministerstev.

Domnívám se, že by právě páni ministři měli jako první uplatnit nově přijaté zákony a opatření na odvolání vedoucích řídících pracovníků.

Chtěl bych se zastavit u toho, co bylo nedávno řečeno v televizi, a to je uvažované zvýšení ceny lidového vozidla značky Favorit. Bylo řečeno, že se uvažuje o zvýšení ceny na 105 či dokonce 115 tis. Kčs. Ptám se, zda-li v případě, že je zvýšena poptávka, půjdeme cestou zvyšování cen jako v minulosti, či zda konečně začneme zvyšovat výrobu. Doporučoval bych vládě, aby v tomto konkrétním případě učinila taková opatření, aby stanovila výrobci maximální přípustnou cenu, která by v žádném případě nebyla zvyšována. Už tak je toto vozidlo předraženo.

Chtěl bych se obrátit na nepřítomného ministra sociálních věcí pana Millera. Předem chci říci, že i já si uvědomuji, že budeme mít takové sociální jistoty, na jaké si vytvoříme prostředky. Přesto chci položit, po uvedení několika čísel, dvě otázky. V sobotním deníku Práce byly uvedeny tyto údaje. V březnu t. r. doporučila komise expertů pro stanovení životního minima zvýšení částky na 1200 až 1400 Kčs. Tato částka by měla zajistit nejzákladnější životní potřeby. Hladina nejnižšího příjmu je v současné době asi 800 Kč. Z minimálního důchodu žije v současné době zhruba 300 tisíc lidí odkázaných na podporu národního výboru, u mladých lidí to bylo v roce 1988 cca 54 tis. domácností. Jako hranice bídy se ve světě udává 50 % z průměrného příjmu na jednu osobu. Hranice chudoby, tzv. sociální minimum je 56 % tohoto příjmu. 50 % je dávka k přežití, 6 % má zajistit aspoň něco navíc. U čtyřčlenné rodiny se dvěma dětmi je to částkou 1140 korun na jednu osobu. V roce 1988 pod touto hranicí tu žilo 1200 tisíc lidí, to znamená každé desáté dítě. Pod touto hranicí v roce 1987 u nás žilo 95 tisíc domácností, což 370 tisíc lidí, z toho 212 200 dětí.

Ptám se, kdy bude zvýšena částka životního minima s ohledem na růst cen, kdy bude podán návrh na zákonnění minimální mzdy, to je nejnižší mzdy pro nejméně kvalifikovaná povolání. Ptám se dále FMPSV zda uvažuje o novele zákona o adopci tak, aby byla odstraněna jeho tvrdost. Mám na mysli to, že zvláště adopci brání projevený zájem legitimních rodičů, za jehož provedení je prý považován i pozdrav z dovolené či jedna návštěva za rok.

Chtěl bych se krátce zastavit u novelizace zákona a střelivu. Odhlasovali jsme ho tady a neuvědomili jsme si, že jsme tím vlastně dali na získání krátké kulové zbraně právní nárok. Dochází k tomu, že bývalí straničtí funkcionáři z obavy o vlastní bezpečnost podávají žádosti o tuto střelnou zbraň. V současné době je prý asi 1500 kladně vyřízených žádostí bývalých příslušníků Státní bezpečnosti o soukromé detektivní kanceláře, ostrahu objektů, benzínových čerpadel, donášku peněz. Podají si žádost o zbraň, občanská komise jí neschválí, žádost je jim zamítnuta, ale soud rozhodne pochopitelně v jejich prospěch. Je to dost závažná situace, aby se složka, či jak ji mám nazvat, znovu ozbrojila. Apeluji na své kolegy, aby ustavili iniciativní skupinu poslanců, která urychleně ve spolupráci s legislativci ministerstva vnitra bude pracovat na novelizaci zákona o zbraních a střelivu.

Když už jsem u příslušníků Státní bezpečnosti, dovolím si kritiku, pro někoho možná ironickou poznámku. Včera jsem tady hovořil, Že i mezi námi jsou lidé, o nichž je všeobecně známo, že spolupracovali se Státní bezpečností a mají poslaneckou imunitu. Nemluvím o tom, kolik lidí, o kterých to není všeobecně známo, mezi námi je. Chci s povděkem kvitovat, že po mém vystoupení tito lidé z parlamentu odešli a já jen doufám, že to bude natrvalo.

Chtěl bych se zastavit u šetření VLK, kdy byly zveřejněny v tisku fotografie bývalých prominentů, společně s jejich jmény a adresami. Považuji to za trochu alibistický krok, bylo učiněno "a", ale ptám se, kde je "b", jak dlouho ještě tito lidé budou v poklidu svých vil dál užívat našmelených kont a my se na to budeme dívat? Jestliže nás někdo v tomto směru kritizuje z laxního přístupu k této věci tak právem, protože pokud neexistuje v současné době forma právního postihu, kdo jiný pro ni má vytvořit podmínky, než toto shromáždění.

V poslední věci se chci obrátit na pana ministra Vacka. Doufám, že je přítomen a moje otázky uslyší, případně je podám písmeně. Chci se ho zeptat, zda je znám počet zbraní, munice a vojenské techniky, jakou disponovaly do listopadu 1989 Lidové milice. Ptám se, zda byl mezi její výzbrojí i semtex, dále se chci zeptat, zdali tyto počty, pokud jsou známy, odpovídají počtům odevzdaných zbraní. Dále kdo rozhodl, že vojenský materiál převezme armáda, zda to byl bývalý ministr národní obrany, vlády, či rada národní obrany státu.

Ptám se, zda je pod kontrolou vojenský materiál CO, zda je o něm přehled a zda je zajištěno, aby nebyl zneužit. Ptám se, zda je pravda, že Lidové milice byly vyzbrojovány částečně zbraněmi bez jakékoli evidence a dokladů přímo z výrobních závodů, a zda je pravda, že ministerstvo obrany či ministerstvo vnitra v uplynulé době přímo obchodovalo se zahraničím, to znamená přímo prodávalo zbraně cizím státům.

Chci se zeptat pana ministra, zda opravdu nebyly zjištěny úmysly o provedení ozbrojeného převratu po listopadu 1989 a ptám se, zdali toto nebezpečí nehrozí i dnes. Jen pro srovnání chci říci pár čísel, ale nevím, zda jsou přesná. Údajně před listopadem 1989 Lidové milice disponovaly tímto potenciálem: automatické pistole 20 000 ks, semtex 13,5 t. Ptám se, na co měl tento materiál sloužit a kde je dnes? Ptám se pana ministra Vacka, pana ministra Langoše, předsedy vlády a bývalého šéfa KSČ pana Adamce. Myslím, že touto otázkou by se měla kromě jmenovaných zabývat i vyšetřovací komise událostí ze 17. listopadu, protože tyto údaje velmi úzce souvisí se 17. listopadem. Nechci tady malovat strašáka na zeď, ale domnívám se, že určitá reálná hrozba ozbrojené akce stále trvá.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Malému. Ak som tomu dobre rozumel, všetko to boli iba otázky, nebola to interpelácia. Vidím, že pán minister Vacek tu má svojho vedúceho kancelárie, v prípade, že sa dostaví, by na tú poslednú mohol event. reagovat, pretože už v minulosti podobná interpelácia tu odznela. Ostatné chápeme ako otázky, nebudeme ich evidovat, ako interpelácie. Neznamená to, že by jednotliví členovia vlády nemali v termíne stanovenom zákonom na ne reagovat,. Očakávame samozrejme priamu odpoveď poslancovi Malému. Pokiaľ ide o pripomienku, ktorá sa týkala práce parlamentu a vôbec činnosti kancelárie Federálneho zhromaždenia, asi ste informovaní o tom, že nedávno nastúpil nový vedúci kancelárie Federálneho zhromaždenia a celá táto záležitost, ako ju tu formuloval pán poslanec Malý, bude prerokovaná v Predsedníctve a bude daná pri najbližšej príležitosti odpoveď na spoločnom zasadnutí.

Slovo má pani poslankyňa Němcová, pripraví sa pán poslanec Malina.

Poslankyně SL D. Němcová: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, chci přednést interpelaci vládě České a Slovenské Federativní Republiky, která je určena k rukám jejího předsedy a kterou vznášejí za Sněmovnu Lidu poslanci Rudolf Battěk, Dana Branná, Jiří Dienstbier ml., Ivan Mynář, Dana Němcová, Jaromír Piskoř, Rút Šormová, Ivan Rynda a Soňa Tarhoviská a za Sněmovnu národů Stanisiav Devátý, Eleonóra Sándorová a Petr Uhl. Využíváme svého ústavního práva interpelovat vládu ČSFR podle článku 49 ústavního zákona o čs. federaci a podle § 62 odst. 1 a 2 a § 64 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění a předkládáme tuto interpelaci ve věci administrativních omezení cestovního styku občanů ČSFR a Polska. Tento styk je upraven dvěma právními předpisy: Úmluvou mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o pohraničním styku, která byla sjednána 4. 7. 1959 a vstoupila v platnost 12. 4. 1960. Tady je odkaz na vyhlášku ministra zahraničních věcí z 8. 6. 1960.

Druhým dokumentem je Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou PLR o usnadnění cestovního styku občanů obou států, která byla podepsána 20. 7. 1977 a vstoupila v platnost 20. 8. téhož roku. Rovněž je citována vyhláška ministra zahraničních věcí.

Dne 6. prosince 1981 zavedla vláda ČSSR pro čs. i polské občany cestující do druhého státu povinnost, prokázat se při přechodu čs.- polské hranice úředně či jinak oficiálně potvrzeným pozváním. Tímto jednostranným aktem porušila oba uvedené předpisy, zvláště článek 2 odst. 1 zmíněné dohody. Jednostranné a tím protiprávní praktické suspendování Úmluvy z roku 1959 a porušování Dohody z roku 1977 trvá dosud.

Polská strana čs. opatření z 6. 12. 1981 nikdy neuznala. Považujeme toto porušování mezinárodních závazků čs. státu za zvlášť nepřijatelné proto, že důvodem zavedení omezujícího opatření v prosinci 1981 byla snaha omezit kontakty občanů obou států a zabránit pronikání demokratických myšlenek z Polska do Československa. Byla to reakce na politickou situaci v tehdejším Polsku, na legální působení nezávislé a samosprávné odborové organizace Solidarita. Byl to strach vládnoucích kruhů v Československu ze Solidarity, z nezávislého občanského hnutí, z demokracie.

Daný stav, kdy československé orgány vyžadují pozvání, je však také v rozporu s mezinárodním právem. Podle závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z Helsinek z roku 1975 - cituji - "zúčastněné státy si kladou za cíl usnadňovat volnější pohyb a kontakty, individuální a kolektivní, soukromé i oficiální mezi osobami, institucemi a organizacemi zúčastněných států".

Státy se zde také zavázaly "postupně zjednodušovat a pružně vyřizovat formality pro vycestování a vstup". Tyto mezinárodní závazky byly dále prohloubeny závěrečným dokumentem Vídeňské následné schůzky z roku 1989 - viz bod 21 kapitoly Spolupráce v humanitárních a dalších oblastech tohoto dokumentu, a dokumentu kodaňského zasedání Konference o lidské dimenzi KEBS z 29. 6. 1990, k tomu se vztahuje bod 19 tohoto dokumentu.

Žádáme vládu, aby se vyjádřila k porušování mezinárodních závazků daných jak Úmluvou z roku 1959 a Dohodou z roku 1977, tak dokumenty z helsinského procesu KEBS. Vzhledem k ekonomickým a technickým problémům spojeným s úplným otevřením čs.-polské hranice, nežádáme okamžitě její úplné otevření. Požadujeme však urychlené vytváření podmínek směřujících ke svobodnému cestování mezi Polskem a Československem bez jakýchkoli omezení.

Z důvodů humanitárních však požadujeme okamžité umožnění malého pohraničního styku, které by podle našeho názoru nemělo mít negativní ekonomické důsledky. Vycházíme při tom z toho, že tento styk se uskutečňuje v jednotlivých obcích na malých pohraničních přechodech určených výhradně k tomuto styku, a to na propustky, přičemž je cestujícím zakázáno převážet jakékoliv zboží a peníze, a to pod sankcí odebrání této propustky.

Domníváme se, že k překonání předsudků panujících na obou stranách společné hranice je třeba vzájemného poznání našich národů upevňující naše sousedství a vedoucí ke vzájemně úctě a přátelství. K tomu bych chtěla ještě dodat, že jako poslankyně zvolená v Severomoravském kraji považuji za svou povinnost lépe informovat místní občany o tom, co vlastně obnáší malý pohraniční styk, protože představy o něm neodpovídají skutečnosti. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslankyni Němcovej. Paní poslankyňa odovzdáva túto interpeláciu písomne, takže ju dostanú všetci písomne. Slovo má poslanec Malina, pripraví sa poslanec Pohanka.

(Technická poznámka: Chtěl bych se zeptat navrhovatelů na dvě věci, a to zda se jedná o návrh laděný populisticky, či návrhu předcházela i seriózní ekonomická analýza, jaký dopad bude mít otevření hranice pro celé oblasti našeho národního hospodářství. Podotýkám, že z Ostravska sám pocházím a problematiku čs.-polských vztahů musíte posuzovat i z názorů voličů tam žijících. Ti celý problém vidí trochu jinak. Děkuji.)