(hlas z pléna: Jsem jedním z navrhovatelů,
mohu okamžitě odpovědět. Byla to seriózní
ekonomická zpráva jak z polské, tak české
strany. Celá záležitost je v pochodu a ministr
Klaus o ní dostatečně dobře informuje
na všech svých povolebních setkáních
na celé severní Moravě.)
Poslanec SN V. Tomis: Chtěl bych říci pár
slov z toho důvodu, že jsem konkrétně
z Českého Těšína. Celníci
jednoznačně prohlásili, že ani při
malém pohraničním styku nejsou schopni v
současné době, ani v nejbližší
době, zabezpečit kontrolu toho, co se vynáší
při malém pohraničním styku. To je
třeba si uvědomit.
Neviděl jsem ještě žádného
občana polské národnosti, aby přešel
naší hranici pouze s propustkou a ničím
jiným. Dobře to řekl na našich hospodářských
výborech pan ministr Klaus, že se musí připravit
nejprve ekonomické, technické, kursovní a
celní opatření, aby to mohlo být otevřeno.
Mohu říci jménem svých voličů
česky mluvících na Těšínsku,
že dokud nebudou zabezpečeny garance, aby kapacita
obchodu stačila v místech přilehlých
k hranici, není možné toto otevřít,
jinak to bude hrozba stávek. Jedna věc je právo,
druhá věc je ochrana ekonomiky a občanů
tam žijících.
Máme nárok na to, abychom si v obchodech koupili
všechno, bez front a nemuseli jezdit do Ostravy za nákupy.
Naše prodejny není možné zabezpečovat
- ani oblastní, ani krajský závod. Na plénu
v Karviné bylo jednoznačně řečeno,
že nemůžeme zvýšit zásobování
těmi potravinami, které vykupují Poláci.
Jestliže se Rakousko tomu brání a nemrzí
ho Helsinská konference a jiná mezinárodní
práva, myslím si, že i my musíme trvat
na tom, aby byli co nejdříve zabezpečeni
naši občané a potom, abychom přistupovali
k tomu, co chce menšina tohoto národa. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Hlási sa poslanec Suchánek.
Poslanec SL J. Suchánek: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
dovolte mi, abych se rovněž vyjádřil
k této otázce a odpověděl na zde pronesenou
interpelaci. Každý z nás nepochybně
chápe správnost i naléhavost tohoto roku,
tedy otevření čs.-polské hranice.
Jak zde již však jednoznačně zaznělo,
tato záležitost má dva aspekty. Obyvatele příhraničních
oblastí znepokojuje ekonomický aspekt tohoto roku.
Již před 14 dny iniciativní skupina poslanců
navštívila ministra financí pana Klause. Schůzky
se zůčastnil též generální
ředitel Ústřední celní správy
pan Hronovský a velmi podrobně byla tato problematika
projednávána. Jestliže se odhaduje, že
otevření našich hranic s Rakouskem a SRN bez
předchozí úpravy kursu nás stálo
8 - 9 mld. Kčs, těžko lze odhadnout, kolik
by nás stálo otevření severní
hranice bez předchozích příslušných
opatření, především bez tržního
stanovení kursu koruny vůči zlotému.
Je zajímavé, že právě tomuto
kroku, který naše ministerstvo financí prosazuje
a s nímž také předběžně
souhlasil pan Balcarovič, polská strana, která
se minulý týden účastnila jednání
(konkrétně vedoucí polské delegace
pan Janovský), se právě tomuto kroku z jakýchsi
důvodů bránila.
Proto ministr Klaus, který uznává potřebnost
otevření přinejmenším malého
pohraničního styku co nejdříve, navrhuje
takové řešení, kterému by se
dalo pouze přikývnout - aby v první fázi
byl malý pohraniční styk otevřen prakticky
okamžitě, ovšem v neděli, čímž
bude samozřejmě učiněno zadost turistickým
návštěvám a rovněž tak se
zabrání vykupování našich příhraničních
okresů. Minulý týden probíhala na
Broumovsku akce otevření hranic a ekonomický
výsledek je velmi problematický. Děkuji.
Předsedající předseda SN J. Stank:
To samozřejmě na interpelaci nic nemění.
Jde jen o to, že poslanci vyjadřují rozdílné
názory nebo stanoviska k této interpelaci. K technické
poznámce se přihlásila poslankyně
Branná.
Poslankyně SL D. Branná: Jako jedna z předkladatelů
této interpelace, považuji za nutné vystoupit
za účelem podání určitého
vysvětlení pro mé předřečníky.
Jakožto navrhovatelé absolutně souhlasíme
s tím, že je nutno stanovit tržní kurs
koruny. Souhlasíme s tím, (jak uváděl
kolega Piskoř) co nyní připravuje pan ministr
Klaus. Na druhé straně považujeme za nutné,
upozornit všechny zde, a zároveň i vládu
na to, že malý pohraniční styk je něco
jiného. Byl vytvořen proto, aby umožnil styk
především rodinám rozděleným
státní hranicí.
Musíme si uvědomit, že území
na úseku, o kterém se jedná bylo po první
světové válce rozděleno státní
hranicí mezi Polskem a Československem. Tím
byly rozděleny i rodiny, které právě
používaly propustky k malému pohraničnímu
styku.
Podle dohody, na kterou upozorňujeme v naší
interpelaci, je výrazně stanoveno, že účastníci
malého pohraničního styku nemají právo
vyměňovat peníze a nemají právo
přenášet jakékoli zboží
přes hranici. Z toho vyplývá, že pokud
by občan přenášel jakékoli zboží
nebo peníze, bylo by to nelegální a propustka
by mu měla být okamžitě zabavena. Z
toho vyplývá, že jakýkoliv ekonomický
dopad malého pohraničního styku by mohl být
dán pouze tím, že by bylo potřebné
vybavit pohraniční přechody. Pohraniční
přechody pro malý pohraniční styk
existují.
Jsou to přechody v malých obcích (jako např.
Jablůňkovsko, Ješná, Karviná)
jsou to přechody, které nejsou používány
pro běžný pasový styk. Chci ještě
dodat, že jako poslankyně zvolená na severní
Moravě, v oblasti pohraničí, souhlasím
s tím, že musíme chránit naše občany
před tím, aby obchody nebyly vykupovány.
Ještě jednou ovšem zdůrazňuji,
že malý pohraniční styk toto nezaviní.
Vykupování zaviní pašeráci nebo
spekulanti, či cizinci, kteří používají
území Československa k tranzitu, využívají
možnost přejet a vykupují u nás zboží.
Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Odporúčam ukončit, diskusiu
na túto tému, lebo je široko publikovaná
v oznamovacích prostriedkoch. Hlási sa poslankyňa
Sándorová.
Poslankyně SN E. Sándorová: Prihlásila
som sa ako jedna z tých, ktorí podpísali
túto interpeláciu. Žiadala by som pána
predsedajúceho, aby sme dodržali doterajšie parlamentné
zvyklosti a diskusia bola otvorená potom, čo dostaneme
odpoveď na túto interpeláciu.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Som rovnakého názoru. Nemôžeme
však zabránit, poslancom v zmysle rokovacieho poriadku,
aby sa k tejto problematike neprihlasovali s technickými
poznámkami. Nemôžem nedať im slovo. Pretože
ma upozorňuje poslanec Kakačka, že má
svoje diskusné vystúpenie tiež na túto
tému, prosím, aby sa ujal slova.
Poslanec SL J. Kakačka: Vážený pán
predsedajúci, vážené poslankyne, vážení
poslanci. Čo sa týka otvorenie hraníc, som
za. Minulý týždeň, keď som prišiel
zo zasadnutia hospodárskych výborov v noci domov
a mal som telefón: Jozef, ráno ideš do Bratislavy,
pretože situácia na Orave je neúnosná.
Čo sa týka zásobovania, chodia si k tebe
ľudia sťažovať domov. Chodia za predsedou
ONV. V obchode, než som išiel sem do Prahy, nebolo dostať
ani kilo cukru, ani kilo múky, žiadne cestoviny, žiadne
tuky, oleje a pod. Ešte predtým tri týždne
bol na rokovaní ONV na Orave, v Dolnom Kubíne vedúci,
kde sme si rozobrali všetky tieto veci. Urobil som to tak,
aby ma nedobehol. Znamená to, že som si prešiel
centrá Trstená, kde je priamo colnica, Námestovo,
Tvrdošín - najhustejšie osídlené
lokality tak, že každá vedúce predajne
mi ukázala štyri rozvozy dozadu, čo mala objednané
a čo dostala.
Výsledok bol nula. V jednej predajni dokonca pri ôsmich
rozvozoch nula určitého druhu tovaru. Včera
som dostal telegram, aby som dnes prišiel na Oravu, že
o 12 hodine tam bude rokovanie s ministrom obchodu pánom
Krenom a jeho námestníkom Dr. Kováčovským.
Neklamem vás, situácia na Orave je taká,
že v obchodoch nie je čo kúpiť. Otvorme
hranice - a máme tu štrajky a demonštrácie.
Upozorňujem na to. Ak sa budú hranice otvárať,
je treba dať regionálne výnimky a Orava nech
zostane zatiaľ zablokovaná, pokiaľ sa nezlepší
zásobovanie. (Potlesk.)
(Predsedajúci J. Stank: Nedostatok vyplýva z turistiky?).
Nedostatok vyplýva z turistiky už z toho hľadiska,
Že tadiaľ vedie hlavný tranzit na Maďarsko,
to znamená Krakow, Katowice, Trstená, celý
tento tranzit sa tiahne cez Oravu. Všetci Poliaci, ktorí
idú od Bratislavy, i s kamionmi, tu nakupujú. Druhou
vecou však je to, že zásobovanie celej Oravy
je nedostatočné.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Vážení kolegovia,
doporučujem, aby sme na túto tému diskutovali
v dobe, až sa vláda vyjadrí k interpelácii.
Tak je to podľa rokovacieho poriadku. Aby to bolo komplexné,
navrhujem, aby predsedníctvo vlády alebo Úrad
predsedníctva vlády dostal výpis z tejto
časti diskusie, ktorá sa týka problematiky
otvorenia hraníc s Poľskom, aby boli brané
do úvahy i názory poslancov, i keď sa to bezprostredne
netýka interpelácie.
Dávam slovo poslancovi Malinovi. Pripraví sa poslanec
Pohanka.
Poslanec SL Z. Malina: Pane předsedající,
dámy a pánové, problém, který
hodlám nastínit, je neméně závažný,
třebaže o něm není tolik známo.
Problematická je i forma, zda se jedná o podnět
či interpelaci. Skupina poslanců, která se
rozhodla tento podnět nebo interpelaci podat právě
jako interpelaci, tak učinila z důvodu důležitosti
tohoto problému.
Tuto interpelaci podávají za Sněmovnu lidu:
Zdeněk Malina, Miroslav Richter, Libor Kudláček,
Jaroslav Suchánek a Jozef Bakšay, za Sněmovnu
národů Jan Sokol.
S interpelací jsme se obrátili na předsedu
vlády: Využíváme svého ústavního
práva interpelovat členy vlády ČSFR
dle ustanovení § 49 ústavního zákona
č. 143/ 1968 Sb., a § 62 odst. 1 a 2 zákona
o jednacím řádu FS a obracíme se na
vás s touto interpelací:
Pro vyspělé státy je charakteristická
velice rozvinutá informační infrastruktura,
která kvalitativně mění výrobu,
služby, řídící a obecně
řečeno společenské procesy. Právem
se mluví o společnosti vyspělých států
jako o společnosti informatické. Převratné
změny ve společnosti, které byly podmíněny
rozvojem a aplikací techniky zpracování dat
a spojové techniky, mohou být bez nadsázky
přirovnány k průmyslové revoluci.
Náš přechod k tržní ekonomice je
podmíněn vytvořením odpovídající
informační infrastruktury. Bez vybudování
této sítě jsou myšlenky na návrat
mezi vyspělé státy pouhou iluzí.
Ve velmi omezeně míře a navíc nevyváženě
byly členěny pokusy o aplikaci informatiky u nás.
Nejprve byla kybernetika ideologicky odmítána jako
buržoazní pavěda. V době, kdy význam
informatiky byl všeobecně uznán nebylo v důsledku
celkového rozpadu socialistické společnosti
už na aplikaci moderní techniky sil a prostředků,
což rozpad ještě urychlilo.
Ke zděděným torzům informačních
systémů přibývají v současné
době nově projektované a instalované
systémy. Iniciativa, se kterou se orgány na nejrůznějších
úrovních snaží vyrovnat dluh minulosti,
se kterou jsou hledány a nalézány zahraniční
sponzoři, kteří v některých
případech pomáhají projekty financovat,
je jistě chvályhodná. Dochází
však k budování systémů, které
bude možno v budoucnu velmi špatně, pokud vůbec,
pro pojit. A otázka spojení je, jak bude ukázáno
dále, podstatná.
Za ideální stav v oblasti státní správy,
což je oblast s obrovskými nároky na množství
zpracovávaných informací, považujeme
jednotný informační systém státní
správy. Neznamená to nutně jediný
obrovský komplex, v naší představě
se spíše jedná o informační systémy
federální, republikové, resortní,
lokální atd., které mohou být řešeny
rozmanitými technickými prostředky dle možností
a požadavků svých hlavních uživatelů,
které ale musí splňovat určitě
normy, aby se jednalo o systémy v pravém slova smyslu
vzájemně propojitelné a výhledově
i propojené. Tento informační systém
se neomezuje na dosavadní představu státní
správy, ale musí v podstatě zahrnovat informační
systémy ve všech sférách společenských
aktivit státu. Důležité je, aby data
byla autentická, aby vstupovala do systému pouze
na úrovních, kde vznikají, tedy podle jejich
charakteru na úrovni obcí a měst, resortů
a republik nebo federace. Stejně důležité
je, aby data byla podle určitého klíče
přístupná všem uživatelům,
aby uživatelé nebyli postaveni před problém
nedostupnosti potřebné informace. Izolované
systémy, případně systémy,
kde autenticita dat není zaručena, by obsahovaly
samozřejmě méně informací,
případně informace, jejichž platnost
by mohla být úspěšně zpochybněna.
Důležitými problémy jsou otázky
ochrany dat před zničením a zneužitím
a také otázky komerční.
Pro možnost vybudování jednotného informačního
systému státní správy považujeme
za nutné, aby federální vláda okamžitě
ustavila vládní výbor, nebo jakousi koordinační
komisi pro informace, do jejíž kompetence by spadala
problematika informačního systému státní
správy a informačních systémů
obecně. Tento orgán by měl zabezpečit
pro vznik a provoz informačního systému určité
metodické řízení. Doporučujeme,
aby ve výboru pracovali i zástupci obou republikových
vlád, územně správních orgánů,
zástupci samosprávy a dalších rozhodujících
institucí zabývajících se zpracováním
informací v oblasti sociálně ekonomické.
Za vhodné pokládáme, aby obdobné výbory
či koordinační komise byly zřízeny
i u republikových vlád.
Návrh pracovní náplně vládního
výboru pro informace:
- činnost normotvorná - tvorba, spíše však volba norem pro budování informačních systémů, například normy pro národní abecedy, spojovací protokoly a strukturu dat atd.;
- činnost legislativní - předkládání návrhů zákonů, jejichž přijetí je nutné pro spolehlivý a bezpečný provoz systému, například zákony řešící ochranu dat, proti jejich zneužití a ztrátě;
- koordinační činnost v etapě budování informačního systému;
- dohled nad provozem informačního systému státní správy.
Při své činnosti by měl výbor
v hojné míře využívat formu zadávání
úloh externím nevládním organizacím
na základě konkursů, aby se minimalizoval
počet pracovníků, kteří se
budou muset problémem zabývat profesně (například
z Úřadu kanceláře předsednictva
vlády ČSFR). Činnost navrhovaného
výboru musí být podřízena dohledu
parlamentu, aby byla zaručena kontrola a znemožněno
zneužití dat.
Vzhledem k naléhavosti problému požadujeme,
aby se vláda problémem urychleně zabývala
a požadujeme, aby FS bylo o postupu prací průběžně
informováno.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Malinovi. Slovo má
poslanec Pohanka, připraví sa poslanec Černý.
Poslanec SL L. Pohanka: Pane předsedající,
vážené Federální shromáždění
vážení hosté, jsem bez náboženského
vyznání, ale uznávám význam
náboženství zejména v této době
u nás při morální výchově
lidí, zejména mládeže. Kaple, kostely,
nebo i kláštery jsou místa, v nichž a
z nichž se šíří láska k
bližnímu a celkové povznesení, umocněné
kulturními a uměleckými zážitky.
Kulturní bohatství v kaplích a kostelích
však soustavně stále více mizí,
patrně většinou do zahraničí.
Vede k tomu celkový stav společnosti, o kterém
byla včera řeč, a také uvolnění
pohraničního styku. Proto jsem už 13. července
podal interpelaci, v níž se dožaduji, aby tato
věc byla podrobena zkoumání z toho hlediska,
jakým způsobem a jaké bohatství takto
uniká a také proč. V této interpelaci
jsem se pokusil naznačit možnosti širších
opatření.
Nelze čekat, že ochranu těchto míst
a těchto předmětů starožitných
a uměleckých zastane dostatečně bezpečnost.
Já bych si chtěl postěžovat, je to vlastně
dnes první urgence, že jsem dosud nedostal žádnou
odpověď. Vzhledem k povaze a širší
potřebě nějakých opatření,
než které může zajistit pouze ministerstvo
vnitra, adresoval jsem tuto interpelaci federální
vládě. Zapadla, nevzbudila pozornost ani tisku,
ani církví, ani například Čs.
strany lidové, ačkoliv by to člověk
očekával. Myslím si, že jsem tady trochu
zasuploval. Současně tak plní svoji úlohu
také Občanské fórum, které
má mezi svými příznivci širokou
světonázorovou škálu, tedy také
lidi výrazně nábožensky cítící
a myslící. Takže se obracím na zástupce
vlády, aby přezkoumal, jestli ta interpelace neleží
u někoho, kdo byl požádán o vyjádření,
abychom se mohli nad tím někdy zamyslet.
Předsedající místopředseda FS. J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Pohankovi. Musím konštatovať že, keď vychádzam z jeho informácií, došlo tu k porušeniu k § 63 odst. 2 zákona o rokovaciom poriadku, v ktorej je interpelovanej povinnen odpovedať do 3 dní, písomně interpelujúcemi nebo ustně na schôdzi sněmovny. Tak prosím, aby z tohoto aspektu to bolo posúdené a bolo dané vysvetlenie predsedovi sněmovnie aj pánu poslancovi.
Slovo má pán poslanec Černý. Pripraví
sa pán poslanec Klokner.
Poslanec SL J. Černý: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi obrátit
se s krátkým dotazem na paní ministryni Kořínkovou.
Dnes jsme zde odhlasovali, nebo potvrdili zákonné
opatření předsednictva FS, kterým
se prodlužuje účinnost zákonného
opatření předsednictva FS o některých
opatřeních týkajících se majetku
politických stran. Já mám jenom krátký
dotaz. Vím, že probíhala kontrola majetku politických
stran a dalších organizací, kterých
se tato věc týká. Já bych prosil,
jestli by bylo možno informovat, zda ta potřeba tohoto
opatření trvá u všech stran, samozřejmě
konkrétně mě zajímá má
strana, to je Čs. strana lidová, protože je
známo všeobecně, že její majetek
je minimální, téměř nepatrný.
Čili bych prosil, jestli by tento dotaz mohl být
zodpovězen v zájmu finančního zabezpečení
této strany.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Černému, slovo
má pán poslanec Klokner a pripraví sa pán
poslanec Grebeníček.
Poslanec SN J. Klokner: Vážený pán predsedajúci,
kolegyne a kolegovia, chcel by som interpelovať zástupcov
našej vlády v jednej oblasti a potom by som chcel
predložiť aj jeden podnet. V posledných dvoch
týždňoch som dostal od zástupcov štátnej
správy v mojom okrese - ja pochádzam z okresu Trnava
- správu o nedostatku uhlia. Nie je zabezpečené
zásobovanie, napriek tomu, že sa zima blíži.
A uhlie nemajú v zmysle stanovených dodávok,
ktoré majú potvrdené ani 50%. Preto by som
chcel požiadať, aby príslušní vládni
ministri, ktorí majú uvedenú problematiku
v kompetencii, aby nám predložili, ako je zabezpečené
zásobovanie obyvateľstva a pokiaľ to nie je celorepublikový
problém, ale len problém okresu Trnava, prosím,
aby sa k tomu vyjadrili. Dozvedel som sa totiž, že uhlie
sa nedodáva preto, že baníci čakajú
na zvýšenie cien, takže zásoby majú,
ale nedodáva sa a potom, keď majú zase uhlie,
tak nedodávajú preto, že zase doprava, ČSD
im to nejakým spôsobom komplikuje. Bol by som rád,
keby sa vláda k tomuto problému vyjadrila.