Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Farkaš: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci, vážené
Federálne zhromaždenie, ako spoločný
spravodajca výborov Snemovne národov vám
predkladám vládny návrh zákona o rodičovskom
príspevku (tlač 59), ktorý prerokovali na
svojich schôdzach ústavnoprávny výbor
Českej národnej rady, ústavnoprávny
výbor Slovenskej národnej rady, rozpočtový
a kontrolný výbor Českej národnej
rady, výbor pre sociálnu politiku a zdravotníctvo
ČNR a cirkevný a humanitárny výbor
ČNR, sociálne a kultúrne výbory Snemovne
ľudu a Snemovne národov, výbory pre plán
a rozpočet Snemovne ľudu a Snemovne národov
a ústavnoprávne výbory Snemovne ľudu
a Snemovne národov.
Výbory po prerokovaní vyslovili súhlas s
vládnym návrhom tohto zákona. Súčasne
však uvedené výbory uplatnili k predloženému
návrhu zákona nasledujúce pripomienky:
V § 2 ods. 1 písm. b) výbory ČNR odporučili
poskytovať, rodičovský príspevok až
do doby, keď dieťa začne plniť povinnú
školskú dochádzku; tiež výbory
sociálne a kultúrne Snemovne ľudu a Snemovne
národov odporúčajú zmeniť dĺžku
doby nároku zo šiestich na sedem rokov.
S vyššie uvedenými pripomienkami sa výbory
stotožňujú a navrhujú vypustiť,
z ods. 1 písm. b) slová do "šiestich rokov"
a nahradiť ich slovami "do siedmich rokov".
Ďalšiu vecnú zmenu v § 2 ods. 1 písm.
b) odporučili výbory pre plán a rozpočet
SĽ a SN, aby sa ustanovenie tohto paragrafu vzťahovalo
na všetky invalidné deti, a nielen na deti dlhodobo
ťažko zdravotne postihnuté vyžadujúce
mimoriadnu starostlivosť zvlášť náročnú.
Výbory súhlasili s touto pripomienkou a odporúčajú
v tomto zmysle upraviť text § 2 ods. 1 písm.
b), a to za slová "vyžaduje mimoriadnu starostlivosť"
vložiť slová "alebo mimoriadnu starostlivosť".
Odporúčajú prijať i pripomienku ústavnoprávnych
výborov SN a SĽ, aby v § 2 ods. 2 sa na konci
vety doplnili slová "a dieťa je štátnym
občanom Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky".
V § 4 ods. 1 písm. a) odporučil ústavnoprávny
výbor Slovenskej národnej rady vypustiť čiastku
800 Kčs a nahradiť ju čiastkou 1600 Kčs.
Táto zmena nie je ústavnoprávnym výborom
SNR nijako zdôvodnená a narušila by zámer
a filozofiu tejto časti navrhovaného zákona.
Preto výbory nesúhlasia s touto pripomienkou a §
4 ods. 1 písm. a) odporúčajú ponechať
v pôvodnom znení.
V § 4 ods. 3 odporúčali výbory sociálne
a kultúrne SĽ a SN vypustiť slová "vysokých
škl". Ide o zmenu, ktorá by mala rozšíriť
okruh študujúcich, u ktorých sa považuje
podmienka osobnej celodennej starostlivosti za splnenú,
a to aj u žiakov stredných škôl a učilíšť.
Vecne sa s touto pripomienkou výbory stotožnili, ale
navrhli prijať novú, presnejšiu formuláciu.
V § 4 ods. 3 sa navrhuje vypustiť slová "študujúcich
vysokých škôl s výnimkou vojenských
škôl" a nahradiť ich slovami "žiakov
a študentov, ktorí sa sústavne pripravujú
na budúce povolanie štúdiom alebo predpisovaným
výcvikom (s výnimkou študentov vojenských
škôl a študentov škôl v zahraničí)".
V § 7 ods. 1 odporučil ústavnoprávny
výbor SNR vypustiť text tohto ustanovenia a nahradiť
ho novým ustanovením, ktoré znie: "Príspevok
je 1200 Kčs za každý kalendárny mesiac.
Na každé ďalšie dieťa do troch rokov
veku sa príspevok zvýši o 200 Kčs".
V nadväznosti na tento príspevok ústavnoprávny
výbor SNR žiada upraviť čiastky v §
7 ods. 2. Tirot pripomienky k § 7 odporučili zvážiť
i výbory ČNR. Vzhľadom na to, že tretinový
nárast príspevku a zvýšenie o 200 Kčs
na každé ďalšie dieťa by zvýšil
ročne náklady o cca 2 mld Kčs, je otázne,
či na takéto enormné zvýšenie
sú finančné prostriedky. Odvolávajúc
sa na tento finančný aspekt, dôvodovú
správu a znenie § 15 tieto zmeny v § 7 ústavnoprávne
výbory neodporúčajú.
Pre gramaticky čistejšiu formuláciu odporúčajú
ústavnoprávne výbory SĽ a SN:
V § 12 ods. 4 vypustiť slová "príslušným
platiteľom" a nahradiť slovami "príslušného
platiteľa".
V § 16 odporúčajú výbory ČNR
doplniť uvedené ustanovenie o nový odsek 3
a v ňom výslovne vyjadriť, že "o
nárokoch vzniknutých predo dňom účinnosti
tohto zákona sa rozhodne podľa predpisov platných
v dobe ich vzniku. S týmto odporúčaním
možno súhlasiť, je však opätovne nutná
presnejšia formulácia. Preto sa odporúča
toto znenie:
V § 16 ods. 2 - O nárokoch na materský príspevok,
ktoré vznikli predo dňom 1. októbra 1990,
a o ktorých nebolo do tohto dňa právoplatne
rozhodnuté, sa za dobu pred 1. októbrom 1990 rozhodne
podľa predpisov platných pred týmto dňom."
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu zpravodaji Farkašovi. Prosím, paní
poslankyni Čejkovou, aby přednesla svoji zpravodajskou
zprávu.
Společná zpravodajka výborů SL poslankyně
M. Čejková: Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
dovolte mi, abych se souhlasně vyjádřila
ke zpravodajské zprávě pana poslance Farkaše,
zpravodaje Sněmovny národů.
Tisk 59, to je vládní návrh zákona
o rodičovském příspěvku, projednaly
rovněž výbor sociální a kulturní,
ústavně právní a pro plán a
rozpočet Sněmovny lidu.
Závažným úkolem demokratického
společenství je hájit zájmy bezbranných,
postižených a sociálně slabých.
Zákon, který předkládáme ke
schválení, je z těch, které tuto záštitu
poskytují. V době očekávaných
ekonomických otřesů přichází
zákon, který zaručuje zejména mladým
začínajícím manželstvím
s malými dětmi základní sociální
jistotu.
Příspěvek 900,- Kčs pro matku nebo
otce, což je důležitá změna oproti
minulým zákonům, jestliže osobně
pečuje celodenně a řádně aspoň
o 1 dítě do tří let věku nebo
7 let věku, je-li dítě zdravotně postižené,
znamená vlastně zrovnoprávnění
rodičovské péče se zaměstnáním.
Jestliže bylo v pochybném chápaní emancipace
žen a při nezbytnosti výdělečné
činnosti muže i ženy dosaženo u nás
90 % zaměstnanosti žen ve věkových skupinách
25 až 55 let, čímž jsme se dostali k nejvyšší
zaměstnanosti žen v Evropě se všemi neblahými
důsledky, přináší tento zákon
možnost vrátit rodině její pravý
skutečnou péči o děti postavit z prostého
materiálního zajištění na skutečnou
péči po všech stránkách harmonického
rozvoje dítěte. To pak přináší
prospěch dětem i rodičům.
Předpokládá se i zlepšení zdravotního
stavu dětí, měly by odpadnout stresové
situace, které zvláště my, ženy,
tak dobře známe, to stálé napětí,
aby dítě neonemocnělo a co tomu budou říkat
v práci.
Dalším důležitým přínosem
tohoto zákona je, že připouští
i možnost výdělečné činnosti
při zachování nároku na rodičovský
příspěvek. Jak bylo řečeno,
předpokládá se možnost pracovat dvě
hodiny denně a výdělek nemá přesáhnout
800, - Kčs měsíčně.
Tato nová možnost znamená jednak další
finanční zabezpečení, ale také
umožňuje ženám - protože se předpokládá,
že přece jen rodičovský příspěvek
budou více dostávat maminky - aby neztratily kontakt
se svou profesí, zaměstnáním, aby
se prostě mohly také realizovat. Důležité
je v tomto bodě, že péče o dítě
má být zajištěna jinou osobou, například
po návratu manžela z práce a pod.
Myslím, že po vyslechnutí pana ministra Millera
a pana poslance Farkaše i mé zprávy, není
třeba už dále vysvětlovat smysl a přínos
tohoto zákona. Závěrem chci říci,
že tento zákon je součástí celkové
sociální reformy, která se bude postupně
uskutečňovat ne pod tlakem reformy ekonomické,
ale jako samostatná aktivní sociální
politika hodná státu, který se hlásí
k demokratickým a humanitárním zásadám.
Jako zpravodajka výborů SL doporučuji Sněmovně
lidu vládní návrh zákona o rodičovském
příspěvku, to je tisk 59, včetně
společné zprávy, tisk 108 ke schválení.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji paní zpravodajce Čejkové za
zpravodajskou zprávu. Máme zde několik písemných
přihlášek do rozpravy. Přihlásili
se členové předsednictva, dávám
tedy slovo nejprve poslanci Václavu Bendovi.
Poslanec SL V. Benda: Vážené Federální
shromáždění, rád bych přednesl
dva svým rozsahem relativně drobné pozměňovací
návrhy. První se týká § 15 na
str. 8, tisku 59. Nejprve vysvětlení. Ve výborech
byla dlouhá diskuse o výši příspěvku.
Nakonec jsme uznali rozpočtové argumenty, které
zde dnes ostatně přednesl pan ministr a s výší
příspěvku jsme navrhli nehýbat. Nicméně
jsme chtěli ujištění, že bude příspěvek
valorizován podle vývoje inflace nebo mezd. Tady
v § 15 má navrhovatel ono zmocňovací
ustanovení, nicméně je tam jen zmocnění
pro vládu republiky, že může nařízením
zvýšit částku. Na náš požadavek
učinit to striktnějším bylo řečeno,
že se tato záležitost bude řešit
v rámci indexačního zákona pro všechny
dávky, daně atd. jednotně. To by bylo sice
legislativně čistší, ale známe
různé zákony, třeba zákon o
politických stranách, které jsou slibovány
už půl roku, že definitivně vyjdou a dosud
jsou ve hvězdách. Nemáme záruky, že
indexační zákon bude předložen
a schválen v dostatečně krátké
době, aby se opravdu promítly změny v peněžní
situaci.
Proto navrhuji, aby se v prvním řádku §
5 změnila slova "může..." na slova
"musí nařízení...".
Druhý pozměňovací návrh, který
jsem v předsednictvu nepodal písemně, protože
je vlastně výhradou proti doplňku, který
byl akceptován ve VÚP, se týká §
2. Jde o rozšíření, že se kromě
toho, že rodič a dítě mají trvalý
pobyt na území ČSFR požaduje "a
dítě je státním občanem ČSFR".
Byl jsem upozorněn, že už při projednávání
minulého analogického zákona s tím
vznikly potíže, že toto ustanovení je
ne-li v rozporu, tedy aspoň pochybné z hlediska
různých mezinárodních závazků
Československa a že vzniká situace, že
by dítě bylo donucováno k přijetí
čs. státního občanství, že
tady jsou mnohá smíšená manželství,
kdy si třeba matka drží své původní
státní občanství a tímto by
na ni byl vykonáván nepřípustný
nátlak, aby dítě přijalo státní
občanství československé. Ostatně
i sporné případy lze vyřešit
podle prvního ustanovení, neboť povolení
k trvalému pobytu stejně udělují státní
orgány a nejsou povinny ho udělit občanům,
kteří nejsou čs. státními občany.
Z toho důvodu se mi jeví dodatek o čs. státním
občanství nadbytečný a navrhuji, aby
nebyl do znění zákona zařazen. To
je vše, mám tedy dva separátní pozměňovací
návrhy. Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Bendovi. Současně prosím
zpravodaje, aby si včas a jednoznačně poznamenali
text pozměňovacích návrhů,
abychom o nich mohli hlasovat. Ještě se přihlásil
člen předsednictva poslanec Šolc.
Poslanec SN J. Šolc: Pane předsedající,
dámy a pánové, přicházím
s drobným pozměňovacím návrhem,
který má ovšem svou závažnost.
Rád bych obrátil vaši pozornost k § 2
bod b), kde návrh výborů hranici 6 let doporučuje
změnit na 7 let. Původně je, tedy cituji
"do 7 let, jestliže jde o dítě, které
podle posudku a rozhodnutí příslušného
státního orgánu je dlouhodobě zdravotně
postižené". Dříve než předložím
problém vašemu uvážení bych rád
přiblížil tuto situaci vaší představě.
Postavení rodiče s dítětem takto postiženým
je velmi komplikované. Leckdy mají tito lidé
pocit, že společnost se o ně dostatečně
nestará. Jejich postavení je z hlediska materiálního
i mravně psychologického nesmírně
komplikované. Pozměňovací návrh
komise žádá hranici sedmi let, aby bylo umožněno
těmto rodičům se etablovat v rámci
povinné školní docházky v prvním
ročníku, což je velmi komplikované.
Vzhledem k tomu, ze právě tato vrstva dětí
se etabluje velmi těžko, uvádí se do
návyků velmi pozvolna, stává se často,
ze přicházejí na doporučení
lékaře ne v šesti letech, někdy v sedmi,
tzn. bývá tedy obvyklé zpoždění
o jeden rok. Můj návrh proto doporučuje,
abychom se právě těmto dětem, které
trpí těžším nebo těžkým
neduhem nezachovali nespravedlivě, aby návrh zněl
u tohoto bodu b) "do ukončení prvního
ročníku základní školy bez ohledu
na věk, jestliže jde o dítě, které
podle posudku ....atd". Děkuji vám.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji, dále je do rozpravy při- hlášena
poslankyně Šormová.
Poslankyně SL R. Šormová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, chtěla bych jménem svým a jménem poslance Sněmovny národů Pavla Dostála předložit tomuto shromáždění doplňující návrh k vládnímu návrhu zákona o mateřském příspěvku. Vede mne k tomu
podnět zaměstnanců Městského
národního výboru a územních
jeslí v Táboře, za kterým osobně
plně stojím, a který, myslím, není
jediný svého druhu. Dovolte mi nejprve krátké
zdůvodnění. Minulé pondělí
byl v územních jeslích v Táboře
místo jednoho oddělení otevřen denní
rehabilitační stacionář pro motoricky
postižené děti. Toto speciální
zařízení poskytuje motoricky postiženým
dětem předškolního věku odbornou
rehabilitační a léčebně výchovnou
péči, na které se kromě rodičů
a dětských sester podílí také
erudovaná rehabilitační sestra, dětský
neurolog a psycholog. Dětem s poruchami hybnosti se tak
nabízí po dlouhé době možnost
přijímat denně odbornou péči,
jejímž cílem je, vedle potřebné
resocializace postiženého dítěte, také
přímé zlepšení jeho zdravotního
stavu. Mnozí rodiče i odborná veřejnost
na zřízení podobných stacionářů
dlouhá léta čekali. Do podobného zařízení
umístí své zdravotně postižené
dítě zpravidla ti rodiče, kteří
ho nechtějí umístit do zařízení
ústavního typu, ale naopak mu chtějí
věnovat svou plnou péči, a to v součinnosti
s odborníky, aby tak dítěti, které
je postiženo umožnili maximální možný
rozvoj. Domnívám se, že je v zájmu motoricky
postižených dětí předškolního
věku a jejich rodičů, kteří
svou domácí péči chtějí
doplnit o pomoc odborných pracovníků v léčebně
výchovných zařízení denního
typu, aby jim to tento zákon umožnil s cílem
, aby pod termín obdobná zařízení
nemohl být zahrnován například právě
denní rehabilitační stacionář
v Táboře, ale ani potřebná podobná
zařízení, která nyní v naší
republice vznikají a zřejmě ještě
vznikat budou a zároveň s úmyslem, aby takovýchto
zařízení nemohlo být zneužíváno
k celodennímu odkládání dětí,
jak je známe často z běžného
typu předškolních zařízení,
předkládám vám tento doplňující
návrh. Doporučuji § 4 předkládaného
návrhu zákona doplnit o odstavec 4 tohoto znění:
"Obdobným zařízením ve smyslu
tohoto zákona se nerozumí speciální
zařízení denního typu, kam je umístěno
zdravotně postižené dítě v zájmu
zlepšení svého zdravotního stavu, a
to na dobu nezbytně nutnou pro léčebně
výchovnou a rehabilitační péči,
nejvíce však na čtyři hodiny denně."
Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji také paní poslankyni. (Tu textaci
máte k dispozici?) Do rozpravy se dále přihlásil
poslanec Balgavý. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec SL P. Balgavý: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, patrím k málo čs. štátnym
občanom, ktoré majú dieťa s trvalým
pobytom na území Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky, ktoré nie je štátnym občanom
tejto republiky. Preto chápem a plne podporujem stanovisko
pána poslanca Bendu, ktorý navrhuje vypustiť
ako pozmeňovací návrh textáciu "ak
dieťa je štátnym občanom ČSFR"
v spoločnej správe. Keďže vo vládnom
návrhu, tak ako ho predložila vláda, čítam
v dôvodovej správe, že v porovnaní s
doterajšou úpravou sa u detí nebude vyžadovať
čs. štátne občianstvo a keďže
pán minister súhlasil so spoločnou správou
tak, ako bola predložená spravodajcom, bol by som
rád, keby pán minister zodpovedal, aké vecné
argumenty ho presvedčili o tom, že v § 2 odsek
2 v textácii spoločnej správy je správny.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Balgavému a prosím paní
poslankyni Záležákovou, aby přednesla
svoji připomínku.
Poslankyně SL E. Záležáková:
Vážený pán predsedajúci, dámy
a páni. V našom sociálnom a kultúrnom
výbore som navrhovala zmeniť v § 7 odsek 1 "príspevok
činí 1 000,- Kčs mesačne na každý
kalendárny mesiac". Žiaľ, výbor neodsúhlasil
väčšinu hlasov, ale ja aj tak apelujem na vás
dámy a páni rodičia, lebo sa domnievam, že
900,- Kčs je málo. I tých 1 000.- je málo,
ale aspoň tých 1 000,- Kčs, by sme mali odsúhlasiť,
lebo za mnou chodia moji voliči, moje priateľky a
poznám ich problémy. Sú to ľudia, ktorí
majú veľmi malé zárobky. Ja to poznám,
pretože ja som nedávno tiež bola finančne
biedne. Uvedomme si, že my tu sedíme za pomerne veľké
platy, a tých 900,- Kčs, to je veľmi smiešne.
Zároveň tu mám pripomienku k § 2 odsek
2, čo sa týka toho občianstva. Mám
tu taký podklad od právnikov. Podmienkou nároku
na rodičovský príspevok je, že rodič
a dieťa majú trvalý pobyt na území
ČSFR. Vzhľadom to, že pojem trvalého pobytu
nie je v žiadnom právnom predpise presne vymedzený,
trvalý pobyt je pobytom v mieste stáleho bydliska
občana, tzn. spravidla v mieste, kde má rodinu,
rodičov alebo zamestnanie. Domnievam sa, že viazať
nárok na príspevok na § 3 odsek 3 zákon
135/I982 Zb., o hlásení a evidencii pobytu občanov
bez jeho presného vymedzenia je diskutabilné. V
praxi navrhnutá právna úprava bude zaiste
spôsobovať ťažkosti a to hlavne u cudzincov
a štátnych príslušníkov zdržujúcich
sa na území ČSFR. Zákon č.
68/69 Zb., o pobyte cudzincov na území ČSFR
a vykonávacia vyhláška k nemu, vyhláška
MV69/1969 Zb. totiž stanoví povinnosť, že
cudzinec sa smie zdržovať na území ČSFR
po uplynutí platnosti čs. víza a nemusí
byť cestovný doklad opatrený vízom a
ak nemá povolenie k pobytu, ktorého doba je časovo
obmedzená, môže byť predĺžená.
Súčasne sa však stanoví povinnosť
hlásiť sa k trvalému pobytu. Z hore uvedeného
vyplýva, že cudzinec, ktorý získa povolenie
k pobytu a to i na veľmi krátku dobu, sa musí
prihlásiť k trvalému pobytu a tým získava
pri splnení ďalších podmienok nárok
na rodičovský príspevok. Domnievam sa, že
takého riešenie právna úprava nezamýšľa.
Poviem vám aj taký svoj skromný názor.
Kedysi sme si hrali na líbivou politiku kadekomu kadečo
na úkor nás ostatných. A ja si myslím,
že keď tu príde kopec iných cudzincov,
máme tu problémy s Rumunmi, s Kurdami, tak my budeme
odčerpávať naše vlastné prostriedky,
ktoré by sme mohli dať našim deťom. Napríklad
mesačne tých 1 000,- Kčs. Potom sa hráme
na ľúbivú politiku pred svetom ak prijímame
iných, poskytujeme im to, čo patrí nám.
Uvedomujeme si - máme my na to? Nemáme. Našim
vlastným deťom aspoň tých sto korún
by sme mali odsúhlasiť. Ďakujem za pozornosť.