Druhá možnost je, že si na to můžeme
půjčit v zahraničí. Zdá se,
že tato možnost je v obecně širším
rozsahu pro tyto účely odmítána. Třetí
možnost navrhuje ve svém stanovisku skupina slovenských
hospodářských ministrů, která
říká, že téhož cíle
je možné dosáhnout transparentnějším
způsobem, tj. zvýšením daní.
Obávám se, že tento, ani žádný
jiný parlament, zejména v situaci našeho předpokládaného
ekonomického budoucího vývoje, nenajde odvahu
k rasantnímu zvýšení daní, nehledě
na to, že poměrům tržní ekonomiky
by spíše odpovídalo snižování
daňové zátěže. Kromě toho
placení daní nezakládá vztah ke konkrétnímu
účelu, je anonymní, a to je, stručně
řečeno, důvod, proč existuje skupina,
která doporučuje splácení, a to dlouhodobé
splácení zakoupených akcií. Ve scénáři
jsou mimochodem položeny dvě otázky. První,
jaký rozsah privatizace bude parlament doporučovat?
Za sebe bych odpověděl, co nejvyšší
a vzdal se iluzí o zachování státního
podniku. Chtěl bych opakovat to, co jsem říkal
už v dubnu při projednávání tohoto
zákona. Nejlepší zákon o státním
podniku je zákon o zrušení státního
podniku. Rozpory obou směrů však budou existovat
ve druhé otázce. Přijme-li se kupónová
metoda, jakou cenu za tyto kupóny vyžadovat. Zdarma,
jak se dokonce původně předpokládalo,
symbolickou, nebo relativně vysokou? Za sebe i za podobně
názorově smýšlející bych
zde chtěl odpovědět, že z důvodů
výše uvedených, co nejvyšší.
Dovolte mi, jako druhý a poslední citát opět
ocitovat informační zdroje, o nichž rovněž
nelze předpokládat, že by s ním druhá
strana nesouhlasila. Je to materiál skupiny expertů
ekonomické mise Světové banky z konce května
t. r. Tento materiál byl poslancům našich ekonomických
výborů rozdán. Mohl bych ho shrnout do tří
bodů. Autoři zde namítají proti kupónové
metodě. Za prvé, že privatizace nebude mobilizovat
zdroje pro veřejný sektor. Za druhé, systém
držení akcií asi přispěje k inflačním
tlakům, jakmile podíly budou rozdány, a tím
se rozšíří náhrada jiných
finančních aktiv, především úspor
a za třetí, že držitelé akcií
budou příliš rozdrobeni na to, aby mohli efektivně
kontrolovat řízení. Zpráva mimochodem
končí konstatováním, že existuje
alternativa, která by zároveň podněcovala
soukromé úspory a tato alternativa by mohla dovolovat
nakupování na úhradu za splátky v
průběhu několika let. To by dovolovalo prodávat
i jednotlivcům s malými, nebo vysloveně jen
pokladními rezervami. Nejde tedy o to dlouhodobým
úvěrovým prodejem omezit okruh akcionářů
pouze na ty, kdo si nahrabali v minulém režimu. Naopak,
některé expertízy ukazují, jak v rámci
následků kupónové privatizace může
dojít k praní špinavých peněz.
Jde současně o to, aby se tyto splátky hradily
nikoli z úspor, ale kapitalizací budoucích
důchodů. A abych k tomuto nejdůležitějšímu
bodu svoje vystoupení skončil - a tím už
se zvolna blížím k závěru celé
zpravodajské zprávy - uvedu ještě argument,
který rovněž vyplývá z tohoto
informačního zdroje, argument pro zaměstnanecké
akcie, které by rovněž mohly být prodávány
na úvěr. Právě u zaměstnanců,
zejména v drobných a středních podnicích,
by totiž bylo možné dosáhnout jejich plnějšího
sepětí s produktivitou jejich podniků, než
u ostatních drobných akcionářů,
což samozřejmě jejich podíl naprosto
nevylučuje. My ovšem tady současně říkáme
také to, aby při přípravě privatizačního
zákona byla zvážena časová následnost
jednotlivých postupů. Není dobré,
zamyslet se jenom nad vlastní představou a nebrat
v úvahu argumenty protivníka. Základní
dobrý argument pro kupónovou privatizaci je argument
rychlosti jejího postupu, riziko, že jiné standardní
privatizační techniky by trvaly neúnosně
dlouho. Tento argument je zapotřebí přijmout.
Existuje ovšem možnost zařadit kupónovou
privatizaci jako třetí fázi v krátkém
období, kde by zaměstnanci podniku a další
domácí subjekty měli předkupní
právo na akcie a podmínit objem kupónů
objemem předtím zakoupených akcií.
Tolik k této záležitosti a teď už
jenom velice stručně k bodům, kde vlastně
žádné podstatnější spory
neexistovaly.
Požadujeme, aby při realizaci scénáře
se udržoval intenzívní dialog vlády
s ekonomickými výbory parlamentu, a to i při
přípravě těch rozhodujících
kroků hospodářské politiky, které
nemají charakter zákonné úpravy. Vedly
nás k tomu některé úvahy o variantách
devalvace a o oceňování jejích důsledků.
Výbory pro plán a rozpočet se již předběžně
dohodly s panem místopředsedou vlády Valešem,
že bychom navrhovali účast zástupců
našich výborů, patrně místopředsedů,
na schůzích hospodářské rady
a domnívám se, že asi totéž učiní
výbory hospodářské, s tím,
že si uvědomujeme, že jsou opatření,
která nemají charakter zákonné úpravy.
Přitom je z některých důsledků
obviňován parlament, který by neměl
v tomto smyslu projednávat například pouze
obchodní smlouvy s Rwandou, Burundi a dalšími
zajímavými zeměmi, ale rovněž
diskutovat, konzultovat v tomto intenzivním dialogu například
základní otázky v oblasti devalvace. A samozřejmě
nejen to. Při uskutečňování
privatizačního procesu oslabit ingerenci odvětvových
ministerstev a zabezpečit společensky účelné
využití prostředků získaných
privatizací a vytvořit k tomu také institucionální
podmínky. V zásadě jde o reakci na návrh
vytvoření fondů národního jmění,
s tím - zde bych doplnil - že ústavněprávní
výbor zaujal poněkud razantnější
stanovisko, kde přímo doporučuje, cituji:
"Aby zakladatelská funkce odstátněných
subjektů byla přenesena z dosavadních odvětvových
ministerstev na zákonem zřízené samostatné
právní subjekty, které nejsou orgány
státní správy, ale jako samostatné
právnické osoby by podléhaly kontrole vlády,
zastupitelských sborů i široké veřejnosti".
Jako zastánce fondu národního jmění
bych toto samozřejmě uvítal, jako společný
zpravodaj jsem však povinen konstatovat, že v této
etapě, kdy ještě nejsou vyjasněny rozdílné
poměry na fond národního jmění,
bychom patrně považovali takový návrh
za předčasný a doporučujeme proto
návrh, který je uveden v usnesení.
Dále, a teď už jsem v podstatě téměř
vyčerpal základní doporučení
našeho výboru, si zde žádá dopracování
sociálních souvislostí ekonomické
reformy do uceleného systému ekonomické reformy
a v této souvislosti respektovat konkrétní
náměty. Budu číst pouze z toho důvodu,
i když jsem si vědom, že tím prodlužuji
vlastní zpravodajskou zprávu, usnesení těchto
výborů proto, že se domnívám,
že bychom neměli přistupovat tak, jako některé
jiné výbory k námětům výborů
ostatních, a že bychom s nimi měli plénum
seznámit a do zprávy je shrnout.
Pokud jde o výbory sociální a kulturní
- kromě souhlasu, který číst nebudu,
a kromě upozornění na nutnost dodržení
harmonogramu - podporují zejména vytvoření
nového jednotného systému sociálního
zabezpečení, vypracování nové
koncepce důchodového zabezpečení,
zavedení autonomního systému financování
sociálního zabezpečení odděleného
od státního rozpočtu, zpřehlednění
finančních toků a uvedené zavedení
systému valorizace jako ochrany důchodců,
mladých rodin, dětí, nemocných a pod.
před inflací. Podobně - aby to nebylo tak
podrobné - jsme zahrnuli i ekologické připomínky,
které doporučují postupně omezovat
dovoz výrobků a surovin obsahujících
toxické složky, výrazně preferovat technologie
bez nežádoucích vlivů na životní
prostředí, využívat zkušeností
ministerstva zdravotnictví při zjišťování
škodlivých složek životního prostředí,
trvat na prosazování ekologických požadavků
při schvalování ekonomických zákonů,
vytvořit dostatečný fond životního
prostředí na federální úrovni.
Dodal bych ještě, že ústavně právní
výbor se v podstatě připojil ke stanovisku
výborů sociálních a kulturních
s požadavkem ocenit sociální důsledky
ekonomické reformy a rozpracovat je do uceleného
systému souvislostí.
Na závěr bych chtěl konstatovat, že
přijetí scénáře skutečně
radikální ekonomické reformy znamená,
že tato reforma by nadále neměla zuřit
pouze na stránkách našich novin, jak se mnohdy
děje. Aby vstoupila do praxe, je zapotřebí,
aby představovala - jak v závěru doporučujeme
- systém návazných kroků, nikoli vytrhávání
dílčích zákonů z kontextu.
Jsme si přitom vědomi, že v některých
případech bude nutné respektovat období
adaptace, ovšem pouze tržně konformními
prostředky, takovým způsobem, abychom při
onom házení do hluboké a studené vody
minimalizovali počet utonulých.
S touto výhradou - a to není vlastně výhrada,
jako spíše závěrečná poznámka
- doporučuji Federálnímu shromáždění,
aby scénář ekonomické reformy, ve
smyslu našeho společného usnesení jednotlivých
výborů, přijalo. Děkuji vám
za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Zemanovi,
slovo má poslanec Bakšay.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
J. Bakšay: Vážený pán predseda,
predsedajúci, pani kolegyne, páni kolegovia, dámy
a páni. V duchu netradičného prístupu
k spravodajskej správe by som sa pokúsil pokračovať
aj ja. Keďže Pán Boh ma neobdaril takou jazykovou
výrečnosťou ako kolegu Zemana, pokúsim
sa o niečo stručnejšie prezentovať druhý
názorový prúd, ktorý sa vyskytol v
hospodárskych a rozpočtových výboroch,
a to je názorový prúd, ktorý zase
na druhej strane je zástancom kupónovej privatizácie,
teda aby som bol presnejší - metódy investičných
kupónov.
Úvodnú časť spravodajskej správy
citovať nemienim - nakoľko ju máte rozmnoženú
a pojednáva všeobecne o princípoch a dôsledkoch,
do ktorých sa dostala naša vláda pri riešení
súčasnej ekonomickej situácie.
Obrátim sa priamo k metóde privatizácie pomocou
investičných kupónov. Podľa môjho
názoru a názorov kolegov, ktorí zastávajú
obdobné riešenie, je táto metóda jedinou
možnou metódou, ktorá dokáže určitým
spôsobom zapojiť do podnikateľskej činnosti
široké vrstvy obyvateľstva. Vychádzame
z predpokladu, že naši obyvatelia, občania, nemali
možnosť v minulosti prísť k majetkovému
kapitálu. Pokiaľ by sme investičné kupóny
predávali, automaticky by sa touto metódou k týmto
kupónom nedostali bežní občania, dostali
by sa osoby, ktoré k majetkom prišli v minulom období.
Ktorí sú to občania, samozrejme, nie je potrebné
konštatovať.
Druhý základný problém, ktorý
nás podnecuje k tomu, aby sme boli zástancami metódy
investičných kupónov, je problematika morálna.
Náš štát po dlhé roky využíval
prácu pracovníkov, prácu občanov,
ale dával za to veľmi málo. V súčasnosti
je povinnosťou, aby aspoň niečo v podobe investičných
kupónov týmto obyvateľom vrátil. Samozrejme
nemyslíme si, že metódou investičných
kupónov sa naraz stane 15 miliónov Čechoslovákov
podnikateľmi. Ale ak sa z týchto ľudí
len malá vrstva stane úspešnou podnikateľskou
vrstvou, docielime to, o čom momentálne hovoríme.
V ostatných základných aspektoch ekonomickej
reformy zastávame totožný názor, ako
predniesol môj kolega pán Zeman.
Obrátil by som sa ešte stručne k problematike
sociálnej. Podľa môjho názoru sú
tu určité skupiny ľudí, ktorí
sa snažia sociálny program v rámci tejto hospodárskej
reformy pretraktovať ako problém základný.
Náš názor je ten, že základným
problémom nie je otázka sociálna. Základným
problémom je vytvoriť podmienky pre túto sociálnu
otázku a tie podmienky sa vytvoria jedine vtedy, ak sa
vytvoria zdroje pre financovanie sociálneho programu. Akákoľvek
iná cesta je cestou sociálnej demagógie.
(Potlesk.)
Je to v podstate asociálny program, ktorý je namierený
proti našim občanom - prečo asi, to si necháme
každý zvážiť vo vlastných
hlavách.
Podľa môjho názoru základný problém
celej ekonomickej reformy je vytvoriť dôsledné
konkurenčné prostredie, odstrániť monopoly,
podnietiť podnikateľskú aktivitu a tak, ako náš
pán premiér povedal vo svojom úvodnom prejave,
odstrániť tých, ktorí nášmu
procesu neprajú, alebo chcú žiť na podobných
piedestáloch ako žili v minulom období.
S tým súvisí aj rýchlosť ekonomickej
reformy. V podstate - dovoľte mi také malé
lekárske prirovnanie. Niektoré názory, ktoré
aj v našich výboroch prebehli, mi pripomínajú,
ako keby sme zápal slepého čreva chceli liečiť
acylpirínom a nie chirurgickým zákrokom.
(Potlesk.) Ak budeme ekonomiku liečiť pomalými
drobnými krokmi v štádiu, v akom sa nachádza,
je možné, že o pár rokov budeme v tej
istej situácii, ako je Sovietsky zväz, kde hrozí
v podstate absolútny výpredaj ekonomiky inému
kapitálu.
Systém, ktorý je načrtnutý v scenári
ekonomickej reformy, je systém ktorý je veľmi
dôkladne premyslený. Tu sa trošičku prikloním
k metaforám pána profesora Šilhana, ktoré
predniesol vo výbore. Tento scenár predstavuje určitý
námet pre divadelné predstavenie. Toto divadelné
predstavenie bude obnovením našej ekonomiky na svetovej
úrovni. K tomu scenáru máme režiséra.
Týmto režisérom je vláda. Táto
vláda je dobrým režisérom, hercami budú
všetci naši občania. Ja osobne som presvedčený,
že naši občania budú dobrými hercami.
Na záver tohto divadelného predstavenia nás
čaká - podľa môjho názoru - búrlivý
potlesk, pretože už aj my - a o to viac naše deti
- budú žiť v spokojnom, šťastnom a
blahobytnom spoločnom Československu. Ďakujem
za pozornosť. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Vážené
poslankyně, vážení poslanci, vyslechli
jsme dopoledne projev předsedy vlády k scénáři
ekonomické reformy. Obdrželi jste společnou
zprávu výborů a byl podán výklad
oběma zpravodaji. Ptám se ještě předsedů
ústavně právních výborů,
zda si přejí, než přistoupíme
k rozpravě, vyjádřit stanovisko ústavně
právních výborů, pokud nebylo zahrnuto
ve zprávě zpravodajů. (Nepřejí.)
Zahájíme tedy rozpravu. Do rozpravy jsou přihlášeni
čtyři poslanci Prosím, aby se další
poslanci hlásili do rozpravy. Jak vidím, jsou zde
nějaké technické poznámky. Poslanec
Macek.
Poslanec SN M. Macek: Chtěl bych poděkovat ve své
faktické poznámce kolegovi Zemanovi, že do
své zcela vyčerpávající ekonomické
přednášky zahrnul také sám část
toho, na čem se výbory usnesly. Dále bych
chtěl poděkovat Čs. televizi, že natočila
alespoň polovinu tohoto vystoupení... (Potlesk.)
Poslanec SN l. Němec: V podstatě zde kolega Macek
problém nastínil. Chtěl bych se jen zeptat
Čs. televize, zda zhasnutím světel... (Předsedající:
Pane poslanče, ale tady jsme na půdě Federálního
shromáždění. Televize zde nemá
co odpovídat na vaši poznámku...) v tom případě
se jedná o manipulaci s veřejným míněním.
(Potlesk.)
Poslanec SN J. Štern: Byl jsem se ihned zeptat, co se děje,
když začínala zhasínat světla,
protože mi přišlo nefér, aby bylo natočeno
vystoupení kolegy Zemana a nebylo natočeno vystoupení
poslance Bakšaye, zejména, když to zde bylo prezentováno
tak, že se jedná o dvě názorové
skupiny. Redaktorem Dumbrovským mi bylo vysvětleno,
že televize zaznamenala pouze vystupování a
projevy obou poslanců, ve zpravodajství to bude
podáno komentovaně - tzn., že nebude vysíláno
živě jejich vystoupení. V tomto smyslu bylo
podáno vysvětlení. Co si o tom máte
myslet, to už nechám na vás.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím, abychom se
soustředili na program jednání. Domnívám
se, ze problematika televize a jejího pořadu nemůže
být nyní předmětem jednání
této schůze.
Poslanec SL J. Jurečka: Přesto bych to chtěl
formulovat pregnantně. Domnívám se, že
pan poslanec Zeman překročil úlohu zpravodaje.
Dva dny jsme skutečně úporně jednali.
Je hloupost myslet si, že jsme byli vždy jednotní.
Snažili jsme se dospět k nějakému názoru,
který vyjadřuje i naše stanovisko, a dnes,
po tomto dvoudenním jednání, jsou vlastně
předkládána konfrontační stanoviska.
Naší snahou bylo vládě pomoci v těch
místech, kde se na nás o pomoc obrátila.
(Potlesk.)
Poslanec SN M. Zeman: Vážení kolegové,
řekl jsem to sice už jednou, ale rád zopakuji.
Stojím plně za tímto scénářem.
Plně podporuji společné usnesení,
na jehož formulaci jsem se podílel.
Pokud jde o text tohoto usnesení, celý jsem ho přečetl,
upozornil jsem pouze na to, že zde rovněž vedeme
jakousi předběžnou rozpravu o budoucích
zásadách ekonomických zákonů.
Doporučuji proto, není-li to někomu jasné,
plné přijetí tohoto scénáře,
plné přijetí tohoto usnesení, a myslím
si - na rozdíl od některých poslanců
- že vyjádření těchto názorových
rozdílů, které nám nebrání
k dojití ke společnému stanovisku, k němuž
jsme došli a kde se můžeme dokonce i vzájemně
inspirovat a obohatit, není neužitečné.
Pokud jde o televizi, nejsem jejím redaktorem ani pracovníkem.
A samozřejmě toho lituji, stejně tak jako
řečníci přede mnou.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Než začneme rozpravu,
prosím, aby se komise, která má připravit
návrh usnesení, po vystoupení pana ministra
Klause, odebrala do studovny a začala pracovat.
Slovo má pan ministr Klaus.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Nepřeji si
slovo jako ministr Klaus. Přeji si slovo jako poslanec
Klaus.
Jsem zcela a zásadně pobouřen vystoupením
poslance Zemana, jakým prezentuje výsledky dvoudenního
jednání v hospodářském výboru
a ve výboru pro plán a rozpočet. Nikdo nediskutujeme
o tom, nikdo se ho neptá na jeho vlastní názor
v tuto chvíli - zda je pro, nebo proti scénáři
ekonomické reformy. Já jsem tomu rozuměl
tak, že on byl pověřen, aby podal zprávu
o tom, na čem se tyto výbory dohodly. (Potlesk.)
Nedovedu si představit, že by měl jiný
úkol. Nedovedu si představit, že ho poslanci
pověřili, aby citoval z té či oné
určité dílčí zprávy
skupiny Světové banky či jakékoli
jiné instituce.
Považuji to za hrubé porušení zákona
o jednacím řádu Federálního
shromáždění. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Senjuk.
Poslanec SN R. Senjuk: Pouze jsem chtěl říci,
že jsem chtěl upozornit v průběhu vystoupení
poslance Zemana na irelevantnost jeho vystoupení, protože
jsem tuto zprávu nepovažoval za zprávu, která
by byla v rámci zpravodaje.
Chtěl bych se také zeptat, na jakém základě
mi místopředseda FS prof. Jičínský
neudělil slovo technické poznámky. Podle
jakého paragrafu jednacího řádu? Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nepovažoval jsem za
vhodné přerušovat vystoupení zpravodaje.
K jeho obsahu má samozřejmě kdokoli možnost
se v rozpravě jakkoli vyjádřit. Než
přistoupíme k vlastní rozpravě, prosím
členy pracovní komise, aby se odebrali do studovny
a začali pracovat. Slovo má poslanec Benda.
Poslanec SL V. Benda: Já naopak žádám,
aby na základě toho, co zde odeznělo kritického
vůči zpravodajské zprávě, bylo
komisi uloženo, aby setrvala v sále, sledovala průběh
rozpravy, a teprve potom začala pracovat na usnesení.
Tento postup mi připadá naprosto nevhodný...
(Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Je možný i tento
postup, ale jednání ze sálu se přenáší,
takže ho lze v knihovně sledovat. Je to však
záležitost komise. Přistoupíme k rozpravě.
Jako první se přihlásil poslanec Filip.
Poslanec SL V. Filip: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
když jsem si pozorně vyslechl vystoupení předsedy
federální vlády pana Mariána Čalfy,
musel jsem konstatovat plnou oprávněnost jeho slov
o tom, že od ledna letošního roku nefunguje starý
systém, ale ještě ani nefunguje systém
trhu. On ani fungovat nemůže. Jeho zavádění
totiž nutně vyžaduje určité přechodné
období. Toto přechodné období totiž
musí objektivně existovat. Pokud nebude, budou zaváděné
prvky trhu dále deformovat naši ekonomiku, takže
cíle jen těžko můžeme někdy
dosáhnout.
Nutnost radikální ekonomické reformy je totiž
také objektivní. Směřuje urychleně
k výkonnému tržnímu hospodářství
- to je k obnovení dynamiky našeho národního
hospodářství.
Komunistická strana Československa radikální
ekonomickou reformu tím spíše podporuje, protože
kriticky hodnotí vlastní odpovědnost za retardační
působení centrálně přídělového,
direktivního systému minulých desetiletí
tak, jak se zformoval v době studené války.