(Jednání opět zahájeno v 17.40 hodin.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nyní projednáme
Uvedené návrhy doporučuji projednat najednou.
Jsou k navrženému postupu připomínky?
(Ne.) Není tomu tak.
Za navrhovatele podá k návrhům výklad
místopředseda federální vlády
JUDr. Pavel Rychetský. Uděluji mu slovo.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Vážený pane předsedo, vážení hosté. Vládou ČSFR jsem byl pověřen přednést na dnešní společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění úvodní slovo k významné ústavně právní změně. Předkládáme vám ke schválení trojici zákonů:
- novelu ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
- návrh nového ústavního zákona
o změnách v soustavě federálních
ústředních orgánů státní
správy, v jejichž čele stojí člen
vlády ČSFR a - návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje dosavadní zákon
č. 194/1988 Sb.
Dovolte mi, vážené dámy a pánové,
zdůraznit skutečnost, že všechny tři
uvedené osnovy reprezentují významný
krok na společné cestě našich národů
a národností v položení nových
základů společného státu. Není
žádným tajemstvím, že vývoj
naší země po roce 1968 byl popřením
původních představ, záměrů
i aspirací o budování v pravdě demokratické
federace. Nezbytnost dovršení dvouletého mandátu
vašeho zákonodárného sboru jako ústavodárného
shromáždění zpracováním
a přijetím nové ústavy čs.
federace je nepochybná. Vláda vyslovuje v souladu
s názory státních reprezentací obou
republik přesvědčení, že s některými
kroky na cestě k položení základů
nové federace, respektujícími jak svébytnost
obou republik, tak principy československé vzájemnosti,
nelze otálet až do přijetí nových
ústav. Vyslovuje přesvědčení,
že naopak naší společnou povinností
je vykročit na cestě položení nových
demokratických základů státoprávního
uspořádání naší federace.
Prvním a určujícím motivem předložených
ústavních a státoprávních změn
je významné omezení výkonných
pravomocí federální vlády v oblasti
hospodářství a jejich přenesení
na vlády národní.
Druhým - po našem soudu neméně významným
motivem těchto změn - je vkročení
na cestě radikální ekonomické reformy,
na jejíž nezbytnosti jsme se již téměř
shodli. Vláda se vám již ostatně představila
v novém, podstatně redukovaném složení.
Předložené osnovy pak tento krok realizují
v ústavně právní i zákonné
oblasti. Do působnosti republik se z federální
úrovně přenáší celé
odvětví strojírenství, elektrotechniky,
těžby a zpracování rud a magnezitu,
jakož i veškerý výkon státní
správy v oblasti provozu na pozemních komunikacích.
V poslední zmíněné oblasti tedy zůstává
federaci pouze působnost k přijetí zákonné
úpravy k provozu na pozemních komunikacích.
Za zmínku v této souvislosti stojí, že
předložený návrh předpokládá
zakotvení ústavního institutu výjimečného
stavu, a to s ohledem na předpokládané nové
vymezení působnosti federace i národních
republik ve věcech vnitřního pořádku
a bezpečnosti. Zavedení tohoto institutu není
tudíž motivováno potřebou vyhlašování
výjimečného stavu, nýbrž skutečností,
aby v takové výjimečné situaci měla
federace právo řídit všechny bezpečnostní
ozbrojené sbory, které se jinak svěřují
v převážné míře do působnosti
obou republik.
Vážené dámy a pánové poslanci,
jaký mají zamýšlené změny
dopad v soustavě ústředních orgánů
státní správy federace? Především
dochází k maximálnímu potlačení
resortních přístupů a ke zrušení
celkem šesti ústředních orgánů
státní správy. Jde o Státní
plánovací komisi, Státní komisi pro
vědeckotechnický a investiční rozvoj,
federální ministerstvo paliv a energetiky, federální
ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky,
federální ministerstvo zemědělství
a výživy a Federální cenový úřad.
Působnost zrušených ústředních
orgánů se z části, odpovídající
novému vymezení kompetence mezi federací
a republikami, přenese na národní vlády,
zčásti se v nezbytném rozsahu přenese
na nově vznikající federální
ministerstva a zčásti zanikne v souladu se záměry
ekonomické reformy, která považuje řadu
ryze administrativních metod v řízení
ekonomiky nejen za zbytečnou, ale i škodlivou.
Navrhujeme tedy zrušení šesti resortů
federální vlády. Současně ovšem
navrhujeme zřízení pěti nových
ústředních orgánů státní
správy, v jejichž čele by měl stát
člen vlády. Půjde o federální
ministerstvo pro strategické plánování,
jehož název jste v této definitivní
podobě navrhli sami v průběhu projednávání
ve výborech, neboť původní název
federální ministerstvo pro národohospodářskou
strategii nebyl dostatečně výstižný.
Dále půjde o ministerstvo hospodářství,
Federální úřad pro hospodářskou
soutěž a Federální výbor pro
životní prostředí. Dosavadní
Výbor lidové kontroly ČSFR navrhujeme nahradit
federálním ministerstvem kontroly, které
současně dostává novou modifikovanou
náplň, výrazněji přibližující
našemu uvažovanému záměru postupného
převedení kontrolních funkcí pod pravomoc
zákonodárného sboru federace.
Jde o první etapu úprav, jejichž smyslem je
zejména uskutečnit zásadní kvalitativní
změnu v plánování a jeho pojetí
při důsledném upuštění
od jeho direktivnosti, posílit strategické plánování,
jehož úkolem je postihnout především
vývojové trendy, které svojí informační
kvalitou budou pomáhat ekonomickým subjektům
v potřebné orientaci v ekonomických vztazích,
zejména pak ve vytváření vnitrostátních
předpokladů pro zapojení do evropských
integračních procesů. Vytvořit předpoklady
pro vznik a rozvoj a ochranu hospodářské
soutěže a zabránit zneužívání
monopolního a dominantního postavení výrobců,
vytvářet předpoklady pro systematické
řešení ekologických problému
na úrovni federace a upravit kontrolní činnost
na úrovni federace.
V průběhu projednávání osnov
těchto ústavních a zákonných
změn ve výborech obou sněmoven vašeho
zákonodárného sboru jsme měli příležitost
ve značném rozsahu osvětlit zamýšlenou
náplň jednotlivých nově přizvaných
ústředních orgánů státní
správy. Přesto mi dovolte několik poznámek
k nejvíce diskutovaným institucím, které
zamýšlíme zřídit.
V kompetencích nově zřizovaného ministerstva
pro strategické plánování se promítá
kvalitativní změna v pojetí plánování,
spočívající především
ve zvýraznění jeho informativní a
indikativní funkce, bez direktivy pro ekonomickou sféru.
Tento návrh má ve shodě s novým pojetím
plánování společně s analogickými
ústředními orgány republik organizovat
a koordinovat celkový proces přípravy a tvorby
strategie, hospodářského a sociálního
rozvoje ČSFR, vypracovávat takový návrh
a předkládat jej federální vládě.
Půjde především o návrh koncepce
rozvoje hospodářského systému základních
směrů hospodářského a sociálního
rozvoje, včetně dlouhodobých záměrů
státní strukturální politiky, koncepcí
státní, vědní a vědeckotechnické
politiky, dlouhodobých koncepcí zapojení
ekonomiky našeho státu do světové ekonomiky
a pod.
Tyto koncepce mají dlouhodobý časový
horizont, který bude podkladem pro vypracování
a uskutečňování státní
politiky v jednotlivých oblastech.
Zásadní změna v řízení
národního hospodářství, spočívající
v orientaci na tržní ekonomiku a zrovnoprávnění
různých forem vlastnictví, vyžaduje
vytvořit jeden federální ústřední
orgán státní správy, který
se bude ve federaci ve stanoveném rozsahu zabývat
problematikou ekonomiky. Předpokládáme, že
právě federální ministerstvo hospodářství
bude plnit úlohu iniciátora a koordinátora
změn v československém národním
hospodářství, zejména při přípravě
variant státní strukturální politiky,
státní průmyslové i zemědělské
politiky, surovinové politiky a politiky energetického
hospodářství. Rozhodujícími
aktivitami tohoto ministerstva tedy bude zakladatelská
a podnikatelská činnost realizovaná ve státních
podnikatelských záměrech orientovaných
na strukturální přestavbu, decentralizaci
a demonopolizaci, ale též na naprosto nezbytnou privatizaci.
Pro podporu a ochranu hospodářské soutěže
v oblasti nedovoleného omezování a vylučování
soutěže je třeba zřídit Federální
úřad pro hospodářskou soutěž.
Jde o instituci, která je nedílnou součástí
institucionální zajištění hospodářství
ve všech vyspělých tržních ekonomikách.
Pro zajištění tohoto úřaduje
třeba jej vybavit potřebnými pravomocemi
v oblasti preventivní i represivní. V kompetenci
tohoto úřadu bude sledování vývoje
soutěže na trhu a pozitivní ovlivňování
této soutěže v souladu s připravovaným
zákonem v této oblasti. Federální
úřad pro hospodářskou soutěž
bude též vykonávat působnost týkající
se ochrany proti omezování nebo vylučování
soutěže, jestliže by taková činnost
vyvolala účinky na území celé
federace.
Zřízení Federálního výboru
pro životní prostředí na úrovni
federace považujeme za nezbytné vzhledem ke globálnímu
charakteru problematiky životního prostředí,
vzhledem k nezbytnosti cílevědomě zpracovávat
a prosazovat trendy celostátní ekologické
politiky a realizovat, nebo koordinovat v této oblasti
trend sílící mezinárodní spolupráce.
Zcela nezbytná je úzká pracovní součinnost
Federálního výboru pro životní
prostředí s ústředními orgány
republik pro životní prostředí i s dalšími
ústředními orgány jak na úrovni
federace, tak na úrovni republik a k jeho účinné
realizaci bude navrhovat řadu opatření v
oblasti financí, investic, informačního systému
včetně návrhů ekonomických
nástrojů k realizaci státní ekologické
politiky.
Chceme, aby výbor zabezpečoval rovněž
úkoly na úseku územního plánování
a stavebního řádu, které vyplývají
ze zvláštních předpisů, především
ze stavebního zákona. Tedy ze zákona, jehož
cílem je též zabezpečit ochranu a tvorbu
životního prostředí při výstavbě
investic federálního charakteru, zejména
jaderných elektráren.
V postavení federálního ministerstva financí
vyjadřujeme skutečnost, že se stává
ve stanoveném rozsahu i ústředním
orgánem státní správy ČSFR
pro oblast cen. Pro toto řešení jsou závažné
věcné důvody, jejichž organizační
vyjádření je i fakt, že navrhujeme zrušit
Federální cenový úřad. Je
zde totiž úzká souvislost mezi finanční
politikou a předpokládanou liberalizací cen,
která má široký dosah.
Vážené dámy a pánové,
jsem pověřen vám sdělit, že tato
nová organizace ústředních orgánů
státní správy si nevyžádá
zvýšené nároky na státní
rozpočet. Dojde k přerozdělení prostředků
a pracovníků ze zrušovaných ústředních
orgánů státní správy ČSFR
na nově zřízené. V této souvislosti
dojde k úsporám administrativního aparátu
i příslušných mzdových a jiných
prostředků. Tuto úsporu není možné
v současné době přesně vyjádřit.
Plně se však promítne v rozpočtových
výdajích federace na rok 1991.
Současně mi, vážené dámy
a pánové, dovolte, abych vás informoval o
významné dohodě předsedů všech
tří vlád, ke které došlo tento
týden 16. července. Podle této dohody bude
na úrovni všech tří vlád vytvořena
komise, složená z předsedů legislativních
řad, jejímž úkolem bude provést
rozbor možností dalších ústavních
změn směřujících k posílení
pravomocí národních republik a připravit
též návrh harmonogramu provádění
těchto změn. O prvních výsledcích
práce této komise chce federální vláda
informovat Federální shromáždění
již v září tohoto roku.
Co říci závěrem? Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně
a poslanci, končím své úvodní
expozé zdůrazněním toho, co již
bylo řečeno úvodem. Jde o významné
změny umožňující položení
nových základů demokratického právního
státu a osvobozené ekonomiky, které dostává
šance rozvíjet se směrem k prosperující
tržně orientované ekonomice. Navíc věřím,
že jde o první krok, za kterým budou následovat
i kroky další. Děkuji vám za pozornost,
s jakou jste mne vyslechli a přeji vám do následujícího
rokování nikoli pouze věcnost, ale i shodu
v základních přístupech, které
budou adekvátní naší společné
odpovědnosti v tomto okamžiku.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu místopředsedovi
vlády za jeho výklad. Návrhy zákonů
byly projednány v obou sněmovnách všemi
výbory, kromě výborů mandátových
a imunitních.
Prosím společného zpravodaje výborů
Sněmovny lidu poslance Janstu, aby za výbory Sněmovny
lidu přednesl společnou zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
M. Jansta: Vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, myslím, že po obsáhlém expozé
pana místopředsedy vlády není třeba,
abych tuto problematiku dále rozváděl. Bude
o ní hovořit také ještě zpravodaj
za výbory Sněmovny národů, a proto
bych šel rovnou ke konkrétním problémům.
Nejdříve k tisku 16 (ústavní zákon,
kterým se mění a doplňuje ústavní
zákon č. 143/1968 Sb.). Při projednávání
tohoto zákona byla ve výborech projednávána
především úprava čl. 17 písm.
d). t.j. otázka rozsahu přechodu z působnosti
z federace na republiky a dále otázka zařazení
nového ustanovení do čl. 77 odst. 1, které
se týká vyhlašování výjimečného
stavu na území ČSFR.
Pokud jde o první problematiku, nelze zvážit,
bez potřebného rozboru všech důsledků
a byly projednávány vládní návrhy,
proto se vycházelo z toho, že mezi vládou byla
otázka rozsahu působnosti dohodnuta, jak potvrdil
i zástupce navrhovatele.
K druhé problematice - jde o legislativní technická
ustanovení. Dává předpoklad pro přijetí
ústavního zákona o vyhlašování
výjimečného stavu. Proto ústavně
právní výbory tyto návrhy nepřijaly.
Byl přijat návrh tak, jak je uveden ve společné
zprávě (tisk 41).
K tisku 18. Návrh ústavního zákona
o změnách v soustavě federálních
ústředních orgánů státní
správy, v jejichž čele stojí člen
vlády ČSFR. Rovněž i tento návrh
byl projednán ve všech výborech SL a SN. Některé
výbory navrhly, aby název ministerstva pro hospodářskou
strategii byl změněn na ministerstvo pro strategické
plánování, které je výstižnější.
Při projednávání tohoto zákona
byl m.j. zvažován i návrh zřídit
federální ministerstvo kontroly.
Ústavně právní výbor, i přes
určitou nevyjasněnost, se přiklání
k tomu názoru, že pro toto přechodné
období je navrhované řešení nezbytné.
Některé výbory SNR dále doporučily
vypustit celý článek 6 předloženého
návrhu - t.j. článek týkající
se zřízení Federálního výboru
pro životní prostředí.
Výbory ústavně právní se domnívají,
že i na federální úrovni je nezbytné
zřídit ústřední orgán
státní správy pro oblast životního
prostředí a podporují původní
návrh. Výbory pro životní prostředí
SL a SN doporučily upravit tento článek tak,
aby bylo zároveň stanoveno, že členy
výborů jsou i členové - vedoucí
ústředních orgánů obou republik
pro oblast životního prostředí a hlavní
hygienici České republiky a Slovenské republiky.
Výbory ústavně právní došly
k závěru, že je nevhodné zákonem
předurčovat členům vlády republik
členství ve federálním orgánu
a tím by byly i určitým způsobem vázáni.
Jinak byly provedeny změny podle tisku 41 společné
zprávy.
Tisk 17. Vládní návrh zákona č.
94/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních
orgánů státní správy. Výbory
zahraniční pro plán a rozpočet, branné
a bezpečnostní SL a SN doporučily přeformovat
a doplnit navrhovaný text odst. 1 § 18 tak, aby připomínkujícím
místem byly i jiné zájmové organizace,
než pouze odborové orgány, aby se v nich projednávala
všechna závažná opatření,
týkající se nejenom občanů
jako zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů.
Výbory ústavné právní zaujaly
stanovisko, že pojem zájmové organizace náš
právní řád nezná. Jedná
se o doporučující ustanovení bez sankce.
Není navíc jasné, co je to závažné
opatření a ustanovení předkládané
v návrhu je obsahem tak široké, aby i další
organizace působící v rámci federace
měly možnost účastnit se tohoto projednávání.
Dále nebyl akceptován návrh ústavně
právního výboru SNR na doplnění
některých ustanovení předloženého
návrhu tak, aby před předložením
určitých materiálů vládě
ČSFR byly tyto materiály projednány ve vládách
republik. V návrhu zákona je zakotvena vzájemná
spolupráce a koordinace. Tento požadavek je uplatněn
již v předloženém návrhu. Výbory
pro plán a rozpočet navrhly změny v §
20 a požadují, aby v § 20 bylo doplnění
o bod f), který zní (cituji "Syntetizuje dílčí
strategické záměry do podoby komplexní
makrospolečenské strategie" a dále o
bod g), který zní "simuluje dlouhodobé
zprostředkované důsledky vládou navrhovaných
strategických opatření".
Ústavně právní výbory SL a
SN zaujaly k návrhu výboru pro plán a rozpočet
stanovisko, že návrh má spíše povahu
svou formou, obsahem i jazykovým vyjádřením
vědecké poučky než právního
ustanovení a navíc není použito českého
výrazu. Protože tento návrh byl projednáván
v pozdních večerních hodinách, a tudíž
nebyl přítomen zástupce z těchto výborů
navrhuji, z toho důvodu, že toto ustanovení
je specifické a příslušné těmto
výborům, aby jejich zástupce zde případně
zaujal stanovisko a věci vysvětlil.
Nezohlednění této připomínky
je asi důsledkem toho, že nebyla podepsána
společná zpráva (tisk 41) předsedou
výboru pro plán a rozpočet SN.
Dále - výbory pro životní prostředí
obou sněmoven doporučily v návrhu zákona
doplnit následující. Pro závažnost
této problematiky budu opět citovat. Jde o §
24 odst. 2 (cituji "Federální výbor
pro životní prostředí navrhuje v úzké
součinnosti s ústředními orgány
republik pro životní prostředí a s dalšími
ústředními orgány federace a republik
způsob realizace státní ekologické
politiky, zejména a/ navrhuje programy realizace státní
ekologické politiky včetně vybraných
staveb k ochraně životního prostředí,
převážně financovaných z rozpočtu
federace; b/ koordinuje v návaznosti na mezinárodní
dohody celostátní informační systém
o životním prostředí; c/ podněcuje
a podporuje řešení vybraných vědeckých
a technických problémů životního
prostředí: d/ navrhuje ekonomické nástroje
realizace státní ekologické politiky").