Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Po druhé - vyslovene len faktickú pripomienku. Ani z jedného výboru nedošli na ústavno právny výbor obdobné pozmeňovacie návrhy. Ja síce uznávam právo poslanca, aby predniesol svoje návrhy na tomto pléne, ale dávam na zváženie, aby sa z pléna nerobilo fórum, na ktorom budeme tak rozsiahle pripomienky prerokúvať, ktoré sú z hľadiska legislatívne-technického potrebné prerokovať. Ja si trúfam aspoň niekoľko dní. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Dospíšil.

Poslanec SL I. Dospíšil: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, projednáním a případným schválením návrhu ústavních zákonů, kterými se mění Ústava České a Slovenské Federativní republiky, ústavního zákona o československé federaci tisk 13, 16 a 18, projednáním a schválením návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů (tisk 17), odstartuje Federální shromáždění revoluční reformu státní správy. Té státní správy, která má být jedním z nejdůležitějších nástrojů při budování moderního demokratického státu s tržní ekonomikou, státu, který se chce otevřít světu, jak jsme nedávno schválili v programovém prohlášení federální vlády.

Z tohoto pohledu potřebuje náš stát takový systém státní správy, který na všech úrovních zajistí odborné, pohotové a účinné plnění tohoto úkolu. Tomu nesporně odpovídá první etapa navrhované změny ve složení ústředních orgánů státní správy na úrovni federace, obdobné institucionální změny už byly provedeny na úrovni republik, i když všichni cítíme, že vymezení vzájemných pravomocí republik a federace bylo, je a bude jablkem nesváru.

Dnešnímu jednání FS je předložen v rámci reformy státní správy návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100 /1960 Sb.,

Ústava ČSFR a ústavní zákon č. 143/ 1968 Sb., o čs. federaci, kterým se navrhuje zkrátit volební období národních výborů. Ve skutečnosti však, jak uvedla nedávno česká vláda, jde o historickou a revoluční reformu, která ruší stávající soustavu národních výborů. Jde tedy skutečně o zásadní změnu, která se dotkne všech úkolů státní správy, zasáhne širokou oblast hospodářství, bude mít vliv na všechna odvětví, která ovlivní infrastrukturu krajů, okresů, měst a obcí a dotkne se významným způsobem každodenního života občanů. Jde tedy o složitý a dlouhodobý proces, jenž nebude o nic jednodušší, dovoluji si říci, než ekonomická reforma. Nejsem přesvědčen tak docela o tom, že na odpovídající radikální řez a nalezení nejoptimálnější varianty máme v ČSFR vytvořeny potřebné předpoklady. Souhlasím s názorem, že pro přípravu a uskutečňování tak významné a rozsáhlé reformy je třeba víc času a musí být dán širší prostor k diskusi občanské iniciativy, odborníkům, politickým stranám a hnutím.

Za nezbytné považuji vyřešit ještě do komunálních voleb, o kterých snad není sporu, páteřní problémy samosprávy a státní správy, které by se přiblížily cílovým představám o státoprávním uspořádání, jež zakotví nové ústavy federace a obou republik a budou také odpovídat podmínkám vstupu ČSFR do Evropy. A to tak, aby za 2 roky nemuselo být opět přikročeno k rozsáhlé reformě státní správy. Za nezbytné proto považuji vyřešit ještě do komunálních voleb páteřní problémy samosprávy a státní správy.

1. V ekonomickém zabezpečení základních samosprávných funkcí přijetím zákona o finančním vypořádání obcí a měst, který by zajišťoval základní čtyř až pětiletou rozpočtovou stabilitu a nezbytnou existenční základnu jejich rozvoje, ročně upřesňovanou podílem obcí a měst na ekonomickém zisku.

2. V urychleném zpracování daňové soustavy, umožňujícím městům a obcím samostatné hospodářství i rozvoj s možností využití doplňkových daní či slev v souladu s potřebami měst a obcí. Zásady daňové politiky ve vztahu k obcím a městům předložit veřejnosti k diskusi ještě před komunálními volbami a uplatnit od roku 1991.

3. Zřízením soustavy ústavních a správních soudů zaručujících občanům ochranu před rozhodnutím státní správy a orgánů měst a obcím. Umožnit tak obcím a městům prostřednictvím ústavního soudu uplatnění jejich práv ve vztahu k zákonodárným orgánům a ústředním orgánům státní správy.

A v neposlední řadě pro potřebu efektivního řešení ekonomických, sociálních, právních a duchovních zájmů a potřeb občanů v ČSFR, do schválení nové ústavy zakotvit ústavním zákonem možnost vytvoření zemského či župního zřízení. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Soldát.

Poslanec SL M. Soldát: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, jsem ze severních Čech. Pan poslanec Tomis za moravskou stranu se dotkl toho, že severní Čechy dostávají peníze z Moravy. Nejsem zastáncem provincionalismu. Dále řekl poslanec Tomis, že Morava byla diskriminována.

Chci říci jenom jednu věc. Pokud se týká problémů diskriminace, myslím, že severní Čechy by toto mohly také uplatňovat. Chceme-li být jednotnou a pevnou federací, měli bychom toto skončit a hlasováním dát najevo, co si myslíme, protože víme, že nás čeká ještě mnoho práce při schvalování dalších zákonů. Zejména mám na mysli tisky 17 a 18.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Hruška.

Poslanec SN M. Hruška: Vážené Federální shromáždění, mám jenom faktickou připomínku. Patří vystoupení poslance z OF, mého kolegy, který zde citoval noviny Fórum, v nichž byla vylíčena pestrá minulost poslance Bárty. Dostalo se nám poučení, že každý z nás může být takto napaden. Proti tomuto výroku poslance Bárty protestuji a žádám ho, aby se mi omluvil, protože jinak to vypadá, že i já jsem míval v minulosti podobné plamenné projevy. Mne to urazilo.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: O slovo se hlásí poslanec Bárta.

Poslanec SL B. Bárta: Jestliže jsem toto řekl - téměř každý - neřekl jsem, že každý měl takové projevy. Měl jsem na mysli především zlovůli, která může být na škodu podstatě věci. Znovu opakuji, že celá věc je vytržena z kontextu doby a v té době šlo o to, argumenty samotné KSČ z minulosti argumentovat proti tehdejší přítomnosti. To mělo tuto funkci. Nic jiného. Já jsem samozřejmě netleskal těmto aktům, které se v průběhu první republiky ze strany komunistické strany vůči otázkám Moravy a Leninovi atd., děly. Prosil bych, aby toto nebylo zaměňováno. Od těchto věcí je krůček k demagogii, krůček k deformaci smyslu toho, co bylo řečeno, tedy v podstatě ke lži. Z tohoto hlediska si opravdu lze vymyslet na každého cokoli, i když je jasné, že prokazování je vždycky horší.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Ptám se poslanců a poslankyň, kdo chce ještě vystoupit k projednané problematice? Poslanec Brodský.

Poslanec SN P. Brodský: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, původně jsem nechtěl vystoupit, ale jsem také z Moravy, takže cítím povinnost připojit se ke kolegům Mackovi, Černému a Pohankovi. Zároveň bych chtěl nám všem připomenout slova pana prezidenta Václava Havla, která v těchto místech řekl, abychom odložili politickou řevnivost a stranickou disciplínu, jednali věcně, konkrétně a odpovědně.

Chci podpořit také to, co řekl poslanec Soldát, abychom, protože věc je natolik závažná, vyjádřili své rozhodnutí hlasováním. Sám podporuji předloženou změnu ústavního zákona tak, jak zde byla předložena po prodiskutování ve výborech.

Závěrem chci říci, že i Jihlava se těší na to, že bude mít svou samosprávu.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Tichý.

Poslanec SN B. Tichý: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, nebyl jsem tady bohužel po celou rozpravu a vyslechl jsem jen několik posledních příspěvků. Dovolte mi, abych k otázce, zda v této době a na tomto místě vznášet otázku po diskriminaci některých krajů našeho státu či nikoliv.

Možná, že si z vás někteří vzpomenou na moje první vystoupení tady.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Pane poslanče, nechci vás přerušovat, ale snad by bylo vhodné hovořit k návrhu změn ústavního zákona a ne obecně o diskriminaci, protože to není předmětem jednání. (Potlesk.)

Poslanec SN B. Tichý: Není-li to předmětem jednání, tak mi odpusťte, ale přesto mi dovolte jednu poznámku. Směšovat otázku po diskriminaci Moravy s tím, že severní Čechy jsou na tom také špatně, nezlobte se, to není jen špatná logika, to je něco jiného. Děkuji. (Potlesk.)

Poslanec SN J. Horník: Vážený pán predseda, vážený predsedajúci, čo sa týka našej federacie, je nám jasné, že všetci túto federáciu chceme. Chceme, aby táto fedáracia bola demokratická, že by sa v nej mohol každý jeden slobodne rozvíjať.

Čo sa týka Moravy, chcem povedať niekoľko poznámok. Tento problém moravskej samosprávy sa v našich dejinách objavuje už niekoľkokrát. V minulom storočí, keď sa na Slovensku formoval spisovný jazyk na čele s Ľudovítom Štúrom, na Morave bola skupina spisovateľov a českých mysliteľov, ktorý chceli uzákoniť jazyk moravský. Palacký, Šafařík a Dobrovský ako vynikajúce osobnosti presadili, že ostal jeden jazyk - český.

Keď som bol malý chlapec a chodil som do ľudovej školy, našu Československú republiku som si predstavoval takto: Praha a hlavné mesto v mojej pamäti utkveli ako Hradčany a chrám Sv. Víta, Brno bolo druhé také mesto, kde je dodnes katedrála. Sv. Petra a Pavla, v Bratislave to bol okyptený (?) Bratislavský hrad a Dóm Sv. Martina. Preto je našou úlohou, aby sme túto otázku rozriešili, ale je tu jedna veľmi zaujímava problematika. Samotní poslanci Moravy nie sú jednotní. Preto by oni mali vedieť, čo vlastne ako si to predstavujú. Inak, aby každý z nás mal právo, aby mestá a dediny boli samosprávne ako je to navrhnuté aj v zákone, budem podporovať. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Šedovič.

Poslanec SN J. Šedovič: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené dámy, vážení páni, z niekoľkých jednaní, ktorých som sa tu zúčastnil, by som chcel vyjadriť jeden svoj postreh. Žijeme pod centralisticko totalitnou ústavou. Sme tu na to, aby sme ju zmenili. Len tým sa môžeme oslobodiť. Ale akonáhle tu zaznie nejaký podnet, ktorý túto ústavu fakticky mení i dosť podstatne, tak sa mu oponuje tým, že porušuje ústavu. Sme tu na to, aby sme ju zmenili. Len tým sa môžeme oslobodiť. Ale akonáhle tu zaznie nejaký podnet, ktorý túto ústavu fakticky mení i dosť podstatne, tak sa mu oponuje tým, že porušuje ústavu. Mám dojem, či nepracujeme vlastne zo špatného konca.

V prvom rade myslím by sme si mali vyjasniť otázky kompetencie republík a to i v rámci Českej republiky, zemského zriadenia Moravy, potom by sme mali riešiť zákony iné. Takto sa mi zdá, že len obtiažne dospejem k záveru. Ďakujem. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Než sem pan poslanec dojde, poznamenal bych, že kdybychom volili tento postup, pokračovali bychom vlastně ve starém centralistickém uvažování. Je třeba skutečně vyjít od obcí.

Poslanec SL Z. Vysloužil: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, po vyslechnutí všech připomínek proti doplňujícímu návrhu pana poslance Bárty nabývám stále více dojmu, že ono citované usnesení Federálního shromáždění ze dne 18. května ve věci odsouzení zrušení Země moravskoslezské bylo odsouhlaseno - jak se v kuloárech hovoří - jen pro to, aby byli občané Moravy a Slezska uklidněni před volbami. (Potlesk.) Ptám se také, kde zůstaly sliby Moravanům a Slezanům z úst agitujících členů stran a hnutí, či osobních volebních programů některých moravských poslanců, zřejmě tak zvaných moravských.

Já budu hlasovat pro pozměňovací návrh ve smyslu pana docenty Bárty, neboť Země moravsko-slezská a její samospráva tady do 1. 1. 1990 byla. Ale nechme o tom také rozhodnout lid na Moravě a ve Slezsku, ne od zelených stolů. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Žáček; po něm poslanec Šamalík.

Poslanec SL L. Žáček: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, doporučuji, aby vláda České a Slovenské Federativní Republiky vyhlásila referendum k národnímu cítění moravského a slezského lidu, zda lid Moravy a Slezska touží a chce zřízení Země moravské a slezské. Věřím, že lid Moravy a Slezska rozhodne ve prospěch jejího zřízení. Děkuji. (Potlesk.)

Poslanec SN F. Šamalík: Dámy a pánové, poslouchám to jako Čech moravského původu a ztrácím jistotu v tom, co vlastně jsem a koho tady mám reprezentovat. Sám se domnívám, že smysl listopadových událostí byl v tom, abychom obnovili princip občanství a svobody a na tomto základě ustavili potom skutečně dokonalá kolektivní práva. Nechtěl bych zde vytvářet dojem, že moravská samospráva je něco, co je v rozporu.

Naopak, jsem stoupenec této moravské samosprávy. Co mne mrzí na představitele hnutí, kteří zde hovořili, je to, že vyhrožují nebo hrozí, že pokud nebudeme respektovat určité požadavky, Morava se bude nacionalizovat. Já tomu nevěřím. Nacionalizovat se nebude, ale věřím tomu, že se ji pokusí znacionalizovat lidé, kteří na tomto, řekl bych, separatistickém dědictví chtějí vytvářet určitá napětí. Chtěl bych zde říci, aniž bych se chtěl pouštět do historie, ale říkat o pražském centralismu jednoznačně, že je to negativní, na Moravě, která vlastně tím, že je česká a taková jaká je vděčí právě českému nebo pražskému centralismu, je svým způsobem něco, co nemůže přispět k dohodě.

Dále bych chtěl říci jednu věc. Mně se ten zákon, tak jak ho přijímáme, také nelíbí, neboť neřeší problém samosprávy vcelku. Je to vlastně něco, co nám má umožnit, abychom volby prováděli určitým způsobem a my chceme zároveň, abychom do voleb vytvořili celou ústavu. To jsou věci, které nesvědčí o tom, že postup moravských poslanců, kteří zde hovořili, je odpovědný.

Skutečně si myslím, že je nutno od určitých cílových požadavků ustoupit, že sám budu vést stoupence nebo moravské nespokojence k tomu, že věc moravské samosprávy je skutečně všeobecným zájmem. Neznám téměř nikoho, kdo by tomu bránil. Jestliže máme na mysli to, abychom v přechodném období, kdy se všechno zachvělo, fungovaly všechny instituce a orgány, tak samozřejmě nemůžeme vytvářet zároveň takové komplexy změn, které samy pro sebe nezvládneme.

Domníváme se, že jedinou racionální cestou, bohužel, z technického hlediska velmi špatnou, protože děláme záplatu na záplatu a dostáváme se k tomu cílovému zákonu způsobem, kterého se každý právník děsí, ale nicméně jsme v takové situaci a myslím, že bychom při všech projektech, které zde budeme projednávat, to měli vzít na zřetel a vidět, že se krůčky přibližujeme k tomu, co má být naším konečným cílem. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Ptám se, kdo z poslanců se ještě hlásí do rozpravy? Poslanec Hanák.

Poslanec SL S. Hanák: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, je zřejmé, že návrh, resp. protinávrh, který zde poslanec Bárta přednesl, přesahuje ve značném rozsahu rámec dnešního jednání. Ale na druhé straně si myslím, že bylo správné, i když snad ten proslov mohl být kratší, že tyto otázky poslanec Bárta připomněl. Protože, ať chcete nebo nechcete, Morava za 42 let skutečně diskriminována byla. Dokonce vím, že existuje skutečný materiál, ve kterém jsou věci vyčísleny... Bylo by možná dobré, kdyby se FS s tímto materiálem seznámilo.

Někteří moravští poslanci zde v podstatě řekli, že obyvatelům Moravy je v podstatě jedno, zda bude nebo nebude samosprávná. Myslím, že jim to tak jedno není. To za prvé.

Za druhé - o decentralizaci musíme skutečně usilovat. Aby zde neplatilo to, že někteří lidé by na tomto problému mohli dělat kariéru, pak je jedna jediná možnost - co nejrychleji na Moravě provést referendum (třeba současně s komunálními volbami) a budeme vědět, co si Moravané o této věci myslí. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Hlásí se poslanec Tichý.