Chtěli bychom vám připomenout, že teprve
se vznikem totalitních komunistických režimů
charakteristických potlačováním práv
jednotlivce došlo jako k protikladu k uplatňování
skupinových kolektivních práv, mezi nimi
práva národnostního v tzv. socialistické
národní federaci. Diktatura a s ní spojené
centralistické řízení státu
vylučovalo jakékoli fungování federalismu.
Dokonce právo na odtržení od federace, které
komunistické režimy hlásaly, bylo jen propagandou.
Rovnost národů byla v komunistických federacích
zaručena jen formálně. l když měl
každý národ svou republiku nebo autonomní
oblast, státní centralismus jim neumožnil samosprávu.
Jiná kritéria pro vytváření
federace, která se v praxi řady států
osvědčila, dostávala nálepky buržoazního
nebo i feudálního přežitku. U mnohých
lidí přežívá tento postoj dodnes.
Měli bychom nahlédnout do svého nitra a zvážit,
zda naše myšlení není ještě
sešněrováno dogmatem absolutizace nacionálního
principu ve federaci. Pokud tomuto dogmatu podléhá,
stěží pochopí, že samospráva
obcí a zemí jako nižších státoprávních
celků ve federativním státě jsou dvě
strany jedné mince, dvě strany samosprávné
demokracie, jak jsem již řekl.
Stojíte před volbou dát svůj hlas samosprávné demokracii nebo centralistickému byrokratickému systému, vycházejícímu z pragocentrismu, který jak jsme již častokrát zdůraznili, neztotožňujeme ani s Pražany, ani s Čechy vůbec, a který se nakonec obrací i proti různým oblastem Čech, včetně Prahy samotné.
Velmi si vážíme slov poslance tohoto FS pana
Petra Kučery, předního představitele
OF, zaznamenaný v jeho rozhovoru s Moravským deníkem
Rovnost ze dne 21.6.1990, kde mimo jiné hodnotí
naše Hnutí, jež měl možnost poznat.
Dovolím si citovat alespoň jeho několik vět:
"Moravskou iniciativu nechápeme jako nacionalismus,
ale jako snahu zvýraznit postavení svého
regionu. Půjde hlavně o důslednou samosprávu
v oblasti územního uspořádání...
Budoucí státosprávní uspořádání,
které vezme na vědomí, že Morava je
něco jiného než Čechy, může
našemu dalšímu vývoji jen prospět".
Byli bychom, vážené dámy a pánové,
rádi, kdybyste se i vy mohli ztotožnit s těmito
slovy. Věříme, že se rozhodnete jako
moudří a prozíraví zákonodárci
a neodložíte problém zemské samosprávy
a v jeho rámci postavení Moravy a Slezska, až
do nové ústavy. Čas pro jeho řešení
nazrál již nejvyšší měrou.
(Potlesk).
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Hlásí
se někdo do rozpravy? Prosím poslanec Malý,
pak má slovo poslanec Kříž.
Poslanec SL M. Malý: Dámy a pánové,
dovolil bych si faktickou poznámku. Byl jsem poslancem
tohoto parlamentu od 30. ledna tohoto roku. V lednu nikdo z nás
o nějakém nacionalismu nevěděl do
doby, dokud se o něm nezačalo mluvit. Od té
doby, kdy o něm začali, mluvit někteří
nezodpovědní a často úmyslně
někteří nezodpovědní z nás,
tak nacionalismus narostl. Já to pouze připommám
nic víc.
Poslanec SL E. Kříž: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte, abych citoval z tisku a reagoval na vystoupení zde přítomného pana poslance Bárty. Jsem historik, hrabu se v historických věcech, velice mě to baví a dnes jsem narazil na jednu věc z nedávné historie z roku 1969, kdy mohu citovat z týdeníku Fórum č. 25/1990 když se v roce 1969 pan Bárta vyslovoval asi v tomto pojetí:
"Mým základním teoretickým východiskem bylo pojetí vztahu Čech, Moravy a Slezska v duchu Zdeňka Nejedlého, významného marxistického učence, komunisty, Leninovy názory na řešení regionálních specifik formou federace a autonomií. (Potlesk). Dále cituji: "V samotné Komunistické straně Československa a v dělnickém hnutí v Československu má moravské podvědomí svou tradici a historické zdůvodnění. Svědčí o tom např. tyto skutečnosti:
Brněnské ženy, komunistky, vyšily v roce
1922 pro V. I. Lenina prapor s textem Internacionály s
věnováním tatíčkovi Leninovy
brněnské ženy. (Potlesk). V červenci
1922, to je rok po vystoupení proletářské
tělovýchovy na Maninách se v Brně
konala moravská spartakiáda FDTJ - na moravské
spartakiádě právě zdomácněl
pozdrav: "Čest práci". Za kolektivní
členy legálně vznikající společnosti
pro Moravu a Slezsko vystupovaly také organizace SČSP
u jejich funkcionářů a nematrikovaných
členů se v pozdějším krizovém
vývoji jednoznačně projevila věrnost
socialismu a spojenectví se SSSR.
Myslím, že bychom měli uvítat to, že
pan Bárta konečně uznal, že je potřeba,
aby se opět zasazoval o spravedlivou věc Moravy
a tentokráte z jiných pozic, které jsou dnes
pro něho výhodné. (Potlesk).
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Bárta.
Poslanec SL B. Bárta: Domnívám se, že
je zcela jednoduché znemožnit protivníka nebo
konkurenta tím, že vytrhnu něco ze souvislostí,
zejména ze souvislostí dějinných.
Tato slova byla skutečně napsána, ale v jiném
kontextu. Byla obranou proti tomu, že sama KSČ odmítla
samosprávné postavení Moravy a Slezska a
zdůvodňovala to právě stalinským
nacionálním principem.
To, co jste tu slyšeli, byly zbraně z komunistické
historie mnou použité proti politice, kterou v souvislosti
se státoprávním uspořádáním
po okupaci komunistická strana udělala. Jak víte,
zákon o čs. federaci byl přijat až po
okupaci.
Myslím, že tyto způsoby vedení politického
boje jsou přinejmenším neslušné
a jsou daleko od etiky poslance Federálního shromáždění.
Jinak takto je možno téměř proti každému
zde, jak tu sedíte, vystoupit, možná i proti
tomu pánovi, který hovořil přede mnou.
(Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Kudláček.
Poslanec SL L. Kudláček: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, chtěl jsem se vyjádřit
spíše k jádru věci, ale nevím,
jestli to nyní má ještě smysl.
Projednáváme změnu ústavního
zákona, který má posloužit k účelu,
po kterém jsme všichni jak v předvolební
kampani, tak i v nedávné době, volali. Jedná
se o zřízení institutu samosprávné
obce a rozdělení státní správy
a samosprávy jako dvou zcela svébytných fenoménů
života na lokální úrovni.
Považuji toto za úhelný smysl navrhované
změny zákona. To, co jsme zde slyšeli jako
pozměňovací návrhy případně
připomínky, pokládám za tak závažný
zásah do ústavy a vůbec do celého
státoprávního pojetí jak ústavy,
tak i všech navazujících legislativních
pravidel, že bych rád položil panu poslanci Bártovi
otázku, zda právě návrhy tohoto typu
nepovažuje za znevážení celé diskuse
o samosprávném postavení obcí, regionů,
oblastí, případně i zemí, zda
se domnívá, že jsme schopni o nich rozhodnout
způsobem, který nám byl předložen,
to znamená jako pozměňovací návrhy.
Nejsem si jist, zda všech 8-10 pozměňovacích
návrhů, které tak radikálním
způsobem mění státoprávní
uspořádání naší země,
jsme schopni v několika minutách racionálně
posoudit, případně odsouhlasit.
Kromě toho mám několik konkrétních
otázek, zda bychom mohli slyšet, jaká asi část
moravského, případně slezského
obyvatelstva se domnívá, že právě
toto řešení je nejlepší a to podle
názoru pana poslance Bárty. Já osobně
bych velmi rád slyšel jaké hospodářskozeměpisné
a fyzickozeměpisné principy vedou tuto stranu k
rychlosti, s jakou prosazuje své názory, neřkuli
obvinění z nedemokratičnosti. Myslím,
že toto není otázka k vyřešení
během dnešního odpoledne. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Kudláčkovi.
Slovo má poslanec Pánis. Připraví
se poslanec Macek, dále poslanec Moric a Tomis.
Poslanec SN S. Pánis: Vážený pán
predseda, vážení páni a dámy,
opäť sme tu mali ukážku toho, že aj
keď si dnes hovoríme, že sme demokratický
parlament, ale niekto tu povedal svoj názor, lebo zastáva
názor svojich voličov, okamžite je proti nemu
vznesené to, čomu sa nehovorí demokratické.
Ďakujem. (Potlesk).
Předsedající první místopředseda Z. Jičínský: Děkuji. Dále prosím, aby se slova ujal poslanec Moric, který podle jednacího řádu má přednost. Omlouvám se, neviděl jsem dozadu.
Po něm vystoupí poslanec Macek.
Poslanec SN V. Moric: Chcel by som povedať pánovi
poslancovi Bártovi, že takýmto spôsobom
vôbec nie je možné vystúpiť proti
každému po- slancovi, neviem, prečo ste sa
vy ostatní proti tomuto neohradili. Neviem, či sa
cítite rovnako ako on. Ďakujem. (Potlesk).
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Hovoří
poslanec Macek.
Poslanec SN M. Macek: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánové, pocházím ze
Zábřeha na Moravě a pevně doufám,
že novela ústavního zákona, kterou máme
před sebou, je prvním krokem k tomu, aby občané
Zábřeha mohli rozhodovat o svých věcech
sami a nikoliv, aby se o nich rozhodovalo v Praze nebo v Brně.
Proto budu hlasovat pro tento zákon a doporučuji
totéž i vám. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Tomis.
Poslanec SN V. Tomis: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
paní kolegyně, páni kolegové, chci
se zastavit jenom u toho, co řekl pan poslanec Bárta
a to z toho důvodu, že vyslovil názory nejenom
našich voličů, kterých bylo 1,5 miliónu,
protože jsme šli do voleb s heslem "Dva hlasy odevzdejte
své straně, jeden hlas dejte své zemi, je
to vlastně referendum". Hovoříme tudíž
za dosti velký počet, což je tady zpochybňováno.
Kromě toho je vždycky možné si toto v
rámci referenda osvěžit a vyzkoušet. Je
však třeba říci jednoznačně,
že zde již byla odsouzena celá řada totalitních
nepořádků z minulosti a operativně
měněných, např. Článek
o vedoucí úloze strany, pomlčky, čárky,
všechno se dělalo operativně a rychle.
Jestliže tento zákonorádný orgán
odsoudil v květnu t.r., že bylo nespravedlivé
a nesprávné zrušení Země moravskoslezské
1. 1. 1949, pak má také tento orgán udělat
všechno pro to, aby tuto nespravedlnost napravil. Nebo chceme
žít tou těrchou, váhou této nespravedlnosti
dál?
Nemůžeme, páni kolegové a kolegyně,
čekat do nové ústavy. Proč? Protože
když se podíváme na článek 136
návrhu, kde říkáme jednoznačně,
že vláda republiky bude řídit územní
orgány, to znamená orgány obcí, nebo
jak je to pozměněno: "Vláda řídí
a kontroluje činnost obcí pokud jde o výkon
státní správy, který byl na ni přenesen",
už jeví se to jako nesmyslné, protože
jenom na Moravě bude asi 56 okresů a je tendence,
aby jich bylo ještě více.
Když k tomu připočteme české
země, bude to možná 150 okresů a obcí,
které bude řídit česká vláda.
A pražský centralismus se na to připravuje.
Už chce zřídit na úrovni krajů
různé expozitury, už tam chce zřídit
prodloužené ruce svých ministerstev, kam si
z KNV přibere dva, tři, pět, osm a více
lidí, kteří by řídili příslušný
region, čili chce si upevnit svou moc. Až dosud byla
tato moc filtrována např. dvěma sty poslanci
Severomoravského kraje. Ale dnes, když budou zrušeni
poslanci Severomoravského kraje a vláda to tam bude
řídit jen prostřednictvím svých
prodloužených rukou, není to nic dobrého,
nic prospěšného věci.
Tady tudíž vytváříme nové
upevnění byrokratického pražského
centralismu a proti tomu jsme všichni bojovali. (Potlesk.)
To tak přece dále nenecháme. A jestliže
teď neotevřeme dvířka k tomu, aby se
začalo něco měnit, kdy to uděláme?
Za dva roky řekneme: už je pozdě; nyní
říkáme je ještě včas.
Sami víte, jak jsme museli bojovat my, ale i v komisi pro
usnesení k vládnímu prohlášení
o to, aby tam zůstala otevřená dvířka,
že se bude připravovat nejenom dvoufederativní
ústava, ale že bude možné zpracovat ústavu
i pro zemské zřízení. O takováto
vrátka jsme museli bojovat. Budeme muset tudíž
bojovat ve jménu moravsko-slezských občanů
a i v tomto případě velmi lahementně.
Prosím všechny poslance Země moravskoslezské,
bez ohledu na politickou příslušnost, aby si
uvědomili, že budou v této zemi žít.
My, že se nedáme diskriminovat hospodářsky,
politicky, kulturně (Potlesk.) a jinak by nás měli
podpořit.
Podívejte se, kolik máme na Ostravsku škol,
jakou tam máme televizi, o níž jsem hovořil
posledně, že nemáme dosud dálnici Brno
- Ostrava, protože 27 % rozpočtu šlo někam
jinam než sem: něco do Prahy, něco do severních
Čech, něco možná na Slovensko, kde nám
bylo doporučeno, abychom si půjčili.
Vážení kolegové, proto prosím,
abyste toto zvážili, a abyste opravdu vzali v úvahu,
že není možné, řídit tolik
okresů a obcí z České republiky. Že
není možné, aby se KNV nahrazovalo dalšími
orgány, další státní správou,
kterou budeme platit, čili to by bylo jenom obelhávání
lidu. KNV se zrušily, ale kolik orgánů jiných
zase vznikne. Měli bychom vytvořit ty podmínky,
že skutečně Zemi moravskoslezskou bude řídit
od 1.1.1991 nějaký zemský orgán -
provizorní, na nějž vláda ČR
přenese svou pravomoc. Děkuji za pochopení.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Kdo se dále hlásí
do rozpravy? Poslanec Černý, další poslanci
Pohanka, Dospíšil, Soldát a Vrchovský.
Děkuji.
Poslanec SL A.Černý: Pane předsedo, pane
předsedající, dámy a pánové,
mám jenom technickou připomínku. Chtěl
bych upozornit poslance strany za Moravu a Slezsko, že nemohou
mluvit jménem všech obyvatel Moravy a Slezska. Mají
mandát pouze od 26 % voličů a to není
celá Morava a Slezsko. Jako poslanec za Jihomoravský
kraj proti tomu protestuji. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Pohanka, připraví se poslanec Dospíšil.
Poslanec SL M. Pohanka: Pane předsedo, pane předsedající, vážení kolegové, připojil bych se k jednomu předřečníkovi, který už projevil pochybnost o tom, zda nejdeme příliš daleko, když bychom vážně chtěli akceptovat možnost přijmout všechna závažná a četná doporučení pana poslance Bárty. Návrh byl nazván jako osnova, která má zkrátit volební období národních výborů. Jeho podstatou je zavedení místních samospráv. Myslím, že kdybychom chtěli jít tak daleko, že bychom to spojovali i s otázkou státní správy a rozdělení České republiky na země, že bychom překračovali rámec toho návrhu, a že v tom případě by bylo třeba nové projednání ve výborech popř. v klubech. Museli bychom dostat ty připomínky písemně, abychom viděli, jak by ten text vypadal vcelku.
Také já jsem poslanec za Moravu a to za severní
Moravu a potvrzuji to, co zde říkal můj kolega
Černý. Domnívám se, že argumentace
nějakou diskriminací Moravy, pokud byla i doložena,
vztahuje se na posledních 42 let totalitního zřízení.
My bychom těžko dokládali pragocentrismus,
ostatně je podezření i na brnocentrismus,
za dobu po listopadu 1989. Ostatně se domnívám,
že my zde, jako Federální shromáždění,
právě tak jako Česká národní
rada, bychom měli být dostatečnou zárukou,
abychom projevům centralismu, které by v jakékoliv
části území škodily, předešli
nebo zamezili.
Podobně by mohly argumentovat jižní Čechy
nebo severní Čechy. Asi by také doložily,
že ve prospěch Prahy o mnoho přišly. Je
otázka, zda by nebylo rozumnější na
Moravě spíše přemýšlet,
jak státní správu zjednodušit a přitom
posílit českou národní jednotu, než
usilovat o zřízení dalších dvou,
byť jen zemských vlád, sněmů
k dosavadním třem a tím o další
rozdělení republiky.
Pak už by ekonomičtější byla tříčlenná
federace s "pouhými" čtyřmi vládami,
jejíž možný název Republika velkomoravská
by alespoň odstranil příčinu sporů
o pomlčku. Pokud jde o argumentaci se státní
správou a příliš velkým územím
je třeba poukázat na Slovenskou republiku, kde rozloha
není o nic menší, kde vzdálenost z Košic
do Bratislavy je naopak větší než třeba
z Ostravy do Prahy. Kromě toho by bylo možné
promýšlet i další možnosti, týkající
se sdružování obcí k tomu, aby se správa
zjednodušila. Možnost k tomu dává text,
který máme schvalovat v článku 87
odst. 1, podle něhož obce se mohou sdružovat
k zabezpečování věcí společného
zájmu. Žádné meze se takovému
sdružování nekladou. V prvé řadě
se však domnívám, že v této diskusi
jdeme nad rámec návrhu. Já sám už
proto nebudu hlasovat pro pozměňovací návrhy
pana poslance Bárty a naopak budu hlasovat ve prospěch
návrhu ústavního zákona podle společné
zprávy, jak nám byla předložena.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Něž
dostane slovo poslanec Dospíšil, má slovo poslanec
Valko.
Místopředseda SL E. Valko: Vážený
pán predseda, pán predsedajúci, dámy
a páni, vypočuli sme rozsiahle exposé pána
poslanca Bártu, týkajúce sa zmien. Šlo
o protinávrh ústavného zákona a teda
i Ústavy z roku 1960 a neskorších predpisov.
Pán poslanec Bárta je členom ústavnoprávneho
výboru a mal by, podľa môjho skromného
názoru, vedieť jednu veľmi zásadnú
pripomienku a to je text článku 9 z ústavného
zákona 143 z roku 1968 v znení neskorších
predpisov. Jeho pozmeňujúce návrhy idú
tak ďaleko, že žiadajú, aby územie
Českej republiky bolo rozčlenené na určité
samosprávne územia. Z tohoto článku
9 ústavného zákona však jednoznačně
vyplýva, odvolávajúc sa na článok
8 tohto zákona, že také usporiadanie patrí
do kompetencie príslušnej národnej rady. (Potlesk).
To v praxi znamená, že keby sme v súčasnej
dobe rozhodovali v tomto parlamente o pozmeňovacích
návrhoch, podľa môjho názoru by sme sa
miešali do kompetencie národných rád.
To je podľa môjho názoru protiústavné.