Jsou nějaké připomínky? (Ne.) Není
tomu tak. Můžeme tedy hlasovat.
Počet poslanců v české části
SN je 56, ve slovenské části 57. Sněmovna
je usnášení schopná.
Kdo z poslanců SN souhlasí s projednávaným
návrhem, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) To je jednoznačná
většina.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? (Tři.) Tři.
Sněmovna národů schválila uvolnění
poslanců z výborů a volbu poslanců
do výborů sněmovny.
(Poznámka redakce: usnesení SL č. 27, SN
č. 40.) Nyní máme na programu
4
Návrh ústavního zákona, kterým
se mění a doplňuje ústavní
zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé
socialistické republiky, ve znění pozdějších
předpisů a ústavní zákon č.
143/1968 Sb., o čs. federaci, ve znění pozdějších
předpisů, a kterým se zkracuje volební
období národních výborů (tisk
13) ve znění společné zprávy
výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů
(tisk 43).
Předložený návrh ústavního
zákona je iniciativním návrhem ČNR.
Byl předložen dne 21. 6. 1990.
Za navrhovatele podá výklad dr. Jan Kalvoda, předseda
ústavně právního výboru ČNR.
Uděluji mu slovo.
Předseda ústavně právního výboru
ČNR J. Kalvoda: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, přijetí předloženého
návrhu zákona Federálním shromážděním,
je nezbytným předpokladem pro provedení reformy
národních výborů, pokud to tak mohu
nazvat a uzákoněním samosprávy obcí
a měst. K tomu, aby volby do obcí mohly být
uskutečněny ještě letos, je nutné
provést tímto zákonem zkrácení
i současného volebního období národních
výborů.
Předložený návrh zákona je přes
svou relativní stručnost a úspornost ve svých
důsledcích zásadní změnou,
neboť dochází ke zrušení národních
výborů jako základního článku
v dosavadní zastupitelské soustavě.
Současně dochází k zakotvení
obcí jako samostatných samosprávných
územních celků a definuje se jejich základní
právní postavení i způsob, jakým
budou realizovat svou samosprávu.
Navrhuje se, aby funkční období obecných
zastupitelstev bylo zásadně čtyřleté
s tím, že volební období zastupitelstev
vzešlých z letošních voleb bude dvouleté
pro toto přechodné období.
Otázka vzniku a zániku obce, její organizace,
struktura působnosti, jakož i volby do zastupitelstev
budou obsaženy v zákonech národních
rad. V tomto ohledu upozorňuji, že účinnost
ustanovení týkajících se obecných
zastupitelstev na základě voleb musí být
stanovena tak, aby volby mohly být připraveny v
potřebném časovém předstihu.
Pokud dovolíte, ještě bych připomněl
na závěr poznámku. Podle mých informací
o projednání návrhu zákona ve vašich
výborech byly vzneseny některé připomínky,
návrhy změn předlohy s tím, že
pokud jsou mé informace správné, tyto připomínky
a návrhy jsou sice četné, ale nikoliv zásadně
postihující podstatu návrhu zákona.
Tedy s touto výhradou a výhradou odeznění
společné zpravodajské zprávy předesílám,
že tyto připomínky a návrhy z výborů
jsou pro navrhovatele přijatelné.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Prosím
společného zpravodaje poslance Oszkára Világiho,
aby za výbory Sněmovny lidu přednesl společnou
zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
O. Világi: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci, vážené
FZ, predkladaný návrh ústavného zákona,
ktorým sa mení a doplňuje ústavný
zákon číslo 100/1960 Zb., Ústava Československej
socialistickej republiky, v znení neskorších
predpisov a ústavný zákon číslo
143/1968 Zb., o čs. federácii v znení neskorších
predpisov, a ktorým sa skracuje volebné obdobie
národných výborov (tlač 13) v znení
spoločnej správy výborov Snemovne ľudu
a Snemovne národov (tlač 43).
Zmyslom navrhovaného ústavného zákona
je zrušiť národné výbory, skrátiť
ich súčasné volebné obdobie, ktoré
práve prebieha a súčasne vytvoriť ústavný
základ pre možnost vybudovať reálne miestne
samosprávy obcí.
Predkladaný zákon určuje smer právnej
úpravy vytvorenia nového územnosprávneho
usporiadania republík a pretvorenie platnej právnej
úpravy štátnej správy. Zrušenie
národných výborov a vytvorenie miestnej samosprávy
má za dôsledok, že z predošlej oficiálnej
ideológie dogmaticky propagovanej tzv. zastupiteľskej
sústavy ako údajného vykonávateľa
moci pracujúceho ľudu zostávajú len
zákonodarné zbory.
Preto je možné, a to v pôvodnom návrhu
nebolo, nahradiť teoreticky a prakticky pochybený
pojem zastupiteľských zborov presným pojmom
v tom zmysle, že ide o zbory zákonodarné a
vynechať tie ustanovenia, ktoré boli iba ideologickou
praklamáciou a nemali by ani normatívny význam.
Podľa návrhu zákona základom miestnej
samosprávy je obec. Obec ako reprezentant miestnej samosprávy
je právnickou osobou, tzv., že môže vystupovať
ako subjekt právnych vzťahov, vlastní majetok,
s ktorým samostatne hospodári a môže
vo veciach miestnej samosprávy vydávať vyhlášky
všeobecne záväzné na území
obce. Rozhodovať vo veciach miestnej samosprávy je
prirodzeným právom občana. Pôsobnosť
miestnej samosprávy nie je odvodená od centrálnych
orgánov štátnej správy, ale od občana,
obyvateľov obce.
Predmetom návrhuje iba základná právna
úprava týchto vzťahov. Návrh vymedzuje
kontrolnú právomoc vlád smerom k obciam v
oblasti štátnej správy, výkon, ktorý
bol zverený obciam. Článok 139 v návrhu
upravuje pôsobnosť Federálneho zhromaždenia
a národných rád pri delegácii právomoci
orgánov štátnej správy na miestne samosprávy.
Pretože volebné obdobie národných výborov
bolo stanovené ústavným zákonom č.
100/60 Zb., bolo nutné, aby v návrhu bol stanovený
koniec volebného obdobia národných výborov
zvolených v r. 1986. Súčasné národné
výbory boli zvolené v r. 1986 a podľa doteraz
platných právnych úprav by ich volebné
obdobie malo skončiť až v r. 1991. Predlžovanie
existencie národných výborov, ktoré
sa prežili a od občanov odlúčili, by
však nebolo na mieste. Preto je treba okamžite začať
s vytváraním miestnej samosprávy a to bez
meškania. Pre tieto dôvody sa navrhuje skrátiť
volebné obdobie národných výborov
a to tak, že by skončilo dňom volieb do zastupiteľstiev
obcí. V dôsledku potreby zabezpečenie kontinuity
výkonu štátnej správy účinnosť
ústavného zákona by bola dňom volieb
do zastupiteľských zborov obcí. Bolo by však
potrebné stanoviť vzhľadom na voľby do zastupiteľských
zborov i iný termín účinnosti pre
jednotlivé ustanovenie tohto návrhu, čo je
vyjadrené v poslednej vete článku IV návrhu.
Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne
ľudu doporučujem, aby snemovňa návrh
ústavného zákona, tlač 13 schválila
a to v znení, ktoré je uvedené v spoločnej
správe výborov, tlač č. 43. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Dále
má slovo poslanec Stome jako společný zpravodaj
Sněmovny národů.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
K. Stome: Pane předsedo, pane předsedající,
vážení hosté, kolegové poslanci
a kolegyně poslankyně. Pokud mám hovořit
k návrhu ústavního zákona podle tisku
13 ve směru úprav podle tisku 43 tak bych doporučoval,
aby tato předloha, tento návrh zákona, byl
schválen. Z jakého důvodu? Situace v Evropě
i podmínky našeho vstupu do ní a vstupu Evropy
k nám na nás kladou velké požadavky.
Tyto požadavky nejsou pouze ekonomické, ale jsou to
i požadavky politické. Naše veřejnost
se tedy právem ptá, jak řešit tyto otázky
a my jsme konečně svědky oprávněných
úvah o tom, jak vzít věci své správy
do svých rukou. Takové řešení
- návrh tohoto ústavního zákona podává.
Podává ho zejména tím, že vyzdvihuje
občana tím, že zdůrazňuje obec
jako základ samosprávy, obec jako samostatného
hospodáře a obec, o jejíchž věcech
rozhodují občané sami. A jak rozhodují?
Rozhodují na obecních shromážděních
referendem, a nebo prostřednictvím zastupitelstva.
Návrh tohoto zákona otvírá i cestu
právní ochraně obcí a k ochraně
samosprávy když stanoví, že hranice obce
lze měnit jen se souhlasem obce a stanoví současně,
že jediným zákonodárným orgánem
republiky je příslušná národní
rada. Tím vychází v ústrety požadakům
České i Slovenské republiky, respektive jejich
občanů. Konečně chci říci,
že kromě samostatného hospodaření
obcí, je řešena i otázka napojení
obcí na rozpočet republiky když se říká,
že dotace do rozpočtu obcí jsou součástí
rozpočtu republik. Z těchto třech důvodů
doporučuji schválení návrhu ústavního
zákona.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Stomemu
a zahajuji rozpravu. Prosím, kdo se hlásí
do rozpravy k tomuto návrhu ústavního zákona?
Prosím poslance Bártu.
Poslanec SL B. Bárta: Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, dámy a
pánové. Návrh ústavního zákona,
kterým se mění a doplňuje ústavní
zákon č. 100/1960 Sb., - Ústava České
a Slovenské Federativí Republiky a ústavní
zákon č. 143/68 Sb., o československé
federaci je velmi závažná událost v
procesu přeměn naší československé
společnosti na společnost demokratickou a všeobčansky
samosprávnou. Již jsem na půdě tohoto
parlamentu dvakrát hovořil o tom, co od tohoto procesu
a od vás - jako demokratických zákonodárců
- očekává absolutní většina
obyvatel Moravy a Slezska. Mezi našimi voliči, ale
i mezi těmi, kteří se rozhodli dát
hlas Křestansko-demokratické unii a Občanskému
fóru také pro jejich moravsko-slezskou předvolební
agitaci narůstá netrpělivost a neklid z pocitu,
že se ve Federálním shromáždění,
ani v České národní radě pro
samosprávu a rovnoprávnost Země moravskoslezské
dosud nic neudělalo. Naopak, dostává se jim
zpráv, že pod pláštíkem zrušení
krajských a okresních národních výborů,
pro což samozřejmě jsme, které mají
být nahrazeny expoziturami ministerstev a okresními
úřady řízenými z Prahy, se
připravuje ještě tužší pragocentrismus,
než který panuje dosud, a který na Moravě
a ve Slezsku vyvolává už i tak velký
odpor. Mysleme na to, že centralismus je jedním ze
znaků totality. Nenechme se v žádném
případě oklamat samosprávou obce,
protože to je příliš slabý článek
při všech sebedemokratičtějších
pravidlech jejího života proti mohutnému silnému
centru. Ve svém posledním vystoupení před
vámi, paní poslankyně a páni poslanci,
dne 11. července jsem v replice na vystoupení pana
místopředsedy Jičínského upozornil
na to, že bude-li vůči spravedlivým
požadavkům Moravanů a Slezanů pokračovat
dosavadní netečnost, nebo dokonce odpor vycházející
z absolutizace národního principu, pak tu budeme
mít moravský národ ještě do voleb.
A já se dnes ptám. Kdopak zabrání
také moravskému nacionalismu, kdo bude za něj
zodpovědný, kdo bude zodpovědný za
to, že se Země moravskoslezská stane místo
přirozeného pevného pojítka mezi Čechami
a Slovenskem výbušným územím?
Ti, kteří brání Moravanům a
Slezanům uplatnit v československém státě
jejich přirozená práva anebo Moravané
a Slezané, kteří se cítí čtyřicet
let pragocentrismem utlačováni a vykořisťováni.
Pravda, v zájmu objektivity je třeba říci,
že několik málo krůčků
bylo již směrem k samosprávnému postavení
Moravy a Slezska učiněno. Prvním je usnesení
předešlého Federálního shromáždění
z 9. května 1990 o obnovení moravskoslezské
samosprávy. Dovoluji si citovat, protože mnozí
z vás tehdy nebyli členy parlamentu, včetně
mě. Cituji: "Federální shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky
považuje zrušení země moravskoslezské
od 1. ledna 1949 v rámci nového územně
správního uspořádání
za akt nespravedlivý a poplatný totalitní
centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu
s principy demokracie a samosprávy, a který tak
podstatně přispěl k deformovanému
vývoji československé společnosti.
Vyslovuje proto pevné přesvědčení,
že územní uspořádání
republiky, které vzejde z jednání svobodně
zvolených zákonodárných sborů,
tuto nespravedlnost napraví."
Zároveň vyzývá vládu České a Slovenské Federativní Republiky, aby podstatně urychlila vypracování nové daňové soustavy zajišťující samostatný rozvoj obcí, měst a všech svébytných územně správních celků republiky.
Druhým krůčkem je analogické usnesení
České národní rady o obnovení
moravskoslezské samosprávy ze dne 15. května
1990.
A konečně za třetí krůček
lze považovat 33. usnesení tohoto Federálního
shromáždění k programovému prohlášení
vlády České a Slovenské Federativní
Republiky, v němž se vyzývá vláda
ČSFR, cituji "aby stanovila pořadí dalších
legislativních prací, a to s důrazem na ty,
bez nichž nelze přejít k občanské
samosprávné společnosti včetně
zemského zřízení..." konec citátu.
V této souvislosti mi nedá, abych rovněž
nepřipomenul častý výrok pana premiéra
vlády České republiky v předvolební
kampani, v souvislosti s požadavky obnovení země
moravskoslezské a zabezpečení jejího
samospávného postavení, že, cituji "se
vlamujeme do otevřených dveří."
Připomínám pro ty, kteří to
nevědí, že pan premiér Pithart kandidoval
za Jihomoravský kraj.
Dnešní projednávání ústavního
zákona, kterým se má změnit a doplnit
ústavní zákon č. 100/1960 Sb., a ústavní
zákon č. 143/1968 Sb., o československé
federaci, je vážnou příležitostí
pro Federální shromáždění
prokázat politickou zralost a smysl výše citovaných
usnesení vtělit jako doplněk do tohoto ústavního
zákona. Čekat na novou ústavu by bylo již
pozdě.
Vědom si závažnosti dnešního jednání, významu projednávaného ústavního zákona a jeho sociálně politických souvislostí, navrhuje Klub poslanců Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko toto znění doplňku a změn: První připomínka - v článku 2 odstavci ústavního zákona č. 100/1960 Sb., kromě vypuštění slov "a národní výbory" v první větě uvést místo slov "Česká národní rada" tento text: "Českomoravská národní rada (z níž se na základě dělby zákonodárné moci a dělby práce vydělují sněm Země české a sněm Země moravskoslezské)". Konec citátu.
Tímto textem bude zabezpečena horizontální
dekoncentrace moci. Bude to plně odpovídat zemské
samosprávě, která je druhou stranou mince
samosprávy obecné. Jsou to tedy dvě strany
samosprávné demokracie, od sebe neoddělitelné.
Celá první věta by pak zněla (cituji):
"Zastupitelské (jinak souhlasíme se zákonodárnými)
sbory v České a Slovenské Federativní
Republice jsou: Federální shromáždění,
Českomoravská národní rada (z níž
se na základě dělby zákonodárné
moci a dělby práce na území Čech
a Země moravskoslezské vydělují -
sněm Země české a Země moravskoslezské)
a Slovenská národní rada."
Druhá připomínka: "V článku 2 odstavec 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., nahradit slova "Česká národní rada", týmž textem jak jsem uvedl sub 1. Za slova "státní moc" vložit slova "a územní samosprávu, místo slov "pracující lid" užít slova "občané". Pracující lid užívaly minulé struktury, až je zneužívaly. Odstavec 2 článek 2 by tedy zněl takto. (Cituji)
"Státní moc a územní samosprávu
vykonávají občané svými zákonodárnými
sbory, jimiž jsou: Federální shromáždění,
Českomoravská národní rada (z níž
se na základě dělby zákonodárné
moci a dělby práce na území Čech
a Země moravskoslezské vydělují sněm
Země české a Země moravskoslezské)
a Slovenská národní rada."
Třetí připomínka: V článku
11 odstavci 2 ve druhé větě vložit za
slovo "republiky" slova "a rozpočtu samosprávných
zemí" - celá věta by pak zněla:
"Součástí státního rozpočtu
každé republiky a rozpočtu samosprávných
zemí jsou i dotace do rozpočtů obcí."
Čtvrtá připomínka: "V článku
12 odstavci 4 kromě navržené úpravy
v první větě za slovo "přísluší"
vložit slova: " podle dohodnutého podílu"
a za slovo "republik" vložit slova "samosprávným
zemím". Celá věta by pak zněla:
"Správa, výkon a kontrola všech druhů
daní (odvodů) a poplatků (pokut) přísluší
podle dohodnutého podílu ústředním
orgánům republik a samosprávným zemím
a z jejich pověření ve stanoveném
rozsahu obcím."
Pátá připomínka: V článku
114 odstavci 2 v první větě slova "České
republice" nahradit slovy "Českomoravské
republice" a ve druhé větě slova "České
republiky" slovy "Českomoravské republiky".
Takže příslušné části
vět by zněly, cituji: "Slibuji na svou čest
a svědomí věrnost Českomoravské
republice...", dále cituji část druhé
věty: "Budu dbát vůle a zájmu
lidu a řídit se ústavními zákony
Českomoravské republiky..."
Šestá připomínka: V článku
126 odstavci 1 nahradit v prvné větě za slovem
vlády slova "České republiky" slovy
"Českomoravské republiky", ve druhé
větě slova "České republice"
nahradit slovy Českomoravské republice" a ve
třetí větě slova "České
republiky" slovy "Českomoravské republiky".
Sedmá připomínka: V článku
140 odstavci 1 slova "České republiky"
nahradit slovy "Českomoravské republiky"
a slova "dosavadní území českých
krajů" nahradit slovy "Čechy a Morava
se Slezskem".
Odstavec 1 by po této úpravě zněl,
cituji: "Území Českomoravské
republiky tvoří Čechy a Morava se Slezskem."
(Potlesk.)
Osmá připomínka: "V článku
141 odstavci 2 nahradit text, cituji: "Hlavním městem
České republiky a pravidelným sídlem
jejích orgánů je Praha" textem "Hlavním
městem Českomoravské republiky je Praha,
která se dělí o sídla jejích
orgánů se Zemí moravskoslezskou."
Devátá, poslední připomínka:
V článku 143 odstavci 2 nahradit slova "Česká
republika" slovy "Českomoravská republika".
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, Klub poslanců Hnutí za samosprávnou
demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko, se na vás
obrací s výzvou, abyste přednesené
doplňky a změny v návrhu ústavního
zákona podpořili. Předkládáme
vám je jako protinávrh vůči předloženému
návrhu k projednání a k hlasování.
S ostatním zněním protinávrhu, předneseného
a rozdaného, souhlasíme i když očekáváme,
že zejména navrhované názvy Českomoravská
republika a Českomoravská národní
rada v první chvíli vyvolají u některých
poslanců z Čech nacionální emoční
reflex, přece jen věříme, že
jej záhy rozumově překonají. Tím
spíše, že jak uvedl 14.6.1990 v Lidových
novinách pan místopředseda FS Z. Jičínský
"Česká republika se v českém
národě nevžila":
V názvu Českomoravská republika je zklouben
v rovné míře princip nacionální
stejně jako neméně důležitý
princip fyzickogeografický, hospodářskozeměpisný
i tradiční kulturněhistorický. Jeho
funkcí je ulomení hrotu škodlivé absolutizace
stalinského národního principu, která
způsobila v naší federaci tolik zbytečného
napětí mezi Českou republikou a Slovenskou
republikou, hrozícího dnes rozchodem těch,
kteří by si měli být v Evropě
nejblíže.