Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Pýtali sa nás na cieľ nášho pôsobenia vo Federálnom zhromaždení. Hovorili tu niečo o deštrukcii.

Ani moje vystúpenie, ani vystúpenie poslankyne Pavúkovej nemalo deštruktívny charakter. Naopak, snažíme sa poukázať na nedostatky a hľadať východiská.

Otázka usporiadania republiky nie je otázkou jednej strany, ani keby to bola rodná strana. Tá špinavosť, aby strana zastupovala, nahrádzala štát, národ, sa už raz stala, dámy a páni. Otázka usporiadania republiky je preto otázka našich dvoch národov. Národ je viac ako akákoľvek strana.

Nechajme to na naše národy, na našu Ústavu. Prezident vo svojich prejavoch dáva tiež na vôľu národov. Revolúcia môže byť buď morálna, alebo nijaká. Ja hlboko verím, že táto naša revolúcia bola morálna. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: S ďalšou poznámkou sa prihlásil poslanec Bárta.

Poslanec SL M. Bárta: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, nezbývá mi, než reagovat na slova pana místopředsedy Jičínského. Nejdříve mu děkuji za uznání, že přece jen se domnívá, že federace tří by fungovala lépe, než federace dvou. To jistě je v našich podmínkách pokrok.

Za druhé pan místopředseda Jičínský ovšem projevil lítost, že není možné kombinovat přímo princip národní, resp. národně politický, s regionálním v našich podmínkách. My se neurážíme za to, když hovořil v souvislosti s Moravou o regionálním principu, protože region je možno chápat stejně tak dobře jako obec, jako zemi, jako celý světadíl. Takže to pro nás urážlivé není. Mohu ho ubezpečit, že tak citliví zase nejsme.

Ale my stavíme otázku rovnoprávného a samosprávného postavení Moravy a Slezska na samosprávném principu, který vyplývá ze samosprávné demokracie, kterou se snažíme obohatit naši společnost vedle demokracie stranické.

Samozřejmě, že tak, jak to pan Jičínský řekl, jde o jeho osobní názor a jako jeho názor je pro něho oprávněný.

My máme jiný názor a domnívám se, že státověda připouští právě tuto kombinaci. Zde nejsou žádné limity. Obava, že to v našich podmínkách není vhodné, je podle našeho soudu trochu předčasná, protože jde o to, kdo vlastně naše podmínky v současné době odhaduje správněji, co do budoucna. I zde vidíme problém otevření, nikoliv uzavření řešení.

V této souvislosti nezbývá než připomenout, že Morava byla samosprávným státoprávním celkem téměř 800 let od pádu Říše velkomoravské, což myslím není zanedbatelné. Byla vždy rovnoprávnou zemí vedle Čech. Čechy Moravě nikdy nevládly, až za komunistické diktatury posledních 40 let, kdy Morava musela vypadnout i z učebnic historie na školách.

Mohli bychom uvádět doklady, že to, čemu říkáme pragocentrismus a co neztotožňujeme s Pražany ani s Čechy, že se po staletí projevovalo vůči Moravě, ale nikdy neuspělo. Až teprve tehdy, když se pragocentrismus spojil s totalitní komunistickou mocí. Myslím, že bratři Slováci by právě tento aspekt měli vzít v úvahu, protože, žel, vzájemně víme o svých dějinách velmi málo. Není to snad vina nás jednotlivců, je to vina systému, vina způsobů, jakým se snažil zglajchšaltovat tuto zemi. Na tuto glajchšaltaci nejvíce doplatili Moravané a Slezané.

Nejde nám o to, abychom v této zemi rozmnožovali nacionalismus, už je nacionalistických vášní dost. Slovenský národ se brání, protože se chce realizovat, nejen v národní suverenitě, ale i ve státní suverenitě. Myslím, že národ může být suverénním a nemusí mít ještě vždy realizovanou státní suverenitu, že tyto dvě věci nestojí proti sobě, je-li v zájmu národa, aby měl kvalitnější podmínky života a něco ze své státní suverenity slevil, aniž by cokoliv sledoval ze své národní suverenity ku prospěchu svému i dalších, s nimiž chce žít v jednom státě. Tak se na věci díváme. Domníváme se, jak jsem již řekl ve svém včerejším vystoupení, že federace není pro národy a není pro státy, ale je pro státoprávní celky, které mohou mít různou charakteristiku. Toto není jen pouhé tvrzení, to jsou věci, které jsou již v jiných zemích osvědčeny. Naopak nejméně, jak dobře víme, se osvědčil čistý národní princip, na němž se stavěla federace. Nechci tady uvádět doklady, každý jste informován.

Chtěl bych dodat, že pan místopředseda Jičínský tuto vyhlídku Moravy zablokoval projevem lítosti nad tím, že nejsme moravský národ a že pokud by tomu tak bylo - pokud jsem tomu rozuměl - že by pak situace byla jiná.

Chtěl bych připomenout váženému shromáždění i předsednictvu, že ne my na Moravě, ale v Praze dělal Institut výzkumu veřejného mínění na přelomu února a března výzkum na Moravě, podle něhož 40 procent lidí se prohlásilo za moravský národ. V období boje na půdě tohoto parlamentu o pomlčku se toto procento podle našich kontrolních průzkumů zvýšilo. Dnes nevíme, je-li to projev nového moravského národního obrození, nebo je-li to reakce na totalitu a uvolnění po totalitě. Proto bereme tento jev pozitivisticky a nestavíme na něm právě proto, že nechceme rozmnožovat nacionalistické cítění.

Jestliže oprávněným snahám Moravanů a Slezanů po rovnoprávném postavení v této zemi - je nás přes 4 milióny - budou klást překážky ať bratři Slováci nebo bratři Češi, pak se dočkáte moravského národa, a možná ještě do voleb. Upřímně vám říkám, že to není náš program. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: S ďalšou faktickou pripomienkou sa prihlásila poslankyňa Pavúková.

Poslankyně SN O. Pavúková: V stanovisku sociálnych a kultúrnych výborov k programovému vyhláseniu je zakomponované i odporúčanie podpredsedovi vlády pánovi Mikloškovi, aby bol vytvorený výbor pre národnostné otázky. Týmto reagujem na vystúpenie pána Pánisa.

Prosili by sme, aby na otázku pána Pánisa, ktorú tu vyslovil, bola daná odpoveď. Ide o otázku, aký bude rozsah a pôsobnosť tohoto národnostného výboru, či sa tento výbor bude zaoberať len otázkou Rómov, čo bolo predmetom rokovania týchto výborov, alebo otázkami všetkých národnostných menšín?

Táto otázka nás zaujala preto, že sme presvedčení o tom, že problém Rómov je problémom federálnym a problematika národnostných menšín by sa nemala riešiť na federálnej úrovni, ale na úrovni republikových parlamentov. Prosím, aby na tuto otázku bola daná odpoveď niektorým z členov komisie, ktorá pripravovala toto stanovisko.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: S ďalšou poznámkou sa prihlásil poslanec Čičmanec.

Poslanec SL P. Čičmanec: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, kolegyne a kolegovia, chcel by som dať pripomienku k citátu poslanca Morica, ktorý citoval Péguyho výrok o mravnosti revolúcií. Pripúšťam, že revolúcie mali vo väčšine prípadov morálne ciele, ale predovšetkým v revolúciách a v mene týchto cieľov, ale i z iných dôvodov, bolo urobené toľko nemorálnosti, že keby bolo ľudstvo schopné zvládnuť tieto problémy evolučným vývojom, bolo by narobilo oveľa menej zločinov a prelialo omnoho menej krvi. To, čo mi tam pripomínalo chválu revolúcie, by som chcel teraz týmto korigovať.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďalej v rozprave vystúpi poslanec Kulan.

Poslanec SN P. Kulan: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené dámy a páni, po konštituovaní nového parlamentu som ako nový poslanec mal pocit, že už nikdy sa nebude opakovať situácia, keď si parlament prestane vážiť svoj drahý čas.

Som rád, že kolega Sokol na tento aspekt poukázal a že tento aspekt nie je zanedbateľný. Tento parlament má, bohužiaľ, životnosť len dvoch rokov a vzhľadom na množstvo práce, ktorá nás všetkých čaká, je to žalostne málo času.

Včerajšiu skoro sedemhodinovú a dnes pokračujúcu rozpravu sledujem veľmi pozorne a práve preto si myslím, že je na mieste pripomenúť múdrosť našich dedov, ktorí už dávno vedeli, že mlátiť prázdnu slamu sa nevypláca.

Klub poslancov VPN sa podrobne zaoberal programovým vyhlásením vlády a ako celku mu vyjadril svoju rozhodnú podporu a súhlas. Túto skutočnosť už menom poslancov VPN konštatoval kolega Bakšay, a preto si myslím, že nie je nutné sa o tom ďalej rozširovať. Myslím si, že k tomuto vyhláseniu zaujali stanoviská i ďalšie poslanecké kluby a výbory.

Táto diskusia ma trochu prekvapuje, pretože som mal pocit, že väčšina poslancov, ktorí tu sedia, sa zúčastňuje rokovania svojich klubov a tiež sa zúčastňujú rokovania svojich výborov. Tam bol dostatok času i priestoru sa k tomuto vyjadriť. Čo ma však prekvapilo dosť nemilo, bola intenzita a nevyberavosť útokov na osobu premiéra federálnej vlády dr. Mariána Čalfu, kandidáta VPN. Nepochybujem, že pán premiér dokáže v prípade potreby na tieto útoky reagovať sám a my ako poslanci VPN mu nemusíme robiť advokátov. Bolí nás však to, že niektorí z našich kolegov príliš skoro zabudli na to, že pre to, aby sme sa tu dnes mohli slobodne vyjadriť k programovému vyhláseniu vlády, ktorá vzišla zo slobodných volieb, bolo treba v predošlom období tvrdo pracovať za podmienok a situácií, o ktorých niektorí dnešní kritici nemajú ani potuchy. Česká a slovenská verejnosť sa mohla jasne presvedčiť na konkrétnej práci pána premiéra, o jeho schopnostiach a odbornosti. Je to človek, ktorý ako politická osobnosť získal vo Východoslovenskom kraji viac ako 230 000 hlasov, a to - ak ma pamäť neklame - je najvyšší počet hlasov, ktorý niekto z kandidátov medzi všetkými na Slovensku dostal. Naši voliči a občania tak jasne povedali, koho si vybrali a komu veria. Ďakujem vám za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. S ďalšou technickou poznámkou sa prihlásila poslankyňa Záležáková.

Poslankyně SL E. Záležáková: Vážený pán predseda, pán predsedajúci, dámy a páni, dovoľte mi reagovať na pána Čičmanca, pretože nebyť tejto zamatovej revolúcie, nie sme tu. Nesúhlasím s poznámkami pána Čičmanca, pretože tu ide o invektívu. Prosím pánov kolegov, aby sme mali jeden k druhému úctu a zdržovali sa nevhodných poznámok voči poslancom našej strany, pretože inak nadobudnem dojem, že sme na trhu. Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Ďalej v rozprave vystúpi poslanec Zavřel.

Poslanec SL M. Zavřel: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, na půdu parlamentu jsem se dostal po téměř dvacetiletém působení v terénu v zemědělské praxi. Znám proto problémy vesnice, kterými vesnice žijí téměř do detailu. Programové prohlášení se zemědělského problému dotýká zcela úzce. Na toto téma bylo už několik příspěvků. Díky promyšlené totalitní politice minulého režimu se zcela změnilo sociální složení vesnice. Rolníci v období násilné kolektivizace byli vyháněni do továren a naopak v pozdější době byli na jejich místa dáváni lidé z průmyslu. To je jeden z faktů, který ovlivní i situaci, která bude vznikat v období privatizace na vesnici. Sebelepší daňové systémy nepomohou, pokud se neobnoví ten dřívější vztah a láska k tomu základnímu výrobnímu prostředku, kterým je a bude stále půda.

V několika diskusních příspěvcích, ale i ve všech sdělovacích prostředcích jste slyšeli skloňovat ve všech pádech slovo opasek. Před rokem ho nahrazovalo slovo obušek. Buďme rádi, že tomu dnes tak není. Až se bojím, že opasky budou vlastně v obchodech ležáky, protože je lidi nebudou potřebovat, aby je nemuseli sami utahovat. Zatím jsem ale postrádal vyjádření k tomu, jak naše republika bude dobývat dluh, který u nás mají jiné státy. Dočetl jsem se v tisku, že naším největším dlužníkem je Sovětský svaz, který mám-li tomu věřit, i když nechci, nám dluží 36 miliard US dolarů. Tento státní dluh by podstatně zlepšil ekonomiku našeho státu, kdyby se nám podařilo tyto peníze dostávat postupem času zpět. Zatím ale nevím, jestli k tomu máme reálnou šanci, protože zase Sovětský svaz nám určuje, kolik nám dá ropy, plynu, kdy nám je dá, v jakém množství, bez ohledu na to, že má vůči nám určité finanční závazky. Z úst zástupců konstruktivní opozice jsme slyšeli obavy, jak u nás budou mladí lidé žít, jaké budou sociální jistoty lidí, ale myslím, že právě oni by měli dát návrh, jakým způsobem tyto peníze, které oni velkorysým způsobem proti vůli drtivé většiny národa zašantročili, dostat zpět. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Hovoril posledný z prihlásených rečníkov. Pýtam sa preto, než uzavriem rozpravu, či niekto z poslancov ešte žiada o slovo k programovému vyhláseniu vlády? (Nikdo.) Ak nie, vyhlasujem rozpravu za skončenú.

Teraz vystúpia čienovia vlády. Ako prvý sa prihlásil minister Dlouhý.

Ministr vlády ČSFR V. Dlouhý: Pane předsedo, pane předsedající, kolegyně a kolegové, chci reagovat na přímý dotaz pana poslance Gandaloviče, který včera přednesl na vládu, jak bude postupovat při personálních změnách ve vedení jednotlivých podniků. Plně souhlasím s tím, že naši voliči vznášejí řadu dotazů a mohu potvrdit ze své vlastní zkušenosti z předvolební kampaně, že v řadě případů tyto dotazy vznášejí a stejně jako já i řada dalších kolegů ve vládě dostává v tomto smyslu řadu dopisů.

Každopádně se domníváme, že je nutno přistoupit v řadě samozřejmě oprávněných případů k personálním změnám v řízení podniku, ale tento dotaz mi dovoluje, abych reagoval na jednu obecnější záležitost, která nesouvisí jen s touto problematikou ale s řadou diskusních příspěvků na včerejším a dnešním jednání.

Víte, že je vám předložen a příští týden nejprve ve výborech a potom v plénu bude diskutován vládní návrh kompetenčního zákona. Pokud bude vládní návrh schválen a pokud budou schváleny odpovídající návrhy změn příslušných zákonů i jednotlivými republikovými národními radami, dojde k výraznému rozdělení pravomocí a odpovědnosti za jednotlivé podniky i za celé resorty a odvětví mezi federální vládou na straně jedné a mezi republikovými vládami na straně druhé. Z tohoto pohledu potom federální vláda bude v podstatě odpovědná ve smyslu dotazu pana poslance pouze za odvětví paliv a energetiky, hutí, dopravy a spojů. Všechny ostatní problémy, a opakuji, že se to pak týká nejen tohoto konkrétního dotazu, ale řady dalších diskusních příspěvků a kritických poznámek k vládnímu prohlášení - nadále nebudou spadat do kompetence federální vlády.

Souvisí to i s diskusním příspěvkem např. pana poslance za KSČ dnes dopoledne, který se týkal těžkého strojírenství a speciálu. Tam určité záměry federální vláda má, ale tím nebudu dnes zdržovat. Bude vhodné o tom hovořit, až budeme probírat vládní návrh kompetenčního zákona. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem pánu ministrovi Dlouhému. Pýtam sa ešte, či chce niekto z členov vlády vystúpiť? Prosím, pán Mikloško.

Místopředseda vlády ČSFR J. Mikloško: Vážený pán predseda, vážení páni poslanci a poslankyne, niekoľko slov by som chcel povedať k problematike Výboru vlády ČSFR pre národnosti. Je to zároveň aj odpoveď na repliku pána poslanca Pánisa a pána poslanca Adama. Nie je snáď treba zdôrazňovať dôležitosť dobrých vzťahov medzi národnosťami v našej republike. Všetci chceme, aby sa príslušníci každej národnosti u nás cítili ako doma.

I keď sa národnostný problém rieši predovšetkým v republikových vládach, federálna vláda chce venovať tejto problematike tiež veľkú pozornosť. Už predchádzajúca federálna vláda 19. decembra 1969 zriadila na zabezpečenie tejto aktivity vlastný poradný orgán - Výbor vlády ČSFR pre národnosti. Vypracovala materiál na zriadenie tohoto výboru, najmä jeho štatút a 8. 2. 1990 vládnym uznesením číslo 80 ho zriadila. Bol vytvorený sekretariát výboru, ktorý už pracuje a pripravil rôzne materiály a analýzy a rokoval prakticky so všetkými zástupcami národností a etnických skupín žijúcich u nás.

Predchádzajúci predseda slovenskej vlády pán Čič v tomto čase nesúhlasil s vytvorením tohoto výboru, predovšetkým preto, že uvedené materiály neboli predložené na prerokovanie vtedajšej slovenskej vláde. Medzitým došlo k zmenám vlád, takže celá záležitosť momentálne stojí. Teraz pracuje len sekretariát výboru a ten v podstate môže pracovať i keď výbor nebol odsúhlasený.

Chceme, samozrejme, čo najskôr novým vládam, českej i slovenskej - poslať znovu tento materiál i s dôvodovou správou.

Je treba zdôrazniť, že národnostné a etnické skupiny našej republiky sú zložené v oboch republikách. Máme okolo 1,4 mil. etnických obyvateľov. Preto, i keď ide o problematiku republikových vlád, myslím, že existencia federálneho výboru má svoju opodstatnenosť hlavne teraz, keď národnostné problémy sa u nás znovu komplikujú. Je nutné, aby bola určitá jednotná politika k týmto národnostným a etnickým skupinám, aby sa zabránilo rasovej a národnostnej neznášanlivosti, zabránilo odnárodňovaniu jednotlivých národností - týka sa to odnárodňovania i Slovákov - aby sa aj v zahraničnej politike viac všímalo zasahovanie do problematiky národností u nás.

V súčasnosti máme navrhnutých reprezentantov všetkých národností v tomto výbore - za Maďarov je tam 16 ľudí, 4 Nemci, 4 Poliaci, 6 Rusínov a 5 Rómov. Vychádza sa pritom i z toho, že prakticky všetky tieto národnosti a etnické skupiny sú v obidvoch republikách. Mám tu i štatistiky, ale s tým vás nebudem zaťažovať.

Vo výbore sociálnom a kultúrnom sa táto problematika dlho prerokúvala. V zápise je len to, že tento výbor odporúča, aby pri mojom úrade bol urýchlene vytvorený takýto proponovaný vládny výbor pre národnostné otázky. Samozrejme, že tento výbor má právo na také odporúčanie, a že i pán Pánis má tiež právo k tomu dávať otázky, rovnako pán poslanec Adam. Hádam len to, že vo vyhlásení pána Adama bola nepresnosť, že vo výbore sociálnom a kultúrnom sa nerokovalo o vytvorení výboru, iba sa diskutovalo o doterajšej činnosti. To je vysvetlenie, ako táto problematika s uvedeným výborom vyzerá.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Prosím pána ministra Klausa, aby sa ujal slova.