Středa 11. července 1990

Ďalší okruh problémov, na ktorý chcem upozorniť, sa týka životného prostredia, ktoré úzko súvisí s časťou životného prostredia a síce s pracovným prostredím. Má súvislosť s energetickou náročnosťou, ktorá je v našej krajine veľmi vysoká. Chcem upozorniť na vleklý problém v oblasti techniky pracovného prostredia, teda tých výrobkov a zariadení, ktoré sú nevyhnutne nutné ku konverzii energie od výrobcu k spotrebiteľovi. V komunálnej sfére energetická náročnosť alebo spotreba predstavuje až 40 % z energetickej náročnosti národného hospodárstva. V tejto oblasti je treba upriamiť pozornosť na vytvorenie ekologického strojárstva podľa spôsobu vyspelých krajín, ktoré v dôsledku energetickej krízy riešili tento problém bez zvyšovania energetickej náročnosti, lepšie povedané vkladaním pre budovanie energetických zdrojov. Je to tzv. netradičná energetika. V súčasnej dobe by bolo potrebné tento problém riešiť vybudovaním strojárenstva v tých oblastiach, kde dochádza ku konverzii výroby zo zbrojného priemyslu. Takýmto spôsobom by sme sa vyhli nadmernému budovaniu jadrovej energetiky, o bezpečnosti ktorej je možno z vážnych dôvodov pochybovať. To je z mojej strany stručne a heslovite, na čo som považoval za nutné upozorniť.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Prosím poslanca Prokopa, aby sa ujal slova. Pripraví sa poslanec Bakšay. Technickú poznámku má ešte podpredseda Snemovne národov pán Sokol.

Místopředseda SN J. Sokol: Vážení kolegové, vážené kolegyně, hodina plenárního zasedání Federálního shromáždění stojí na přímých nákladech několik set tisíc korun. Prosím, aby každý, kdo tohoto místa používá, si tuto věc dobře uvědomoval. Je naší povinností, jestliže chceme jako parlament pracovat, udělat nějaké výsledky. Žasnu nad tím, že mnoho poslanců se domnívá, že vládní prohlášení je jakýsi zákon jehož text tu máme dopracovávat. To je naprostý omyl. U vládního prohlášeni se jedná o jednorázový text, který nebude nijak našimi připomínkami předěláván. Poslanci, kteří si to neuvědomují, mrhají našimi společnými prostředky. Prosím, aby si to poslanci uvědomovali a zachovali se podle toho. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: A teraz si urobíme 20 minút prestávku. Cez prestávku odporučujeme urobiť schôdzku predsedu vlády, ministra financií spoločne s predsedom, podpredsedom a tajomníkom výboru pre plán a rozpočet v miestnosti 026.

(Jednání přerušeno v 10.38 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.02 hodin.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Budeme pokračovať v prerušenom rokovaní. S technickou poznámkou sa prihlásil poslanec Šolc.

Poslanec SN J. Šolc: Dámy a pánové, vaše připomínky k návrhu našeho usnesení se začínají v některých tématech opakovat, ku příkladu šestkrát k rómské otázce atd. Domnívám se, že dvě a půl hodiny byla dostatečná doba, že bychom si už nyní neměli žádná témata vymýšlet. Pokládám za rozumné, abychom dali ještě čtvrt hodinu na doručení vašich připomínek. Potom bych prosil komisi ve včerejším složení, aby se odebrala do místnosti 026, kde bychom dokument dopracovali do konečné návrhové podoby.

Současně připomínám, že některé vaše připomínky nejsou uvozeny tak, jak je třeba. Žádáme přesnou formulaci, která by byla odkázána k určitému bodu, slovu atd. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Prosím pána poslanca Kvačkaja, aby sa ujal slova.

Poslanec SL P. Kvačkaj: Vážený pán predseda, pán predsedajúci, dámy a páni, Voitaire kedysi dávno povedal - nesúhlasím s vašim názorom, ale do poslednej kvapky krvi budem bojovať, aby ste mal možnosť ho hlásať. Myslím si, že z toho dôvodu by sme mali pripustiť aj kritické vystúpenie voči vládnemu vyhláseniu, a pri tom vychádzať z toho, že ich snahou je prispieť k riešeniu neradostnej situácie v našej spoločnosti. Osobne sa na všetky doterajšie vystúpenia dívam z toho zorného uhla. Keď nechceme pripustiť pluralitu názorov, čo sme vlastne oproti minulosti zmenili? Som presvedčený, že naši občania sú natoľko rozumní, že sami zistia, kto to s nimi myslí úprimne a tomu dajú v budúcnosti svoju dôveru.

Myslím, že práve rôznorodosť názorov vytvára priestor pre najsprávnejšie riešenia.

A teraz mi dovoľte krátku poznámku k vládnemu vyhláseniu. Pretože tu bolo už veľa povedané, budem stručný. V programovom vyhlásení vlády sa uvažuje previesť riadenie ťažkého strojárstva pod právomoc republikových vlád. Riešenie je v podstate správne, keby dnes strojárstvo nezápasilo s problémami, ktoré sú predovšetkým na Slovensku mimoriadne veľké. Ide o problémy konverzie. Rozhodnutím vlády národného porozumenia, vzhľadom na kontinuitu, ku ktorej sa dnešná vláda hlási, bola podstatne obmedzená zbrojná výroba. To citeľne zasiahlo predovšetkým podniky Stredoslovenského kraja, a to nielen ZŤS, ale prakticky všetky rezorty, pretože navzájom kooperujú. Pritom sa predpokladá, že ťažkosti týchto podnikov budú z uvedených dôvodov vrcholiť v rokoch 1991 až 1993. Problém je teda celoslovenský a vzniká otázka, či ho pre jeho závažnosť bude vláda Slovenskej republiky aj s prihliadnutím na jej možnosť schopná vyriešiť.

Dnes je situácia taká, že v Stredoslovenskom kraji - predovšetkom v okresoch Martin a Považská Bystrica vládne existenčná neistota, narastá nezamestnanosť a čerství absolventi škôl márne hľadajú zamestnanie. Keď k tomu prirátam útlmový banský program a útlmy vrátane ťažby uhlia na Ostravsku, kam dochádza časť pracujúcich zo Stredoslovenského kraja, potom je Stredoslovenský kraj hospodársky a sociálne najrizikovejším krajom v celej Českej a Slovenskej Federatívnej Republike.

Z toho dôvodu si myslím, že Federálna vláda by riešenie uvedeného problému mala do svojho vládneho programu zahrnúť a s jeho riešením rátať. Bolo by zlé, keby si občania kraja začali myslieť, že vláda kladie na bedrá iného niečo, čo sama vyvolala.

Tento problém sa zdanlivo javí ako materiálny. Pri jeho hlbšom skúmaní však prídeme na to, že jeho riešenie bude nevyhnutne mať dopad aj do oblasti morálky a duchovného rozvoja daného regiónu. O to viac je jeho riešenie aktuálne. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Prosím pána poslanca Jičínského, aby sa ujal slova.

První místopředseda FS Z. Jičínský: Vážené kolegyně, vážení kolegové, jen pár poznámek, které souvisí s vládním prohlášením, ale částečně jdou nad jeho rámec.

Chtěl bych říci, že někdy diskuse je rozporná v tom smyslu, že většinou uznáváme nezbytnost posílení národních republik a jejich orgánů, ale zároveň v souvislosti s vládním prohlášením projednáváme věci, které skutečně ani Federálnímu shromáždění, ani federální vládě nepatří. Chápu to. Je zde určitý prostor pro to, abychom se k závažným problémům, které cítíme, vyjádřili. Ale svým způsobem skutečně komplikujeme situaci, protože ztěžujeme vytváření správných vztahů mezi federálními a národními orgány a neusnadňujeme tu cestu, kterou chceme nastoupit, totiž aby na úrovni federace se řešily skutečně jen nezbytné věci, které budou výsledkem toho, co obě republiky považují za účelné, aby se řešily v centru. Čili mějme, prosím, toto na zřeteli, protože je to důležité pro práci parlamentu, a z tohoto hlediska je to důležité i pro posuzování vládního prohlášení.

K vládnímu prohlášení samému samozřejmě lze mít ty nebo ony výhrady, ty nebo ony kritické připomínky. Chtěl bych připomenout, že diskuse nemůže vést k tomu, že by se toto vládní prohlášení přepracovalo. My k němu přijmeme zřejmě určité usnesení, ale vládní prohlášení schválíme tak, jak je, nebo ho - tak jak je - odmítneme.

Chtěl bych říci ještě několik slov k tomu, že jsem doporučil do textu našeho usnesení určitou změnu, která se týká formulace o účasti vlády při přípravě nové ústavy. Nebudu formulaci nyní opakovat. Jde o to, že musí být jasné, že těžiště prací na přípravě nové ústavy federace musí být ve Federálním shromáždění, stejně jako těžiště práce na ústavách republik musí být na národních radách. Ale jsou určité věci, které v rámci parlamentu nelze dobře připravit, a to je především základní problém - dělba kompetencí mezi republiky a federaci. To je úkolem, který musí především zabezpečit vláda, resp. výkonné orgány vlády. Ty musí připravit po svých liniích potřebné podklady, které se potom budou projednávat, aby byl spolehlivý základ pro řešení této nejsložitější otázky.

V tomto směru jsem doporučil určitou úpravu, aby z toho bylo jasné, ze vláda musí na těchto věcech spolupracovat, ale že těžiště přípravy ústavy nemůže být na vládě.

Nyní ještě několik slov k problematice, která zřejmě je a bude velmi významná v našem dalším jednání. Jen tézovitě pár poznámek.

Pan poslanec Pánis mluvil o moravském národě. Myslím, že to není obecné stanovisko slovenských představitelů. Osobně si myslím, že ani představitelé z Moravy nesdílejí stanovisko, že by zde existoval třetí národ. Pokud by to tak bylo, byla by skutečně problematika naší federace mnohem jednodušší. V tomto směru souhlasím s poslancem Bártou, že kdyby federace byla složena ze tří článků, fungovala by jednodušeji, neboť mechanismy by mohly být jednodušší, než když funguje složená ze dvou článků.

Myslím, že tento předpoklad dán není. Osobně jsem z toho nevycházel. Pokud bych se mýlil, byl bych rád, abyste mne opravili, protože bych musel korigovat výchozí stanoviska, jimiž jsem se dosud řídil. Protože jsem zatím takový důkaz nedostal, a ten názor se mi zdál tady ojedinělý, oponoval bych poslanci Bártovi v tom, že si myslím, že není možné v našich podmínkách kombinovat princip národně politický a princip (možná, že se dotknu Společnosti pro samosprávnou demokracii Morava-Slezsko), když to nazvu principem regionálním (užívám to jako pracovní termín), že představa, kterou zde poslanec Bárta uvedl, není reálným základem pro definování nových základů československé federace. Osobně vycházím z toho, že národně politický princip musí být určující.

Chápu, a je to přirozené (bylo by nepřirozené, kdyby tomu bylo jinak), kdybychom do těchto otázek nevykládali emociální obsah.

Nyní bych doporučil pro naše další uvažování abychom se přece jen snažili při řešení tohoto problému postupovat z druhého úhlu, abychom se snažili hledět na maximální racionalitu našeho uvažování a posuzovali problém federace z toho hlediska - v čem je nebo není pro oba partnery, pro obě republiky účelné, aby federace byla nebo nebyla.

Prostě z hlediska opravdu racionálně pragmatických úvah. Oprostěme se v těchto souvislostech od příliš emociálních vztahů k té problematice, protože nám to neumožní problém účelného vymezení postavení republik a federace správně řešit. Jestliže se dohodneme, že je v zájmu obou národně politických celků mít tedy společný stát, potom tedy posuzujeme, co je účelné, aby tento společný stát pro oba dělal. Neposuzujeme to z toho hlediska, zda ten nebo onen o něco přichází. Musí to být výsledkem konsensu, protože jinak federace působit nemůže. Bude-li takovýto konsensus, potom federace musí působit jako samostatný orgán a útvar, nemůže být denně vystavena nebezpečí, že zanikne. Osobně si myslím, že v budoucí ústavě, ve státě, který je složen ze dvou, nemůže být upravován zánik tohoto státu. Pokud by tak mělo být, je lepší, aby takovýto stát nebyl. Žádná ústava neupravuje zánik státu, který má regulovat. Berme tyto věci v úvahu. Velmi racionálně, střízlivě přemýšlejme, zda v zájmu toho, že se chceme postupně integrovat do Evropy a vstupovat do integračních procesů, zda je výhodnější využít něčeho, co má pro oba partnery nějakou hodnotu, že Československo tam existuje jako pojem, který má dnes ještě z řady důvodů určitý kredit. Jestliže chceme tohoto kreditu využít, je to zřejmě v zájmu obou, aby tento celek existoval, protože to usnadňuje vstup do těchto širších integračních vztahů.

Nedělejme si iluze, že tento vstup bude jednoduchý. Bude to velmi komplikované, protože i pro evropská společenství, pro tyto partnery východoevropské země a celý jejich komplex společně se Sovětským svazem představuje teď velmi složitý problém spojený s mnoha riziky a do těchto rizik spadáme i my, neboť i my jsme součástí tohoto společenství.

Berme tedy tyto věci velmi chladně na vědomí a snažme se je velmi racionálně posuzovat při přípravě nové ústavy i v souvislosti s novou vládní politikou. Snažme se postupovat tak, aby to co je účelné asi řešit orgány republik, aby o tom rozhodovaly republiky - už pro to období, které máme před sebou. Kompetenční zákony, které budeme příští týden projednávat, a doufám, že je schválíme, k tomu připravují cestu. Uvažujme z tohoto hlediska i o přípravě nové ústavy.

Nakonec ještě jednu poznámku. Jsem samozřejmě pro to, abychom zkoumali a hodnotili kriticky celý poválečný vývoj. Nemyslím si ale, že je účelné otevírat více problémů, než kolik jich máme před sebou otevřeno.

Pokud jde o to, co říkal poslanec Mlynárik, myslím, že stanovisko vyjádřené prezidentem Havlem je dostatečné. Osobně bych byl proti tomu, aby se šlo nad rámec toho, co bylo v prezidentově projevu. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Prosím, aby komisie vo včerajšom zložení a poslanec Fišera sa teraz zišli v miestnosti 026, aby mohli pracovať na návrhu uznesenia.

Prosím poslanca Mornára, aby sa ujal slova.

Poslanec SL P. Mornár: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, dámy a páni, kolegyne a kolegovia poslanci, pred chvíľou tu pán profesor Jičínský hovoril, aby sme sa nezaoberali vecami, ktoré sú drobnejšie či malicherné a pod.

V tomto štáte tvoria viac ako polovicu obyvateľstva ženy. Táto otázka v tomto parlamente, pokiaľ som tu, nebola pretraktovaná.

Keď tu bol medzi nami pán prezident, z jeho úst zaznela taká malá výčitka, že medzi nami je dosť málo žien..

Je to výraz tých kandidátskych listín, resp. výraz súhlasu alebo nesúhlasu našich voličov. Ale ja osobne som tiež za to, aby sme urobili pánovi prezidentovi radosť, aby tu, medzi nami bolo o dva roky viacej žien.

Ale chcel by som sa vrátiť k jednej otázke, ktorá je veľmi dôležitá a programové vyhlásenie vlády sa ňou zaoberá na strane 32 a 33. Ide o to, či chceme, či nie určitú spätosť, nadväznosť, či také stmelenie diania v rodine, má to na starosti ten druhý pilier rodiny a to je manželka či žena v rodine. Má na starosti do značnej miery výchovu ďalšej generácie, ale voľakedy bývalo zvykom, že aj do určitej miery postarania sa o tú generáciu, ktorá nás predchádza. Takmer každý z nás má tú perspektívu, že sa dožije určitého veku, resp. veku dôchodkového, penzijného. Verte mi, mám možnosť chodiť i do ústavov sociálnej starostlivosti, a mám možnosť vidieť ľudí, ktorí sú odkázaní na starostlivosť týchto ústavov. Nie, že by nebola dobrá, ale myslím si, že nie je potrebné zdôrazňovať, že starý človek sa iste cíti lepšie v domácom prostredí.

Dámy a páni, kolegyne a kolegovia poslanci, máme v rukách osud ďalšej generácie. Ak tá generácia má byť citovo pripravená do života, ak to má byť generácia, ktorá po nás prevezme aj túto úlohu v parlamente, sme povinní jej pripraviť také podmienky, aby si túto úlohu mohla na úrovni nielen sociálnej ale aj na morálnej a citovej vykonať. Je to v našich rukách, a sme povinní postarať sa o to tak isto, ako o tú predošlú generáciu. Je to otázka tzv. viacgeneračných rodín.

Aby táto situácia bola zvládnutá, je potrebné vykonať niekoľko dôležitých vecí, ktoré tu už včera boli spomínané v príspevkoch KDH a ešte v jednom príspevku kolegyne poslankyne, nespomínam si na jej meno. Túto situáciu budeme musieť k nej postaviť dostatočne zodpovedne a dostatočne vytvoriť materiálnu sféru, oblasť alebo prípravu tak, aby boli zabezpečené finančné prostriedky, odborná pomoc, aj materiálno-technické vybavenie tých, ktorí sa starajú či už o ďalšiu, alebo predošlú generáciu a taktiež bude nutné podporiť informovanosť sústavnou propagáciou, aby verejnosť mala v týchto veciach jasno pokiaľ ide o naše stanovisko.

Samozrejme, že sa to týka majetkovoprávnych záležitostí, taktiež sociálna starostlivosť má čo do činenia so zdravotníctvom. Nechcem tu hovoriť o dotáciách a prípadne o kvalifikácii personálu, ktorý sa stará o ľudí, ktorí starostlivosť potrebujú, ale zdôrazňujem znovu to isté, čo som už povedal, že niet lepšej ustanovizne, ktorá by sa lepšie postarala o predošlú i nasledujúcu generáciu, ako je rodina. A myslím si, že podporiť túto zložku našej spoločnosti je našou povinnosťou a myslím si, že sme povinní to urobiť dobre. Ďakujem vám za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Mám tu tri faktické poznámky. Budem ich čítať v poradí ako som ich dostal. Prvý pán poslanec Moric.

Poslanec SN V. Moric: Nie je to síce faktická poznámka, je to normálna poznámka.

Vážený pán predsedajúci, vážený pán predseda, priatelia, som rád, a iste to nie je náhoda, že som sa s prof. Jičínským zhodol v téme, ktorú tu chcem povedať.

Čistá demokracia v istom zmysle je len metódou. Dôležité je, čo ľudia do tejto metódy vložia, a či to potom robia zo srdca. Preto sa mi páči, čo povedal francúzsky básnik Charles Péguy - Revolúcia je buď morálna revolúcia, alebo nijaká.

Veľa sa tu hovorí o slobode. Som vyznávačom amerického pojatia slobody. Francúzi roku 1886 postavili v Amerike sochu Slobody na počesť amerického chápania slobody. Všimnite si, že je to žena, pretože symbolom slobody vo Francúzsku je žena. Nie je to muž s puškou - to pochádza od Lenina. Teda žena. V pravej ruke má fakľu, t. j. svetlo rozumu nad všetkou hmlou vášne, nevedomosti, zlosti, svetlo slobody, a v druhej ruke má knihu zákona. Ak nie je sloboda podriadená zákonom, nie je to sloboda. Ale ak zákon nepodporuje skutočnú slobodu, nie je to zákon.

Ľudia, ktorí sa stávajú otrokmi svojich vášní a pudov, nemôžu správne uvažovať. Na to je potrebný istý pokoj, istá vyrovnanosť, ovládanie sa. Ak je človek ovládaný vášňami, nerobí jednu vec, nevyberá si, nerozhoduje sa. Robí to, čo mu prikazuje vášeň, to je práve protiklad slobody. Na adresu našej strany tu boli včera vznesené dva invektívy, podané dosť emotívne, alebo, ak chcete, vášnivo. Chcel by som povedať, že nie sú to poslanci Slovenskej národnej strany, ktorí predvádzajú rétorické cvičenia. Aspoň do včera to tak nebolo. Niektoré vraj nemuseli byť a niektoré vôbec nemali byť.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP