Československá strana lidová spolu s jedním
z nejvýznamnějších koaličních
partnerů, Sdružením československých
podnikatelů, učiní vše, co je v jejich
silách, aby tato síla měla vytvořené
všechny podmínky pro svůj rozvoj a pro splnění
své úlohy v této etapě rozvoje naší
společnosti. Myslím, že to je v zájmu
nás všech.
Nakonec i samotné vytvoření vládního
výboru pro soukromé podnikání je důkazem
významu této otázky.
Dovolte mi tedy několik poznámek vlastně
spíše z pohledu oněch občanů,
kteří hodlají vstoupit do onoho rizika a
chtějí se pokusit o soukromé podnikání.
Myslím, že tito lidé čekají na
zcela jasné odpovědi, na zcela jasné vytváření
podmínek. Myslím, že chtějí slyšet
jasné řešení privatizace a reprivatizace.
V této souvislosti si dovolím konstatovat, že
z vládního programového prohlášení
není zcela zřejmý obsah pojmu "odstátnění",
jeho případné naplnění pouhým
převedením části státních
podniků na akciové společnosti sice může
být jedním z přípravných opatření
k privatizaci, ale domnívám se, že nenaplňuje
podle našeho názoru pojem odstátnění,
a bez konkretizace dalších kroků k privatizaci
může být jedním z přípravných
opatření k privatizaci, ale domnívám
se, že nenaplňuje podle našeho názoru
pojem odstátnění, a bez konkretizace dalších
kroků l privatizaci může být jen jedním
z dalších opatření prodlužující
období podnikatelské nejistoty.
Myslím, že je nezbytné konkretizovat etapu
privatizace jak obsahově, tak časově. Myslím,
že ať chtěné či nechtěné
(domnívám se, že spíše nechtěné)
zamlžování těchto etap znamená
nepochybně ztrátu podnikatelské aktivity,
a to jak tuzemské, tak i nakonec podnikatelského
zájmu zahraničního. Myslím, že
programové prohlášení nezaujalo zásadní
postoj k otázce reprivatizace. Další obcházení
či odkládání jakéhokoliv řešení
této problematiky považuji z hlediska rozvoje soukromého
podnikání za neúnosné. Za nezbytné
považuji zcela jednoznačné legislativní
vyjádření vztahu k dřívějšímu
soukromému majetku a dopracování ochrany
soukromého majetku nově vznikajícího.
Obdobným způsobem lze pokračovat v celé
řadě dalších otázek, především
v otázkách daňových. Myslím,
že v této souvislosti je dobré vzpomenout rozvoje
výstavby malých vodních elektráren.
Stavitelům malých vodních elektráren
bylo umožněno, aby nemuseli odvádět
ze svého příjmu po dobu deseti tet příslušné
daně. Ani toto zcela radikální opatření
nestačilo a myslím, že rozvoj malých
vodních elektráren nebyl dostatečně
rychlý. Tím chci jen ukázat v současné
době je nezbytné jít určitým
způsobem naproti všem těmto iniciativám
a vytvořit jim skutečně dostatečné
podmínky. Znamená to říci zcela jasně,
jak budeme postupovat v oblasti daňové. Znamená
to se snažit o přiblížení k takovým
daňovým úrovním, které jsou
v podnikatelské sféře obvyklé na Západě.
Myslím, že 55 % není právě onou
hranicí, která by vedla všechny tyto iniciativy
k podnikání a hlavně k chuti riskovat, zvláště,
když je to pro mnohé z nás, pro mnohé
členy této společnosti, věc naprosto
nová a nevyzkoušená.
Stejným způsobem tato sféra čeká
na další opatření. Myslím, alespoň
jak znám situaci v této oblasti, čekají
i na to, aby byly stanoveny zcela jasně podmínky,
jak oni sami mohou pomoci rozvoji naší společnosti,
jak mohou pomoci rozvoji komunálních problémů,
jat mohou pomoci rozvoji obcí. Chtějí samozřejmě
vědět, pokud budou investovat ze zisku určité
částky do rozvoje nebo do řešení
základních otázek obce, jakým způsobem
bude tato otázka zhodnocena z hlediska daňového.
Snažím se jen nastínit určitý
komplex otázek, které je nutno velice rychle řešit,
protože se domnívám, že neřešením
těchto otázek vlastně přicházíme
my všichni o hotové peníze a přicházíme
o to, že v menším časovém úseku
se podaří řešit nahromaděné
problémy.
Je mi zcela jasné, že programové prohlášení
nemůže být jakýmsi výčtem
všech možných aktivit vlády, dokonce si
myslím, že může být velice krátké.
Velice však záleží na jeho obsahu. Záleží
na tom, zda toto vládní prohlášení
dostatečně jasně bude uvádět
cíle, kterých chce dosáhnout a adekvátně
těmto cílům uvede i příslušné
garance, které zajistí dosažení těchto
cílů a zajistí zároveň to,
že například Federální shromáždění
bude moci zhodnotit, zda se tento úkol nebo cíl
vládě podařil či nikoliv.
Z toho pohledu se mi zdá programové prohlášení
příliš obecné, příliš
bez garancí a nezajišťující možnost
vlastní kontroly. Navíc, ať mi není
předstírán nějaký zlý
úmysl, ale v průběhu dnešního
jednání jsem v programovém prohlášení
narazil na jistou věc, kterou si zde dovolím odcitovat:
Na realizaci uvedených záměrů vláda
přijala a nebo připravila celou řadu opatření.
S účinnosti od 1. 7. je na podporu rozvoje soukromého
sektoru umožněno soukromě hospodařícím
rolníkům nákup vybraných druhů
surovin, materiálů a výrobních prostředků
za ceny bez daně z obratu." (Konec citátu.)
Když jsem si toto přečetl, tak mě tato
pasáž udivila z toho prostého důvodu,
že ji považuji poněkud za účelovou,
a to proto, že vím, že toto opatření
nebo tuto vymoženost vlastně poskytl minulý
režim našim soukromě hospodařícím
rolníkům již v r. 1969. Tato vymoženost
trvala do letošního roku. Byla zrušena vládou
národního porozumění. Vlastně
teď se znovu tato vymoženost zavádí. Nelze
tedy toto opatření, které je zřejmě
přijímáno pod tlakem, považovat za záruku.
Přál bych si sám sobě, vám
i federální vládě, aby se ji dařilo
přijímat skutečné záruky, které
by nás všechny přesvědčily, že
cíle, které jsou podle mého názoru
naprosto jasné pro tuto společnost, jsme schopni
dosáhnout. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem poslancovi Černému. Hovorí poslanec
Kostya, pripraví sa poslanec Valtr.
Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, ve svém diskusním
příspěvku bych se chtěl dotknout problému,
který zdánlivě nesouvisí s dnešní
projednávanou otázkou programového prohlášení
vlády ČSFR, ale pouze zdánlivě. Tento
problém nastal v okamžiku, kdy byla jmenována
federální vláda a národní vlády
a současně byly do těchto vlád jmenováni
lidé, kteří byli řádně
v červnových volbách zvoleni za poslance
tohoto Federálního shromáždění
a jednotlivých národních rad.
Chtěl bych v této souvislosti připomenout,
že v nejrevolučnějších měsících,
tj. v listopadu a prosinci loňského roku, se velice
široce na půdě tohoto Federálního
shromáždění i ve sdělovacích
prostředcích diskutovala otázka neslučitelnosti,
nebo-li neodůvodnitelné kumulace funkce poslance
a funkce člena vlády, a tím snižování
moci výkonné a funkce kontrolní.
Jsem informován o tom, že v minulých dnech
přijaly některé výbory tohoto Federálního
shromáždění a některé
poslanecké kluby politických stran a hnutí
doporučení, aby se členové vlád
svého poslaneckého mandátu vzdali.
Domnívám se ale, že nemůže zůstat
pouze u doporučení. Myslím si, že by
se tento problém měl řešit cestou zákonnou,
a proto navrhuji tomuto shromáždění,
aby byla přijata úprava ústavního
zákona č. 143, konkrétně jeho čl.
47, ve kterém se stanoví výčet funkcí,
jejichž výkon je neslučitelný s výkonem
poslaneckého mandátu Federálního shromáždění,
případně národních rad. Dokonce
se domnívám, že by tak mělo být
učiněno před skončením této
rozpravy, protože mi připadá přinejmenším
kuriózní, že by pan předseda vlády
a páni ministři měli na závěr
této rozpravy hlasovat o důvěře sami
sobě. Zrovna tak se mi zdá být kuriózní,
aby členové vlády, která bude hlavním
předkladatelem jednotlivých zákonů,
které bude přijímat toto Federální
shromáždění, se zároveň
podíleli na jejich vypracováni, pak jako členové
tohoto shromáždění tyto zákony
schvalovali, pak je jako výkonné orgány naplňovali
v praxi a opět jako poslanci vykonávali kontrolní
funkci, jak jsou tyto zákony naplňovány.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Na vystúpenie poslanca Kostya sa prihlásil s faktickou
poznámkou prvý podpredseda Z. Jičínský.
První místopředseda FS Z. Jičínský:
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, tento problém byl diskutován i
v souvislosti s přípravou volebního zákona.
Názory na to byly různé. Chtěl bych
jen říci, že to, co pan poslanec, který
tento návrh na změnu tohoto stavu odůvodňovat
a co snad znělo sugestivně, tak vůbec není,
a vůbec to není v rozporu se zásadami parlamentní
demokracie. Parlamentní demokracie je založena na
tom, že vládu tvoří představitelé
těch stran nebo politických hnutí, která
má v parlamentě většinu. Je přirozené,
že tyto strany, či strana nebo hnutí vysílají
ze svého středu ty představitele do vládních
funkcí. Vůbec to není v rozporu s tím,
že parlament je potom kontroluje. Abychom nevytvářeli
situaci, že u nás je něco, co je v rozporu
s demokratickými zásadami.
V Evropě jsou tyto věci či vztahy řešeny
různým způsobem. Dopoledne zde již hovořil
poslanec Mlynárik, který vzpomínal první
republiku, o tom, že o její demokratické povaze
rozhodně nemohlo být pochybnosti. Tam bylo zcela
běžné, že poslanci z těch stran,
které potom tvořili vládní koalici,
se stávali ministry a pro návrhy, které prosazovali,
hlasovali, protože to byly návrhy nejenom té
vlády, ale i návrhy těch stran, které
tvořily vládní koalici. Čili nezjednodušujme
určité věci. Je zcela nesmyslné, že
bychom dnes mohli měnit ústavu. Přece víme,
že ústava se musí měnit určitým
procedurálním způsobem. Nemůžeme
prostě najednou teď zvedat ruce třemi pětinami
pro určitý návrh, který nemáme
věcně řádně prodiskutovaný.
Jestliže se rozhodneme, je to možné, ale na to
máme dost času, budeme diskutovat zákon o
jednacím řádu, budeme diskutovat zákon,
který bude upravovat ztrátu mandátu, protože
to jsme v určitém časovém spěchu
nestihli v souvislosti s přípravou volebního
zákona. Potom nechme si čas, všechny tyto věci
řádně prodiskutujme, v tomto směru
žádné nebezpečí neprodleně
nehrozí. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Teraz pozývam do rozpravy pána poslanca
Vratislava Valtra, pripraví sa pán poslanec Danihel.
Poslanec SN V. Valtr: Vzdávám se slova.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Prosím pána poslanca Danihela z Komunistickej
strany.
Poslanec SL V. Danihel: Vážené predsedníctvo,
vážené poslankyne, vážení
poslanci, vychádzam z toho, že programové vyhlásenie
vzhľadom na krátkosť funkčného
obdobia novej vlády je rámcového charakteru
a nemôže byť návodom, resp. podrobnou,,kuchárkou",
ako riešiť existujúce či budúce
problémy. Myslím si však, že jeho konkretizácia
napr. v oblasti školstva, kultúry, v sociálnej
oblasti apod. bude od vlády vyžadovať ďalšie
prepracovanie. Musíme mať totiž stále
na zreteli, že vstupujeme do prechodného obdobia.
Narastajúce problémy v hospodárskom vývoji,
vznikajúce sociálne napätie a neistoty, to
všetko bude pred vládu stavať značné
množstvo celkom konkrétnych úloh, ktoré
je treba riešiť. Nemôže ju obchádzať
alebo presúvať na podniky, ako to naznačuje
vývoj v poslednom čase.
Nechcem vnášať nejaké pochybnosti a vyslovovať
obavy, ale ani vyhlásenie vlády ma v tomto smere
v mnohom neuspokojuje. Téza vytvoriť nový systém
sociálneho zabezpečenia, umožňujúca
každému občanovi slobodne, zodpovedne, a preto
aj diferencovane postarať sa o seba samého, o svoju
rodinu, o svoju budúcnosť, sa v rôznych podobách
uplatnili niekoľkokrát vo vládnom vyhlásení.
Som toho názoru, že nie všetci jednotlivci, ale
ani skupiny obyvateľov nie sú schopní sa o
seba postarať. Pre týchto občanov nemôže
táto téza platiť. Štát sa musí
o nich vhodnou, aj keď minimálnou, formou postarať.
Dovoľte mi niekoľko slov s tým, čo som
už uviedol v súvislosti s predloženým
programovým vyhlásením, aby som sa dotkol
ešte rómskej problematiky. V programovom vyhlásení
je zmienka o snahe vlády riešiť problémové
skupiny obyvateľov. Až z výkladu ministra práce
a sociálnych vecí sme sa dozvedeli, že medzi
tieto skupiny patrí aj rómske obyvateľstvo.
Som predovšetkým toho názoru, že také
závažné problémy, dá sa povedať,
už početného rómskeho obyvateľstva,
by sa vo vládnom vyhlásení mali vyžiadať
jasné a priame pomenovanie, ako aj jasný názor
na ďalší postup. Má to význam nielen
vnútropolitický, ale aj smerom von, v zahraničí.
Náš štát je totiž piaty na svete
v počte obyvateľov Rómov na našom území
a riešenie týchto otázok je predmetom záujmu
v zahraničí.
Tak ako vyplynulo z výkladu pána ministra Millera
vo výbore pre sociálnu politiku a kultúru,
je snaha vypracovať dlhodobý komplexný program
riešenie problémov rómskych obyvateľov
s cieľom dosiahnuť vývojovo stabilné spolužitie.
S týmto základným vymedzením cieľa
musím súhlasiť. Obávam sa však,
že vláda nemá vytvorené organizačné
a personálne podmienky pre splnenie takejto úlohy.
Problémy Rómov zasahujú do kultúry,
bývania, školstva, sociálnej starostlivosti,
avšak pre všetky príslušné orgány
ide vždy o okrajovú záležitosť. Neexistuje
pracovisko, ktoré by malo vo svojej náplni koncepčné
otázky k tejto problematike, ktoré by iniciovalo
a koordinovalo výskum, zabezpečovalo analytickú
činnosť a využívanie zahraničných
skúsenosti. Bolo by pre ostatné štátne
orgány poradenským miestom a plnilo funkciu dokumentačného
a informačného strediska, vrátane primeranej
edičnej činnosti. Skutočnosť, že
toto pracovisko neexistuje, nie je nedostatkom pre prípravu
koncepcie, ale aj pre informovanosť verejnosti.
V tlači sú publikované najrôznejšie
skresľujúce, nepravdivé a škandalizujúce
údaje o demografickom vývoji, skreslené informácie
o kriminalite, invalidizácii, to má za následok
zvyšovanie napätia medzi rómskym a ostatným
obyvateľstvom. Veľakrát to uráža
a znevažuje ľudskú a občiansku dôstojnosť.
Vyjadrujem svoju podporu programovému vyhláseniu
vlády, zároveň však žiadam, aby
bolo doplnené a konkretizované o prísľub
vlády, že na spracovanie koncepcie riešenia otázok
rómskeho obyvateľstva a na trvalé ovplyvňovanie
prístupu štátu k tejto otázke budú
vytvorené zodpovedajúce organizačné
a personálne podmienky a bude vytvorené primerané
inštitucionálne zabezpečenie riešenia
tohoto vážneho problému. Nenahovárajme
si, že národnostný problém, alebo národnostné
otázky vyriešime, ak sa nebudeme zaujímať
alebo riešiť aj rómske otázky a rómsky
problém. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Ako ďalší vystúpi v rozprave
pani poslankyňa Pavúková zo Slovenskej národnej
strany, pripraví sa pán poslanec Novický
z maďarského kresťansko-demokratického
hnutia.
Poslankyne SN O. Pavúková: Vážený
pán predseda, pán predsedajúci, poslankyne,
poslanci, ak sa môj príspevok nebude dotýkať
prerokúvanej témy, je to preto, že chcem zareagovať
na vystúpenie pána poslanca Mlynárika; jeho
príspevok bol tiež mimo zvolenej témy dnešného
rokovania.
Na okraj čechoslovakistických úvah by som
chcela vysloviť dve úvahy. Prvá sa týka
tej časti jeho prejavu, v ktorej volá po represáliách
voči tzv. separatistom, tj. proti tým, ktorí
sa zasadzujú o posilnenie svojbytnosti Slovenska, v čom
poslanec Mlynárik vidí rozbíjanie republiky.
Tu by som chcela pripomenúť poslancovi Mlynárikovi,
resp. i ďalším, ktorí sa s ním
stotožňujú, že čs. republika vznikla
na základe slobodnej voľby, opakujem, slobodnej voľby
dvoch rovnoprávnych národov. Ak sa ktokoľvek
z týchto národov v priebehu svojho historického
vývoja rozhodne pre inú formu štátnosti,
uplatní tým len najprirodzenejšie právo,
aké prináleží každému svojbytnému
štátotvornému národu.
Ak je poslanec Mlynárik taký citlivý na prejavy
rozbíjania republiky, že volá po zriadení
úradu na jej ochranu a žiada postih proti jej rozbíjačom,
potom mi v jeho vystúpení chýbal protest
proti nedávnemu aktu v maďarskom parlamente, keď
jeho poslanci pri zmienke o výročí Trianonskej
dohody zadržali minútu ticha a túto dohodu
nazvali najväčšou hanbou a urážkou
maďarského národa.
Prekvapilo ma tiež, že na takúto závažnú
skutočnosť v tom čase nereagovala ani naša
vláda.
Moja druhá poznámka sa týka pánom
Mlynárikom predneseného návrhu, aby sa Slováci
ospravedlnili maďarskému štátu. Tomu štátu,
ktorý spochybňuje význam Trianonskej dohody
a tým spochybňuje aj právoplatnosť vzniku
našej republiky. Podľa pána Mlynárika
máme sa ospravedlniť tomu štátu, ktorý
na svojom území tak zlikvidoval slovenskú
národnosť, že k tomu nepotreboval ani ceausescuovské
buldozéry. Stačili mu osvedčené metódy
skúsených asimilátorov. Slovákom v
Maďarsku sa zobrala reč, školy, kultúra.
Prejav pána Mlynárika považujem za čechoslovakistický,
protislovenský pamflet, a ako taký za urážku
nás všetkých.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
S technickou poznámkou sa prihlásil poslanec Mlynárik.
Poslanec SN J. Mlynárik: Vážené predsedníctvo,
chcel by som čosi povedať len k tomu, že som
vraj žiadal, že sa Slováci majú ospravedlniť
maďarskému štátu. To nie pravda. Môj
text znel:,,Násilie bolo spáchané na Maďaroch."
Každému je jasné, že ide o akty násilia,
presídľovania Maďarov do českého
pohraničia, kde museli pracovať v poľnohospodárstve.
Šlo o násilné presídľovanie po
roku 1945.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Chcel by som tu vysloviť jedno všeobecné
upozornenie, že dnešná diskusia sa týka
vládneho vyhlásenia a prosil by som poslancov, aby
sa tejto témy pridržali.
Prosím pána poslanca Novitzského z Maďarského
kresťanského demokratického hnutia.
Poslanec SN V. Novitzky: Vážený pán
predseda, vážený pán predsedajúci,
dámy a páni, programové vyhlásenie
vlády veľmi správne chce venovať pozornosť
dobudovaniu a modernizácii telekomunikačnej siete.
Aj to je pravda, že telekomunikačná sieť
podporuje informatizáciu spoločnosti. Ovšem
informatizácia, alebo radšej používajúc
modernú terminológiu uskutočňovanie
projektov smerujúcich k formovaniu *postindustriálnej
informačnej spoločnosti, potrebuje nielen modernú
telekomunikačnú sieť, ale aj moderné
výpočtové systémy. Rád by som
povedal niekoľko slov o tom, aký je stav výpočtových
systémov v našej spoločnosti.
Na celom území našej republiky sú rozširené
výsledky" (rozumiem v úvodzovkách) dvoch
RVHP programov a to jednotný systém elektronických
počítačov (JSEP) a Séria malých
elektronických počítačov (SMEP.) Tieto
programy sú už teraz utlmené, ale ich dôsledky
možno stále vidieť v celej našej spoločnosti.
Čo vlastne v sebe skrývali tieto programy? Viac-menej
náhodne sa vybrali na trhu už bežne predávané,
teda morálne zastaralé výpočtové
systémy dvoch firiem sídliacich v USA. Tieto výpočtové
systémy boli u nás, slušne povedané,
okopírované a to i čo sa týka ich
technického vybavenia, ako aj ich základného
programového vybavenia, aspoň do tej miery, ako
sa dali rôznymi cestami zohnať. Uvedené firmy
nemenujem, aby som im z tohoto fóra nerobil reklamu. Len
poznamenám, že o tom veľmi dobre vedeli. V rámci
týchto programov sme výpočtové systémy
kopírovali pomalšie, ako príslušné
firmy vyvíjali nové systémy. Naše kópie
boli veľmi nespoľahlivé, nahovoriac o dokumentácii
veľmi nízkej úrovne. Takto sa dostali v hojnom
počte do našej spoločnosti za svetom značne
zaostalé výpočtové systémy,
na ktorých sa veľmi ťažko pracuje. Ďalšími
vedľajšími účinkami tohoto kopírovania,
ktoré sa týkajú odborných otázok
Vás nebudem nudiť.
Z uvedeného vyplýva, že v záujme formovania
informačnej spoločnosť musíme veľmi
rýchlo modernizovať strojový park a to jedine
možným spôsobom: dovozom z vyspelých
krajín. Čo sa týka podnikateľskej sféry,
navrhujem, aby podnikatelia mohli odpísať z dane cenu
dovezených výpočtových systémov,
ktoré budú používať na riešenie
svojich ekonomických a technických problémov.
Je však oblasť a to sú vysoké školy
a univerzity, ktoré nedokážu modernizovať
svoju zastaralú výpočtovú techniku
bez príspevku zo štátneho rozpočtu.
Poznamenám, že je dosť absurdné pripravovať
odborníkov, ktorí budú pracovne činní
aj po roku 2000, na výpočtových systémoch,
ktoré sú už niekoľko desaťročí
zastaralé.
Som si vedomí toho, že momentálny dovoz moderných
výpočtových systémov narieši
otázky budúcnosti výpočtovej techniky.
Z tohoto hľadiska navrhujem vláde urýchlene
rokovať o tom, aby všetky vysoké školy,
univerzity a príslušné ústavy sa mohli
zapojiť do západoeurópskeho programu ESPRIT,
čo možno preložiť ako Európsky strategický
program pre výskum informačnej technológie.
Je síce pravda, že jednotlivé projekty tohoto
programu už bežia, no predsa by sme mohli mať nádej,
že do niektorých sa môžeme úspešne
zapojiť a tým dať základy pre rozvoj výpočtovej
techniky na európskej úrovni aj u nás.
Naspomínal som tu tzv. pracovné stanice a osobné
počítače, ktorých je u nás
tiež málo. Pracovné stanice priraďujem
k výpočtovým systémom. Osobné
počítače sa už dovážajú
a ich aplikovateľnosť je obmedzená na uspokojovanie
potrieb jednotlivcov (preto sa nazývajú osobnými
počítačmi). Pritom informačná
spoločnosť samozrejme, nie je možné založiť
len na osobných počítačoch bez ich
spojenia s výpočtovými systémami.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem poslancovi Novitzkému. Teraz prosím
poslanca Duraya. Pripraví sa poslanec Durečka.