Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Pokud nebudete trvat na vašem požadavku - musel bych to jinak dát zjistit a doručit vám to osobně. Jsou ještě nějaké další připomínky?

(Nikdo se nehlásil.) Nejsou.

Dávám tedy o tomto návrhu hlasovat - bohužel, naše technika stále ještě nefunguje, ale podle vizuálního zjištění jsme usnášení schopní.

Nejprve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů. Kdo z nich souhlasí s návrhem předsednictva své sněmovny na složení návrhové komise, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) To je naprostá většina. Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Devět.) Devět hlasů.

Sněmovna národů návrh na svoji komisi schválila.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu. Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)To je většina. Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Osmnáct.) Osmnáct hlasů.

Také Sněmovna lidu schválila návrh na složení své komise.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 18 SN č. 18)

Obě komise byly schváleny. Znovu konstatuji, že programové prohlášení federální vlády budou nejdříve projednávat výbory obou sněmoven a poslanecké kluby všech politických hnutí a politických stran, které jsou zastoupeny ve Federálním shromáždění. Předpokládám, že programové prohlášení jste dostali do svých lavic. Rovněž připomínám, že by bylo důležité, aby předsedové všech výborů zajistili přítomnost příslušných ministrů při projednávání. Projednávání ve výborech bude ještě‚ pokračovat v pondělí.

Přistoupíme nyní k dalšímu bodu.

Příprava 3. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů k volbě prezidenta ČSFR.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, podle usnesení předsednictva Federálního shromáždění se obě sněmovny sejdou na třetí společné schůzi dne 5. července 1990 v 10.00 hodin ve Vladislavském sále na volbu prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky. Jak všichni víte z denního tisku, Občanské forum již dříve vyhlásilo, že navrhne kandidaturu pana Václava Havla za prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky. Poslanci Občanského fora a Verejnosti proti násiliu podali v souladu s § 12 písmene a) zákona o poslancích návrh, aby kandidátem na prezidenta republiky byl pan Václav Havel. Dovolte mi, abych vás v této souvislosti informoval o výsledcích jednání, které měl předseda Federálního shromáždění pan Alexander Dubček s představiteli klubů dalších politických stran zastoupených ve Federálním shromáždění.

Všichni se vyjádřili v tom smyslu, že nebudou navrhovat svého kandidáta na Úřad prezidenta republiky na budoucí dvouleté období.

Jak je vám známo z jednání poslaneckých klubů, Federálnímu shromáždění došlo v posledních dnech několik dopisů, jejichž autoři navrhují sebe za kandidáta do nejvyšší státní funkce, resp., jsou navrhováni politickou stranou, která není ve Federálním shromáždění zastoupena. Proto je třeba, abychom schválili volební řád pro volbu prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky.

V souvislosti s tím prosím prvního místopředsedu Federálního shromáždění prof. JUDr. Zdeňka Jičínského, aby k těmto otázkám podal výklad.

První místopředseda FS Z. Jičínský: Vážené poslankyni, vážení poslanci, jenom bych nejdříve rekapituloval návrhy, které sem došly, jak o nich hovořil předseda Sněmovny lidu Rudolf Battěk.

Je tu návrh, který předkládá Strana pravdy, sekretariát Strany pravdy v Košicích, na kandidaturu na Úřad prezidenta republiky; kandidován je Alexander Jozef Jaray.

Dále je tu návrh, který podává Vavřin Přibyl z Brna; podává návrh na vlastní kandidaturu.

Dále je to návrh pana Opálky z Olomouce, který rovněž navrhuje sám sebe.

Dále je tu návrh Nezávislé strany Slováků z Komárna na paní Jolanu Ambrúžovou.

Další návrh podává Andrej Rusňák ze Spišské Bělé; také navrhuje sám sebe.

Posléze Jiří Brzák z Chocně - rovněž.

Poslední návrh, který sem došel, je Romana Ussarze z Ostravy.

Politické kluby dostaly tyto návrhy k dispozici, aby s nimi seznámily své členy. Pokud někteří z vás o těchto návrzích nejste informováni a máte zájem se s nimi blíže seznámit, má je k dispozici tajemník Sněmovny lidu JUDr. Pšenička v sousední pracovní místnosti u této síně. Jinak se s nimi můžete seznámit ještě v dalších dnech.

Vážení poslanci, do lavic jste dostali základní informace k volbě prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky. Nechci je celé podrobně rekapitulovat, jen k některým věcem bych přeci jenom zaujal stanovisko.

Právo předkládat Federálnímu shromáždění návrhy na volbu prezidenta republiky není v Ústavním zákoně o československé federaci ani v zákoně o jednacím řádu výslovně upraveno. Tato otázka nebyla rovněž upravena v ústavě ČSR z r. 1920, ani v pozdějších Ústavách. Praxe byla taková - v první republice předkládali návrhy na volbu prezidenta představitelé politických stran, které byly zastoupeny v tehdejším Národním shromáždění. Například připomínám, že poprvé to byl návrh jediný, a to návrh na volbu Tomáše Garrigua Masaryka jako prezidenta republiky. V roce 1935 byly návrhy dva. Návrh na Eduarda Beneše a profesora Němce; v druhém kole byl zvolen dr. E. Beneš.

V letech minulých nebylo třeba tyto otázky přesně právně upravovat, protože z povahy systému, který tehdy panoval, význam formálních ustanovení byl samozřejmě minimální, čili nebylo třeba tyto věci řešit a ani nějaká právní úprava tu nechyběla.

S ohledem na to, že poslanci Federálního shromáždění jsou podle § 12 písm. a) zákona o poslancích oprávněni podávat návrhy ve všech věcech patřících do působnosti Federálního shromáždění, je logické toto oprávnění aplikovat i na právo poslanců předkládat Federálnímu shromáždění návrh na volbu prezidenta republiky. Tyto návrhy by měly být podávány písemně předem předsedovi Federálního shromáždění, což ovšem nevylučuje, aby poslanec přednesl návrh na volbu prezidenta republiky přímo ve společné schůzi sněmoven Federálního shromáždění.

V písemném textu o základních informacích jsou uvedeny potom Ústavní a další předpisy, které k této volbě se vztahují a které pro ni platí.

Předsednictvo Federálního shromáždění po ustavujících schůzích obou sněmoven a po ustavení Federálního shromáždění jako orgánu, na své schůzi se zabývalo otázkou volby prezidenta a uvažovalo o tom, zda by nebylo nejlépe přijmout pro tuto volbu zákon o volbě prezidenta republiky, který by byl obdobou zákona z r. 1920, samozřejmě s respektováním specifik, které by bylo třeba v této zákonné Úpravě uvést. Ovšem doba, která nás dělila od tohoto předsednictva, je příliš krátká, nebylo by možno zákonný návrh seriozně připravit a projednat a dospěli jsme k tomu, že to není třeba, že pro tento individuální akt volby, který bude proveden ve čtvrtek, není třeba zvláštní zákonné Úpravy. Do budoucna jistěže bude možno tuto otázku, tento významný akt konstituování nejvyššího představitele československého státu upravit zákonnou formou.

Dospěli jsme k závěru, že ale přece jenom je vhodné‚ připravit volební řád, který nevybočuje z těch ustanovení, která v základních informacích jsou uvedena, to znamená vychází z toho, co se k této volbě vztahuje v Ústavě, resp. v Ústavním zákonu o československé federaci a v jednacím řádu, a že jistým způsobem, ale tato ustanovení dává dohromady tak, abychom měli pravidla nebo technickou proceduru pro naše čtvrteční jednání při volbě prezidenta republiky. Na základě toho jste dostali do lavic návrh volebního řádu k tajné volbě prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky; je to tisk č. 20, čímž se mění také poslední bod na str. 3 základních informací, kde se říká v bodě 1), že pro volbu prezidenta platí přiměřeně volební řád schválený v utavujících schůzích sněmoven federálního shromáždění. Určitá ustanovení z tohoto volebního řádu se samozřejmě objevují ve volebním řádu pro volbu prezidenta republiky, ale je to samostatný volební řád, protože jistá pravidla pro volbu prezidenta republiky jsou jiná než pro volbu funkcionářů. Prezident republiky musí být zvolen 3/5 většinou, z toho ve Sněmovně národů pro něho musí hlasovat tři pětiny poslanců zvolených v SR. Proto je třeba konstituovat nejen dvě komise pro zjišťování výsledků voleb, ale musejí být konstituovány tři komise, jedna ve Sněmovně národů, jedna ve slovenské části, druhá v části české.

Doporučujeme, aby komise fungovaly v tom personálním složení, v němž byly zvoleny pro volbu funkcionářů FS, ale s tím, že desetičlenná komise, která jako celek zjišťovala výsledky voleb ve Sněmovně národů, by se rozdělila na dvě pětičlenné komise pro českou a pro slovenskou část SN.

Ve volebním řádu jsou potom obsažena určitá ustanovení, která, jak myslím, nebudou při této volbě příliš praktická, ale protože právní úprava předpokládá usnesení tak, aby tam bylo východisko pro možné vzniklé situace, jsou tam ustanovení počítající s možností různých návrhů a postupu FS při podání více návrhů.

Tolik k volebnímu řádu a k informacím, které bylo třeba tady uvést. Jsou-li nějaké dotazy k volebnímu řádu, jsem samozřejmě ochoten je zodpovědět.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji prvnímu místopředsedovi prof. Jičínskému za podání výkladu. Nyní prosím o vaše dotazy nebo připomínky. Hlásí se někdo? Poslanec Toman.

Poslanec SN P. Toman: Vážené kolegyně, vážení kolegové, mám několik dotazů k volebnímu řádu. První se týká bodu dvě, kde je navrhována osmičlenná komise ve Sněmovně lidu a v podstatě desetičlenná komise ve Sněmovně národů, dvakrát pět členů. Chtěl bych vysvětlení, proč je počet rozdílný v obou sněmovnách?

Závažný dotaz podle mého názoru je k bodu 3, kde se říká, že návrh na tajnou volbu prezidenta předkládají písemně poslanci FS. Není tam řečeno, do kdy ho předkládají písemně a pokud se podíváme do základních informací, je tam řečeno, že by měl být podán písemně a nevylučuje se ani možnost, aby poslanec přednesl návrh na volbu přímo ve společné schůzi sněmoven. Tato otázka by měla být ve volebním řádu upravena. Buď, aby návrhy byly podávány pouze písemně, a v tom případě stanovit dobu, do kdy tak učinit, a nebo bod 3 formulovat tak, že mohou být v podstatě podávány kdykoliv.

Další dotaz se týká ještě sále bodu 3. K návrhu musí být přiloženy doklady o tom, že kandidát je volitelný. Nevím, co jsou to tyto doklady. Volitelný je občan starší 21 let a žádné jiné podmínky tady nejsou. Nevím, co je těmi doklady míněno.

Krátké doplnění k bodu 4. Návrhy, o nichž mají poslanci hlasovat, musejí být uvedeny na hlasovacích lístcích. Z textu dále vyplývá, že je pro každého kandidáta 1 hlasovací lístek. Navrhuji, aby tam bylo "na samostatných hlasovacích lístcích" pro větší srozumitelnost.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Tomanovi. Hlásí se někdo? Poslanec Molnár.

Poslanec SN J. Molnár: Mám otázku k bodu 3. Píše se tam, že návrh na tajnú voľbu prezidenta republiky predkladajú písomne poslanci FZ. Od pána Jičínského sme počuli, že predkladali návrhy i strany, ktoré mali svojich kandidátov, ale nemajú poslancov vo FZ. Můžu tieto strany dať svojho kandidáta, alebo i iné strany, ktoré nemajú poslancov, alebo to musia predložiť nejakému poslancovi, alebo skupine poslancov strany, ktorá vo FZ je?

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Molnárovi. Je ještě nějaká připomínka nebo dotaz? Poslanec Malina.

Poslanec SL Z. Malina: Nepokládám za šťastnou formulaci u bodu 11, kde z formulace, která zřejmě vycházela z myšlenky, že kandidátů bude více, vyplývá, že vlastně platný hlas je hlas odevzdaný. Neumožňuje se škrtnutí, o kterém se uvažuje v bodě 6 v případě jednoho kandidáta. Navrhuji tento bod zpřesnit, že platným hlasem pro navrženého kandidáta je hlasovací lístek odevzdaný předepsaným způsobem podle smyslu bodů 6, 7 a 8, kdy nebylo jméno škrtnuto. Text, který tam je "na předepsaném tiskopise", je uvedené v další větě.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Tak‚ děkuji. Hlásí se poslanec Benda.

Poslanec SL V. Benda: Vážené Federální shromáždění, mám dotaz na pana profesora Jičínského nebo skupinu, která to připravovala. Týká se bodu 14. Uznávám, že to je pustý formalismus, protože s největší pravděpodobností budeme mít jen jednoho kandidáta na prezidentskou funkci a s největší pravděpodobností bude bez problémů zvolen, ale když už vypracováváme takto složitý volební řád, tak za bodem 14 by měla být řešena za prvé: otázka druhého kola, kdyby bylo více kandidátů a nikdo z nich neobdržel potřebnou většinu platných hlasů, jak postupovat dál, jak mezi nimi dále vybírat. Za druhé: jak se má postupovat v případě, že kandidát by náhodou potřebnou většinu hlasů neobdržel. Tady je to řešeno pro případ, že by se rozcházelo mínění sněmoven, ale není to řešeno v případech, že by svorně ve sněmovnách kandidát zvolen nebyl. Je to víceméně soukromý dotaz na prof. Jičínského, jestli by se to nemělo právně upřesnit.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Bendovi. Hlásí se poslanec Pánis.

Poslanec SN S. Pánis: Pán predseda, vážené zhromaždenie, (som za Slovenskú národnú stranu) a mám takúto faktickú pripomienku: v prípade, kedy pojde o takýto závažný dokument, navrhoval by som, aby v budúcnosti sa nám takéto návrhy predkladali v slovenčine.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji za připomínku. Budeme ji muset zvážit a budeme postupovat podle návrhu. Děkuji pěkně. Ještě se hlásí jeden poslanec, prosím.

Poslanec SL M. Soldát: Mám dotaz ohledně bodu 12. Vzniknou-li pochybnosti o platnosti hlasovacího lístku, rozhoduje o jeho platnosti volební komise většinou hlasů všech svých členů. Ve Sněmovně národů, rozumím-li tomu správně, týká se to tedy dvou komisí?

Předsedající předseda SL R. Battěk: Komise poslanců pro zjišťování výsledků voleb ve Sněmovně lidu je devítičlenná. Provede se tam potřebná oprava. Hlásí se ještě někdo? (Hlas z pléna: Chcel by som podotknúť, že nie všetci sme dostali uvedený materiál.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Dokument by měli obdržet všichni. Dokud se tak nestalo, napravíme to. Připomínka je adekvátní, směřuje k předsednictvu. Budeme muset tyto záležitosti dodržovat, neboť je to v zájmu nás všech. Děkuji. Ještě se někdo hlásí? Paní poslankyně Záležáková.

Poslankyně SL E. Záležáková: Prosím, aby sme dostávali potrebné materiály včas. Nemôžeme sa ináč k nim adekvátne a zodpovedne vyjadriť.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Vzhledem k tomu, že jde o formální nedostatek, který je značný, doporučuji přerušit na chvíli schůzi s tím, že nebudeme odcházet a zůstaneme na svých místech. Texty, které chyběly, doručíme do lavic. Budeme pokračovat v jednání. Prosím místopředsedu Jičínského, aby odpověděl na dotazy, které byly vzneseny.

První místopředseda FS Z. Jičínský: Vážené poslankyně, vážení poslanci, pokud jde o návrh volebního řádu. Začal bych poslední připomínkou JUDr. Bendy k bodu 14. Tam jsme záměrně dali odkaz na § 26 zákona o jednacím řádu, a to proto, že tímto volebním řádem nemůžeme měnit platné ustanovení ani ústavního zákona, ani zákona o jednacím řádu. Jsem si vědom, že kdyby došlo k situaci, kterou nepředpokládám a společně s JUDr. Bendou si myslím, že to je nepravděpodobné, pak by nastala situace, kterou předvídá zákon o čs. federaci a na něj navazující § 26 a následující zákon o jednacím řádu. Ale tímto volebním řádem nemůžeme do těchto ustanovení vnášet nějaké modifikace, protože je to jenom usnesení a zatím nemáme v jednacím řádu žádné ustanovení o tom, že můžeme usnesením měnit věci našeho jednání odchylné od zákona o jednacím řádu. Možná, že v novém jednacím řádu to tak bude, asi to bude pro určité situace účelné, ale zatím tomu tak není.

Zdůraznil bych myšlenku, kterou jsem tento volební řád uvádí, že to je volební řád pro tuto jedinou volbu. Není to zákon, neklade si za cíl řešit problémy a budoucí zákonné úpravy volby prezidenta republiky.

Byl bych rád, kdybyste to posuzovali se zřetelem k dosahu tohoto volebního řádu. Tím je řečeno, že jste ho dostali na poslední chvíli, ale myslím, že vzhledem k tomu, že v základních ustanoveních jenom vybírá jistá speciální ustanovení z jednacího řádu a navazuje na volební řád, který jsme schválili při volbě funkcionářů Federálního shromáždění, že tato závada nebrání tento volební řád projednat a přijmout.

V bodě 2 má být místo osmičlennou komisi devítičlennou komisi. Pokud jde o připomínky poslance Tomana k bodu 3, tak myslím, že z důvodů, o kterých jsem hovořil, že bychom nemuseli formulace přepracovávat. Záměrně jsme tam dali "předkládají písemně poslanci Federálního shromáždění". Že to předkládají poslanci, je důvod, o kterém jsem hovořil, že v jednacím řádu je řečeno, že návrhy předkládají poslanci. Ve starých jednacích řádech z první republiky to bylo výslovně stanoveno a tam okruh věcí, do kterých spadá volba prezidenta republiky, byl vyhrazen návrhu poslanců. Že je to písemné, to má pořádkový význam, nemůže to mít význam meritorní, protože za daného stavu, kdy platí jednací řád, nemůžeme v tomto volebním řádu upravovat věci odchylné od jednacího řádu. Má to mít pořádkový význam, aby pokud by se Federální shromáždění návrhem mělo zabývat, aby byly jisté náležitosti zřejmé a aby nevznikaly pochybnosti.

Proto je tam uvedeno "písemný" a nebylo možno stanovit nějakou lhůtu, protože bychom tím překračovali rámec dosavadního jednacího řádu, což myslím není možné.

Pokud jde o kandidáta volitelného za prezidenta republiky a jaké jsou k tomu doklady, je řečeno v Ústavním zákonu, že prezidentem může být každý, kdo je volitelný za poslance. Za poslance je volitelný občan ČSFR.

Podmínkou je toto státní občanství, podmínkou je věk a podmínkou je také to, že občan má právní způsobilost. Jsou to právní náležitosti pro to, aby volba mohla proběhnout.

Pokud jde o bod 11, poslanec Malina měl k tomu výhrady. Myslím, že uvedená formulace je správná. Platným hlasem pro navrženého kandidáta je odevzdaný hlasovací lístek na předepsaném tiskopisu. To je v pořádku, protože na každém tiskopisu je jeden návrh. Nepřipadá v úvahu škrtat z více návrhů, takže by zůstal ten, který by škrtnut nebyl. Z předchozích ustanovení vyplývá, že každý návrh by byl na samostatném hlasovacím lístku. Když by bylo návrhů více, musí se rozdat obálky a platí hlas, který je odevzdán v obálce, aby se zabránilo možnosti, že by poslanec mohl hodit více hlasů, pokud by bylo více návrhů. Mám dojem, že formulace bodu 11 je správná.