Česká národní rada 1990 – 1992

(1) Každý, kdo má roční příjmy přesahující 6 000 Kčs, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, je povinen podat ve stanovené lhůtě přiznání k dani za bezprostředně předcházející zdaňovací období.

(2) Přiznání není povinen podat poplatník, který kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně [§ 36 zákona č. .../1992 Sb., o daních z příjmů], nemá jiné dani podrobené příjmy. Přiznání není povinen podat také poplatník, který má pouze příjmy ze závislé činnosti [§ 6 zákona č. .../1992 Sb., o daních z příjmů] a není povinen podat přiznání podle odstavce 3.

(3) Plynou-li poplatníkovi příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, je povinen podat přiznání z těchto příjmů, pokud plátce nemá v České a Slovenské Federativní Republice stálou provozovnu nebo má-li poplatník i jiné dani podrobené příjmy.

(4) V přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně.

(1) Daň a penále se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

(2) Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se zaokrouhlí na celé koruny nahoru, ostatní zálohy se zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru.

Daň se zvýšením se nevyměří, nepřesáhne-li 100 Kčs. To neplatí, vybírá-li se daň srážkou.

(1) Poplatník je povinen daň si sám vypočítat a zaplatit ji po uplynutí zdaňovacího období, za které se daň vyměřuje, správci daně ve lhůtě pro podání přiznání.

(2) Poplatníci, jejichž daňová povinnost za předchozí zdaňovací období přesáhla 1 000 000 Kčs, platí počínaje lednem následujícího roku měsíční zálohy ve výši 1/12 daňové povinnosti za předchozí zdaňovací období vždy do konce kalendářního měsíce. Záloha za měsíc prosinec se neplatí a poplatník vyrovná celoroční daňovou povinnost ve lhůtě pro podání přiznání.

(3) Poplatníci, jejichž daňová povinnost v předchozím zdaňovacím období nepřesáhla 1 000 000 Kčs, platí čtvrtletní zálohy na daň za běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/4 daňové povinnosti za předchozí zdaňovací období. Čtvrtletní zálohy jsou splatné do konce příslušného kalendářního čtvrtletí. Záloha za čtvrté čtvrtletí se platí v poloviční výši. Daňová povinnost se vyrovná ve lhůtě pro podání přiznání.

(4) Zálohy neplatí poplatníci, jejichž roční daňová povinnost za předchozí zdaňovací období nepřesáhla 10 000 Kčs.

(5) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů, jedním z nich je i dílčí základ z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, zálohy podle odstavce 2 a 3 neplatí v případě, že tento dílčí základ činí více než 50% z celkového základu daně. V případě, že dílčí základ z příjmů ze závislé práce a funkčních požitků činí méně než 50%, zálohy vypočtené podle odstavce 2 a 3 se platí v poloviční výši.

(6) Daňovou povinností za uplynulé zdaňovací období se rozumí částka, kterou si poplatník sám vypočetl, a po doručení platebního výměru částka stanovená tímto výměrem. U nových poplatníků v roce zahájení jejich činnosti je daňovou povinností předpokládaná výše daně.

(7) Je-li daň podle platebního výměru vyšší, než si jí poplatník sám vypočetl, nebo jde-li o daň vyměřenou dodatečným platebním výměrem, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do patnácti dnů po doručení platebního výměru. Zálohy do té doby splatné se nemění.

(8) V odůvodněných případech může správce daně stanovit zálohy jinak.

(9) Novým poplatníkům může správce daně stanovit zálohy s přihlédnutím k očekávanému příjmu poplatníka a k ostatním poměrům rozhodným pro vyměření daně.

(10) Přestal-li poplatník vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, z nichž byly placeny zálohy, není povinen platit tyto zálohy na daň počínaje následujícím měsícem (čtvrtletím).

(11) Placení daně a záloh podle předchozích odstavců se nevztahuje na příjmy, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně, a na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, nemá-li poplatník jiné příjmy podrobené dani.

(1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha ") sazbou daně přepočtenou z ročních sazeb na měsíční období podle tabulek vydaných ministerstvem z úhrnu příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (dále jen "mzda") zúčtovaných a vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc kromě příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně, sníženého o částky, které jsou od daně osvobozeny, o částky sražené na pojistné sociálního pojištění, pojistné zaměstnanosti, zdravotnické pojištění (dále jen "pojistné"), o částky na částečnou úhradu nákladů zaměstnance na dopravu mezi bydlištěm a pracovištěm (dále jen "dopravné") a o 1/12 nezdanitelných částek základu daně (dále jen "zdanitelná mzda").

(2) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání zdanitelné mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí.

(3) Plátce daně, který vyplácí zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob zdanění pro poplatníka výhodnější.

(4) Plátce daně, který vyplácí jednorázovou mzdu nebo doplatek mzdy za minulá léta, srazí zálohu s přihlédnutím k úhrnu uvedených mezd vyplacených nebo zúčtovaných v témže zdaňovacím období, roční sazbou daně bez odečtení nezdanitelných částek a dopravného.

(5) Pobírá-li poplatník mzdu současně od více plátců za stejný kalendářní měsíc, srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, zálohy ze mzdy snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny včetně pojistného.

(6) Sraženou zálohou z mezd poplatníků, kteří za totéž zdaňovací období nemají kromě mzdy jiné zdanitelné příjmy, je daňová povinnost splněna.

(7) Provádí-li plátce daně měsíčně zúčtování mezd, odvede zálohy za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do tří dnů po provedeném zúčtování mezd. Ostatní plátci daně odvedou zálohy do tří dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.

(8) Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod sražené zálohy jinak.

(1) Poplatník, který kromě mzdy od jednoho plátce daně a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou, nemá jiné příjmy podléhající zdanění, může plátce daně požádat písemně do 31. ledna následujícího roku o výpočet daně za poslední uplynulé zdaňovací období, podepíše-li prohlášení podle § 84 odst. 5 písm. b). Výpočet daně provede plátce daně nejpozději do 31. března. Rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně ve prospěch poplatníka se poplatníkovi vrátí nejpozději při zúčtování mzdy za březen. V ostatních případech se postupuje podle § 80 odst. 6.

(2) Pobíral-li poplatník ve zdaňovacím období mzdu od více plátců daně postupně, provede plátce daně, který mu vyplácel mzdu jako poslední a u něhož uplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, výpočet daně z úhrnu mezd od všech plátců daně podle odstavce 1.

(3) Pobíral-li poplatník za zdaňovací období mzdu současně od více plátců daně, provede plátce daně, u něhož poplatník uplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně a kterému předloží prohlášení podle § 84 odst. 5 písm. c), výpočet daně z úhrnu mezd od všech plátců daně, kteří sráželi zálohu.

(4) Plátce daně provede zúčtování záloh podle odstavce 2 a 3 jen na základě dokladů o vyplacené mzdě, sraženém pojistném, o nezdanitelných částkách ze základu daně, dopravném a o sražených zálohách předložených poplatníkem nejpozději do 31. ledna následujícího roku od všech plátců za uplynulé zdaňovací období. Poplatník, u něhož plátce daně provádí výpočet daně podle odstavce 3, je vždy povinen uvedené doklady předložit.

(5) Nedoplatek daně vyplývající z ročního zúčtování záloh srazí plátce daně poplatníkovi ze mzdy nejpozději do konce zdaňovacího období, v němž nedoplatek vznikl. Nemůže-li plátce daně uvedený nedoplatek srazit z poplatníkovi mzdy z důvodu, že mu již nevyplácí mzdu, nebo z důvodu, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů srážku provést, zašle doklady o výši nedoplatku příslušnému správci daně k dalšímu řízení.

(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň nebo záloha vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně nebo zálohy sníží plátce daně nejbližší odvod záloh.

(2) Plátce daně, který nesrazil nebo nevybral u poplatníka daň nebo zálohu ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit jen, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nebo záloha nesprávně vybrána, 12 měsíců. Daň nebo zálohy, které byly vybrány nesprávně vinou poplatníka, může plátce daně dodatečně srazit do tří let od konce zdaňovacího období, v němž došlo k jejich nesprávnému vybrání.

(3) Dodatečně sraženou nebo vybranou daň nebo zálohu podle odstavce 2 plátce daně odvede správci daně v nejbližším termínu pro odvod záloh.

(4) Dodatečně předepsanou daň a zálohy je plátce daně povinen odvést správci daně do tří dnů po doručení platebního výměru.

(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky mzdové listy a výplatní listiny včetně jejich rekapitulace za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.

(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat

a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější,

b) rodné číslo,

c) bydliště,

d) jména a data narození osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně, výši jednotlivých nezdanitelných částek s uvedením důvodu jejich přiznání,

e) za každý kalendářní měsíc

1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vyplaceny v penězích nebo naturáliích,

2. částky osvobozené od daně,

3. pojistné,

4. dopravné,

5. podle jednotlivých druhů sazeb daně (měsíční, roční)

- základ daně,

- nezdanitelné částky základu daně,

- zdanitelnou mzdu,

- zálohu na daň,

6. součet údajů uvedených pod body 1. až 5. za celé zdaňovací období.

(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena mzda, vystavit doklad o souhrnných údajích uvedených na mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh.

(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně okolnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a dopravného. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do třiceti dnů ode dne nástupu do zaměstnání.

(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k němu přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do třiceti dnů po narození dítěte.

(3) Pobírá-li poplatník v kalendářním měsíci mzdu současně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně a dopravnému pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1.

(4) Neprokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně a dopravného ve stanovené lhůtě, přihlédne plátce daně k těmto skutečnostem dodatečně při ročním zúčtování záloh, prokáže-li je poplatník nejpozději do 31. ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

(5) Plátce daně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně a k dopravnému jen, podepíše-li poplatník do třiceti dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 31. ledna písemné prohlášení o tom

a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání odčitatelných částek ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily,

b) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období současně od dalších plátců daně kromě příjmů zdanitelných zvláštní sazbou a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající zdanění,

c) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období, kromě příjmů zdanitelných zvláštní sazbou a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající zdanění,

d) že manželka (manžel), žijící ve společné domácnosti, nemá vlastní příjem přesahující 24 000 Kčs ročně nebo 2 000 Kčs měsíčně,

e) že při dopravě na pracoviště nemůže využít bezplatnou nebo zlevněnou jízdenku poskytnutou zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob,

f) že není poživatelem starobního důchodu,

g) že současně za stejné zdaňovací období neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně u jiného plátce daně, a že nárok na nezdanitelné částky ze základu daně na vyživované děti současně za stejné zdaňovací období neuplatňuje jiný poplatník.

(6) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a dopravného, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně poznamená změnu na mzdovém listě.

(1) Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně prokazuje poplatník plátci daně

a) platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších patnácti let, jde-li o manželku, nezletilé děti (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů). Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem,

b) potvrzením školy a u žáků učilišť potvrzením učiliště, že zletilé dítě, žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, studuje,

c) rozhodnutím o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o vyplácení důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na snížení daně z titulu nezdanitelné částky ze základu daně z důvodu, že pobírá invalidní nebo částečný invalidní důchod,

d) předložením průkazky ZTP-P, pokud je poplatník jejím držitelem,

e) rozhodnutím o přiznání starobního důchodu, je-li poplatník jeho příjemcem a pokud důchod nepřesahuje 24 000 Kčs ročně,

f) potvrzením místně příslušného správce daně o tom, že

1. vyživuje ve společné domácnosti zletilé dítě až do dovršení dvacetišesti let věku, jestliže nepobírá invalidní důchod a nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc nebo pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, není schopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek,

2. pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek je invalidita, nebo jeho žádost o invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů jeho invalidity.

(2) Nárok na dopravné uplatní poplatník dokladem o svém bydlišti, z něhož dojíždí na pracoviště. Poplatníci, kteří jsou držiteli bezplatných nebo zlevněných jízdenek, předloží plátci daně prohlášení, že při dopravě na pracoviště nemohou využít bezplatnou nebo zlevněnou jízdenku poskytnutou zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob.

(3) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a), c), d) a e) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 31. prosince pro uplatnění nároku na příští zdaňovací období doklad o výplatě důchodu. Doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) platí vždy pro rok, pro který byly vydány. Doklady platí za předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob se nezměnily skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a dopravného.

(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů, na které se vztahuje zvláštní sazba daně [§ 36 zákon č. .../1992 Sb., o dani z příjmů.]. Srážku je povinen provést plátce daně, který má sídlo nebo bydliště na území České republiky při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka.

(2) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést správci daně nejpozději do patnáctého dne každého měsíce za předchozí kalendářní měsíc. Srážka daně se provádí z částky úhrady nebo připsání dlužné částky ve prospěch poplatníka. Správcem daně se rozumí finanční úřad příslušný podle místa bydliště nebo sídla plátce daně.

(3) Neprovede-li plátce daně srážku daně nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.

(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným provedením srážky daně.

(5) Správce daně může plátci daně stanovit jinak lhůtu pro odvod daně vybírané srážkou.

(1) Správce daně může uložit právnickým a fyzickým osobám, aby při výplatách ve prospěch poplatníků s neomezenou daňovou povinností srážely až 10% výplaty na zálohu daně k zajištění. Proti rozhodnutí o uložení povinnosti srážet zálohu na daň se nelze odvolat.

(2) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů, kromě příjmů z nichž se daň vybírá srážkou, jsou právnické a fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území České republiky a které vyplácejí, poukazují, nebo připisují úhrady ve prospěch poplatníka, povinny srážet zálohu na daň ve výši 10% poplatníkům s omezenou daňovou povinností, s výjimkou případů, kdy je srážena záloha podle § 80.

(3) Částky daně sražené podle odstavce 1 a 2 se odvádějí do patnáctého každého měsíce za předchozí kalendářní měsíc správci daně.

(4) Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod daně sražené podle odstavce 1 a 2 odchylně.

(1) Poplatníci platí zálohy na daň měsíčně, nejpozději poslední den v měsíci, takto

a) v lednu ve výši jedné dvanáctiny předpokládané roční daňové povinnosti,

b) v únoru ve výši daně z dosaženého zisku za měsíc leden běžného roku,

c) v následujících měsících ve výši rozdílu mezi daní vypočtenou ze zisku od počátku roku a zaplacenými zálohami od počátku roku s výjimkou zálohy splatné v lednu.

(2) Poplatníci, u nichž daňová povinnost za uplynulé zdaňovací období činila méně než 200 000 Kčs, a noví poplatníci, u nichž předpokládaná daňová povinnost za běžné zdaňovací období činí méně než 200 000 Kčs, neplatí zálohy a roční daňovou povinnost uhradí najednou ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

(3) Správce daně může stanovit poplatníkům se sídlem v cizině povinnost složit k zajištění daně přiměřenou zálohu při zahájení činnosti v případech, kdy není zajištěna srážkou u dlužníka.

(4) Poplatník je povinen ve lhůtě stanovené pro placení záloh předkládat správci daně přehled o výnosech, nákladech, zisku a dani.

(5) Jestliže daň vypočtená v přiznání je vyšší než zaplacené zálohy, je poplatník povinen zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání přiznání.

(6) Jestliže daň stanovená platebním výměrem je vyšší než daň vypočtená v přiznání, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do patnácti dnů ode dne doručení platebního výměru.

(7) Správce daně může v odůvodněných případech stanovit zálohy jinak.

(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů, na které se vztahuje zvláštní sazba daně. Srážku je povinen provést plátce daně, který má sídlo na území České republiky, a který vyplácí, poukazuje nebo připisuje úhrady ve prospěch poplatníka.

(2) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést příslušnému správci daně nejpozději do tří pracovních dnů ode dne úhrady nebo připsání dlužné částky ve prospěch poplatníka. O sražených částkách na dani podá plátce daně správci daně hlášení vždy do patnácti dnů po uplynutí měsíce, ve kterém byla daň sražena. V hlášení uvede označení poplatníků, jimž byla daň sražena, základ daně a sraženou částkou a právní důvod závazku, podle kterého bylo plněno.

(3) Neprovede-li plátce daně srážku daně nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. Stejně se postupuje, nesrazí-li plátce daně daň ve správné výši.

(4) Řádně provedenou srážkou podle odstavce 1 a 2 je daňová povinnost poplatníka splněna.

(5) K zajištění daně u ostatních příjmů poplatníků, na které se nevztahuje zvláštní sazba daně, jsou plátci daně povinni srážet zálohu ve výši 5% z plateb za podmínek uvedených v odstavci 3 a 4.

(6) Správce daně může zálohu podle odstavce 6 zvýšit až na 10%, případně rozhodnout, že záloha bude nižší nebo nebude sražena. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

(7) Výši ostatních příjmů poplatníka s omezenou daňovou povinností oznámí plátce daně správci daně v termínu pro podání daňového přiznání s výpočtem daňové povinnosti.

Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem stanovit okruh nově vzniklých daňových subjektů a bližší podmínky pro jejich osvobození od daně. Úplné nebo částečné osvobození od daně lze poskytnout nejvýše na dobu dvou let od zahájení činnosti.