Česká národní rada 1990 – 1992

[1] Úprava pracovně právních vztahů podle této části se vztahuje na pracovníky okresních požárních ředitelství, požárních referátů a pracovníků všech druhů hasičských sborů, kteří jsou zařazeni v hasičských sborech nebo plní úkoly v přímém zabezpečení činnosti na úseku požární ochrany.

[1] Do pracovního poměru k obci, právnické osobě hlavnímu nebo okresnímu požárnímu ředitelství může být přijat občan ČSFR, který je bezúhonný, morálně, zdravotně, fyzicky a duševně způsobilý pro předpokládaný druh práce v požární ochraně, dosáhl požadovaného vzdělání, úspěšně se podrobil při jímacímu řízení a dovršil věk 18 let.

[2] Podmínku dovršení věku nemusí splňovat absolventi středních škol požární ochrany, tím nejsou dotčena ustanovení obecných předpisů o pracovních podmínkách mladistvých.

[1] Před uzavřením pracovní smlouvy jsou občané, kteří se ucházejí o přijetí do pracovního poměru povinni podrobit se vstupní lékařské prohlídce a dalším nástupním testům.

[2] Pracovníci jsou povinni podrobit se opakovaným lékařským prohlídkám.

[3] Zdravotnickou péči zabezpečuje pracovníkům zřizovatel.

[1] Zkušební doba může být s pracovníkem přijímaným do pracovního poměru stanovena nejdéle na 12 měsíců.

[2] Stanovenou zkušební dobu může vedoucí organizace zkrátit, dosahuje-li pracovník v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků při výkonu služby.

Určené funkce na úseku požární ochrany mohou zastávat jen pracovníci s požadovanou odbornou způsobilostí.

[1] Pracovní doba pracovníků může být rozvržena nerovnoměrně. Délka pracovní směny při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nesmí překročit 24 hodin, přitom délka pracovní doby v této směně může být nejvýše 18 hodin.

[2] v kalendářním roce může být pracovníku nařízena práce přesčas v rozsahu nejvýše 400 hodin.

[3] Pracovníku s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se nařizuje v rámci pracovní směny pracovní pohotovost na pracovišti. U pracovníka, který je v době pracovní pohotovosti povolán k výkonu práce nad rámec rozsah stanovené rozvržené týdenní pracovní doby, jde o výkon práce přesčas.

[4] V důležitém zájmu služby se může pracovníku nařízena pracovní pohotovost na pracovišti nebo mimo pracoviště.

[5] V kalendářním roce může být pracovníkům nařízena pracovní pohotovost na pracovišti nebo mimo něj nejvýše v rozsahu 900 hodin.

[6] Rozvržení stanovené týdenní pracovní doby a bližší úpravu denního řádu v pracovní směně stanoví ministerstvo práce a sociálních věci vyhláškou,ve spolupráci s ministerstvem vnitra.

[1] Pracovníkům hasičských sborů poskytuje zaměstnavatel k upevnění jejich tělesného a duševního zdraví rekondiční pobyt v trvání sedmi dnů nepřetržitě v kalendářním roce, kterého jsou povinni se zúčastnit:

- pracovníci hasičských sborů starší 40 let, kteří vykonávají obtížnou a zdraví škodlivou činnost nejméně po dobu 10 let,

[1] Pracovníci hasičských sborů jsou povinni při nasazení u zásahu plnit vedle ostatních povinností vyplývající z jejich pracovního poměru rozkazy vydané v souvislosti s hašením požárů, odstranění následků živelní pohromy nebo mimořádné události vyvolávající stav obecné nouze, splnění rozkazu musí odmítnout, jestliže by jeho splněním spáchali trestný čin.

[2] Pracovníci jsou povinni:

a) udržovat si potřebnou odbornou způsobilost a fyzickou zdatnost,

b) nosit při výkonu práce stanovené osobní ochranné pracovní prostředky, výstroj a stejnokroj,

c) vykonávat svědomitě a řádně službu podle svých sil, znalostí a schopností,

d) ohlásit bez zbytečného prodlení svému nadřízenému závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby,

e) podřídit se testům dle nařízení zaměstnavatele.

[3] V případě nasazení u zásahů neplatí pro pracovníky hasičských sborů ustanovení § 133 odst.1 písm.c, d, f, a §135 odst.2 zákoníku práce.

[1] Pracovníku náleží při skončení pracovního poměru podle § 46 odst.1 písm. a) až d) zákoníku práce odstupné.

[2] Odstupné činí až šestinásobek průměrného hrubého měsíčního příjmu. Odstupné se neposkytuje s důvodů ukončení pracovního poměru na straně pracovníka.

[1] Dobrovolným členům hasičských sborů přísluší za účasti při zdolávání požáru, živelné události nebo mimořádné události vyvolávající stav obecné nouze odměna.

[2] Dobrovolným členům kontrolních skupin přísluší za výkon preventivních požárních kontrol odměna.

[1] Pracovníkům obecních požárních referátů, okresních požárních ředitelství, požárního ředitelství hl. m. Prahy a hlavního požárního ředitelství plnící úkoly na úseku požární ochrany náleží funkční zařazení, hodnost odpovídající funkčnímu zařazení,stejnokroj, výstroj a výzbroj.

[2] Funkční označení - označuje funkční místo. Hodnost vyjadřuje důležitost vykonávané funkce.

[3] Stanoví se funkce kterým odpovídají tyto hodnosti:

a) praporčické: rotný PO, rotmistr PO, nadrotmistr PO, podpraporčík PO, praporčík PO, nadpraporčík PO,

b) důstojnické: podporučík PO, poručík PO, nadporučík PO, kapitán PO, major PO, podplukovník PO, plukovník PO.

[4] Členům hasičských sborů, kteří plní úkoly na úseku požární ochrany náleží funkční označení a stejnokroj.

[1] Po vzniku pracovního poměru je pracovníku stanoveno funkční zařazení a hodnost odpovídající funkčnímu zařazení.

[2] O zařazení pracovníka do funkce rozhoduje požární ředitel nebo požární rada pověřené obce. O zařazení do funkce a odvolání požárního ředitele a požárního rady obce rozhoduje orgán oprávněný k jmenování těchto pracovníků do funkce po projednání s hlavním požárním ředitelem.

[3] Ministr vnitra, hlavní požární ředitel, okresní požární ředitel nebo požární ředitel hl .m. Prahy může zbavit funkce a odejmou hodnost na základě jednání, jež je v příkrém rozporu s požadavky kladenými na pracovníka na úseku požární ochrany.

[1] Jestliže došlo u fyzické osoby k poškození na zdraví nebo smrti při výkonu služby v požární ochraně uhradí škodu tím vzniklou obec podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů.

[2] Jestliže došlo u fyzické osoby k poškození na zdraví nebo smrti v souvislosti s osobní nebo věcnou pomocí podle § 7 tohoto zákona, kterou poskytla při hašení požáru, uhradí škodu tím vzniklou podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů v zastoupení státu okresní úřad, v jehož územním obvodu požár vznikl. Vznikla-li tato škoda při hašení požáru v právnické osobě, uhradí škodu právnická osoba, v jejímž zájmu byla pomoc poskytnuta.

[3] Náhrada škody podle předcházejících odstavců se fyzické osobě neposkytne, jestliže jí nárok na náhradu této škody vznikl již z pracovně právního vztahu.

[4] Pracovníku právnické osoby nebo podnikatele zařazenému v hasičském sboru a členu dobrovolného hasičského sboru nebo fyzické osobě, která utrpěla v souvislosti s plněním úkolů státní správy na úseku požární ochrany nebo s hašením požáru poškození na zdraví, jehož následkem se stala osobou se změněnou pracovní schopností, nebo částečně invalidní nebo invalidní, náleží jednorázové mimořádné odškodnění.

[5] vláda ČR stanoví nařízením, v kterých případech a v jakém rozsahu náleží poškozenému a pozůstalým po něm, kromě nároku podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, i jednorázové mimořádné odškodnění, a kdy je možné takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.

[6] Jednorázové mimořádné odškodnění pracovníkům právnických osob a podnikatelům a pozůstalým po nich poskytuje právnická osoba nebo podnikatel, pokud ke škodě na zdraví nebo smrtí došlo v souvislosti s činností v jejich objektech.

[7] V ostatních případech poskytuje toto odškodnění ministerstvo vnitra.

[8] Jestliže poškozený následkem poškození na zdraví zemřel, náleží jednorázové mimořádné odškodnění jeho manželu a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, případně osobám, které na něj byly odkázány výživou.

[9] výše odškodného činí pětinásobek částek stanovených v § 200 zákoníku práce.

[1] Právnická a fyzická osoba má nárok na náhradu věcné škody, která jí vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru. Ve zvlášť odůvodněných případech lze přiznat náhradu nákladů spojených s obstaráním nové věci za poškozenou.

[2] Právnické a fyzické osobě se nahrazuje též věcná škoda, která jí vznikla v důsledku opatření nezbytných ke zdolávání požáru, zamezení jeho šíření nebo při záchranných pracích prováděných na příkaz velitele zásahu. To neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích látek v souvislosti s hašením požáru.

[3] Náhradu věcné škody poskytuje v zastoupení státu okresní úřad v jehož územním obvodu požár vznikl.

[4] Vznikla-li fyzické osobě věcná škoda v souvislosti s pomocí poskytnutou právnické osobě, má okresní úřad vůči právnické osobě právo na náhradu toho, co fyzické osobě poskytl.

[5] Právo na náhradu škody podle předchozích odstavců se uplatňuje do tří měsíců, kdy se poškozený dozvěděl o škodě, nejpozději do dvou let od vzniku škody, jinak toto právo zaniká.

[6] Náhrada věcné škody podle předchozích odstavců nenáleží tomu, jehož majetek byl zasažen požárem.

[7] Okresní úřad má právo na náhradu škody vůči právnické osobě, v jejímž zájmu byla pomoc poskytnuta.

Pracovníci a členové hasičských sborů neodpovídají za škodu:

a) která vyplývá z rizik a řádného výkonu služby,

b) kterou způsobili při odvrácení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící majetku, jestliže tento stav úmyslně nevyvolali a počínali si při tom způsobem přiměřeným okolnostem.

[1] Působnost ministerstva vnitra a okresního úřadu při výkonu státního požárního dozoru, jakož i působnost obcí při provádění preventivních požárních kontrol se nevztahuje na:

a) útvary a zařízení Československé armády, vojsk ministerstva vnitra, Federálního policejního sboru, Sboru hradní policie, Policie ČR a Sboru nápravné výchovy, v těchto útvarech a zařízeních se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů,

b) báňská díla, zařízení, pracoviště a činnosti v podzemí podléhající dozoru orgánů státní báňské správy, v těchto případech se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů,

c) drážní vozidla a říční plavidla, s výjimkou zjišťování příčin vzniku požárů, námořní lodě a civilní letadla, v těchto dopravních prostředcích se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů.

[2] Ustanovení tohoto zákona se vztahují na železniční, vodní a leteckou dopravu, pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, nestanoví jinak.

[3] Ustanovení tohoto zákona se nedotýkají výsad a imunit přiznávaných podle mezinárodního práva nebo mezinárodních smluv kterými je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána. Při hašení požáru lze vstoupit do objektů, které požívají ochrany podle předchozí věty jen na základě příslušného souhlasu.

[1] Pracovníci při výkonu státního požárního dozoru, fyzické osoby pověřené prováděním preventivních požárních kontrol, velitel zásahu a velitelé hasičských sborů při hašení požáru jsou oprávněni vstupovat do objektů, zařízení a na pozemky, provádět potřebná zjištění a úkony, nahlížet do příslušné dokumentace, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a potřebnou součinnost od vedoucích a ostatních pracovníků orgánů a fyzických a právnických osob. Tito pracovníci jsou oprávnění vyzvat každého, kdo porušil předpisy o požární ochraně, aby prokázal svoji totožnost.

[2] Zjistí-li pracovníci státního požárního dozoru a velitelé hasičských sborů porušování předpisů o požární ochraně, jsou oprávněni uložit nezbytná opatření k zamezení takového jednání.

[3] Pracovníci státního požárního dozoru, velitel zásahu a velitelé hasičských sborů jsou oprávněni v souvislosti se zásahem jednotek požární ochrany nařídit právnickým a fyzickým osobám nezbytná omezení.

[4] Bez vědomí velitele zásahu nesmí nikdo vstupovat do řízení zásahu.

[5] Pracovníci státního požárního dozoru prokazují svá oprávnění služebním průkazem nebo stejnokrojem. Fyzické osoby pověřené prováděním preventivních požárních kontrol prokazují svá oprávnění pověřením vydaným obecním úřadem. Velitelé zásahu a velitelé hasičských sborů prokazují svá oprávnění průkazem vydaným okresním požárním ředitelstvím nebo stejnokrojem.

[1] Pracovníci nebo jiné fyzické osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem zaměstnání, které v obecním zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo po splnění úkolu.

[2] Odstavec 1 neplatí, pokud této povinnosti byli sproštěny ze zákona nebo osobou či orgánem k tomu povolaným, nebo jde li o skutečnosti obecně známé. Uvedené osoby jsou povinny zprostit fyzické osoby mlčenlivosti vždy, požádá-li o to orgán činný v trestním řízení.

[1] Působnost na úseku požární ochrany, která je podle tohoto zákona svěřena obcím, pověřeným obecním úřadům a okresním úřadům, vykonává na území hl. m. Prahy Magistrátní úřad hl. m. Prahy.

[2] Podrobnosti o působnostech a zajištění na úseku požární ochrany v hlavním městě Praze stanoví a upraví "Statut hl. m. Prahy" nebo obecně závazná vyhláška.

Podle zákona č. 71/67 Sb., o správním řízení (správní řád) se nepostupuje v případech uvedených v § o vydávání souhlasu ke zřízení společných hasičských sborů pro více právnických osob, o soustřeďování a nasazování hasičských sborů, a o rozhodování o zproštění mlčenlivosti.

[1] Požární ředitelství a hasičské sbory mohou poskytovat odborné, pohotovostní a další placené služby nebo práce za úplatu. Tyto služby a práce mohou poskytovat pouze za podmínky, že nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti a plnění základních úkolů.

[2] Orgány vykonávající státní správu na úseku požární ochrany provádějí některé činnosti za úhrady stanovené obecně závazným právním předpisem nebo za ceny podle zvláštního předpisu. Podrobnosti stanoví ministerstvo financí ČR zvláštním předpisem.

Pracovníci státní správy na úseku požární ochrany:

a) jednat a rozhodovat nestranně a sdržet se při výkonu práce i v občanském životěvšeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost v rozhodování,

b) jsou povinni zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného,

c) mohou vykonávat podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti v organizaci jen s předchozím písemným souhlasem organizace v níž jsou zaměstnáni, omezení se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku,

d) organizace může udělený souhlas písemně odvolat,

e) vedoucí organizace a vedoucí pracovníci v jeho přímé řídíc působnosti nesmějí vedle svého zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti organizace v níž jsou zaměstnáni,

[1] Výkon státní správy:

a) stát ji v přenesené působnosti na obce, města, okresy plně financuje ze státního rozpočtu na základě vymezených činností v jednotlivých úrovních,

b) rozdělování státní dotace z ministerstva financí ČR přímo na okresní úřady do kapitol požární ochrany, které rozdělují obcím na základě objektivní znalosti potřeb daného územního celku po projednání v radě ředitele okresního požárního ředitelství,

c) poskytováním placených služeb.

[2] Náklady na činnost hasičských sborů jsou hrazeny z:

a) částečně z rozpočtu státu, ze státní dotace,

b) rozpočtu obce(daně),

c) příjmů z pojišťoven které pojišťují právnické a fyzické osoby proti ohni (fond zábrany škod),

d) výnosu z poskytování placených služeb,

e) vytváření účelových fondů,

f) instalování a provozování bezpečnostních a zabezpečovacích systémů,

g) sponzorství a jiné zdroje.

[1] Na pracovně právní vztahy pracovníků hasičských sborů, kteří jsou v pracovním poměru k požárním ředitelstvím nebo obcím se vytahují ustanovení § 41 - 48, 50 - 51.

[2] Na hasičských sbory podnikové se ustanovení odst. 1 vztahuje přiměřeně.

[3] Na pracovníky kteří nemají stanovenou funkci ve vazbě na § 52 se nevztahují ustanovení § 44 - 46, 48 a 50.