Česká národní rada 1990 – 1992

[1] Jestliže věc, činnost nebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní správu na úseku požární ochrany rozhodne o:

a) vyloučení věci z užívání,

b) zákazu činnosti,

c) zastavení provozu v objektech, které toto nebezpečí vyvolávají.

[2] Právnická nebo fyzická osoba musí být o zastavení provozu informována před vydáním rozhodnutí. O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla v případě vzniku požáru znemožněna záchrana osob nebo majetku.

[3] vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí oznámit ústně a uvést je do zápisu, písemné vyhotovení rozhodnutí se doručí neprodleně. Proti rozhodnutí lze podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Rozhodnutí nemá odkladný účinek.

[4] Užívat věc, která byla vyloučena z užívání a obnovit činnost nebo zastavený provoz lze až po odstranění nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru, a jen s písemným souhlasem orgánu, který rozhodl o vyloučení věci z užívání, zákazu činnosti nebo zastavení provozu.

[1] Pověřený obecní úřad a okresní úřad při výkonu státního požárního dozoru a ministerstvo vnitra ČR při druhoinstančním rozhodnutí může uložit pokutu až do 100.000 Kčs právnické osobě nebo podnikateli, kteří porušili povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že:

a) neobstarali nebo neinstalovali v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany, zařízení požární ochrany a hasební látky se zřetelem na požární nebezpečí ve svých objektech nebo je neudržovali v provozuschopném stavu,

b) neplnili úkoly vyplývající z předpisů o požární ochraně a z opatření uložených orgánem vykonávajícím statní požární dozor,

c) neoznámili bez o kladu okresnímu požárnímu ředitelství (okresní ohlašovně požárů) vznik požáru ve svých objektech,

d) neuplatňovali při výzkumu a vývoji nových výrobků, materiálů a technologií požadavky požární bezpečnosti,

e) neumožnili nebo ztěžovali výkon státního požárního dozoru, nezajistil i čistění nebo kontrolu komínů,

f) nevyhotovili stanovenou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržovali v souladu se skutečným stavem,

g) neprováděli školení pracovníků o požární ochraně nebo odbornou přípravu osob pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany,

h) nezřídili požární hlídku, ačkoliv k tomu byli povinni.

Jestliže porušením povinnosti stanovené v předchozím odstavci došlo ke vzniku požáru, lze uložit pokutu až do 250.000 Kčs.

[2] pověřený obecní úřad a okresní úřad při výkonu státního požárního dozoru a ministerstvo vnitra ČR při druhoinstenčním rozhodnutí může uložit pokutu až do 250.000 Kčs právnické osobě nebo podnikateli, kteří porušil i povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že:

a) znemožnili přístup k nouzovým východům, únikovým cestám nebo k rozvodným zařízením elektrické energie, vody nebo plynu,

b) neudržovali komunikace a plochy v použitelném stavu pro únik osob a požární zásah,

c) neustavili nebo zrušili stálého pracovníka s odbornou způsobilostí určeného orgánem státní správy na úseku požární ochrany,

d) neprovedli stanovená opatření při manipulaci, skladování a dopravě požárně nebezpečných látek, při činnostech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru a při akcích, kterých se účastní větší počet osob,

e) nedoložili požárně technické charakteristiky zpracovávaných látek a materiálů a požárně technické charakteristiky výsledků výrobní činnosti,

f) nevypracovali nebo nezajistili podmínky požárně bezpečného provozu objektů, zařízení a technologií,

g) porušili rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, zákazu činnosti nebo rozhodnutí o zastavení provozu,

h) nezřídili hasičský sbor, ačkoliv k tomu byli podle rozhodnutí okresního úřadu povinni, anebo bez rozhodnutí okresního úřadu zruší nebo sníží určený počet pracovníků hasičského sboru,

i) neprovedli ve stanovené lhůtě opatření uložení k odstranění zjištěných nedostatků,

j) prováděli činnosti na úseku požární ochrany, ke kterým nemají odbornou způsobilost nebo udělenou licenci na vykonávanou činnost,

[3] Jestliže porušením povinností stanovených v předchozím odstavci došlo ke vzniku požáru, lze uložit pokutu až do výše 500.000 Kčs.

[4] Právnické osobě nebo podnikateli, kteří opětovně porušili povinnost, za níž jim byla v předchozích letech uložena pokuta, může být uložena další pokuta až do dvojnásobku výše pokuty stanovené v tomto zákoně.

[5] Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor, nejpozději do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

[6] Pokuta je příjmem toho orgánu, který pokutu uložil, pokuta uložená ministerstvem vnitra je příjmem státního rozpočtu ČR.

[1] Obec při provádění preventivních požárních kontrol může uložit právnické osobě nebo podnikateli za porušení povinností jednáním uvedeným v zásadě číslo 32 pokutu až do 100.000 Kčs, pokuta je příjmem obce.

[2] Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti obec dozvěděla, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

[1] Za přestupek na úseku požární ochrany může obec nebo okresní úřad uložit:

a) napomenutí,

b) pokutu.

Za přestupek na úseku požární ochrany lze uložit:

[2] Napomenutí nebo pokutu až do výše 5.000 Kčs fyzické osobě, která se dopustila přestupku na úseku požární ochrany tím, že:

a) neodstranila zjištěné nedostatky, nevytvořila podmínky pro zdolávání požáru a pro záchranné práce, včetně přístupu ke zdrojům vody, požární technice a věcným prostředkům požární ochrany,

b) neposkytla informace týkající se požární ochrany nebo nepředložila požadované dokumenty.

[3] Napomenutí nebo pokutu až do výše 10.000 Kčs fyzické osobě, která se dopustila přestupku na úseku požární ochrany tím, že:

a) porušila zásady bezpečného používání tepelných elektrických, plynových a jiných zařízení nebo neumožnila kontrolu nebo čistění komínů,

b) neuposlechla nařízení velitele zásahu, nebo velitelů hasičských sborů při zdolávání požáru,

c) neposkytla osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoli k tomu byla povinna,

d) nedodržela opatření učiněná k zamezení jednání porušující předpisy o požární ochraně.

Jestliže porušením povinnosti, na kterou se jinak vztahuje nižší sazba, došlo ke vzniku požáru, lze uložit pokutu až do 15.000 Kčs.

[4] Napomenutí nebo pokutu až do výše 15.000 Kčs lze uložit fyzické osobě, která se dopustila přestupku na úseku požární ochrany tím, že:

a) poškodila nebo zneužila věcné prostředky požární ochrany, nebo vědomě bezdůvodně přivolala hasičský sbor,

b) porušila zásady bezpečného skladování, manipulace a dopravy s požárně nebezpečnými látkami,

c) porušila příkazy a zákazy a nedodržela povinnosti týkající se požární ochrany nebo porušila zásady manipulace s otevřeným ohněm nebo zákaz kouření,

d) nedbala zvýšené opatrnosti při činnostech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,

e) prováděla práce, které mohou vést ke vzniku požáru ačkoliv, neměla odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními předpisy, nebo neměla udělenou licenci pro výkon těchto činností,

f) porušila rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, zákazu činnosti nebo zastavení provozu,

g) neumožnila kontrolní skupině provedení preventivní požární kontroly,

h) nedodržela bezpečnost při koření nebo při manipulaci s otevřeným ohněm neb tepelnými spotřebiči.

[5] Jestliže porušením povinnosti stanovené v předchozím odstavci došlo ke vzniku požáru, lze uložit pokutu až do výše 20.000 Kčs.

[6] Na přestupky a jejich projednávání se vztahují obecně platné právní předpisy.

[7] Pokuta je příjmem toho orgánu, který pokutu uložil.

[1] Úkoly hasičských sborů: zajištění a realizace práva občanů fyzických a právnických osob a obcí na ochranu života, zdraví a majetku před požáry, živelními pohromami a jinými mimořádnými událostmi vyvolávající stavy obecné nouze a při odstraňování negativních vlivů vzniklých v jejich důsledku.

[2] Hasičské sbory si při plnění úkolů vzájemně pomáhají.

[3] Hasičské sbory a technika nesmí být nasazeny a použity k vojenským nebo policejním účelům anebo k úkolům, které omezují jejich pohotovou schopnost nasazení.

[1] Druhy hasičských sborů:

a) hasičský sbor z povolání,

b) hasičský sbor smíšený,

c) dobrovolné hasičské sbory,

[2] Hasičské hlídky.

[3] Hasičské sbory zřízené podnikateli nebo právnickými osobami.

[4] Zřizovatelé hasičských sborů a hasičských hlídek jmenují na základě prokázaných odborných předpokladů velitele hasičského sboru nebo hasičské hlídky. Velitel řídí hasičský sbor nebo hasičskou hlídku a odpovídá za její akceschopnost, výkon služby a činnost. Osoby, které vykonávají činnost v hasičských sborech nebo hasičských hlídkách jsou podřízeny svým velitelům nebo veliteli zásahu.

[1] Hasičský sbor z povolání zřizuje obec nebo právnická osoba. Pracovníci hasičských sborů jsou v pracovním poměru k obci nebo právnické osobě.

[2] Hasičský sbor smíšený zřizuje obec nebo právnická osoba. Je kombinací hasičského sboru z povolaní s hasičským sborem dobrovolným. Ministerstvo vnitra obecně závazným právním předpisem stanoví minimální okruh pracovníku, kteří vykonávají svou činnost v pracovním poměru.

[3] Dobrovolný hasičský sbor zřizuje zpravidla obec nebo právnická osoba ve spolupráci se sdruženími občanů nebo ostatními občany na základě individuální smlouvy.

a) do dobrovolného hasičského sboru zřízeného obcí mohou být přijati pro výkon služby osoby na základě dobrovolného přihlášení které:

- dosáhly 18 let věku,

- splňují zdravotní, psychické, fyzické, morální předpoklady služby v hasičském sboru,

b) o přijetí rozhoduje velitel hasičského sbor, na přijetí není právní nárok,

c) členové dobrovolných hasičských sborů jsou svými zaměstnavateli vůči kterým jsou v pracovním poměru, uvolňováni po dobu zásahu, výcviku a výuky z výkonu pracovního poměru, pro pracovníky veřejných služeb to platí pouze tehdy, pokud tím není dotčen veřejný zájem,

d) výpověď nebo propuštění ze služebního nebo pracovního poměru nebo jiné pracovní poškození s odůvodněním činnosti v hasičském sboru je nepřípustné,

e) uvolnění potvrdí obec písemně, při zásahu to provede dodatečně,

f) uvolnění pro účely výcviku a výuky je oznámeno zaměstnavatelům nebo nadřízeným písemně s dostatečným časovým předstihem,

g) za dobu zásahu, výcviku či výuky, které připadnou do pracovní doby mají členové dobrovolných hasičských sborů nárok na finanční odškodnění nebo náhradu ušlé mzdy,

h) v obcích s hasičským sborem z povolání mohou být kromě něj zřizovány dobrovolné hasičské sbory,

[1] Hasičské hlídky zřizují:

a) obce

b) právnické osoby a podnikatelé

[2] Obec zřizuje hasičské hlídky:

a) pokud nemá ustaven hasičský sbor a pokud okresní úřad nestanoví jinak, rozhodnutí okresního úřadu,

b) v případech určených obcí, případně okresním úřadem, zejména při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob, nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru.

[3] Právnické osoby a podnikatelé zřizují hasičské hlídky:

a) v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,

b) na pracovištích se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru vyplývajícím z technologie výroby nebo z prováděných činností,

c) v případech určených obcí při akcích, kterých se účastní větší počet osob,

d) v případě pochybnosti o povinnosti právnické osoby nebo podnikatele zřídit hasičskou hlídku rozhoduje příslušný okresní úřad.

[1] Právnické osoby nebo podnikatelé, kterým tato povinnost vyplývá z tohoto zákona zřizují pokud předmět jejich činnosti podnikání vytváří zvýšené nebezpečí požáru nebo jiné nebezpečí hasičské sbory:

- z povolání

- dobrovolné

- hasičské hlídky,

[2] Právnické osoby a podnikatelé zřizují k zajištění činností nebo zařízení, která vyžadují zvýšenou ochranu z hlediska požární bezpečnosti hasičský sbor("dále jen hasičský sbor podnikový"). Zřizovatel hasičského sboru zřízený právnickými osobami nebo podnikateli odpovídá za jeho materie]ní a finanční zabezpečení, odbornou způsobilost, akceschopnost a výcvik, jmenuje a odvolává velitele hasičského sboru podnikového. O povinnosti zřídit hasičský sbor rozhoduje příslušný okresní úřad, který může též rozhodnout o zrušení hasičského sboru jestliže činnost nebo zařízení takové zabezpečení již nevyžadují. Okresní úřad může v odůvodněných případech rozhodnout, že úkoly hasičského sboru plní hasičská hlídka.

[3] Okresní úřad:

a) rozhodne na základě vyhodnocení požárního nebezpečí o povinnosti právnické osoby nebo podnikatele o zřízení hasičského sboru nebo hasičské hlídky a stanoví minimální počet pracovníků.

b) může v odůvodněných případech rozhodnout, kdy úkoly hasičského sboru plní hasičská hlídka.

[4] Na základě dohody:

a) - mezi obcí a právnickými osobami nebo podnikateli,

b) - mezi právnickými osobami nebo podnikateli navzájem, může být se souhlasem příslušného okresního úřadu zřízen společný hasičský sbor:

c) - pro obec a právnické osoby nebo podnikatele,

d) - pro více právnických osob nebo podnikatelů.

U odstavců a), c), je možné i obrácené pořadí.

[5] Nezřídí-li právnická osoba nebo podnikatel hasičský sbor do tří měsíců od rozhodnutí okresního úřadu a neuzavře-li dohodu o zřízení společného hasičského sboru, rozhodne okresní úřad o tom, kdo a za jakých podmínek bude u právnické osoby zabezpečovat úkoly hasičského sboru. Za zabezpečování požární ochrany v těchto případech náleží náhrada účelně vynaložených nákladů, kterou hradí ten, v jehož zájmu je zabezpečování úkolů požární ochrany prováděno.

[6] Hasičské sbory z povolání zřízené právnickou osobou nebo podnikatelem mohou být na vlastní návrh po prověření a přezkoušení okresním úřadem označeny jako státně uznané závodní hasičské sbory, pokud jejich výstavba, vybavení a akceschopnost odpovídají předepsaným požadavkům. Státně uznaný hasičský sbor podnikový na základě státního uznání a příslušné státní dotace má závazek zasahovat na pokyn příslušného okresního požárního ředitelství mimo vlastní podnik pro požární zajištění obce nebo daného územního celku. Přestane-li státně uznaný závodní hasičský sbor některý z požadavků splňovat, může okresní úřad toto uznání odvolat. Státně uznaný hasičský sbor podnikový má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů.

[1] Na základě dohody mezi obcemi může být se souhlasem okresního úřadu zřízen hasičský sbor pro více sousedních obcí, nebo potřebu obcí může zabezpečovat hasičský sbor z povolání při okresním požárním ředitelství na základě dohody mezi sousedními obcemi a okresním požárním ředitelstvím.

[2] V odůvodněných případech může obec požádat okresní úřad o udělení výjimky z povinnosti zřídit hasičský sbor. V tomto případě je obec povinna zřídit se souhlasem okresního úřadu hasičskou hlídku, nebo uzavřít s jinou obcí nebo právnickou nebo fyzickou osobou provádějící podnikatelskou činnost dohodu o zabezpečení požární ochrany daného územního celku.

Neuzavře-li obec tyto dohody do dvou měsíců od udělení výjimky z povinnosti zřídit hasičský sbor, určí okresní úřad kdo bude zajišťovat na náklady obce dané zabezpečení požární ochrany dané obce (např. pov. obecní úřad, jiná obec, práv. osoba neb podnikatel).

Za plnění těchto úkolů náleží náhrada účelně vynaložených nákladů.

[3] V obcích, v nichž je umístěn okresní požární útvar, může na základě dohody mezi obcí a okresním požárním ředitelstvím plnit úkoly hasičského sboru obce okresní hasičský sbor.

[4] Okresní požární sbor je součástí okresního požárního ředitelství. Při plnění úkolů na úseku požární ochrany - úsek represe poskytuje pomoc obcím, právnickým a fyzickým osobám, zejména při hašení složitých nebo rozsáhlých požárů na základě dohody, vyžádání obce, právnické osoby nebo podnikatele, nebo rozhodnutí okresního požárního ředitelství nebo okresního úřadu.okresní hasičský sbor zajišťuje technické služby, technickou a odbornou pomoc hasičským sborům, nebo při použití specielní techniky dislokovanou u těchto sborů, zřizuje operační středisko pro daný územní celek.

[1] V hasičských sborech se provádí odborná příprava, která zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a fyzickou přípravu.

[2] Zúčastní-li se osoby zařazené do hasičských sborů mimo své hlavní zaměstnání stanovené odborné přípravy ve své pracovní době, považuje se to za překážku v práci na straně pracovníka z důvodu obecného zájmu.