Česká národní rada 1990 – 1992

[1] Státní správu na úseku požární ochrany vykonávají:

a) obce,

b) pověřené obecní úřady,

c) okresní úřady,

d) ministerstvo vnitra České republiky (dále jen "ministerstvo vnitra").

[1] Výkon státní správy na úseku požární ochrany zahrnuje:

a) výkon státního požárního dozoru,

b) kontroly plnění podmínky povinného hodnocení vyhrazených technických zařízení a výrobků a zapracování podmínek bezpečného provozu či používání z atestů autorizovaných zkušeben v návodech k použití či technických podmínkách při jejich výrobě a prodeji,

c) kontrola splnění podmínky povinného hodnocení vyhrazených zařízení a výrobků a plnění podmínek jejich bezpečného provozu nebo použití,

d) schvalování věcných prostředků pro zabezpečení požární ochrany, případně stanovení dalších podmínek jejich uvedení do provozu použití při převzetí atestu autorizované zkušebny,

e) provádění odborných expertíz v oblasti požární ochrany,

f) schvalování, vydávání a odnímání oprávnění(povolení) k činnostem na úseku požární ochrany, pro která je potřebná odborná způsobilost,

g) schvalování podmínek k umístění provozoven, stanovení závazných podmínek zabezpečení požární ochrany,

h) rozhodnutí o zřízení, souhlas se zrušením a stanovení minimálního početního stavu hasičského sboru a hasičských hlídek právnickým osobám, podnikatelům a obcím,

i) stanovení opatření v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru nebo u akcí kterých se účastní větší počet osob,

j) koordinování postupu obcí při tvorbě a vydávání obecně závazných vyhlášek pro oblast požární ochrany.

[1] Státní požární dozor se vykonává:

a) kontrolou dodržování předpisů o požární ochraně,

b) posuzováním typizačních prací z hlediska požární bezpečnosti staveb,

c) posuzováním projektové dokumentace a přípravy staveb včetně technologií, technických zařízení a technologických procesů z hlediska požární bezpečnosti,

d) kontrolou připravenosti a akceschopnosti hasičských sborů právnických osob a podnikatelů, stav a funkčnost materiálně technického vybavení požární ochrany,

e) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrola plnění těchto opatření,

f) zjišťování příčin vzniku požárů,

g) kontrola plnění podmínky povinného hodnocení vyhrazených technických prostředků, zařízení a výrobků autorizovanou zkušebnou, případně autorizovanou zkušebnou ES,

h) vydáváním závazných stanovisek v případech uvedených pod písm. b), c), f), g), a kontrolou plnění těchto opatření.

[1] Úkoly státní správy na úseku požární ochrany plní obec:

a) zajišťováním, koordinací a prováděním preventivních požárních kontrol v objektech právnických osob, podnikatelů a fyzických osob, kde se neprovádí státní požární dozor,

b) určením opatření v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru a při akcích, na kterých se účastní větší počet osob,

c) plněním úkolů přípravy na úseku požární ochrany pro období branné pohotovosti státu a pro činnost v tomto období,

d) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrola plnění těchto opatření a ukládání sankcí.

[1] Obec provádí preventivní požární kontroly:

a) ve všech objektech právnických osob nebo podnikatelů pokud si kontroly nevyhradí okresní úřad,

b) v objektech ve vlastnictví nebo užívání fyzických osob s předpokladem činností, které zvyšují požární nebezpečí a pokud majitel provozuje nebo se dopouští požárně nebezpečných činností.

[2] Preventivní požární kontroly prověřují dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Preventivní požární kontroly vykonává obec v případech veřejného zájmu, na základě podnětu, stížnosti právnických nebo fyzických osob nebo pokud tak stanoví obecně závazný právní předpis.

[3] Preventista obce se zodpovídá za činnost obecní radě, která jej jmenuje a odvolává. Obecní rada určuje a pověřuje na základě doporučení preventisty obce osoby k provádění preventivních požárních kontrol.

[4] Obec k zabezpečování požárních preventivních kontrol ustavuje preventistu obce. Preventista obce organizuje a vyhodnocuje preventivní požární kontroly, řídí, koordinuje a zodpovídá za výkon požárních preventivních kontrol, za svoji činnost odpovídá obecní radě.

[1] Pověřené obecní úřady vykonávají státní správu:

a) výkonem státního požárního dozoru na svěřeném území své obce,

b) schvalování věcných prostředků pro zabezpečení požární ochrany, případně stanovení dalších podmínek jejich uvedení do provozu,

c) schvalování podmínek k umístění provozoven, vydávání a odnímání povolení k umístění, stanovení podmínek činnosti,

d) stanovení opatření v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru nebo akce s větším počtem osob.

[1] Pověřené obecní úřady vykonávají státní požární dozor:

a) kontrolou dodržování předpisů požární ochrany právnickými a fyzickými osobami stanovených předpisy o požární ochraně a kontrola dodržování obecně závazných vyhlášek,

b) posuzováním projektové dokumentace staveb včetně technologií a technických zařízení z hlediska požární bezpečnosti na základě stanovení rozsahu obecně závazného právního předpisu nebo obecně závazné vyhlášky obecního nebo okresního úřadu, pokud státní požární dozor nevykonává okresní úřad,

c) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrola plnění těchto opatření a ukládání sankcí.

[1] a) Pokud pověřený obecní úřad sám nezabezpečí řádný výkon přenesené působnosti státní správy na úseku požární ochrany podle § 18, určí okresní úřad, kdo tuto působnost bude vykonávat,

b) jakmile bude pověřený obecní úřad schopen sám zabezpečit řádný výkon přenesené působnosti, okresní úřad své opatření učiněné podle odst. 1 písm. a) zruší,

[2] Ustanovení odst. 1 písm. a), b), platí přiměřeně mezi obcí nebo pověřeným obecním úřadem a okresním úřadem při výkonu státní správy na úseku požární ochrany.

[3] Ustanovení § 12 platí pro pověřené obecní úřady.

[4] Pověřené obecní úřady zřizují referát požární ochrany a jmenují k zajištění požární ochrany daného územního obvodu požárního radu, který zodpovídá, zajišťuje, koordinuje a řídí činnost požární prevence a požární represe.

[5] vydává požární dokumentaci obce a svého územního obvodu, rozhoduje po dohodě s okresním úřadem o zařazení hasičských sborů do poplachového plánu územního obvodu a koordinuje jejich činnost při nasazení, zřizuje účinný svolávací systém svého územního obvodu.

[1] Okresní úřad ve svém územním obvodu vykonává státní správu a státní požární dozor v rozsahu stanoveném v § 14 a 15.

[2] Okresní úřad vykonává státní požární dozor individuálním posuzováním a stanovením požadavků pro objekty zvláštní důležitosti nebo u kterých na základě analýzi byl stanoven vysoký stupeň nebezpečnosti z hlediska možnosti ohrožení občanů.

[3] Okresní úřady ve svém územním obvodu:

a) plánují v součinnosti s pověřenými obecními úřady a obecními úřady finanční prostředky na vybrané druhy požární techniky a vybrané věcné prostředky požární ochrany, rozdělují finanční prostředky přidělované státem na zabezpečení požární ochranu v jejich územním obvodu,

b) poskytují odbornou a metodickou pomoc obcím příslušným danému okresu při plnění úkolů požární ochrany a plní úkoly, které z příslušnosti obcí k okresnímu úřadu vyplývají,

c) metodicky řídí obce na úseku požární ochrany, poskytují informace a údaje týkající se požární ochrany,

d) zpracovávají rozbory požárů a ostatních zásahů a vedou jejich statistiku,

e) metodicky usměrňují po odborné stránce činnost v hasičských sborech,

f) koordinují a metodicky usměrňují, řídí a kontrolují zabezpečování požární ochrany a činnost hasičských sborů v obvodu okresu,

g) zpracovávají a vydávají poplachový plán daného územního celku, rozhodují s pověřenými obecními úřady o zařazení hasičských sborů do tohoto plánu, zajišťují koordinaci při opatřeních pro nasazení více hasičských sborů,

h) na základě dohody s obcemi mohou zřizovat učiliště požární ochrany, pro zajištění odborné přípravy hasičských sborů,

j) stanovují nasazení sil a prostředků v rámci poplachového plánu při vzájemné výpomoci hasičských sborů obcí příslušejících okresu,

k) zpracovávají a udržují v souladu se skutečným stavem dokumentaci požární ochrany okresu,

l) zřizují a vybavují v souladu s potřebou okresu zařízení pro zabezpečení komunikačního a spojovacího systému pro přenos dat, informací a vyhlášení poplachu pro daný územní celek, zřizují centrální operační středisko okresu a odpovídají za provozuschopnost,

m) spolupracují se sdruženími občanů v oblasti požární ochrany,

n) zabezpečují koordinovanou přípravu mezi hasičskými sbory a jednotkami civilní obrany na úseku požární ochrany pro období branné pohotovosti státu a činnost v tomto období,

p) koordinují a řídí jednotný postup obcí a pověřených obecních úřadů při zabezpečení požární ochrany daného územního obvodu,

r) zabezpečují hašení požárů v obvodu obce - města, sídla okresního úřadu nebo v obvodech sousedních obcí na základě dohody mezi okresním úřadem a obcí -městem sídlem okresního úřadu nebo sousedními obcemi o zajištění požární ochrany.

[3] okresní úřad je oprávněn vyžadovat od obcí, právnických a fyzických osob informace a dokumenty týkající se požární ochrany.

[4] okresní úřad kontroluje jak obce a pověřené obecní úřady plní úkoly na úseku požární ochrany, navrhuje jim opatření k odstranění zjištěných nedostatků a poskytuje jim odbornou pomoc.

[5] Pokud obec nebo pověřený obecný úřad setrvává v nečinnosti přes výzvu okresního úřadu může nahradit svým rozhodnutím okresní úřad.

[1] okresní úřad zřizuje k plnění úkolů na úseku požární ochrany, stanovených tímto zákonem okresní požární ředitelství jehož součásti jsou:

a) požární prevence - výkon státní správy na úseku požární ochrany

b) požární represe - okresní hasičský sbor z povolání

[2] v čele okresního požárního ředitelství stojí okresní požární ředitel, kterého jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu, po projednání s hlavním požárním ředitelem. okresní požární ředitel zodpovídá, koordinuje a řídí činnost požární prevence a požární represe daného územního celku.

[3] Okresní požární ředitel po projednání a schválení přednostou okresního úřadu jmenuje a odvolává vrchního požárního radu a velitele hasičského sboru jako své zástupce pro zajištění požární ochrany daného územního celku pro úseky prevence a represe.

[4] vnitřní organizační strukturu okresního požárního ředitelství vydá okresní požární ředitel organizačním řádem, který je součástí dokumentace požární ochrany okresu.

Ministerstvo vnitra je ústřední orgán státní správy na úseku požární ochrany v České republice.

Ministerstvo vnitra:

[1] Řídí v rámci zákonů výkon státní správy vydáváním obecně závazných právních předpisů a v jejich mezích vydávání směrnic pro státní správu na úseku požární ochrany, zabezpečuje jednotný postup obcí a okresních úřadů při tvorbě obecně závazných vyhlášek vydaných v rámci zmocnění právním předpisem.

[2] Dbá o zachování zákonnosti na úseku požární ochrany a činí na základě obecně závazných právních předpisů potřebná opatření k nápravě.

[3] Zkoumá problematiku požární ochrany, analyzuje dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek.

[4] Zpracovává koncepci rozvoje požární ochrany.

[5] Ve spolupráci s obcemi a okresními úřady zpracovává podklady potřebné pro sestavení návrhu státního rozpočtu, který předkládá ministerstvu financí ČR.

[6] Zaujímá stanoviska k návrhům, které předkládají vládě ČR jiná ministerstva, pokud se týkají požární ochrany.

[7] Spolupracuje při řešení odborných otázek na úseku požární ochrany, kontroluje činnost okresních úřadů.

[8] Metodicky řídí postup okresních úřadů při vydávání obecně závazných vyhlášek a předpisů a při výkonu státní správy na úseku požární ochrany:

a) poskytuje odborné konzultace okresním úřadům v oblasti požární ochrany,

b) publikuje v rozsahu své působnosti odborná stanoviska k jednotlivým konkrétním případům jednotného postupu a výkonu státní správy okresními úřady, spolupracuje s okresními úřady při řešení odborných otázek státní správy požární ochrany,

c) kontroluje aplikaci obecně závazných vyhlášek a předpisů pro úsek požární ochrany vydaných okresním úřadem v činnosti okresních úřadů, kontroluje a hodnotí činnost okresních úřadů,

d) svolává prostřednictvím okresních požárních ředitelů porady pracovníků na úseku požární ochrany,

e) koordinuje vzdělávání, výzkum, vývoj a zkušebnictví na úseku požární ochrany a mezinárodní vztahy z toho vyplývající.

[9] Přezkoumává rozhodnutí okresních úřadů vydané ve správním řízení, rozhoduje o odvolání proti prvoinstančním rozhodnutím okresních úřadů.

[10] Určuje funkce, k jejichž zastávání v požární ochraně na okresních úřadech a obcích se vyžaduje zvláštní odborná způsobilost a stanoví rozsah odborné způsobilosti.

[11] Vede statistiku požární ochrany v ČR a zobecňuje poznatky.

[12] V součinnosti s okresními úřady a pověřenými obecními úřady koordinuje plánování a rozpočtuje finanční prostředky pro zajištění státního požárního dozoru na okresních požárních ředitelstvích, pověřených obecních úřadech, obcích a na vybrané druhy požární techniky a vybrané věcné prostředky požární ochrany.

[13] Koordinuje v součinnosti s okresními úřady nasazování sil a prostředků požární ochrany při požárech živelných pohromách nebo mimořádných událostech vyvolávající stav obecné nouze přesahující území jednoho okresu.

[1] Ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem:

a) postup při zjišťování příčin vzniku požáru,

b) zásady pro vzdělávání, výzkum, vývoj a zkušebnictví v oboru požární ochrany,

c) stanoví speciální činnosti na úseku požární ochrany k jejichž výkonu je třeba oprávnění nebo odborná způsobilost a podmínky pro udělování povolení licencí pro činnosti na úseku požární ochrany,

d) stanoví zásady na úseku přípravy požární ochrany pro období branné pohotovosti státu a činnost v tomto období,

e) zásady posuzování a koordinace posuzování typových podkladů,

[2] Ministerstvo vnitra vydá doporučení pro tvorbu obecně závazných právních předpisů pro stanovení technických podmínek požární bezpečnosti staveb, požární techniky, prostředků požární ochrany, požárně bezpečnostních zařízení pro zabezpečení výkonu kontroly staveb, právnických a fyzických osob a jejich zařízení, objektů.

[3] Ministerstvo vnitra spolupracuje při řešení otázek požární ochrany s orgány požární ochrany jiných států a s mezinárodními organizacemi.

[1] Ministerstvo vnitra zřizuje pro plnění úkolů ústředního orgánu státní správy v požární ochraně stanovených tímto zákonem jako svůj orgán hlavní požární ředitelství.

[2] V čele hlavního požárního ředitelství stojí hlavní požární ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr vnitra ČR.

[1] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo školství"), ministerstvo vnitra, obec, školské úřady vykonávají státní správu ve školství pro úsek požární ochrany a vytváří podmínky pro realizaci cílu výchovy a vzdělávání.

[2] Ministerstvo vnitra po dohodě s ministerstvem školství stanoví zásady odborné náplně osnov a technické předpoklady pro střední školy, odborná učiliště a školská zařízení pro potřeby požární ochrany.

[3] Obec může se souhlasem ministerstva školství nebo školského úřadu zřídit školu nebo školské zařízení pro výuku požární ochrany jim sloužící, prokáže-li podmínky pro zajištění výchovně vzdělávací činnosti.

[4] Právnická nebo fyzická osoba může zřizovat a zrušovat odborná učiliště a školská zařízení jim sloužící pro úsek požární ochrany po projednání a odsouhlasení ministerstvem školství a příslušným školským úřadem a obcí.

[5] Ministerstvo vnitra jako zřizovatel stávajících školských zařízení požární ochrany je řídí, provádí inspekci a hospodářsky je zabezpečuje. Na základě smlouvy může školská zařízení převést na jiný právní subjekt.

[6] Školy a školská zařízení mohou vykonávat doplňkovou hospodářskou činnost.

[1] K posuzování úkolů na úseku požární ochrany hlavní požární ředitel, okresní požární ředitel nebo požární rada pověřeného obecního úřadu zřizuje radu požární ochrany jako svůj poradní orgán.

Rada požární ochrany:

a) hlavního požárního ředitele je složena z okresních požárních ředitelů a požárního ředitele hl. m. Prahy a dalších přizvaných odborníků a specialistů,

b) okresního požárního ředitele je složena z vrchního požárního rady, požárních radů pověřených obecních úřadů velitele okresního hasičského sboru a velitelů hasičských sborů pověřených obecních úřadů příslušného okresu a dalších přizvaných odborníků a specialistů,

c) požárního rady pověřeného obecního úřadu je zpravidla složena z velitelů hasičských sborů, preventistů obvodu pověřeného obecního úřadu a dalších přizvaných odborníků, a specialistů.

[2] V radách požární ochrany jsou zastoupeni zástupci sdružení občanů s činností požární ochrany.

[3] Rada požární ochrany po dohodě s uzemním článkem:

a) projednává stav, koncepci rozvoje a výsledky činnosti na úseku požární ochrany daného územního celku,

b) vyjadřuje se k rozdělování finančních prostředků na činnost, vybranou požární techniku a věcné prostředky požární ochrany, investiční a neinvestiční výdaje, finanční zajištění ze státní dotace,

c) předkládá a projednává návrhy obecně závazných právních předpisů o požární ochraně,

d) projednává a navrhuje systém vzdělávání a odborné přípravy a návrhy plánu odborné přípravy,

e) předkládá návrhy a projednává zajištění celoplošného zajištění požární ochrany daného územního celku,

f) projednává koordinaci činností na úseku požární ochrany,

g) navrhuje a projednává plán odborných akcí,

h) projednává personální a sociální podmínky pracovníků,

i) projednává koncepci a výsledky zabezpečení požární ochrany za dané časové období,

j) vyjadřuje se k hospodaření se státní dotací na požární ochranu.

[1] Ústřední orgány státní správy a jiné ústřední orgány (dále jen ústřední orgány) se v rozsahu své působnosti podílejí na usměrňování a hodnocení stavu na úseku požární ochrany a na řešení koncepce organizace a rozvoje požární ochrany. Při plnění těchto úkolů spolupracují s ministerstvem vnitra.

[2] Ústřední orgány, do jejichž působnosti patří řízení výkonu státní správy na úseku školství, zabezpečují, aby obsah výchovy a vzdělávání na všech druzích a stupních škol zahrnoval v přiměřeném rozsahu i problematiku požární ochrany.