Česká národní rada 1990 – 1992

Zásada číslo 35

Úkoly hasičských sborů

1. Úkoly hasičských sborů:

a) ochrana lidí, zvířat, cenných věcí a majetku před vzniklými požáry, účinný boj proti požárům a likvidace požárů,

b) poskytování pomoci při boji s katastrofami, živelními pohromami, neštěstími a odstraňování jejich následků nebo odstraňování nebezpečí pro životní prostředí při stavech nouze a výkonu služeb souvisejících s ochranou životů a zdraví občanů a ochrana majetku.

2. Hasičské sbory si při plnění úkolů vzájemně pomáhají.

3. Hasičské sbory a technika nesmí být nasazeny a použity k vojenským nebo policejním účelům anebo k úkolům, které omezují jejich pohotovou schopnost nasazení.

Zásada číslo 36

Druhy hasičských sborů a hasičské hlídky

1. Druhy hasičských sborů:

a) hasičský sbor z povolání,

b) hasičský sbor smíšený,

c) dobrovolné hasičské sbory,

d) povinné - přikázané hasičské sbory.

2. Hasičské hlídky.

3. Hasičské sbory zřízené podnikateli nebo právnickými osobami.

4. Zřizovatelé hasičských sborů a hasičských hlídek jmenují na základě prokázaných odborných předpokladů velitele hasičského sboru nebo hasičské hlídky. Velitel řídí hasičský sbor nebo hasičskou hlídku a odpovídá za její akceschopnost, výkon služby a činnost. Osoby, které vykonávají činnost v hasičských sborech nebo hasičských hlídkách jsou podřízeny svým velitelům nebo veliteli zásahu.

Zásada číslo 37

Hasičské sbory

1. Hasičský sbor z povolání zřizuje obec, právnická osoba nebo okresní úřad jako samostatnou organizaci, pracovníci hasičských sborů jsou v pracovním poměru k hasičskému sboru nebo právnické osobě.

2. Hasičský sbor smíšený zřizují zpravidla menší obce, právnická osoba nebo podnikatel. Kombinace hasičského sboru z povolání s hasičským sborem dobrovolným. Je složen z velitele, který je v pracovním poměru k obci, k právnické osobě nebo podnikateli, a zpravidla ze strojníka, spojaře a řidiče v pracovním poměru k hasičskému sboru, právnické osobě nebo podnikateli a dále jsou k výkonu služby doplňovány a začleňovány vycvičení, odborně a fyzicky zdatní občané (např. ze združení občanů na úseku požární ochrany) nebo pracovníci právnické osoby mimo hlavní pracovní poměr.

3. Dobrovolný hasičský sbor zřizují zpravidla menší obce, právnické osoby nebo podnikatelé. Obce zpravidla na základě spolupráce a součinnosti se sdružením občanů na úseku požární ochrany.

a) do dobrovolného hasičského sboru zřízeného obcí mohou být vybrány pro výkon služby osoby na základě dobrovolného přihlášení které:

- dosáhly 18 let věku,

- splňují zdravotní, psychické a fyzické předpoklady služby v hasičském sboru,

- jsou povinny k delší době služby a splňují charakterové vlastnosti,

- nejsou nezpůsobilé ke službě v dobrovolném hasičském sboru,

b) o přijetí rozhoduje vedení hasičského sboru. Na přijetí není právní nárok,

c) členové dobrovolných hasičských sborů jsou zaměstnavateli nebo nadřízenými po dobu nasazení, cvičení nebo výcviku a výuky uvolňováni z práce, pro příslušníky veřejných služeb to platí pouze tehdy, pokud tím není dotčen veřejný zájem,

d) výpověď nebo propuštění ze služebního nebo pracovního poměru nebo jiné pracovní poškození s důvodem činnosti v hasičském sboru je nepřípustné,

e) uvolnění potvrdí obec písemně, při zásahu a cvičení to provede dodatečně,

f) uvolnění pro účely výcviku a výuky je oznámeno zaměstnavatelům nebo nadřízeným písemně s dostatečným časovým předstihem,

g) za dobu zásahu, cvičení, výcviku či výuky, které připadnou do pracovní doby mají příslušníci dobrovolných hasičských sborů náhradu na finanční odškodnění nebo náhradu ušlého výdělku,

h) v obcích s hasičským sborem z povolání mohou být kromě něj zřizovány dobrovolné hasičské sbory,

i) v dobrovolném hasičském sboru mohou být zařazeni i osoby vykonávající tuto službu jako svoje povolání,

j) pro dobrovolné hasičské sbory právnických osob a podnikatelů neplatí body odst. 1 písm. d), e), f), g), h), i).

4. Povinné (přikázané) hasičské sbory

a) není-li v obci, u právnické osoby nebo podnikatele zaručeno zabezpečení požárního zásahu a poskytnutí pomoci při neštěstích a stavech nouze všeho druhu, zřizuje se povinný (přikázaný) hasičský sbor,

b) k zajištění minimálního počtu hasičského sboru mohou být do služby povoláni také jednotliví obyvatelé, pokud podléhají povinnosti služby v hasičském sboru, a pracují v obci,

c) všichni mužští obyvatelé obce od dosažení 18 až 50 let věku podléhají povinnosti služby v hasičském sboru, pokud neprokáží, že nesplňují zdravotní požadavky pro službu v hasičském sboru, starosta povolá povinné ke službě písemným rozhodnutím na určitou dobu k výkonu v povinném hasičském sboru, povinnost služby vzniká pouze v obci trvalého bydliště,

e) potřebu zřízení povinného hasičského sboru stanoví obec usnesením zastupitelstva, zákonná povinnost povolaných k povinnému hasičskému sboru je upravena v usnesení zastupitelstva.

d) pro povolané ke službě v povinném hasičském sboru platí ustanovení bodu 3 písm. c, d, e, f, g, i zásady č. 37.

5. Zřizovatel hasičského sboru po dohodě s okresním úřadem stanoví druh hasičského sboru dle zásady č. 36

Zásada číslo 38

Hasičské hlídky

Hasičské hlídky zřizují:

a) právnické osoby a podnikatelé,

b) obce.

1. Právnické osoby a podnikatelé zřizují požární hlídky:

a) v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,

b) na pracovištích se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru vyplývajícím z technologie výroby nebo z prováděných činností,

c) v případech určených orgány obce, případně okresním úřadem, zejména při akcích, kterých se účastní větší počet osob.

V případě pochybnosti o povinnosti právnické osoby nebo podnikatele zřídit požární hlídku rozhoduje příslušný okresní úřad.

2. Obec zřizuje požární hlídky

a) pokud nemá ustaven hasičský sbor na základě souhlasu a rozhodnutí okresního úřadu,

b) v případech určených orgány obce, případně okresním úřadem, zejména při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob,

c) v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. Podrobnosti o úkolech požárních hlídek stanoví obecně závazný právní předpis.

Zvýšené nebezpečí vzniku požáru a ohrožení osob a majetku vyžaduje stanovit, kdy obec, právnické osoby a podnikatelé zřizují požární hlídky. Obecně závazný právní předpis upraví zejména, kdy jde o požární hlídky pracovišť a kdy o asistenční požární hlídky.

Zásada číslo 39

Hasičské sbory zřízené právnickými osobami a podnikateli

Právnické osoby a podnikatelé zřizují k zajištění činností, které vyžadují zvýšenou ochranu z hlediska požární bezpečnosti hasičské sbory nebo hasičské hlídky.

Hasičský sbor je ustavován v případě zvýšeného nebezpečí požáru nebo exploze nebo, když v důsledku dalšího zvláštního nebezpečí při mimořádné události může dojít k ohrožení většího počtu osob.

1. Okresní úřad rozhodne na základě vyhodnocení požárního nebezpečí o povinnosti právnické osoby nebo podnikatele o zřízení hasičského sboru a stanoví minimální počet pracovníků hasičského sboru.

2. Okresní úřad může v odůvodněných případech rozhodnout, kdy úkoly hasičského sboru plní hasičská hlídka.

3. Právnické osoby a podnikatelé zajišťují u hasičského sboru nebo hasičské hlídky odbornou způsobilost, přípravu a akceschopnost.

4. Zřizovatel závodního hasičského sboru po dohodě s okresním úřadem stanoví druh hasičského sboru obdobně jako v zásadě číslo 36 odst. 1.

5. Na základě dohody:

a) - mezi obcí a právnickými osobami nebo podnikateli,

b) - mezi právnickými osobami nebo podnikateli navzájem, může být se souhlasem příslušného okresního úřadu zřízen společný hasičský sbor:

c) - pro obec a právnické osoby nebo podnikatele,

d) - pro více právnických osob nebo podnikatelů.

U odstavců a), c), je možné i obrácené pořadí.

6. Nezřídí-li právnická osoba nebo podnikatel hasičský sbor do tří měsíců od rozhodnutí okresního úřadu a neuzavře-li dohodu o zřízení společného hasičského sboru, rozhodne okresní úřad o tom, kdo a za jakých podmínek bude u právnické osoby zabezpečovat úkoly hasičského sboru. Za zabezpečování požární ochrany v těchto případech náleží náhrada účelně vynaložených nákladů, kterou hradí ten, v jehož zájmu je zabezpečování úkolů požární ochrany prováděno.

7. Hasičské sbory z povolání zřízené právnickou osobou nebo podnikatelem mohou být na vlastní návrh po prověření a přezkoušení okresním úřadem označeny jako státně uznané závodní hasičské sbory pokud jejich výstavba, vybavení a akceschopnost odpovídají předepsaným požadavkům. Přestane-li státně uznaný závodní hasičský sbor některý z požadavků splňovat, může okresní úřad toto uznání odvolat.

Zásady stanoví druhy hasičských sborů, hlídek a některé povinnosti právnických a fyzických osob při zřizování hasičských sborů a hlídek. Nově se zavádí hasičský sbor povinný - je dána možnost obcím zřídit hasičský sbor z povolání, dobrovolný nebo smíšený. Dále se nově zavádí pojem hasičský sbor z povolání právnických osob státem uznaný, který může uznat okresní požární ředitelství na základě splnění určitých stanovených kriterií, pokud přestane splňovat požadavky stanovené státem, může být státní uznání odebráno.

Zásada číslo 40

Zvláštní podmínky při ustavení hasičského sboru

1. Na základě dohody mezi obcemi může být se souhlasem okresního úřadu zřízen hasičský sbor pro více sousedních obcí, nebo potřebu obcí může zabezpečovat hasičský sbor z povolání při okresním požárním ředitelství na základě dohody mezi sousedními obcemi a hasičským sborem.

2. V odůvodněných případech může obec požádat okresní úřad o udělení výjimky z povinnosti zřídit hasičský sbor. V tomto případě je obec povinna zřídit se souhlasem okresního úřadu hasičskou hlídku, nebo uzavřít s jinou obcí nebo právnickou nebo fyzickou osobou provádějící podnikatelskou činnost dohodu o zabezpečení požární ochrany daného územního celku. Neuzavře-li obec tyto dohody do dvou měsíců od udělení výjimky z povinnosti zřídit hasičský sbor, určí okresní úřad kdo bude zajišťovat za úhradu zabezpečení požární ochrany dané obce (např. pov. obecní úřad, jiná obec, práv. osoba neb podnikatel). Za plnění těchto úkolů náleží náhrada účelně vynaložených nákladů.

3. V obcích, v nichž je umístěn okresní požární útvar, může na základě dohody mezi obcí a okresním požárním ředitelstvím plnit úkoly hasičského sboru obce okresní požární útvar do doby než si obec zřídí vlastní hasičský sbor nebo okresní požární útvar na základě dohody mezi obcí a okresním úřadem se nestane hasičským sborem dané obce.

4. Okresní požární sbor je součástí okresního požárního ředitelství jako samostatná právnická osoba. Při plnění úkolů na úseku požární ochrany do doby vybudování samosprávného celoplošného zabezpečení požární ochrany poskytuje pomoc obcím, právnickým a fyzickým osobám, zejména při hašení složitých nebo rozsáhlých požárů na základě dohody, vyžádání obce, právnické osoby nebo podnikatele, nebo rozhodnutí okresního požárního ředitelství a okresního úřadu. Okresní požární útvar zajišťuje technické služby, technickou a odbornou pomoc hasičským sborům obcí.

5. Při mimořádných událostech o nasazení hasičských sborů okresních úřadů a obcí může rozhodnout příslušný okresní úřad nebo hlavní požární ředitelství.

Podrobnosti o uzavírání dohody a zřízení společného hasičského sboru pro více obcí, podmínkách o udělování výjimky z povinnosti zařídit hasičský sbor, dohodě o zabezpečení požární ochrany obcí včetně výše úhrady a o úkolech požárních hlídek stanoví obecně závazný právní předpis.

Zásada reaguje na zvláštní podmínky některých obcí, které nedovolují běžnými způsoby zabezpečit zřízení hasičského sboru. Umožňuje jim zřídit hasičský sbor pro více obcí nebo uzavřít dohodu s jinou obcí o zabezpečení požární ochrany, případně s okresním požárním ředitelstvím o využití jeho sboru. V podrobnostech, jejichž úprava je svěřena obecně závaznému právnímu předpisu, bude stanovena i výše úhrady za tyto služby. Zásada umožňuje okresnímu úřadu určit při nečinnosti obce, kdo bude požární ochranu v obci zabezpečovat, a to obdobně jako v § 23 zákona ČNR č. 367/90 Sb., o obcích (obecní zřízení).

Zásada číslo 41

Odborná příprava

V hasičských sborech se provádí odborná příprava, která zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a fyzickou přípravu.

Zúčastní-li se osoby zařazené do hasičských sborů mimo své hlavní zaměstnání stanovené odborné přípravy ve své pracovní době, považuje se to za překážku v práci na straně pracovníka z důvodu obecného zájmu.

Podrobnosti o odborné přípravě stanoví obecně závazný právní předpis.

Zásady vymezují základní úkoly hasičských sborů. Kromě likvidace požárů budou hasičské sbory nasazovány i při provádění záchranných prací, při živelních pohromách a mimořádných událostech. Nasazení k plnění uvedených úkolů musí odpovídat i odborná příprava, která kromě teoretické části zahrnuje i praktický výcvik a fyzickou přípravu. Zejména činnost v hasičských sborech a nebezpečí hrozící z prodlení vyžaduje určitou disciplínu založenou na zásadách nadřízenosti a podřízenosti. Proto je řešena i podřízenost pracovníků velitelům hasičských sborů, kteří odpovídají za připravenost a činnost těchto jednotek. Pokud jde o překážky v práci na straně pracovníka z důvodu obecného zájmu, spočívající v účasti na odborné přípravě, přebírá se platná právní úprava.

Zásada číslo 42

Vymezení pracovně právních vztahů

Úprava pracovně právních vztahů podle této části se vztahuje na výkonné pracovníky okresních požárních ředitelství, požárních referátů a pracovníků všech druhů hasičských sborů, kteří jsou zařazeni v hasičských sborech nebo plní úkoly v přímém zabezpečení činnosti na úseku požární ochrany.

Účelem zásady je vymezit, na které pracovníky se budou pracovně právní odchylky od zákoníku práce vztahovat. Z povahy věci je zřejmé, že není záměrem právní úpravy, aby se tyto odchylky vztahovaly např. na mzdové účetní, údržbu nebo závodní stráž.

Zásada číslo 43

Podmínky přijetí

1. Do pracovního poměru k hasičskému sboru, právnické osobě, obci, okresnímu požárnímu ředitelství a ministerstvu vnitra může být přijat občan, který je bezúhonný, morálně, zdravotně, fyzicky a duševně způsobilý pro předpokládaný druh práce v požární ochraně, dosáhl požadovaného vzdělání, úspěšně se podrobil přijímacímu řízení a dovršil věk 18 let.

2. Podmínku dovršení věku nemusí splňovat absolventi středních škol požární ochrany, tím nejsou dotčena ustanovení obecných předpisů o pracovních podmínkách mladistvých.

V zásadě se navrhuje stanovit podmínky pro přijetí do pracovního poměru. Vedle zdravotní způsobilosti bude třeba i bezúhonnost uchazeče a dovršení 18 let. Jestliže bude postupováno podle odstavce 2. zásady, budou se na absolventy škol v plném rozsahu vztahovat obecně platná ustanovení pracovně právních předpisů o zvláštních pracovních podmínkách mladistvých. Až do dovršení 18 let budou vykonávat práce přiměřené jejich věku.

Zásada číslo 44

Vstupní lékařská prohlídka

1. Před uzavřením pracovní smlouvy jsou občané, kteří se ucházejí o přijetí do pracovního poměru povinni podrobit se vstupní lékařské prohlídce.

2. Pracovníci jsou povinni podrobit se opakovaným lékařským prohlídkám.

3. Zdravotnickou péči včetně lázeňské péče zabezpečuje pracovníkům zřizovatel požárních ředitelství nebo hasičského sboru, v nichž jsou zařazeni.

Bližší podmínky zabezpečování zdravotnické péče stanoví ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.

Návrh zdůrazňuje povinnost občana podrobit se před uzavřením pracovní smlouvy vstupní lékařské prohlídce, a to s ohledem na nároky na zdravotní stav budoucího pracovníka požární ochrany. Navrhuje se přirozeně, aby se z týchž důvodů opakovaným zdravotnickým prohlídkám podrobovali také pracovníci na úseku požární ochrany. Prováděcí předpis by měl stanovit potřebné bližší podmínky postupu podle navrhované zásady.

Zásada číslo 45

Zkušební doba

1. Zkušební doba může být s pracovníkem přijímaným do pracovního poměru stanovena nejdéle na 12 měsíců.

2. Stanovenou zkušební dobu může vedoucí organizace se souhlasem pracovníka zkrátit, dosahuje-li pracovník v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků při výkonu služby.

Překrývá se platná právní úprava. Prodloužením zkušební doby se sleduje odpovědně a oboustranně prověřit, zda občan bude vyhovovat požadavkům kladeným na práci na úseku požární ochrany, jakož i to, zda občanu bude práce vyhovovat. Tím mají být vytvořeny řádné předpoklady pro absolvování odborného nástupního výcviku. Navazuje na tradici čekatel - aspirant a po 12 měsících definitiva.

Zásada číslo 46

Odborná způsobilost

Určené funkce na úseku požární ochrany mohou zastávat jen pracovníci s požadovanou odbornou způsobilostí.

Obsah odborné způsobilosti, způsob a podmínky jejího ověřování a osvědčování stanoví obecně závazný právní předpis.

Rozhodování a činnost osob zastávajících určené funkce na úseku požární ochrany ovlivňuje výsledky práce při výkonu státní správy, úspěšnost hašení požárů, výši škod a bezpečnost osob. Z tohoto důvodu se klade důraz na odbornou způsobilost pracovníků zastávajících řídící a velitelské funkce a funkce se speciálními nároky na obsluhu požární techniky.

Zásada číslo 47

Pracovní doba

Pracovní doba pracovníků může být rozvržena nerovnoměrně. Délka pracovní směny při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nesmí překročit 24 hodin, přitom délka pracovní doby v této směně může být nejvýše 18 hodin.

V kalendářním roce může být pracovníku nařízena práce přesčas v rozsahu nejvýše 400 hodin.

V důležitém zájmu služby se může pracovníku nařízena pracovní pohotovost na pracovišti nebo mimo pracoviště.

V kalendářním roce může být pracovníkům nařízena pracovní pohotovost na pracovišti nebo mimo něj nejvýše v rozsahu 900 hodin.

Pracovníku s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se nařizuje v rámci pracovní směny pracovní pohotovost na pracovišti. U příslušníka, který je v době pracovní pohotovosti povolán k výkonu práce nad rámec rozsah stanovené rozvržené týdenní pracovní doby, jde o výkon práce přesčas.

Rozvržení stanovené týdenní pracovní doby a bližší úpravu denního řádu v pracovní směně stanoví ministerstvo práce a sociálních věci vyhláškou, ve spolupráci s ministerstvem vnitra.

V zájmu zabezpečení trvalé akceschopnosti a připravenosti hasičských sborů požární ochrany, a k plnění jejich základních úkolů je potřeba organizovat práci formou nerovnoměrného rozvržení stanovené týdenní pracovní doby s délkou pracovní směny 24 hodin. Tento způsob je obvyklý u hasičských sborech u povolání v převážné většině evropských států. Bližší podmínky bude třeba upravit v prováděcích předpisech na základě ustanovení, která vyplývají z § 95 zákoníku práce. Rozsah přesčasové práce pracovníků požární ochrany je v současné době každoročně řešen povolením nad hranice stanovené v zákoníku práce, a to podle 97 odst. 4 zákoníku práce v úhrnné výši 400 hodin. Rozsah pravidelně nařizované pracovní pohotovosti, vyplývající ze zavedeného režimu práce, může činit u pracovníka až 900 hodin ročně. V návrhu se na tuto skutečnost reaguje určitou rezervou.

Zásada číslo 48

Rekondiční pobyt

Pracovníkům se poskytuje k upevnění jejich tělesného a duševního zdraví rekondiční pobyt v trvání sedmi dnů nepřetržitě v kalendářním roce, kterého jsou povinni se zúčastnit:

a) pracovníci starší 40 let, kteří vykonávají obtížnou a zdraví škodlivou činnost,

b) pracovníci kteří vykonávají práci na úseku požární ochrany nejméně po dobu 10 let,

c) ostatní pracovníci rozhodne-li tak lékař.

Rekondiční pobyt zabezpečuje jejich zaměstnavatel. Účast na rekondičním pobytu se posuzuje jako překážka v práci na straně pracovníka z důvodu obecného zájmu.

Bližší podmínky poskytování a provádějí rekondičního pobytu stanoví ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou.

Práce při zdolávání požárů a jiných událostí vyžaduje, aby návrh zákona upravil poskytování rekondičního pobytu rozdílně od zákoníku práce. Rekondiční pobyt má eliminovat nepříznivé vlivy výkonu práce na organismus příslušníků. Navrhuje se stanovit, kdo rekondiční pobyt zabezpečuje. Z hlediska překážky v práci se jedná o situace, které jsou upraveny v § 22 odst. 3 nařízení vlády ČSFR č. 223/88 Sb., kterým se provádí zákoník práce (výkon občanské povinnosti).