Zásada číslo 26
Úkoly ministerstva vnitra ČR
1. Ministerstvo vnitra ČR pro požární
ochranu zajišťuje:
a) zpracování analýz a vedení statistiky
na úseku požární ochrany pro ČR,
b) opatření k řešení aktuálních
otázek v oblasti požární ochrany,
c) předkládání podkladů potřebných
pro sestavení státních rozpočtů
v koordinaci s okresními úřady a pověřenými
obecními úřady na základě jejich
stanovisek, podnětů a potřeb,
d) stanoviska k návrhům obecně závazných
právních předpisů které předkládají
vládě ČR jiná ministerstva, pokud
se týkají požární ochrany
2. Ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným
právním předpisem:
a) zásady odborné přípravy na úseku
požární ochrany pracovníků hasičských
sborů a státní správy,
b) postup při vyšetřování příčin
vzniku požáru,
c) zásady pro výzkum, vývoj a zkušebnictví
v oboru požární ochrany,
d) stanoví kriteria povolení licencí pro
činnosti na úseku požární ochrany,
e) stanoví zásady na úseku přípravy
požární ochrany pro období branné
pohotovosti státu a činnost v tomto období,
f) zásady posuzování a koordinace posuzování
typových podkladů,
g) speciální činnosti na úseku požární
ochrany k jejichž výkonu je třeba oprávnění
nebo odborná způsobilost.
3. Ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným
právním předpisem technické podmínky
požární bezpečnosti staveb, požární
techniky, prostředků požární
ochrany, požárně bezpečnostních
zařízení pro zabezpečení výkonu
kontroly staveb, právnických a fyzických
osob a jejich zařízení, objektů.
4. Ministerstvo vnitra určí pokud se mezi sebou
nedohodnou okresní úřady, který okresní
úřad posoudí zadání a projekt
staveb včetně technologických zařízení
a technologických procesů v případech,
které se mají uskutečnit v územních
obvodech dvou nebo více okresních úřadů
nebo stavbu, která zasahuje na území dvou
nebo více okresních úřadů.
5. Ministerstvu vnitra přísluší náprava
opatření okresních úřadů,
která jsou v rozporu s obecně závaznými
právními předpisy pro úsek státní
správy. Též přezkoumává
rozhodnutí okresních úřadů
vydaná ve správním řízení.
6. Ministerstvo vnitra spolupracuje při řešení
otázek požární ochrany s orgány
požární ochrany jiných států
a s mezinárodními organizacemi. Toto ustanovení
se v plném rozsahu týká obcí, pověřených
obecních úřadů, okresních úřadů,
statutárních měst a hl. m. Prahy.
7. Spolupracuje se sdruženími občanů
na úseku požární ochrany.
8. V odůvodněných specifických případech
pověří stanovení podmínek pod
body 1 a-g a 2, okresní úřad, statutární
města nebo hl. m. Prahu na základě již
zpracovaných závazných vyhlášek
a zajištění odborných pracovníků.
Zásada číslo 27
Hlavní požární ředitelství
Ministerstvo vnitra zřizuje pro plnění úkolů
ústředního orgánu státní
správy v požární ochraně jako
svůj orgán hlavní požární
ředitelství. Hlavního požárního
ředitele jmenuje do funkce a odvolává z ní
ministr vnitra ČR.
Podrobnosti o výkonu státní správy
na úseku požární ochrany stanoví
obecně závazný právní předpis.
Navrhovaná působnost ministerstva vnitra vychází
ze současného právního stavu, přičemž
zakotvuje takové úkoly, které jsou pro ústřední
orgány státní správy typické.
Kromě stanovení technických podmínek
požární bezpečnosti staveb může
ministerstvo vnitra stanovit podmínky činnosti,
při níž hrozí nebezpečí
vzniku požáru. Stanoví též okruh
činnosti, k jejichž výkonu je třeba
zvláštní povolení, oprávnění
nebo odborná způsobilost. Zásada reaguje
na současný vývoj, kdy vzrůstající
nabídka služeb v podnikatelské oblasti nedává
vždy záruku potřebné úrovně
a odbornosti z hlediska požární bezpečnosti.
Konkrétní podmínky budou stanoveny vyhláškou
vydanou k provedení zákona. Česká
a Slovenská Federativní Republika je členem
mezinárodních organizací na úseku
požární ochrany. S přihlédnutím
k tomu je třeba aby orgány požární
ochrany spolupracovaly s orgány požární
ochrany jiných států a s mezinárodními
organizacemi.
Zásada číslo 28
Školství na úseku požární
ochrany
1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
(dále jen "ministerstvo školství"),
ministerstvo vnitra, obec, školské úřady
vykonávají státní správu ve
školství pro úsek požární
ochrany.
2. Samosprávu ve školství na úseku požární
ochrany vykonává obec a školské rady.
3. Ministerstvo školství řídí
výkon státní správy ve školství
a vytváří podmínky pro realizaci cílů
výchovy a vzdělávání.
4. Ministerstvo vnitra po dohodě s ministerstvem školství
stanoví zásady odborné náplně
osnov a technické předpoklady pro střední
školy, odborná učiliště a školská
zařízení pro potřeby požární
ochrany.
5. Obec může se souhlasem ministerstva školství
zřídit školu nebo školské zařízení
pro výuku požární ochrany prokáže-li
podmínky pro zajištění výchovně
vzdělávací činnosti.
6. Obec zřizuje a zrušuje se souhlasem školského
úřadu školská zařízení
jim sloužící.
7. Hlavní požární ředitelství,
okresní požární ředitelství,
požární ředitelství hl. m. Prahy,
sdružení občanů na úseku požární
ochrany mohou zřizovat a zrušovat odborná učiliště
a školská zařízení jim sloužící
pro úsek požární ochrany po projednání
a odsouhlasení ministerstvem školství a příslušným
školským úřadem a obcí.
8. Ministerstvo vnitra jako zřizovatel stávajících
školských zařízení požární
ochrany je řídí, provádí inspekci
a hospodářsky je zabezpečuje. Na základě
dohody může školská zařízení
převést na jiný právnický subjekt.
9. Školy, školská zařízení
mohou vykonávat hospodářskou činnost,
pokud není vykonávána na úkor jejich
poslání a úkolů.
Podrobnosti o státní správě a samosprávě,
právech a povinnostech zřizovatelů školských
zařízení, inspekci, hospodářském
zabezpečení stanoví po dohodě s ministerstvem
školství obecně závazný právní
předpis.
Zásada vychází ze současných
potřeb vzdělání na úseku požární
ochrany. Je v souladu se zákonem č. 239/84 Sb. o
soustavě základních a středních
škol, ve znění pozdějších
předpisů a zákona č. 564/90 Sb. o
státní správě a samosprávě
ve školství. Školská zařízení
požární ochrany budou zřizovány
k získání odborného vzdělání
v požární ochraně a k zabezpečování
základních specializačních kursů,
pro zdokonalení odborné způsobilosti pracovníků
a členů hasičských sborů a
pracovníků státní správy.
Zásada číslo 29
Rada požární ochrany
K posuzování úkolů na úseku
požární ochrany hlavní požární
ředitel, okresní požární ředitel
nebo požární rada zřizuje radu požární
ochrany jako svůj poradní orgán.
1. Rada požární ochrany:
a) hlavního požárního ředitele
je složena z okresních požárních
ředitelů ČR a požárního
ředitele hl. m. Prahy a dalších odborníků
a specialistů,
b) okresního požárního ředitele
je složena z velitelů hasičských sborů,
vrchních požárních radů, požárních
radů nebo preventistů pověřených
obecních úřadů, příslušného
okresu a dalších odborníků a specialistů,
c) požárního rady pověřeného
obecního úřadu je zpravidla složena
z velitelů hasičských sborů, preventistů
obvodu pověřeného obecního úřadu
a dalších odborníků a specialistů.
2. V radách požární ochrany jsou zastoupeni
zástupci sdružení občanů s činností
požární ochrany.
3. Rada požární ochrany:
a) projednává stav, koncepci rozvoje a výsledky
činnosti na úseku požární ochrany
daného územního celku,
b) vyjadřuje se k rozdělování finančních
prostředků na činnost, vybranou požární
techniku a věcné prostředky požární
ochrany, investiční a neinvestiční
výdaje, finanční zajištění
ze státní dotace,
c) předkládá a projednává návrhy
obecně závazných právních předpisů
o požární ochraně,
d) projednává a navrhuje systém vzdělávání
a odborné přípravy a návrhy plánu
odborné přípravy,
e) předkládá návrhy a projednává
zajištění celoplošného zajištění
požární ochrany daného územního
celku,
f) projednává koordinaci činností
na úseku požární ochrany,
g) navrhuje a projednává plán odborných
akcí,
h) projednává personální a sociální
podmínky pracovníků,
i) projednává koncepci a výsledky zabezpečení
požární ochrany za dané časové
období,
j) vyjadřuje se k hospodaření se státní
dotací na požární ochranu.
Podrobnosti stanoví a upraví Statut rady požární
ochrany.
V zájmu docílení zabezpečení
potřebné koordinace subjektů podílejících
se na zabezpečování požární
ochrany a rozšíření jejich vlivu na
řešení otázek požární
ochrany v rámci obce, okresu i republiky se vytvářejí
rady požární ochrany. Rady požární
ochrany budou působit při projednávání
stavu, koncepce rozvoje, výsledků činnosti
a dalších činností pro zajištění
požární ochrany daného územního
celku.
Zásada číslo 30
Podíl ústředních orgánů
při zajišťování požární
ochrany
Ústřední orgány státní
správy a jiné ústřední orgány
(dále jen ústřední orgány)
se v rozsahu své působnosti podílejí
na usměrňování a hodnocení
stavu na úseku požární ochrany a na
řešení koncepce organizace a rozvoje požární
ochrany. Při plnění těchto úkolů
spolupracují s ministerstvem vnitra.
Ústřední orgány, do jejichž působnosti
patří řízení výkonu
státní správy na úseku školství,
zabezpečují, aby obsah výchovy a vzdělávání
na všech druzích a stupních škol zahrnoval
v přiměřeném rozsahu i problematiku
požární ochrany.
V povinnostech ústředních orgánů
je reagováno na změny, ke kterým v jejich
postavení došlo. Povinnosti příslušných
ústřední orgánů je zabezpečovat
ve výchovně vzdělávacím procesu
v přiměřeném rozsahu též
výuku problematiky požární ochrany.
ODDÍL TŘETÍ
Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti, zastavení provozu,
postih právnických osob, podnikatelů,
fyzických osob a přestupky
Zásada číslo 31
Vyloučení věci z užívání,
zákaz činnosti, zastavení provozu
Jestliže věc, činnost nebo provoz vyvolávají
bezprostřední nebezpečí vzniku požáru
a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí
jiná opatření, orgán vykonávající
státní správu na úseku požární
ochrany rozhodne o:
a) vyloučení věci z užívání,
b) zákazu činnosti,
c) zastavení provozu v objektech, které toto nebezpečí
vyvolávají.
Právnická nebo fyzická osoba musí
být o zastavení provozu informována před
vydáním rozhodnutí. O zastavení provozu
lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla v případě
vzniku požáru znemožněna záchrana
osob nebo majetku.
Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí
oznámit ústně a uvést je do zápisu,
písemné vyhotovení rozhodnutí se doručí
neprodleně. Proti rozhodnutí lze podat odvolání
do tří dnů ode dne doručení
písemného vyhotovení rozhodnutí. Rozhodnutí
nemá odkladný účinek.
Užívat věc, která byla vyloučena
z užívání a obnovit činnost nebo
zastavený provoz lze až po odstranění
nedostatků vyvolávajících bezprostřední
nebezpečí vzniku požáru, a jen s písemným
souhlasem orgánu, který rozhodl o vyloučení
věci z užívání, zákazu
činnosti nebo zastavení provozu.
Navrhovaná opatření umožňují
orgánům vykonávajícím státní
správu na úseku požární ochrany
řešit situace, kdy hrozí bezprostřední
nebezpečí vzniku požáru. Lze je nařídit
v případech, kdy nepostačují jiná
opatření k odstranění bezprostředních
nebezpečí.
Tato úprava se rozšiřuje o rozhodnutí
zakázat činnost v případech, kdy není
nutné narušit chod provozu s tím, že opatření
lze vztahovat jen k určitým dílčím
činnostem.
Zásada číslo 32
Postih právnických osob a podnikatelů
1. Pověřený obecní úřad,
okresní úřad a ministerstvo vnitra při
výkonu státního požárního
dozoru může uložit pokutu až do 100.000
Kčs právnické osobě nebo podnikateli,
kteří porušili povinnost vyplývající
z předpisů o požární ochraně
tím, že
a) neobstarali nebo neinstalovali v potřebném množství
a druzích požární techniku, věcné
prostředky požární ochrany, zařízení
požární ochrany a hasební látky
se zřetelem na požární nebezpečí
ve svých objektech nebo je neudržovali v provozuschopném
stavu,
b) neplnili úkoly vyplývající z předpisů
o požární ochraně a z opatření
uložených orgánem vykonávajícím
státní požární dozor,
c) neoznámili bez odkladu okresnímu požárnímu
ředitelství (okresní ohlašovně
požárů) vznik požáru ve svých
objektech,
d) neuplatňovali při výzkumu a vývoji
nových výrobků, materiálů a
technologií požadavky požární bezpečnosti,
e) neumožnili nebo ztěžovali výkon státního
požárního dozoru, nezajistili čistění
nebo kontrolu komínů,
f) nevyhotovili stanovenou dokumentaci požární
ochrany nebo ji neudržovali v souladu se skutečným
stavem,
g) neprováděli školení pracovníků
o požární ochraně nebo odbornou přípravu
osob pověřených plněním úkolů
na úseku požární ochrany,
h) nezřídili požární hlídku,
ačkoliv k tomu byli povinni.
Jestliže porušením povinnosti stanovené
v předchozím odstavci došlo ke vzniku požáru,
lze uložit pokutu až do 250.000 Kčs.
2. Pověřený obecní úřad,
okresní úřad a ministerstvo vnitra při
výkonu státního požárního
dozoru může uložit pokutu až do 250.000
Kčs právnické osobě nebo podnikateli,
kteří porušili povinnost vyplývající
z předpisů o požární ochraně
tím, že:
a) znemožnili přístup k nouzovým východům,
únikovým cestám nebo k rozvodným zařízením
elektrické energie, vody nebo plynu,
b) neudržovali komunikace a plochy v použitelném
stavu pro únik osob a požární zásah,
c) neustavili nebo zrušili stálého pracovníka
s odbornou způsobilostí určeného orgánem
státní správy na úseku požární
ochrany,
d) neprovedli stanovená opatření při
manipulaci, skladování a dopravě požárně
nebezpečných látek, při činnostech
nebo v době zvýšeného nebezpečí
vzniku požáru a při akcích, kterých
se účastní větší počet
osob,
e) nedoložili požárně technické
charakteristiky zpracovávaných látek a materiálů
a požárně technické charakteristiky
výsledků výrobní činnosti,
f) nevypracovali nebo nezajistili podmínky požárně
bezpečného provozu objektů, zařízení
a technologií,
g) porušili rozhodnutí o vyloučení věci
z užívání, zákazu činnosti
nebo rozhodnutí o zastavení provozu,
h) nezřídili hasičský sbor, ačkoliv
k tomu byli podle rozhodnutí okresního úřadu
povinni, anebo bez rozhodnutí okresního úřadu
zruší nebo sníží určený
počet pracovníků hasičského
sboru,
i) neprovedli ve stanovené lhůtě opatření
uložení k odstranění zjištěných
nedostatků,
j) prováděli činnosti na úseku požární
ochrany, ke kterým nemají odbornou způsobilost
nebo udělenou licenci na vykonávanou činnost,
3. Jestliže porušením povinností stanovených
v předchozím odstavci došlo ke vzniku požáru,
lze uložit pokutu až do výše 500.000 Kčs.
4. Právnické osobě nebo podnikateli, kteří
opětovně porušili povinnost, za níž
jim byla v předchozích letech uložena pokuta,
může být uložena další pokuta
až do dvojnásobku výše pokuty stanovené
v tomto zákoně.
5. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení
povinnosti dozvěděl orgán vykonávající
státní požární dozor, nejpozději
do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti
došlo.
6. Pokuta je příjmem toho orgánu, který
pokutu uložil, pokuta uložená ministerstvem vnitra
je příjmem státního rozpočtu
ČR.
Spolu s úpravou povinností právnických
osob na úseku požární ochrany se navrhuje
i postih za jejich porušování, a to ukládáním
pokut. Postih je rozlišen podle závažnosti porušené
povinnosti a podle toho, zda jde o první nebo opětovné
porušení předpisů. Nově se řeší
zpřísnění postihu v případech,
kdy porušením povinnosti byl způsoben požár.
Nositelem odpovědnosti za porušení povinností
na úseku požární ochrany je právnická
nebo fyzická osoba provádějící
podnikatelskou činnost. Na řízení
ve věcech pokut uložených právnickým
a fyzickým osobám se vztahují ustanovení
obecních předpisů o správním
řízení.
Zásada číslo 33
Pokuta udělená obcí
Obec při provádění preventivních
požárních kontrol může uložit
právnické osobě nebo podnikateli za porušení
povinností jednáním uvedeným v zásadě
číslo 32 pokutu až do 100.000 Kčs, pokuta
je příjmem obce.
Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení
povinnosti obec dozvěděla, nejpozději však
do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti
došlo.
Na rozdíl od současné právní
úpravy se umožňuje obcím ukládat
při provádění preventivních
požárních kontrol za porušení povinnosti
jednáním uvedeným v zásadě
číslo 32 pokutu právnickým osobám
a podnikatelům až do výše 100.000 Kčs.
Výše pokuty je stejná jako pokuta, kterou může
uložit obecní rada za porušení vyhlášky
vydané v souladu se zákonem ČNR č.
367/90 Sb., o obcích (obecní zřízení),
ve znění pozdějších předpisů.
Zásada vychází ze změny v postavení
obcí a usnadňuje obcím vyžadovat plnění
úkolů na úseku požární
ochrany ze strany právnických osob a podnikatelů.
Zásada číslo 34
Přestupky
Za přestupek na úseku požární
ochrany může obec nebo okresní úřad
uložit: a) napomenutí, b) pokutu.
Za přestupek na úseku požární
ochrany lze uložit:
1. Napomenutí nebo pokutu až do výše 5.000
Kčs fyzické osobě, která se dopustila
přestupku na úseku požární ochrany
tím, že:
a) neodstranila zjištěné nedostatky, nevytvořila
podmínky pro zdolávání požáru
a pro záchranné práce, včetně
přístupu ke zdrojům vody, požární
technice a věcným prostředkům požární
ochrany,
b) neposkytla informace týkající se požární
ochrany nebo nepředložila požadované dokumenty.
2. Napomenutí nebo pokutu až do výše 10.000
Kčs fyzické osobě, která se dopustila
přestupku na úseku požární ochrany
tím, že
a) porušila zásady bezpečného používání
tepelných elektrických, plynových a jiných
zařízení nebo neumožnila kontrolu nebo
čistění komínů,
b) neuposlechla nařízení velitele zásahu,
nebo velitelů hasičských sborů při
zdolávání požáru,
c) neposkytla osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti
se zdoláváním požáru, ačkoli
k tomu byla povinna,
d) nedodržela opatření učiněná
k zamezení jednání porušující
předpisy o požární ochraně.
Jestliže porušením povinnosti, na kterou se jinak
vztahuje nižší sazba, došlo ke vzniku požáru,
lze uložit pokutu až do 15.000 Kčs.
3. Napomenutí nebo pokutu až do výše 15.000
Kčs lze uložit fyzické osobě, která
se dopustila přestupku na úseku požární
ochrany tím, že:
a) poškodila nebo zneužila věcné prostředky
požární ochrany, nebo vědomě
bezdůvodně přivolala hasičský
sbor,
b) porušila zásady bezpečného skladování,
manipulace a dopravy s požárně nebezpečnými
látkami,
c) porušila příkazy a zákazy a nedodržela
povinnosti týkající se požární
ochrany nebo porušila zásady manipulace s otevřeným
ohněm nebo zákaz kouření,
d) nedbala zvýšené opatrnosti při činnostech
nebo v době zvýšeného nebezpečí
vzniku požáru,
e) prováděla práce, které mohou vést
ke vzniku požáru ačkoliv neměla odbornou
způsobilost požadovanou pro výkon takových
prací zvláštními předpisy, nebo
neměla udělenou licenci pro výkon těchto
činností,
f) porušila rozhodnutí o vyloučení věci
z užívání, zákazu činnosti
nebo zastavení provozu,
g) neumožnila kontrolní skupině provedení
preventivní požární kontroly,
h) nedodržela bezpečnost při koření
nebo při manipulaci s otevřeným ohněm
neb tepelnými spotřebiči.
Jestliže porušením povinnosti stanovené
v předchozím odstavci došlo ke vzniku požáru,
lze uložit pokutu až do výše 20.000 Kčs.
Na přestupky a jejich projednávání
se vztahují obecně platné právní
předpisy.
Pokuta je příjmem toho orgánu, který
pokutu uložil.
Postihovat přestupky na úseku požární
ochrany mohou obce a okresní úřady. Skutkové
podstaty přestupků odpovídají povinnostem
fyzických osob. Výše pokuty je určena
diferencovaně podle závažnosti porušené
povinnosti. Na projednávání přestupků
se budou vztahovat obecné předpisy. (Zákon
ČNR č. 200/90 Sb., č. 71/67 Sb.)