Česká národní rada 1990 – 1992

/1/ Byla-li policistovi způsobena při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním škoda porušením právní povinnosti, odpovídá mu za ni policie. Policistovi, který byl povolán k plnění úkolů ministerstva, odpovídá za škodu ministerstvo; ustanovení oddílu druhého hlavy sedmé se použijí obdobně.

/2/ Policie odpovídá policistovi též za škodu, kterou mu způsobila porušením právní povinnosti v rámci plnění služebních úkolů služebními funkcionáři.

/1/ Došlo-li při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním k poškození policisty na zdraví nebo k jeho smrti úrazem (dále jen "služební úraz"), odpovídá za škodu tím vzniklou policie. Služebním úrazem není úraz, který se policistovi přihodil na cestě do služby a zpět, pokud nebyl mimořádně povolán na pracoviště (shromaždiště) služebním funkcionářem.

/2/ Jako služební úraz se posuzuje též úraz, který policista utrpěl pro výkon služby.

/3/ Za škodu způsobenou policistovi nemocí z povolání odpovídá policie, konal-li u ní policista službu naposledy před jejím zjištěním za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v předpisech o sociálním zabezpečení (seznam nemocí z povolání), jestliže vznikly za podmínek tam uvedených.

/4/ Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše tří let před jejím zařazením do seznamu.

/1/ Policie se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že

a/ škoda byla způsobena tím, že postižený policista svým zaviněním porušil právní předpisy nebo rozkazy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, ačkoli s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo

b/ škodu si přivodil postižený policista v důsledku své opilosti nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a policie nemohla škodě zabránit,

a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

/2/ Policie se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že

a/ postižený policista porušil svým zaviněním právní předpisy nebo rozkazy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, ačkoli s nimi byl řádně seznámen, a že toto porušení bylo jednou z příčin škody,

b/ jednou z příčin škody byla opilost postiženého policisty nebo zneužití jiných návykových látek postiženým policistou.

/3/ Zprostí-li se policie odpovědnosti zčásti, určí se část škody, kterou nese policista, podle míry jeho zavinění.

Policie se nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-li policista služební úraz

a/ při služebním zákroku nebo

b/ při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící majetku, pokud policista tento stav sám úmyslně nevyvolal.

Policistovi, který utrpěl služební úraz, nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je policie povinna v rozsahu, ve kterém odpovídá za škodu, poskytnout

a/ náhradu za ztrátu na služebním příjmu,

b/ náhradu za bolest a ztížení společenského uplatněni,

c/ náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením,

d/ náhradu věcné škody,

e/ jednorázové mimořádné odškodnění.

/1/ Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po dobu neschopnosti policisty ke službě se poskytuje v takové výši, aby spolu se služebním příjmem v nemoci nebo nemocenským se rovnala jeho čistému služebnímu příjmu před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání.

/2/ Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti policisty ke službě nebo při uznání plné nebo částečné invalidity se poskytuje v takové výši, aby spolu s čistým služebním příjmem (výdělkem) oprávněného po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s případným invalidním nebo částečným invalidním důchodem poskytovaným z téhož důvodu se rovnala jeho čistému služebnímu příjmu před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání. Přitom se nepřihlíží ke zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost ani ke změně výše a ke zvýšení již přiznaných důchodů podle předpisů o sociálním zabezpečení. Tato náhrada náleží policistovi nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku.

/3/ Náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění se poskytuje jednorázově ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru [Vyhláška č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů.].

/4/ Policistovi, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán invalidním v důsledku služebního úrazu, který mu byl způsobem trestným činem, při služebním zákroku, při výkonu služby v leteckém provozu, při plnění zvláštních úkolů uložených služebním funkcionářem, při práci s výbušninami, s chemickým, radioaktivním, vysoce virulentním nebo infekčním materiálem anebo za jiných obdobně nebezpečných podmínek, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně 20.000 Kčs a nejvýše 100.000 Kčs. Jednorázové mimořádné odškodnění ve výši a za podmínek stanovených v první větě náleží též oprávněnému, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán invalidním v důsledku nemoci z povolání.

Jestliže policista následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je policie povinna v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout

a/ náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením,

b/ náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,

c/ náhradu nákladů na výživu pozůstalých,

d/ jednorázové odškodnění pozůstalých,

e/ náhradu věcné škody.

/1/ Náklady spojené s léčením a náklady spojené s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle předpisů o nemocenském zabezpečení.

/2/ Náhrada nákladů na výživu pozůstalých náleží pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Při výpočtu této náhrady se vychází z čistého služebního příjmu zemřelého. Náhrada nákladů náleží, pokud není uhrazena dávkami důchodového zabezpečení, poskytovanými z téhož důvodu.

/3/ Jednorázové odškodnění pozůstalých náleží manželu a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod. V odůvodněných případech lze jednorázové odškodnění pozůstalých přiznat též rodičům zemřelého policisty. Jednorázové odškodnění náleží ve výši stanovené právními předpisy, platnými pro pracovníky v pracovním poměru.

/4/ Náhrada věcné škody náleží dědicům policisty.

/1/ Policie může výjimečně, půjde-li o případ zvláštního zřetele hodný, poskytnout manželu, dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, popřípadě rodičům zemřelého příspěvek ve výši jednorázového odškodnění pozůstalých, i když za poškození na zdraví zemřelého neodpovídá.

/2/ Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem, které podmínky jsou obdobně nebezpečné (§ 92 odst. 4), upraví pravidla pro určování výše jednorázového mimořádného odškodnění a stanoví postup služebních funkcionářů při projednávání a určování náhrady škody a další podrobnosti o poskytování náhrad v souvislosti se služebními úrazy a nemocemi z povolání; může též stanovit potřebné odchylky pro poskytování náhrady za bolest, a v kterých případech lze poskytnout jednorázové odškodnění pozůstalých vyšší částkou.

/1/ Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i policie domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.

/2/ Vláda České republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji úrovně služebního příjmu, upravit nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na služebním příjmu náležející policistům po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání.

/3/ Ministerstvo může vzhledem k vývoji cen a mezd stanovit obecně závazným právním předpisem po projednání s ministerstvem financí České republiky výši (limity) jednorázového mimořádného odškodnění jinak.

/1/ Policie odpovídá za škodu na věcech, které na jejích pracovištích policista odložil při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním na určeném nebo obvyklém místě.

/2/ Za věci, které policista obvykle do služby nenosí a které nebyly služebním funkcionářem převzaty do zvláštní úschovy, odpovídá policie jen do částky 2.000 Kčs. Jestliže škoda na těchto věcech byla způsobena jiným policistou nebo jestliže služební funkcionář tyto věci převzal do úschovy, hradí se škoda bez omezení.

/3/ Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik policista neohlásil služebnímu funkcionáři bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl.

/1/ Utrpěl-li policista škodu na věci v souvislosti s výkonem služby, odpovídá za ni policie.

/2/ Policista, který při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící majetku utrpěl škodu na věci, má nárok vůči policii na její náhradu, jakož i na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jejím obstaráním, jestliže tento stav sám nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.

/1/ O náhradě škody rozhoduje služební funkcionář.

/2/ Prokáže-li služební funkcionář, že škodu zavinil také poškozený policista, odpovědnost policie se poměrně omezí.

/3/ Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem postup služebních funkcionářů při určování odpovědnosti za škodu.

Policie je povinna uhradit policistovi skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže ji neodčiní uvedením do předešlého stavu. Jde-li o jinou škodu na zdraví než z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání, platí pro způsob a rozsah její náhrady ustanovení o služebních úrazech s tím omezením, že nenáleží jednorázové mimořádné odškodnění a jednorázové odškodnění pozůstalých.

Při určení výše škody na věci se vychází z její ceny v době poškození.

/1/ Jestliže policie poškozenému nahradila škodu, má nárok na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá podle občanského zákoníku, a to v rozsahu odpovídajícímu míře této odpovědnosti vůči poškozenému, pokud nebylo předem dohodnuto jinak.

/2/ Jde-li o náhradu škody při nemocech z povolání, má policie, která škodu uhradila, nárok na náhradu vůči všem zaměstnavatelům, u nichž postižený policista pracoval nebo konal službu za podmínek, při nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícímu době, po kterou pracoval nebo konal službu u těchto organizací za uvedených podmínek.

Služební poměr končí

a/ zrušením ve zkušební době,

b/ uvolněním,

c/ propuštěním,

d/ ztrátou hodnosti,

e/ uplynutím sjednané doby,

f/ úmrtím policisty.

Ve zkušební době může služební funkcionář nebo policista zrušit služební poměr i bez uvedení důvodu. Služební poměr končí uplynutím tří kalendářních dnů od doručení rozhodnutí služebního funkcionáře nebo písemného podání policisty, nejpozději však uplynutím zkušební doby.

/1/ Policista musí být uvolněn ze služebního poměru, jestliže o to požádá. Žádost musí být písemná a doručena služebnímu funkcionáři příslušnému podle zvláštních předpisů, jinak je neplatná.

/2/ Služební poměr skončí uplynutím dvou kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o uvolnění, pokud se služební funkcionář a policista nedohodnou na době kratší.

/1/ Policista může být propuštěn ze služebního poměru, jestliže

a/ pro něj v důsledku snížení početních stavů policie, schváleného vládou České republiky, není zařazení,

b/ podle posudku lékařské komise dlouhodobě pozbyl ze zdravotních důvodů způsobilost vykonávat jakoukoliv funkci v policii,

c/ jestliže je podle závěrů služebního hodnocení nezpůsobilý vykonávat jakoukoli funkci v policii,

d/ porušil služební přísahu nebo služební povinnost zvlášť hrubým způsobem,

e/ byl pravomocně odsouzen pro trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

/2/ Policista může být též propuštěn, splňuje-li podmínky nároku na starobní důchod.

/3/ O propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c/, d/ a e/ může být rozhodnuto pouze do dvou měsíců ode dne, kdy služební funkcionář důvod propuštění zjistil, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl; v těchto lhůtách musí být rozhodnutí policistovi též doručeno. Jde-li o propuštění z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c/, nezapočítává se do lhůty dvou měsíců doba, po kterou je policista uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz.

/1/ Policista bude propuštěn ze služebního poměru, porušil-li povinnost stanovenou zvláštním omezením (§ 148) nebo pozbyl-li státního občanství České a Slovenské Federativní Republiky.

/2/ O propuštění ze služebního poměru podle odstavce 1 musí být rozhodnuto do dvou měsíců ode dne, kdy služební funkcionář důvod propuštění z jistil; v této lhůtě musí být rozhodnutí policistovi též doručeno.

/3/ Vznikne-li policistovi členství v obchodní společnosti na základě dědictví, stanoví služební funkcionář policistovi přiměřenou lhůtu k ukončení členství v obchodní společnosti. O propuštění se rozhodne po marném uplynutí stanovené lhůty.

/1/ Rozhodnutí o propuštění musí být vyhotoveno písemně a musí v něm být uveden důvod propuštění se skutečnostmi jej zakládajícími, jinak je neplatné.

/2/ Při propuštění končí služební poměr uplynutím čtyř kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění, pokud se služební funkcionář a policista nedohodnou na době kratší.

/3/ Jestliže policista porušil služební přísahu nebo služební povinnost úmyslně zvlášť hrubým způsobem nebo jestliže byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, může být služební poměr ukončen dnem doručení rozhodnutí o propuštění.

/4/ Při propuštění z důvodů uvedených v § 107 skončí služební poměr dnem doručení rozhodnutí o propuštění.

/1/ Policista nesmí být propuštěn ze služebního poměru v ochranné době, to je v době

a/ kdy byl uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti nebo zneužitím jiné návykové látky,

b/ od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení poskytovaného v době dočasné neschopnosti k výkonu služby až do jeho skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování, nebo

c/ kdy je policistka těhotná nebo kdy policistka nebo osamělý policista trvale pečuje o dítě mladší než tři roky.

/2/ Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. d/ a e/.

/3/ Bylo-li rozhodnutí o propuštění doručeno policistovi před počátkem ochranné doby a služební poměr by měl skončit v této době, ochranná doba se do čtyřměsíční lhůty uvedené v § 108 odst. 2 započítává, ledaže policista prohlásí, že na prodloužení služebního poměru netrvá.

Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o skončení služebního poměru, služební poměr trvá se všemi právy. Oznámí-li policista nejpozději před doručením rozhodnutí o zrušení, že nemá zájem na setrvání ve služebním poměru, platí, pokud se policista a služební funkcionář nedohodnou na době kratší, že jeho služební poměr skončí uvolněním ve lhůtě dvou kalendářních měsíců následujících po dni oznámení původního rozhodnutí o skončení služebního poměru.

Byl-li policistovi soudem uložen trest ztráty hodnosti, končí jeho služební poměr dnem, kdy rozsudek nabyl právní moci.

Byl-li policista přijat do služebního poměru na dobu určitou, končí jeho služební poměr uplynutím této doby. Pokračuje-li policista po uplynutí sjednané doby s vědomím služebního funkcionáře dále ve službě, platí, že se tento služební poměr změnil na služební poměr na dobu neurčitou, pokud se služební funkcionář nedohodne s policistou jinak.

/1/ Nejpozději v den skončení služebního poměru je služební funkcionář povinen policistovi vydat posudek o jeho služební činnosti.

/2/ Jestliže služební funkcionář podává jinému zaměstnavateli posudek o služební činnosti policisty, musí policistu s jeho obsahem seznámit a na požádání mu vydat jeho opis. Jiné informace o policistovi je služební funkcionář oprávněn podávat pouze s jeho souhlasem, pokud obecně závazný právní předpis nestanoví jinak.

/3/ Při skončení služebního poměru je služební funkcionář povinen vydat policistovi, popřípadě zaměstnavateli na jeho žádost, potvrzení o zaměstnání a uvést v něm zejména dobu jeho trvání, skutečnosti rozhodné pro posouzení jeho nároku na dovolenou a závazky policisty vůči policii a zda, v jaké výši, v jakém pořadí a v čí prospěch jsou prováděny ze služebního příjmu policisty srážky a skutečnosti rozhodné pro hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání poskytované podle zvláštních předpisu [Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb.].