Česká národní rada 1990 – 1992

/1/ Policista má nárok na tyto náležitosti

a/ služební příjem, který tvoří funkční plat, hodnostní plat, přídavek za výsluhu let, příplatky a odměny,

b/ zvláštní jednorázové peněžní náležitosti,

c/ naturální náležitosti.

/2/ Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem, po projednání s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvem financí České republiky, podmínky nároku na jednotlivé druhy náležitostí, jejich výši, výplatní termíny a další podrobnosti.

/1/ Služební příjem se vyplácí za kalendářní měsíc.

/2/ Při skončení služebního poměru je služební příjem splatný v den skončení služebního poměru.

/1/ Srážky ze služebního příjmu lze provést jen na základě dohody o srážkách ze služebního příjmu a jiných příjmů policisty. Jinak lze ze služebního příjmu srazit jen

a/ daň ze mzdy,

b/ částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným služebním funkcionářem, soudem nebo orgány místní samosprávy nebo orgány místní státní správy,

c/ přeplatky na dávkách nemocenské péče, pokud je policista povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí,

d/ neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je policista povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí,

e/ nevyúčtovanou zálohu na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výdajů,

f/ služební příjem vyplacený za dovolenou nebo její část, pokud je policista povinen jej vrátit,

g/ částku rodičovského příspěvku a ostatních dávek poskytovaných státem, které je policista povinen vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí.

/2/ Pořadí srážek ze služebního příjmu se řídí právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru [§ 121 odst. 2 zákoníku práce a § 21 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 13/1991 Sb.]

/1/ Policistovi náleží náhrada cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které mu vzniknou při plnění služebních povinností; rovněž mu náleží náhrada za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon služby, jestliže jich používá se souhlasem služebního funkcionáře.

/2/ Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem výši náhrad podle odstavce 1 a podrobnosti o jejich poskytování.

V mimořádných zvlášť odůvodněných případech může být policistovi, který se bez svého zavinění dostal do tíživé sociální situace, poskytnuta jednorázová nenávratná peněžní výpomoc. O přiznání jednorázové nenávratné peněžní výpomoci a o její výši rozhoduje ministr.

/1/ Péči o bezpečnost a ochranu zdraví policistů při výkonu služby zajišťuje služební funkcionář.

/2/ Služební funkcionář je zejména povinen

a/ dbát při tvorbě předpisů požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,

b/ kontrolovat dodržování předpisů, rozkazů a pokynů vydaných k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,

c/ zjišťovat příčiny služebních úrazů, k nimž došlo při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, nemocí z povolání a soustavně vytvářet podmínky pro předcházení služebním úrazům a nemocem z povolání, jakož i onemocněním vznikajícím vlivem prostředí, v němž policista vykonává službu.

/3/ Ministerstvo vydá obecně závazný právní předpis k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.

Policista je zejména povinen

a/ používat při výkonu služby předepsaných ochranných zařízení a osobních ochranných prostředků a pomůcek,

b/ účastnit se školení a výcviku prováděného v zájmu zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a podrobit se stanoveným zkouškám a lékařským prohlídkám,

c/ neprodleně oznamovat nadřízenému nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví policistů při výkonu služby.

Státní odborný dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při výkonu služby upravují zvláštní předpisy [Např. zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.].

/1/ Policie vytváří policistům podmínky pro řádný, hospodárný a pokud možno bezpečný výkon služby.

/2/ Policie je zejména povinna

a/ zajišťovat pro policisty zdravotnickou péči, zřizovat a udržovat zdravotnická zařízení, včetně zařízení lázeňských,

b/ zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení,

c/ pečovat o vzhled a úpravu pracoviště,

d/ vytvářet příznivé podmínky pro závodní stravování,

e/ zajišťovat ubytování policistů,

f/ vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů policistů,

g/ zabezpečovat soustavné vzdělávání policistů.

/1/ Policie může s policistou uzavřít dohodu, kterou se policie zavazuje umožnit policistovi rozšíření nebo zvýšení vzdělání a policista se zavazuje setrvat po skončení studia po určitou dobu ve služebním poměru nebo uhradit policii náklady spojené s rozšířením nebo zvýšením vzdělání nebo jejich část. Policie se může s policistou též dohodnout, že policista uhradí policii náklady vynaložené na rozšíření nebo zvýšení jeho vzdělání, jestliže jeho služební poměr skončí ztrátou hodnosti a nebo propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. c/, d/ nebo e/ před dokončením studia k rozšíření nebo zvýšení vzdělání.

/2/ Dohoda podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně a musí obsahovat

a/ stupeň vzdělání a formu studia,

b/ obor studia,

c/ dobu, po kterou se policista zavazuje setrvat po skončení studia ve služebním poměru, a

d/ celkovou částku, kterou je policista povinen uhradit, jestliže nesplní svůj závazek,

jinak je neplatná.

/3/ Povinnost úhrady nákladů se poměrně sníží, nesplní-li policista svůj závazek jen zčásti.

/4/ Povinnost úhrady nákladů zaniká, jestliže služební poměr skončil propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a/ a b/.

/5/ Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o sjednávání dohod o rozšíření nebo zvýšení vzdělání; stanoví též rozsah nákladů a výši úhrady, které lze na policistovi požadovat, a může stanovit, ve kterých případech a v jakém rozsahu lze policistovi úhradu nákladů prominout

Policie je povinna zabezpečit úschovu svršků a jiných osobních předmětů, které policisté obvykle nosí do služby.

/1/ Policistům se poskytuje k upevnění jejich tělesného a duševního zdraví preventivní rehabilitace v délce 14 kalendářních dnů v roce.

/2/ Policistům lze poskytnout na základě lékařského doporučení preventivní rehabilitaci v délce 14 dnů v kalendářním roce formou lázeňské léčby, spojené s částí dovolené.

/3/ Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem okruh policistů, kterým se poskytuje preventivní rehabilitace, podmínky pro poskytování preventivní rehabilitace a způsob jejího provádění.

Jestliže schopnost policisty k výkonu služby je ze zdravotních důvodů dlouhodobě změněna, stanoví mu příslušná lékařská komise zdravotní klasifikaci a potřebné omezení pro výkon služby.

/1/ Policistka nesmí být ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon je pro ni fyzicky nepřiměřený, škodí jejímu organismu nebo ohrožuje její mateřské poslání.

/2/ Těhotná policistka nesmí být rovněž ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství; to platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.

/3/ Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem po projednání s ministerstvem zdravotnictví České republiky funkce a služby zakázané všem policistkám, těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu.

Těhotná policistka a policistka pečující o dítě mladší než jeden rok nesmí být zařazována do nočních služeb, do služeb konaných nad základní dobu služby v týdnu a do služební pohotovosti. Do služební pohotovosti nesmí být zařazována též policistka, která pečuje o dítě mladší 15 let.

/1/ Vykonává-li těhotná policistka funkci, jejíž výkon je těhotné policistce zakázán nebo podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je služební funkcionář povinen převést ji dočasně na funkci, která je pro ni vhodná. To platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.

/2/ Dosahuje-li policistka ve funkci, na kterou byla převedena, bez svého zavinění nižšího služebního příjmu, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle předpisů o nemocenském pojištění [§ 5 zák. č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.].

/1/ Těhotná policistka a policistka pečující o dítě mladší než 8 let mohou být vyslány na služební cestu mimo obvod obce služebního působiště nebo přeloženy do jiného místa služebního působiště jen se svým souhlasem.

/2/ Ustanovení předchozího odstavce platí i pro osamělou policistku pečující o dítě mladší 15 let.

/1/ Služební funkcionář je povinen při zařazování do služby přihlížet též k potřebám policistek pečujících o děti mladší 15 let.

/2/ Služební funkcionář stanoví policistce pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotné policistce na její žádost kratší dobu služby nebo ji jinak vhodně upraví, nebrání-li tomu důležitý zájem služby.

/1/ Nárok policistek na mateřskou dovolenou a na přestávky ke kojení se řídí předpisy platnými pro pracovnice v pracovním poměru [§ 157 až 161 zákoníku práce.].

/2/ Požádá-li policistka služebního funkcionáře o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je tento povinen její žádosti vyhovět.

Ustanovení § 69, 71 a 72 se vztahují také na osamělého policistu trvale pečujícího o dítě mladší 15 let.

/1/ Policista odpovídá policii za škodu, kterou jí způsobil zaviněným porušením svých povinností při plněni služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Policista který byl povolán k plnění úkolů ministerstva [§ 51 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.], odpovídá za takovou škodu ministerstvu; ustanovení oddílu prvního hlavy sedmé se použijí obdobně.

/2/ Byla-li škoda způsobena také porušením povinnosti ze strany policie, odpovědnost policisty se poměrně omezí.

/3/ Zavinění policisty prokazuje služební funkcionář s výjimkou případů uvedených v § 77 a 79.

Na policistovi, který vědomě nezakročil proti hrozící škodě nebo neohlásil hrozící škodu, může služební funkcionář požadovat, aby přispěl k úhradě škody, která byla způsobena policii, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možno uhradit jinak. Přitom se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti, k výši a povaze škody, jakož i k osobním a majetkovým poměrům policisty, který povinnost nesplnil. Výše náhrady škody nesmí však přesáhnout částku rovnající se trojnásobku jeho hrubého měsíčního služebního příjmu.

/1/ Převzal-li policista na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování (hotovosti, ceniny, materiálové zásoby, zboží a jiné hodnoty), odpovídá za vzniklý schodek. V dohodě může být s policistou současně ujednáno, že bude-li vykonávat službu s více policisty, kteří uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti, odpovídá s nimi za schodek společně.

/2/ Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

/3/ Policista se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, prokáže-li, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

/4/ Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem funkce, pro jejichž výkon je uzavření dohody o hmotné odpovědnosti nezbytné.

/1/ Policista, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, může od ní odstoupit, je-li převáděn na jinou funkci nebo pokud policie v době do jednoho měsíce od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v podmínkách výkonu služby, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné hmotné odpovědnosti může policista od dohody odstoupit, jestliže na pracoviště je zařazen jiný policista nebo ustanoven jiný vedoucí pracoviště nebo jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno služebnímu funkcionáři písemně.

/2/ Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení služebního poměru nebo dnem odstoupení od této dohody.

Policista odpovídá za ztrátu součástí výstroje, výzbroje, nástrojů a jiných předmětů, které mu byly svěřeny na písemné potvrzení. Této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že ztrátu nezavinil.

O náhradě škody rozhoduje služební funkcionář, nedojde-li k dohodě o náhradě škody.

a/ která vyplývá z rizika řádného výkonu služby,

b/ kterou způsobil při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící majetku, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal se přitom způsobem přiměřeným okolnostem,

c/ kterou způsobil ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky.

/1/ Policista, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže ji neodčiní uvedením do předešlého stavu.

/2/ Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého policisty trojnásobek jeho hrubého měsíčního služebního příjmu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena

a/ na svěřených hodnotách, které je policista povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů,

b/ v opilosti, kterou si policista přivodil, nebo v důsledku toho, že zneužil jiné návykové látky [§ 1 odst. 3 zák. ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.].

/3/ Byla-li škoda způsobena také policií, je policista povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

/4/ Odpovídá-li za škodu několik policistů, je každý z nich povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění; způsobil-li některý z nich škodu úmyslně, odpovídá za škodu úmyslně způsobenou.

/1/ Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým policistům určí podíl náhrady podle poměru jejich hrubých služebních příjmů, přičemž služební příjem vedoucího pracoviště a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.

/2/ Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných policistů, hradí schodek tento policista podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní policisté podíly určenými podle předchozího odstavce.

Při určení výše škody na věci se vychází z její ceny v době poškození nebo ztráty.

/1/ Byla-li škoda způsobena z nedbalosti, lze určit výši náhrady škody nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je trojnásobek hrubého měsíčního služebního příjmu. Jde-li o škodu způsobenou v opilosti nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek nebo o škodu na svěřených hodnotách, které je policista povinen vyúčtovat, anebo škodu způsobenou ztrátou svěřených předmětů, může náhradu škody nižší částkou určit pouze odvolací orgán nebo, jde-li o škodu způsobenou trestným činem, soud.

/2/ Byla-li škoda způsobena z nedbalosti policistou při dopravní nehodě, lze ve zvlášť odůvodněných případech od vymáhání náhrady škody zcela upustit, došlo-li k dopravní nehodě při bezpečnostní akci nebo bezprostředně po ní, při ztížených podmínkách, dále jde-li o první zavinění policisty nebo o nehodu způsobenou v důsledku jeho malé zkušenosti anebo došlo-li při dopravní nehodě k vážnému poškození jeho zdraví.

/3/ Při určování výše náhrady škody podle odstavce 1 se přihlíží zejména k plnění služebních povinností policistou, ke společenskému významu škody, k výši a povaze škody, k tomu, jak k ní došlo, a k osobním a majetkovým poměrům policisty.

/4/ Náhradu škody nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

/1/ Výši náhrady škody určuje služební funkcionář po projednání s policistou tak, aby dohoda o náhradě škody mohla být uzavřena, popřípadě rozhodnutí o náhradě škody bylo policistovi oznámeno zpravidla do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni policista odpovídá.

/2/ Byla-li škoda způsobena trestným činem a policista není ochoten ji uhradit ve výši určené služebním funkcionářem, rozhodne služební funkcionář o povinnosti policisty uhradit škodu, jen jestliže o ní nerozhodl soud.

/3/ Jestliže policista uhradil alespoň dvě třetiny určené náhrady škody a dosahuje-li mimořádných výsledků při plnění služebních povinností, může služební funkcionář, oprávněný rozhodnout o náhradě škody, upustit od vymáhání zbylé částky náhrady škody. Toto ustanovení se nevztahuje na škody, které policista způsobil úmyslně, v opilosti nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek, na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat nebo ztrátou svěřených předmětů.