Česká národní rada 1990 – 1992

/1/ Policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. a/, b/, c/ a odst. 2 náleží odchodné, jestliže jeho služební poměr trval alespoň šest let. Základní výše odchodného činí částku ve výši posledního hrubého služebního příjmu a zvyšuje se za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu polovinu hrubého měsíčního služebního příjmu.

/2/ Pokud byl policista propuštěn z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. c/, snižuje se odchodné vypočtené podle odstavce 1 o jednu třetinu. Výše takto sníženého odchodného nesmí být nižší než poslední hrubý služební příjem.

/3/ Policistovi, jehož služební poměr skončil propuštěním z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. d/ a e/ nebo ztrátou hodnosti, lze v případech hodných zvláštního zřetele přiznat odchodné ve výši posledního hrubého měsíčního příjmu.

/1/ Policistovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. a/, b/ a c/, náleží platové vyrovnání, jestliže nemá nárok na důchod ze sociálního zabezpečení nebo na příspěvek za službu.

/2/ Platové vyrovnání do výše posledního čistého služebního příjmu se poskytuje od zahájení výdělečné činnosti nebo od počátku poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání do uplynutí dvanácti měsíců od skončení služebního poměru.

/1/ Příspěvek za službu (dále jen "příspěvek") náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a/, b/, c/ a odst. 2.

/2/ V případech hodných zvláštního zřetele lze příspěvek též přiznat, skončí-li služební poměr propuštěním z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, nebo skončí-li služební poměr ztrátou hodnosti.

/3/ Při opětovném přijetí do služebního poměru, z něhož vzniká nárok na příspěvek, zaniká dosavadní nárok na příspěvek dnem, který předchází dni opětovného přijetí do služebního poměru.

/4/ Příspěvek nenáleží po dosažení věku 60 let.

/1/ Příspěvek činí 20% služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu 10 roků. Za každý další ukončený rok trvání služebního poměru se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu.

/2/ Příspěvek se vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních dvanáct měsíců před skončením služebního poměru.

/3/ Příspěvek podle předchozích odstavců nesmí přesáhnout nejvyšší výměru starobního důchodu stanovenou ke dni vzniku nároku na důchod ze zaměstnání III. pracovní kategorie.

/1/ Při souběhu nároku na příspěvek s nárokem na příspěvek za službu podle jiných předpisů [§ 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.] náleží vyšší příspěvek.

/2/ Při souběhu nároku na příspěvek a na starobní, invalidní, částečný invalidní důchod nebo na důchod za výsluhu let podle předpisů o sociálním zabezpečení náleží oprávněnému příspěvek, pokud se tento důchod nevyplácí.

/1/ Příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako starobní důchod ze sociálního zabezpečení [§ 160 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.].

/2/ Po dobu pobytu příjemce příspěvku v cizině, po dobu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody se příspěvek vyplácí za podmínek stanovených pro výplatu důchodu ze sociálního zabezpečení. [§ 200 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.].

/1/ Skončí-li služební poměr úmrtím policisty, náleží pozůstalým úmrtné.

/2/ Pro účely tohoto zákona se, za pozůstalé považují manžel, manželka, nezaopatřené děti [§ 49 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.] a rodiče nebo další osoby, pokud byly na zemřelého odkázáni výživou.

/3/ Výše úmrtného činí trojnásobek posledního hrubého měsíčního služebního příjmu zemřelého policisty.

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Účastníky řízení ve věcech služebního poměru jsou policista nebo pozůstalý po policistovi.

/1/ Podání lze učinit písemně nebo ústně do protokolu u služebního funkcionáře, který je oprávněn ve věci rozhodnout.

/2/ Podání se posuzuje podle jeho obsahu. Z podání musí být zřejmé, kdo je činí, jaké věci se týká a co se navrhuje.

/3/ Na žádost účastníka řízení musí být při jetí podání potvrzeno.

/1/ Rozhodnutí služebního funkcionáře musí být v souladu s právními předpisy, vycházet ze skutečného stavu věci a obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Písemné vyhotovení rozhodnutí musí obsahovat též datum vydání a musí být podepsáno s uvedením hodnosti, jména, příjmení a funkce služebního funkcionáře a doručeno účastníkovi řízení.

/2/ Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. Pokud se v rozhodnutí ukládá povinnost k plnění, stanoví pro ni služební funkcionář lhůtu.

/3/ V odůvodnění rozhodnutí služební funkcionář uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě nichž rozhodoval.

/4/ Poučení o odvolání obsahuje údaj, zda je rozhodnutí konečné nebo zda se lze proti němu odvolat, v jaké lhůtě a ke kterému služebnímu funkcionáři.

/5/ Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí služební funkcionář opraví i bez návrhu a vyrozumí o tom účastníky řízení.

/1/ Rozhodnutí služebního funkcionáře, proti němuž již nelze podat odvolání (rozklad), je v právní moci.

/2/ Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže proti němu nelze podat odvolání nebo odvolání (rozklad) nemá odkladný účinek a jestliže marně uplynula lhůta k plnění.

/3/ Výkon rozhodnutí upravují zvláštní předpisy [Občanský soudní řád.].

/1/ Řízení se zahajuje na návrh účastníka řízení nebo z podnětu služebního funkcionáře.

/2/ Řízení je zahájeno dnem, kdy podání účastníka řízení došlo služebnímu funkcionáři oprávněnému ve věci rozhodnout. Pokud se řízení zahajuje z podnětu služebního funkcionáře, je řízení zahájeno dnem, kdy tento funkcionář učinil vůči účastníku řízení první úkon.

Není-li služební funkcionář oprávněn o věci rozhodnout, je povinen podání neprodleně postoupit příslušnému služebnímu funkcionáři a uvědomit o tom účastníky řízení.

/1/ Účastníci řízení jsou povinni postupovat tak, aby svým jednáním neztěžovali řízení a nezpůsobili jeho průtahy.

/2/ Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisů s výjimkou protokolů o hlasování a pořizovat si z nich výpisy.

/3/ Služební funkcionář může povolit nahlédnout do spisu i jiným osobám, pokud prokáží odůvodněnost svého požadavku.

/4/ Služební funkcionář je povinen učinit opatření, aby nahlédnutím do spisů nebylo porušeno státní nebo služební tajemství.

Jestliže služební funkcionář nemůže provést procesní úkon sám nebo jestliže je to účelné z jiných důvodů, může o jeho provedení požádat jiného služebního funkcionáře; dožádaný služební funkcionář provede tento úkon bez zbytečného odkladu.

/1/ K dokazování je možné použít všech prostředků, jimiž lze zjistit a objasnit skutečný stav věci a které jsou v souladu s právními předpisy.

/2/ Důkazem je vše, co může přispět ke zjištění skutečného stavu věci, zejména výpovědi a vyjádření účastníků řízení a svědků, znalecké posudky, zprávy, vyjádření a potvrzení orgánů a organizací, listiny, věci a ohledání.

/3/ Účastník řízení je oprávněn navrhovat na podporu svých tvrzení důkazy.

/4/ Služební funkcionář hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

/1/ Náklady řízení, které vznikly policii, hradí policie. Náklady, které v řízení vznikly účastníkovi řízení, nese tento účastník.

/2/ Policie hradí svědkovi hotové výdaje a mzdu, která mu prokazatelně ušla. Nárok je nutno uplatnit do tří dnů od jeho vzniku, jinak zaniká.

/3/ Náklady spojené s předložením listiny nebo s ohledáním, které vznikly tomu, kdo není účastníkem řízení, hradí policie.

/4/ Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními předpisy [Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.].

/1/ Proti rozhodnutí služebního funkcionáře může účastník řízení podat odvolání do 15 dnů, a jde-li o odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo o zrušení služebního poměru ve zkušení době, do osmi dnů ode dne doručení rozhodnutí.

/2/ Odvolání může policista podat též proti služebnímu hodnocení, potvrzení o zaměstnání a služebnímu posudku ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byl s jejich obsahem seznámen.

/3/ Odvolání se podává u služebního funkcionáře, který rozhodnutí vydal.

/4/ Pokud účastník řízení v důsledku nesprávného poučení nebo proto, že nebyl poučen vůbec, podal odvolání po uplynutí zákonem stanovené lhůty nebo u nepříslušného služebního funkcionáře, má se za to, že jej podal včas a u příslušného služebního funkcionáře, jestliže tak učinil nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

/5/ Služební funkcionář příslušný k rozhodnutí o odvolání (dále jen "odvolací orgán") může prominout zmeškání lhůty, jestliže k němu došlo ze závažných důvodů a účastník řízení o to požádá do patnácti dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání, a zároveň podá odvolání.

/6/ Podání odvolání nemá odkladný účinek s výjimkou odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo o náhradě škody a proti služebnímu hodnocení, jímž byl policista hodnocen jako nevyhovující.

/7/ Služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám vyhovět; neučiní-li tak, je povinen bez odkladu, nejpozději však do 15 dnů od podání odvolání, předložit odvolání odvolacímu orgánu.

/8/ Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.

/1/ Odvolacím orgánem je služební funkcionář nejblíže nadřízený služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal.

/2/ Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, zpravidla do 60 dnů ode dne podání odvolání, a to po předchozím projednání v poradní komisi.

/3/ Jsou-li pro to důvody, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší, jinak odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí.

/4/ Odvolací orgán rozhodnutí zruší a věc vrátí služebnímu funkcionáři, který ho vydal, k novému projednání a rozhodnutí, je-li to vhodnější zejména z důvodů rychlosti nebo hospodárnosti; služební funkcionář je vázán právním názorem odvolacího orgánu.

/5/ Proti rozhodnutí ministra, nejde-li o rozhodnutí o odvolání, lze podat rozklad. O rozkladu rozhoduje ministr. Pro rozklad a řízení o něm platí obdobně ustanovení o odvolání.

Odvolací orgány zřizují k projednání odvolání poradní komise.

/1/ Jestliže se dodatečně zjistily mimořádně závažné okolnosti, které účastník řízení nemohl bez své viny v řízení uplatnit a které odůvodňují podstatně příznivější rozhodnutí v jeho prospěch, může služební funkcionář na jeho návrh změnit nebo zrušit své pravomocné rozhodnutí. Služební funkcionář, který rozhodnutí zrušil, rozhodne ve věci samé.

/2/ Návrh na zrušení rozhodnutí podle odstavce 1 může účastník řízení podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl o okolnostech odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí.

/1/ Zjistí-li se dodatečně, že pravomocné rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, může je zrušit ministr. Ministr může rozhodnout ve věci samé.

/2/ Pravomocné rozhodnutí lze zrušit do tří let od nabytí právní moci.

Pro přezkoumávání rozhodnutí služebních funkcionářů soudem platí zvláštní předpis. [§ 244 a násl. občanského soudního řádu.].

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o řízení ve věcech služebního poměru.

Je-li při útvaru policie ustaven odborový orgán, jsou služební funkcionáři zejména povinni

a/ projednávat s odborovým orgánem návrhy rozhodnutí ve věcech služebního poměru, jde-li o převedení na jinou funkci podle § 17 odst. 1 písm. a/ nebo o zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené policisty podle § 24, o přeložení podle § 18 odst. 1, o rozhodnutí o zproštění výkonu služby podle § 27 a o propuštění ze služebního poměru podle § 106,

b/ umožnit zastoupeni členů odborového orgánu ve svých poradních orgánech, zřizovaných podle tohoto zákona k projednávání návrhů ve věcech služebního poměru a k posuzování návrhů na zásadní opatření, zejména v oblasti sociálního zabezpečení, léčebné, lázeňské a rekreační péče a hmotného zabezpečení policistů,

c/ zabývat se iniciativními návrhy odborových orgánů na právní úpravu služebního poměru a její změny, zejména ve věcech náležitostí policistů, ochrany bezpečnosti a zdraví při výkonu služby, lázeňské a rekreační péče,

d/ projednávat s odborovým orgánem dodržování zásad spravedlivého odměňování,

e/ projednávat s odborovým orgánem návrhy na rozvržení základní doby služby podle § 41.

Podrobnosti o spolupráci služebních funkcionářů a odborových orgánů a okruh odborových funkcí, k jejichž výkonu budou policisté dlouhodobě uvolněni a zařazeni do činné zálohy podle § 22 odst. 1 písm. d/, stanoví ministr v dohodě s odborovým svazem policistů.