/1/ Policista je povinen
a/ plnit úkoly uložené mu zákony a dalšími
obecně závaznými právními předpisy,
jakož i úkoly uložené mu rozkazy, pokud
s nimi byl seznámen,
b/ vykonávat svědomitě a řádně
službu podle svých sil, znalostí a schopností,
c/ ohlásit svému nadřízenému
závady a nedostatky, které ohrožují
nebo ztěžují výkon služby,
d/ dodržovat při výkonu služby pravidla
služební zdvořilosti.
/2/ Domnívá-li se policista, že rozkaz jeho
nadřízeného je v rozporu s obecně
závazným právním předpisem,
je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li
nadřízený na splnění rozkazu,
je policista povinen jej splnit. Policista je povinen odepřít
splnění rozkazu nadřízeného,
jestliže by jeho splněním spáchal trestný
čin; tuto skutečnost ohlásí bez zbytečného
odkladu vyššímu nadřízenému.
Nadřízený je povinen
a/ organizovat, řídit a kontrolovat výkon
služby,
b/ zabezpečovat, aby policisté byli pro výkon
služby náležitě vycvičení
a vyškolení,
c/ vytvářet příznivé podmínky
pro výkon služby,
d/ oceňovat záslužné činy a příkladné
plnění služebních povinností
a vyvozovat důsledky z porušování služebních
povinností.
Služební funkcionář v rozsahu své
pravomoci uděluje kázeňské odměny
a ukládá kázeňské tresty.
Odměnami jsou
a/ písemná pochvala,
b/ peněžitý dar,
c/ mimořádné povýšení
nebo jmenování do důstojnické hodnosti.
/1/ Kázeňským přestupkem je zaviněné
porušení základních povinností
policisty, pokud nejde o trestný čin.
/2/ Jako kázeňský přestupek se vyřizuje
též jednání policisty, které
má znaky přestupku, pokud to stanoví zvláštní
předpis [Zákon ČNR č. 200/10/1990
Sb., o přestupcích.]
Kázeňskými tresty jsou
a/ písemná důtka,
b/ snížení funkčního platu až
o 15% na dobu nejvýše tří měsíců,
c/ snížení hodnosti o jeden stupeň až
na dobu jednoho roku,
d/ zákaz činnosti,
e/ propadnutí věci.
/1/ Postačí-li k nápravě policisty
a k obnovení služební kázně vytknutí
měně závažného jednání,
které má znaky kázeňského přestupku
nebo přestupku, kázeňský trest se
neuloží.
/2/ Kázeňský trest snížení
hodnosti o jeden stupeň nelze uložit policistovi v
hodnosti rotného, podporučíka nebo generálmajora.
/3/ Kázeňský trest snížení
funkčního platu a kázeňský
trest snížení hodnosti o jeden stupeň
nelze uložit společně.
/4/ Kázeňský trest zákazu činnosti
a propadnutí věci lze uložit jen za jednání
mající znaky přestupku a pouze za podmínek
stanovených zvláštním předpisem
[Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.].
/5/ Kázeňský trest zákazu činnosti
se vykoná i tehdy, jestliže policistovi, kterému
byl tento kázeňský trest uložen, skončil
služební poměr.
/6/ Služební funkcionář, který
uložil kázeňský trest snížení
hodnosti o jeden stupeň nebo kázeňský
trest zákazu činnosti, může rozhodnout
o upuštění od výkonu zbytku tohoto trestu,
nejdříve však po uplynutí jedné
poloviny uloženého trestu.
/1/ Před uložením kázeňského
trestu musí být úplně a přesně
zjištěn skutkový stav. Policistovi musí
být před uložením kázeňského
trestu dána možnost se k věci vyjádřit,
navrhovat důkazy a hájit se. Služební
funkcionář musí vyslechnout též
toho, kdo podal podnět.
/2/ Při rozhodování o uložení
kázeňského trestu se přihlíží
k povaze protiprávního jednání, k
okolnostem, za nichž bylo spácháno, k míře
zavinění a k dosavadnímu plnění
služebních povinností.
/3/ Za jednání mající znaky přestupku
ublížení na cti a přestupků ublížení
na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení
občanského soužití nebo proti majetku
spáchané mezi blízkými osobami může
být uložen kázeňský trest jen
tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo
její zákonný zástupce anebo opatrovník;
jde-li o přestupek ublížení na cti,
může být kázeňský trest
uložen teprve po neúspěšném pokusu
o smír uraženého na cti a policisty.
/4/ O způsobu vyřízení jednání
uvedeného v odstavci 3 vyrozumí služební
funkcionář osobu, která podala podnět.
/5/ Uplatnil-li ten, komu byla jednáním majícím
znaky přestupku způsobena majetková škoda,
nárok na její náhradu, působí
služební funkcionář na to, aby byla
škoda dobrovolně uhrazena. Jestliže škoda
nebude dobrovolně uhrazena, odkáže poškozeného
s nárokem na náhradu škody na soud nebo na
jiný příslušný orgán.
/1/ Za kázeňský přestupek lze kázeňský
trest uložit nejdříve následující
den po jeho spáchání, nejpozději však
do 30 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání
dověděl příslušný služební
funkcionář. Je-li jednání policisty,
v němž lze spatřovat naplnění
skutkové podstaty kázeňského přestupku,
předmětem šetření jiného
orgánu, počíná lhůta 30 dnů
pro uložení kázeňského trestu
dnem, kdy se příslušný služební
funkcionář dověděl o výsledku
tohoto šetření, a dopustil-li se policista
kázeňského přestupku v cizině,
dnem následujícím po dni návratu policisty
z ciziny. Za kázeňský přestupek lze
uložit kázeňský trest do jednoho roku
ode dne jeho spáchání.
/2/ Za jednání mající znaky přestupku
lze uložit kázeňský trest do jednoho
roku ode dne jeho spáchání.
/1/ Kázeňský trest nelze uložit, byl-li
policista za týž skutek již pravomocně
odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen
dříve, zruší se s účinností
ode dne uložení.
/2/ Kázeňský trest nelze uložit, popřípadě
vykonat, byl-li kázeňský trest prominut nebo
vztahuje-li se na přestupek amnestie.
/3/ Kázeňské tresty promíjí
ministr.
/1/ Po uplynutí jednoho roku od pravomocného uložení
kázeňského trestu se kázeňský
trest zahlazuje a policista se posuzuje, jako by mu kázeňský
trest nebyl uložen. Jestliže kázeňský
trest zákazu činnosti neskončil v této
době, zahlazuje se jeho vykonáním.
/2/ Služební funkcionář může
i před uplynutím doby uvedené v odstavci
1 rozhodnout o zahlazení kázeňského
trestu, jestliže policista výkonem služby a chováním
prokázal, že si toho zasluhuje a jestliže byl
kázeňský trest vykonán, bylo upuštěno
od výkonu jeho zbytku nebo byl prominut.
Při projednávání jednání,
které má znaky přestupku, se postupuje podle
zvláštního předpisu [Zákon
ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.],
jde-li o
a/ rozhodování, zda jednání policisty
má všechny znaky přestupku potřebné
k určení viny,
b/ rozhodování o propadnutí věci,
zákazu činnosti a upuštění od
výkonu jeho zbytku,
c/ ukládání ochranného opatření
zabrání věci,
d/ posuzování, zda byla zmeškána lhůta
k podání podnětu,
e/ určování osoby blízké,
f/ společné řízení,
g/ odložení věci,
h/ zastavení řízení.
/1/ Délka základní doby služby v týdnu
se řídí obecně závaznými
právními předpisy platnými pro pracovníky
v pracovním poměru.
/2/ Služební funkcionář může
stanovit policistovi kratší dobu služby v týdnu
nebo ji jinak vhodně upravit, jestliže o to policista
požádá ze zdravotních nebo jiných
závažných důvodů a nebrání-li
tomu důležitý zájem služby.
/1/ Základní doba služby v týdnu se
rozvrhuje zpravidla na pět dnů služby tak,
aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu
připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Pokud
to povaha služby vyžaduje, může být
služba rozvržena nerovnoměrně; průměrná
doba služby v týdnu nesmí přitom v určitém
období, zpravidla čtyřtýdenním,
přesahovat hranici stanovenou pro délku základní
doby služby v týdnu.
/2/ O rozvržení základní doby služby
v týdnu rozhoduje příslušný služební
funkcionář, stanoví též začátek
a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité
služby může přitom činit nejvýše
24 hodin.
/3/ Ministerstvo může stanovit obecně závazným
právním předpisem podmínky, za nichž
může být doba služby v týdnu rozvržena
jinak, než podle předchozího odstavce.
Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje
tak, aby policista měl mezi koncem jedné služby
a počátkem následující služby
nepřetržitý odpočinek v trváni
nejméně 12 hodin a jednou v týdnu nepřetržitý
odpočinek v trvání nejméně
32 hodin.
/1/ Policista má nejdéle po každých
pěti hodinách nepřetržitého výkonu
služby nárok na přestávku na jídlo
a oddech v trvání nejméně 30 minut.
Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže
být přerušen, musí být policistovi
i bez přerušení výkonu služby zajištěna
přiměřená doba pro jídlo a
oddech.
/2/ Ministerstvo stanoví obecně závazným
právním předpisem, v jakém rozsahu
se přestávky na jídlo a oddech započítávají
do základní doby služby.
/1/ Vyžaduje-li to důležitý zájem
služby, je policista povinen konat službu nad stanovenou
základní dobu služby v týdnu; koná-li
takovou službu v noci nebo koná-li ji v den nepřetržitého
odpočinku v týdnu nebo ve svátek, náleží
mu náhradní volno.
/2/ Při službě konané nad základní
dobu služby v týdnu lze nepřetržitý
odpočinek mezi dvěma službami zkrátit
až na šest hodin; nepřetržitý odpočinek
v týdnu však musí vždy činit nejméně
24 hodin.
/3/ Nocí se rozumí doba od 22 hodin do 6 hodin.
/1/ Policistovi lze v důležitém zájmu
služby nařídit služební pohotovost.
/2/ Za každou hodinu služební pohotovosti náleží
policistovi zvláštní odměna.
/3/ Ministerstvo stanoví obecně závazným
právním předpisem podrobnosti o nařizování
služební pohotovosti a o výši zvláštní
odměny.
/1/ Policista má nárok na dovolenou za kalendářní
rok, jestliže v něm vykonával službu alespoň
60 dní.
/2/ Za kalendářní rok, v němž
vznikl služební poměr, náleží
policistovi poměrná část dovolené,
i když nesplnil podmínku uvedenou v předchozím
odstavci.
/3/ Ministerstvo stanoví obecně závazným
právním předpisem, které doby se posuzují
jako doba výkonu služby.
/1/ Základní výměra dovolené
činí 37 kalendářních dnů.
/2/ Poměrná část dovolené se
určí tak, že za každý kalendářní
měsíc trvání služebního
poměru v kalendářním roce náleží
jedna dvanáctina dovolené. Vznikne-li služební
poměr nejpozději 15. den v měsíci,
náleží policistovi poměrná část
dovolené i za tento kalendářní měsíc;
za kalendářní měsíc, v němž
služební poměr skončil, náleží
policistovi poměrná část dovolené
jen jestliže v tomto měsíci trval služební
poměr déle než 15 dnů.
/1/ Dovolená se čerpá zpravidla vcelku; poskytuje-li
se v částech, musí alespoň jedna část
činit nejméně 14 kalendářních
dnů, pokud se služební funkcionář
s policistou nedohodne jinak.
/2/ Dovolenou lze policistovi poskytnout ještě před
splněním podmínky stanovené v §
46 odst. 1. Jestliže však policista do konce kalendářního
roku tuto podmínku nesplní, je povinen vrátit
služební příjem, který mu byl
vyplacen za dobu dovolené, na který mu nevznikl
nárok.
/3/ Nástup dovolené určuje služební
funkcionář, a to s přihlédnutím
k zájmům služby i k oprávněným
požadavkům policisty. Den nástupu dovolené
musí být policistovi oznámen nejméně
15 dnů předem; tato lhůta může
být zkrácena, jestliže s tím policista
souhlasí.
/4/ Nástup dovolené je nutno určit tak, aby
ji policista mohl vyčerpat do konce kalendářního
roku. Jestliže policista ze služebních důvodů
nebo pro důležité osobní překážky
ve službě nemohl dovolenou v kalendářním
roce vyčerpat, je příslušný služební
funkcionář povinen poskytnout mu ji tak, aby ji
vyčerpal nejpozději do konce příštího
kalendářního roku. Služební funkcionář
je však povinen určit policistovi čerpání
alespoň 14 dnů v kalendářním
roce, pokud mu na ně vznikl nárok.
/5/ Služební funkcionář nesmí
určit čerpání dovolené na dobu,
kdy je policista uznán neschopným ke službě
pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je policistka
na mateřské dovolené. Na dobu, kdy policista
nemůže pro důležité osobní
překážky konat službu, může
služební funkcionář určit policistovi
čerpání dovolené jen na jeho žádost.
/6/ Čerpá-li dovolenou policista s dobou služby
rozvrženou nerovnoměrně, přísluší
mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich
na dobu jeho dovolené připadá v celoročním
průměru.
/7/ Vyžaduje-li to zájem služby, může
služební funkcionář změnit policistovi
původně určený nástup dovolené
nebo ho odvolat z dovolené; policie je povinna nahradit
policistovi újmu, kterou bez svého zavinění
utrpěl v souvislosti s změnou původně
určeného nástupu dovolené nebo v souvislosti
s odvoláním z dovolené.
/1/ Je-li policista v době dovolené uznán
neschopným služby pro nemoc nebo úraz nebo
ošetřuje-li nemocného člena rodiny,
dovolená se mu přerušuje. Dovolená se
přerušuje také nástupem mateřské
dovolené.
/2/ Připadne-li v době dovolené policisty
svátek na den, který je jinak jeho obvyklým
dnem služby, nezapočítává se
do dovolené.
/1/ Policista má za dobu dovolené nárok na
služební příjem. Na žádost
policisty mu musí být služební příjem,
splatný během dovolené, vyplacen již
před nástupem dovolené.
/2/ Policistovi náleží za nevyčerpanou
dovolenou nebo za její poměrnou část
náhrada ve výši služebního příjmu
odpovídajícího době nevyčerpané
základní výměry dovolené, pokud
dovolenou nebo její poměrnou část
nemohl vyčerpat ani do konce následujícího
kalendářního roku.
/1/ Za kalendářní rok, v němž
skončil služební poměr, náleží
policistovi poměrná část dovolené,
i když nesplnil podmínku uvedenou v § 46 odst.
1.
/2/ Pokud služební poměr policisty skončil
po vyčerpání dovolené nebo její
části, je policista povinen vrátit služební
příjem vyplacený mu za dovolenou nebo její
část, na níž mu nevznikl nárok,
jen skončil-li služební poměr propuštěním
podle § 106 odst. 1 písm. d/ a e/ anebo ztrátou
hodnosti.
/1/ Policista, který vykonává po celý
kalendářní rok zdraví škodlivou
nebo zvlášť obtížnou službu,
má nárok též na dodatkovou dovolenou
v délce sedmi kalendářních dnů.
Vykonává-li policista tuto službu jen po část
kalendářního roku, náleží
mu poměrná část dodatkové dovolené.
/2/ Za dodatkovou dovolenou nelze poskytnout náhradu podle
§ 50 odst. 2; tato dovolená musí být
vždy vyčerpána, a to přednostně.
/3/ Ministerstvo stanoví obecně závazným
právním předpisem, která služba
je zdraví škodlivá nebo zvlášť
obtížná.
/1/ Jestliže policista nemůže pro překážky
z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité
osobní překážky konat službu, má
nárok na udělení služebního volna.
/2/ Policista, kterému bylo poskytnuto služební
volno pro překážky z důvodu obecného
zájmu, má nárok na služební příjem,
pokud mu nebyla poskytnuta odměna nebo vyplacena náhrada
služebního příjmu podle zvláštních
předpisů.
/3/ Policistovi, který byl vyslán ke studiu kratšímu
12 měsíců, náleží studijní
volno.
/4/ Ministerstvo stanoví obecně závazným
právním předpisem, ve kterých případech
a v jakém rozsahu se poskytuje služební volno
pro překážky z důvodu obecného
zájmu, pro důležité osobní překážky
a v jakém rozsahu se poskytuje studijní volno a
v jakém rozsahu náleží služební
příjem po dobu služebního a studijního
volna.
/1/ Policistovi se poskytne služební volno bez nároku
na služební příjem po dobu, po kterou
se mu poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů
o nemocenském pojištění nebo příspěvek
podle zákona o rodičovském příspěvku.
/2/ Policistovi může být poskytnuto služební
volno bez nároku na služební příjem,
jestliže o to požádá.