Česká národní rada

VI. volební období

541

Vládní návrh

Zákon

České národní rady

ze dne 1991

o služebním poměru příslušníků

Policie České republiky

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně

ČÁST PRVNÍ

Služební poměr

Úvodní ustanovení

§ 1

Tento zákon upravuje služební poměr příslušníků Policie České republiky (dále jen "služební poměr").

§ 2

/1/ Příslušníci Policie České republiky (dále jen "policista") jsou ve služebním poměru k Policii České republiky (dále jen "policie").

/2/ Jménem policie jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru podle tohoto zákona ministr vnitra České republiky (dále jen "ministr") a v rozsahu jím stanoveném další funkcionáři (dále jen "služební funkcionář").

/3/ Služební funkcionáři jsou oprávněni v rozsahu své pravomoci ukládat podřízeným policistům služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich činnost a vydávat k tomuto účelu rozkazy a pokyny.

HLAVA PRVNÍ

Vznik a změny služebního poměru

§ 3

Podmínky přijetí do služebního poměru

Do služebního poměru může být přijat občan České a Slovenské Federativní Republiky starší 18 let, který

a/ je bezúhonný,

b/ splňuje vzdělání požadované pro výkon funkce, do které má být ustanoven,

c/ je fyzicky, zdravotně a duševně způsobilý pro výkon služby,

d/ vykonal základní nebo náhradní vojenskou službu, pokud podléhá branné povinnosti,

e/ se úspěšně podrobil přijímacímu řízení.

§ 4

Přijímací řízení

/1/ Přijímací řízení se zahajuje na základě písemné žádosti občana.

/2/ V přijímacím řízení služební funkcionář zejména ověří zda občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru, splňuje podmínky stanovené v § 3 a shromáždí k tomu potřebné podklady.

/3/ Služební funkcionář je povinen seznámit občana, který se uchází o přijetí do služebního poměru, se základními povinnostmi vyplývajícími ze služebního poměru, zejména s podmínkami služby a s hmotným zabezpečením.

/4/ Občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru, musí být o výsledku přijímacího řízení písemně vyrozuměn.

/5/ Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen "ministerstvo") stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o přijímacím řízení do služebního poměru.

§ 5

Vznik služebního poměru

/1/ Služební poměr se zakládá rozhodnutím služebního funkcionáře. Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru musí obsahovat

a/ den vzniku služebního poměru,

b/ funkci, do které je ustanoven, a místo služebního působiště,

c/ hodnost, do které je jmenován,

d/ výši funkčního platu, popřípadě příplatků,

e/ délku zkušební doby, jestliže je stanovena,

f/ den skončení služebního poměru, jde-li o služební poměr na dobu určitou.

/2/ Služební poměr vzniká dnem určeným v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.

/3/ Služební poměr nevznikne, jestliže občan nenastoupí bez závažného důvodu službu v den určený v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru nebo odmítne-li složit služební přísahu.

§ 6

Služební přísaha

/1/ Policista skládá při nástupu do služby služební přísahu.

/2/ Služební přísaha zní:

"Slavnostně slibuji, že budu čestným, statečným a ukázněným příslušníkem Policie České republiky. Své síly a schopnosti vynaložím ve prospěch veřejnosti k tomu, abych chránil práva občanů, veřejný pořádek a bezpečnost, a to i s nasazením vlastního života. Při plnění svých služebních povinností se budu vždy řídit ústavou a zákony, jakož i rozkazy a pokyny svých nadřízených. Tak přísahám."

§ 7

Zkušební doba

/1/ Zkušební doba může být stanovena nejdéle na dvanáct měsíců.

/2/ Stanovenou zkušební dobu může služební funkcionář se souhlasem policisty zkrátit, dosahuje-li policista v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků při výkonu služby.

/3/ Ve zkušební době nesmí být policista zařazen do samostatného výkonu služby bezpečnostní povahy.

§ 8

Hodnosti

Stanoví se tyto hodnosti policistů

a/ praporčické: rotný, strážmistr, nadstrážmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,

b/ důstojnické: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,

c/ generálské: generálmajor, generálporučík, generálplukovník.

Jmenování a povyšování do hodností

§ 9

/1/ Při přijetí do služebního poměru je policista jmenován do hodnosti rotného, má-li úplné střední, úplné střední odborné a vyšší odborné vzdělání (dále jen "úplné střední vzdělání"), je jmenován do hodnosti strážmistra, a má-li vysokoškolské vzdělání, do hodnosti podporučíka.

/2/ Po uplynutí zkušební doby je policista povýšen do hodnosti strážmistra, má-li úplné střední vzdělání do hodnosti nadstrážmistra, a má-li vysokoškolské vzdělání je povýšen nebo jmenován do hodnosti poručíka.

§ 10

/1/ Policista má nárok na povýšení do vyšší hodnosti, splňuje-li tyto podmínky

a/ je ustanoven ve funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, než kterou skutečně má, a dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby,

b/ od jeho posledního povýšení uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti a

c/ splňuje kvalifikační předpoklad stanovený pro vykonávanou funkci.

/2/ Policista v praporčické hodnosti má nárok na

a/ povýšení do vyšší praporčické hodnosti, dosáhl-li po skončení zkušební doby úplného středního vzdělání,

b/ jmenování do hodnosti podporučíka, jestliže má úplné střední vzdělání a po stanovenou dobu úspěšně vykonával funkci, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost,

c/ jmenování do hodnosti poručíka, dosáhl-li po skončení zkušební doby vysokoškolského vzdělání.

§ 11

Do praporčických a důstojnických hodností jmenují a povyšují služební funkcionáři. Do generálských hodností policisty jmenuje a povyšuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky na návrh vlády České republiky.

§ 12

Ministr může povýšit nebo jmenovat do důstojnické hodnosti in memoriam policistu, který zahynul při plnění služebních povinností.

§ 13

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem

a/ podmínky, za nichž mohou být policisté, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání, jmenováni při přijetí do služebního poměru do hodnosti podporučíka nebo do hodnosti vyšší a po uplynutí zkušební doby povýšeni do hodnosti nadporučíka nebo do hodnosti vyšší,

b/ kvalifikační předpoklady pro výkon funkce a dobu výsluhy let v hodnosti,

c/ podmínky pro jmenování do hodnosti při přijetí občana do služebního poměru, který již byl ve služebním poměru k policii, k Policejnímu sboru Slovenské republiky, k Federálnímu policejnímu sboru nebo ke Sboru hradní policie.

§ 14

Propůjčování hodností

/1/ Policistovi lze propůjčit jinou hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou to vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž je pověřen; propůjčení hodnosti nezakládá nárok na úpravu služebního příjmu.

/2/ Praporčické a důstojnické hodnosti propůjčují služební funkcionáři.

§ 15

Služební hodnocení

/1/ Služební hodnocení je podkladem pro rozhodování ve věcech služebního poměru policistů.

/2/ Služební hodnocení spočívá v posouzení plnění služebních povinností a odborné a zdravotní způsobilosti policisty pro další výkon funkce nebo služby.

/3/ Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o služebním hodnocení.

§ 16

Ustanovování do funkcí

/1/ O ustanovování policistů do volných funkcí rozhodují služební funkcionáři na základě služebního hodnocení.

/2/ Do funkce vyšetřovatele může být ustanoven policista, který dosáhl věku 24 let a získal vysokoškolské právnické vzdělání.

Převedení na jinou funkci

§ 17

/1/ Policista musí být převeden na jinou funkci

a/ došlo-li v důsledku organizačních změn ke zrušení jeho dosavadní funkce,

b/ jestliže podle posudku lékařské komise pozbyl dlouhodobě ze zdravotních důvodů způsobilost vykonávat dosavadní funkci,

c/ není-li podle závěru služebního hodnocení způsobilý vykonávat dosavadní funkci,

d/ jestliže v důsledku pravomocně uloženého trestu zákazu činnosti nemůže vykonávat dosavadní funkci.

/2/ Policista může být převeden na jinou funkci,

a/ bylo-li rozhodnuto o jeho propuštění ze služebního poměru z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. d/ nebo e/ a jeho ponechání v dosavadní funkci do skončení služebního poměru není možné,

b/ vykazuje-li bez viny služebních funkcionářů soustavně neuspokojivé výsledky ve výkonu služby, ačkoliv na ně byl v posledních 12 měsících nejméně dvakrát písemně upozorněn a nedostatky v přiměřené době neodstranil.

/3/ Převedení na jinou funkci se provede odvoláním policisty z dosavadní funkce a jeho ustanovením do jiné funkce v témže druhu služby a není-li to možné, v jiném druhu služby. Z dosavadní funkce se policista též odvolá, má-li být ustanoven do vyšší funkce.

/4/ Policista může být převeden na jinou funkci též jestliže se tak služební funkcionář s policistou dohodne.

/5/ Policistovi, který byl převeden na jinou funkci podle odstavce 1 písmene a/ nebo b/, náleží dosavadní funkční plat ještě po dobu šesti měsíců, jestliže je to pro něho výhodnější.

§ 18

Přeložení

/1/ Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být policista přeložen k výkonu funkce, do které byl ustanoven, do jiného místa služebního působiště na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na jeden rok; opětovně může být přeložen až po uplynutí dvou let od skončení posledního přeložení. Jestliže s tím policista souhlasí, může být přeložen do jiného místa služebního působiště i na delší dobu, popřípadě opětovně přeložen i před uplynutím doby dvou let od skončení posledního přeložení.

/2/ Policista může být trvale přeložen do jiného místa služebního působiště, jestliže o to požádá.

§ 19

Zastupování ve funkci a pověření výkonem funkce

/1/ Policista může být pověřen na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu šesti měsíců, zastupováním jiného policisty v jeho funkci.

/2/ Policista může být v důležitém zájmu služby pověřen výkonem funkce na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu šesti měsíců.

/3/ Policistovi náleží po dobu zastupování ve funkci a po dobu pověření výkonem funkce funkční plat ve stejné výši, v jaké by mu náležel, kdyby byl ustanoven do funkce zastupovaného policisty anebo do funkce jejímž výkonem je pověřen, jestliže je to pro něj výhodnější,

/4/ Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o zastupování ve funkci a o pověření výkonem funkce.

§ 20

Služební cesta a stáž

/1/ Policista může být vyslán na dobu nezbytně nutnou na služební cestu.

/2/ Policista může být k získání potřebných zkušeností nebo praxe, nejdéle však na dobu dvanácti měsíců, vyslán na stáž.

/3/ Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o vysílání na služební cestu a na stáž.

Zařazování do záloh

§ 21

Policisté, kteří nemohou vykonávat dosavadní ani jinou funkci z důvodů uvedených v § 22 až § 25, mohou být zařazeni do

a/ činné zálohy,

b/ zálohy pro policisty studující na školách,

c/ zálohy pro přechodně nezařazené policisty,

d/ neplacené zálohy.

§ 22

/1/ Do činné zálohy se zařazují policisté, kteří byli

a/ z důvodu obecného zájmu po dohodě s civilní organizací přiděleni se svým souhlasem k této organizaci,

b/ v důležitém zájmu služby vysláni k plnění služebních úkolů v civilní organizaci,

c/ přiděleni nebo vysláni k výkonu služby v zahraničí,

d/ dlouhodobě uvolněni k plnění úkolů v odborových orgánech.

/2/ Policista musí být po vynětí z činné zálohy ustanoven do funkce stejné úrovně.

§ 23

Do zálohy pro policisty studující na školách se zařazují policisté vyslaní k dennímu studiu delšímu dvanácti měsíců.

§ 24

Do zálohy pro přechodně nezařazené policisty se zařazují policisté, jejichž dosavadní funkce byla zrušena v důsledku organizačních změn a které nebylo možno současně převést na jinou funkci podle § 16 odst. 1 zákona.

§ 25

Do neplacené zálohy se zařazují policisté, kterým bylo uděleno služební volno bez nároku na služební příjem na dobu delší dvou měsíců, a policistky, kterým byla udělena další mateřská dovolená.

§ 26

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o zařazování do záloh.

§ 27

Zproštění výkonu služby

/1/ Stane-li se policista důvodně podezřelým, že porušil služební povinnost zvlášť hrubým způsobem nebo že se dopustil trestného činu a jeho další ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho činu, může být rozhodnutím služebního funkcionáře dočasně zproštěn výkonu služby.

/2/ Policistu lze zprostit výkonu služby podle odstavce 1 jen na dobu nezbytně nutnou pro objasnění jeho jednání, nejdéle však na dobu tří měsíců; tuto dobu může výjimečně prodloužit ministr, nejdéle však o další tři měsíce. V případě, že je proti policistovi vedeno trestní řízení, lze ho zprostit výkonu služby do pravomocného skončení trestního řízení.

/3/ Policistovi, který byl zproštěn výkonu služby, náleží ode dne zproštění 50% služebního příjmu, nejméně však ve výši minimální mzdy stanovené zvláštními předpisy. [Nařízeni vlády ČSFR č. 99/1991 Sb., o stanovení minimální mzdy.], po odečtení daně ze mzdy. Tato část služebního příjmu se zvyšuje o 10% služebního příjmu na každou vyživovanou osobu, nejvíce však do výše 80% služebního příjmu.

/4/ Skončí-li zproštění výkonu služby, doplatí se policistovi rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen; to neplatí, bylo-li jednání, pro které byl policista zproštěn výkonu služby, úmyslným trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen, nebo byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn výkonu služby, propuštěn ze služebního poměru.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP