Klub poslanců Hnutí za samosprávnou demokracii
- Společnost pro Moravu a Slezsko v České
národní radě konstatuje, že zemědělství
se stává stále více nerentabilním
a tudíž neperspektivním oborem, což je
z hlediska fungování tržní ekonomiky
ve společnosti zcela nepřijatelné. Nemůžeme
tedy očekávat výraznější
zájem zemědělců o soukromé
hospodaření, případě o privatizaci
státních zemědělských podniků.
Proto žádáme vládu České
republiky, aby urychleně zpracovala a předložila
soubor systémových opatření, která
mohou vyvést naše zemědělství
z hluboké krize a vytvořit základ politické
a hospodářské stability státu. Děkuji
za pozornost."
23.I07 - Interpelace poslance ČNR Pavla Klenera na ministra
vnitra České republiky Tomáše Sokola
ve věci přijetí opatření k
zajištění bezpečnosti zahraničních
studentů.
"Vážená paní předsedkyně,
vážená vládo, vážená
sněmovno. Moje interpelace bude velice krátká,
bude na ministra vnitra pana doktora Sokola. V průběhu
dnešního zasedání mi byl doručen
list studentů lékařské fakulty, kteří
se na mě obrátili s tím, abych interpeloval
pana ministra k opatřením zajišťujícím
bezpečnost zahraničních studentů.
V poslední době se totiž množí
případy napadání studentů skupinami
skeen heads. K jednomu závažnému napadení
došlo včera ve večerních hodinách,
kdy byli těžce zraněni dva studenti, jeden
indické národnosti, má zlomené obě
dolní končetiny, je hospitalizován v nemocnici
na Vinohradech. Druhý student lékařské
fakulty má přeraženou ruku a je hospitalizován
na III. chirurgické klinice. Ovšem, dnes dopoledne
- já už jsem s panem ministrem o tom jednal - bylo
opět srocení skeenů na Náměstí
krále Jiřího, kde je v blízkosti kolej
5. květen, pan ministr tam pohotově poslal hlídku,
ale než se tam hlídka dostavila, už tam byli
skeeni rozptýleni. Čili dnes jsme o tom ve sněmovně
hovořili. Nejde pouze o napadání občanů
romské národnosti, ale jde o projev rasismu, kterému
bychom měli v zárodku čelit."
23.I08 - Interpelace poslance ČNR Vojtěcha Dohnala
na vládu České republiky ve věci institutu
domovského práva.
"Vážená paní předsedkyně,
vážená česká vládo, vážené
kolegyně a kolegové, vznáším
interpelaci na českou vládu ve věci uzákonění
institutu domovského práva. Na legislativním
odboru ministerstva vnitra jsem zjistil, že se sice uvažuje
s novelou zákona o obci v této věci, ale
ještě není určen termín, kdy
zásady této novely budou v příštím
roce České národní radě předány
k projednání. Domnívám se, že
uzákonění domovského práva
by svým dílem pomohlo řešit některé
negativní jevy v naší společnosti a
proto žádám českou vládu, aby
podnikla taková opatření, aby tyto zásady
České národní radě byly doručeny
k projednání co nejdříve a zároveň
požaduji na české vládě, aby
mi ve lhůtě odpověděla, kdy tyto zásady
novely České národní radě předány
budou. Děkuji za pozornost "
23.I09 - Interpelace poslankyně ČNR Gerty Mazalové
a poslance ČNR Antonína Andrleho na ministra vnitra
České republiky Tomáše Sokola ve věci
nákupu zařízení měřičů
rychlosti vozidel RAMER.
"Vážená paní předsedkyně,
vážená vládo, vážená
sněmovno, dovoluji se obrátit se svojí interpelací,
tedy interpelací svou a mého kolegy pana poslance
Andrleho, na pana ministra vnitra Tomáše Sokola ve
věci nákupu zařízení měřičů
rychlosti vozidel RAMER.
Vážený pane ministře, obracím
se na Vás s naší interpelací ve věci
nákupu zařízení měřičů
rychlosti vozidel RAMER, které začal vyrábět
LET, akciová společnost Kunovice, jako jeden z náhradních
programů výroby. Tyto měřiče
připravilo do výroby vývojové pracoviště
tohoto podniku, jsou plně srovnatelné s konkurenčními
výrobky ze Švýcarska, Rakouska a Německa.
Podnik LET vyráběl kromě letecké techniky
i techniku radiolokační, tato výroba však
v důsledku konverze klesla téměř na
nulu. Jsou informace o tom, že ministerstvo vnitra ČR
má snahu nakoupit tyto přístroje - měřiče
rychlostí v zahraničí, přestože
je jejich cena při srovnatelné kvalitě podstatně
vyšší.
Domníváme se proto, že by se mohlo napomoci
nákupu těchto zařízení od čs.
výrobce a zabránit tak plýtvání
finančními prostředky při současném
zajištění zaměstnanosti v tomto regionu.
V a. s. LET Kunovice je připravována výroba
měřiče rychlosti vozidel RAMER 7F jako dílčího
konverzního programu.
Výroba navazuje na úspěšně končící
vývoj VÚ 060 Liptovský Mikuláš,
pracoviště Brno. Ukončení vývoje
zkouškami se získáním všech potřebných
certifikátů je plánováno do konce
roku 1991. Sériová výroba by mohla být
zahájena v roce 1992.
V rámci provozních vývojových zkoušek
byl prototyp vyvinutého měřiče rychlosti
RAMER 7F srovnáván s podobnými zařízeními
vyráběnými vyspělými průmyslovými
státy Evropy např. Multanova-Švýcarsko,
Traffipex-SRN, Gessig-Rakousko za účasti pracovníků
MV ČR a SR.
RAMER 7F je ve svých parametrech plně srovnatelný
s uvedenými zařízeními a v některých
parametrech jako dosah, hlasový výstup, je i předčí.
Předpokládaná prodejní cena by měla
být poloviční jako u nabízených
podobných zařízení. Cenově
je zvláště výhodný servis, jeho
nesrovnatelně nižší náklady by
měly podstatně zvýhodnit nákup a provoz
zařízení RAMER. O toto zařízení
mají zájem složky MV SR, MV ČR, vojenská
policie, uživatelé v Maďarsku, Ukrajinské,
Ruské republiky a v severní Africe. Celkový
zájem ještě není plně podchycen,
neboť akvizice u potencionálních zákazníků
může být rozvinuta až po homologaci v
ÚNM Praha.
Zařízení k měření rychlosti
vozidel nabízí v současné době
několik evropských firem s vysokou obchodní
aktivitou a s různými způsoby včetně
ovlivňování uživatelů.
K plnému uplatnění konkurence zařízení
- měřičů rychlostí vozidel
RAMER chybí krátká doba do ukončení
vývoje a získání certifikátů.
Výroba v a. s. LET je připravena a může
být zahájena ve velmi krátké době.
Z těchto důvodů je žádoucí,
aby nákup zařízení ze zahraničí
byl pečlivě zvážen. V případě
realizace tohoto nákupu je nutno vynakládat nemalé
devizové prostředky na pořízení
a servis.
Navíc malý odbyt zařízení RAMER
7F může vést i ke ztrátě perspektivního
výrobního programu v a. s. LET.
V rozhodnutí o nákupu srovnatelného zařízení
by bylo vhodné preferovat vlastní výrobek
a tím podpořit podnikatelskou činnost. Na
naši interpelaci žádáme písemnou
odpověď. Děkuji za pozornost."
23.P01 - Podnět poslance ČNR Karla Kříže
na vládu České republiky ve věci postupu
ekonomické reformy a odmítání námitek
oponentů mířících na zadluženost.
"Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, nejsem ekonom, ale přesto
mi dovolte uvést poznámku, která se týká
ekonomické reformy i České vlády.
Asi před třemi měsíci při jedné
televizní debatě pan ministr Klaus bohorovně
a s úsměškem odmítal námitky
oponentů, které mířily na zadluženost
československých podniků. Později
na jednom grafu ukazoval, že situace není znepokojivá.
Taková zadluženost už tu byla před lety,
uváděl, všechno je vlastně normální
a vyvíjí se podle předpokladů.
Před několika dny pan ministr po zasedání
finanční rady stejně elegantně oznamoval,
že pro oddlužení podniků bude věnována
nemalá částka - 50 miliard korun.
Dalo by se to snést, kdyby pan ministr Klaus někdy
uměl říci, že se mýlí.
On se však nikdy nemýlí. Mýlí
se ti druzí, a to jsou nepřátelé.
Dokonce jsou to nepřátelé československé
demokracie jako například sociální
demokraté. A nepřáteli jsou přirozeně
i lidé z Občanského hnutí. Jejich
námitky známe, už dvacet měsíců
hází reformě klacky pod nohy. Mimo jiné
hovoří i o platební neschopnosti podniků
- ďáblové.
Všechno je tedy normální, předpokládané,
jenom tu nepředpokládaně, pozvolna naplňuje
politické ovzduší nová disciplina -
Klausova demonologie. Nepřátelé, ovádi
a zmije, jak jsem se dočetl dnes v Občanském
deníku.
Před několika dny si vzal na mušku pan místopředseda
Stráský dva ministry Občanského hnutí.
Ministr Špaček obstál, prozatím. Ministr
Vrba je však zlý muž.
Ptám se trochu zvědavě: Kdo bude tím
zlým z ministrů Občanského hnutí
příště. Děkuji za pozornost."
23.P02 - Podnět poslankyně ČNR Hedy Čechové
na ministra zemědělství České
republiky Bohumila Kubáta ve věci reakce jihočeských
zemědělců na odpověď na interpelaci
týkající se transformace mlékárenského
průmyslu České Budějovice.
"Pane předsedající, dámy a pánové,
je to již trochu delší dobu, co jsem zde podávala
interpelaci na pana ministra Kubáta - jednalo se o rozhodnutí
ve věci transformovat mlékárenský
průmysl České Budějovice, státní
podnik na státní akciovou společnost. Protože
moje interpelace byla ve formě dopisu, požádala
jsem o odložení před prázdninami. Vzhledem
k tomu, že mi pan ministr pozdě odpověděl,
abych mohla prokonzultovat jeho odpověď na vznesené
námitky, o což mě požádali jihočeští
zemědělci. Ráda bych vás nyní
seznámila s odpovědí jihočeských
zemědělců, kteří mě
píší.
"Vaším prostřednictvím se veřejnost
dozvěděla názor a stanovisko zemědělců
celého jihočeského regiónu k řešení
privatizace provozu potravinářského průmyslu.
Nyní k odpovědi ministra zemědělství
ing. Kubáta na vaši interpelaci:
V odpovědi pan ministr neuvádí, že již
daleko před uzavřením akciové společnosti
Jihočeské mlékárny, žádali
zemědělci, sdružení ve Svazu zemědělců
Šumavy pana ministra, aby tyto kapacity potravinářského
průmyslu byly převedeny pro potřeby zemědělské
prvovýroby. Prakticky na žádost Svazu zemědělců
Šumavy ministerstvo zemědělství odpovídajícím
způsobem nereagovalo. Jestliže pan ministr zdůrazňuje,
že v dalším postupu privatizace je zásadní
postup k prvovýrobcům zachován, musíme
zcela odpovědně konstatovat, že tomu tak není.
Do dnešního dne s námi, tedy s prvovýrobci
o budoucím propojení akciové společnosti
Jihočeských mlékáren nikdo nejednal.
Rovněž nikdo nejednal o případných
restitučních nárocích původní
družstevní společnosti s ručením
omezeným z které dnešní provoz Jihočeských
mlékáren Prachatice vznikl.
S panem ministrem souhlasíme v názoru, že naše
požadavky můžeme uplatnit předložením
tzv. konkurenčního privatizačního
projektu, což tedy učiníme. Nemáme však
žádné garance, že požadavky prvovýrobců
budou v další části privatizace takto
respektovány". Tolik odpověď jihočeských
zemědělců."
23.P03 - Podnět poslance ČNR Stanislava Zajíčka
na vládu České republiky ve věci zlepšení
postavení učitelů, aniž by to zatížilo
státní rozpočet.
"Vážený pane předsedající,
vážená česká vládo, vážené
kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přispěl
také do debaty s malým podnětem, který
se bude týkat českého učitelstva.
Nedávno proběhla tisková přestřelka
díky zvýšení učitelských
platů na Slovensku. Nicméně nahlédneme-li
do statistických tabulek velmi lehce zjistíme, že
ani zvýšením platů na Slovensku ani
slovenští ani čeští učitelé
nedosahují svými průměrnými
platy průměrného platu v České
republice. Jsou zkrátka hluboko pod celostátním
mzdovým průměrem. Myslím si, že
je docela samozřejmé, že v podmínkách,
které nazýváme nové, klademe zvláště
na učitele docela jiné nároky. Je to naprosto
v pořádku a já v tomto okamžiku oceňuji
postoj učitelstva, že se nerozhodlo k protestním
akcím a ke stávkám. Pokud vím, tak
se ke stávkové pohotovosti za zvýšení
platu přihlásily asi dvě školy, kterých
se stejně nikdo nepolekal.
Myslím si, že se nabízejí určitá
řešení, která by mohla pomoci učitelům,
aniž by to zatížilo státní rozpočet.
1. Domnívám se, že bychom se měli pokusit
umožnit učitelské veřejnosti volný
vstup do státem dotovaných kulturních institucí.
Mám na mysli muzea, galerie, výstavy, popř.
vstup do divadel a na koncerty. Jednak tak kulturní podniky
získají početné propagátory
a republika tak může odstranit drobnou zaostalost
za evropským standardem. Pokud je mi známo, někteří
z učitelů při svých cestách
do zahraničí používají průkazky,
které jsou vydávány na základě
mezinárodní konvence a vstupují s nimi do
tamních muzeí a galerií. Jedná se
samozřejmě o reprografie těchto skutečných
průkazů, učitelé si je pořizují
o své újmě. Nemohou dostat tyto průkazky
od mezinárodních institucí proto, protože
jsme doposud na svém území nezavedli takové
zvyklosti.
2. Myslím si, že bychom mohli zavést pedagogickým
pracovníkům určitou slevu na dráze
a event. na autobusech. Za první republiky měli
dokonce možnost i zpáteční jízdenky
pro celou rodinu 1 x za rok. Tenkrát samozřejmě
také byli hůře placeni než státní
zaměstnanci, ale ne tak špatně jako dnes.
Dále si myslím, že by bylo dobré vypracovat
systém podmínek pro udělování
definitivy učitelům, kteří se ve školství
osvědčili. Tak by se učitelstvu dal podnět
pokud by existovaly platové diference výrazné
v jednotlivých platových třídách
a dal by se výrazný podnět pro to setrvávat
v tomto stavu a konec konců se v něm během
let nějak pohybovat.
Přijetím těchto podnětů by
mohla vláda dát najevo především
dobrou vůli a zlepšit tak postavení českého
učitelstva nikoli na úkor státního
rozpočtu. Děkuji za pozornost."
23.P04 - Podnět poslance ČNR Václava Žáka
na vládu České republiky ve věci privátní
bankovní sféry a informační politiky.
"Vážený pane předsedající,
vážená vládo, to je také moje
premiéra v této části jednání,
ještě jsem nikdy nepodával interpelaci a nepodávám
ji ani teď, je to spíše podnět pro vládu.
Chtěl bych se napřed krátce zmínit
k problematice, o které hovořil ve svém vystoupení
pan ministr Dyba. Pan ministr Dyba, myslím si, vysvětlil
ten problém zadluženosti velice dobře, myslím
si, že také nastínil, v čem je problém
toho, proč zvolené řešení je
jedním tím možná nejméně
rizikovým z těch špatných. Problém
je v tom, že neexistuje privátní bankovní
sféra.
Myslím, že to je skutečně velmi vážný
problém, který by se měl řešit
proto, protože tato operace, která je jednou z mála
šancí, jak podnikové sféře pomoci,
neskončila fiaskem.
Chtěl jsem se zmínit o situaci v informační
politice české vlády. Informační
politika každé vlády, myslím tím
sběr informací a provoz státních informačních
systémů je klíčovou věcí
pro její existenci. Informace a informační
systémy jsou nervy, kterými vláda dostává
informace, kterými dostává podněty
pro to, aby mohla správně, včas a kvalifikovaně
rozhodovat. Úroveň informačního systému
může ovlivnit i strukturu a organizaci státní
správy, protože pomocí informačních
technologií je možné řídit tzv.
flat modely, tzn. modely, kde centrum řídí
velkou řadu podřízených jednotek,
jako např. teď vláda, která řídí
okolo 80 okresů. Není kvůli tomu třeba
budovat hierarchickou strukturu, ale je potřeba mít
zajištěnou potřebnými nástroji
informační technologii. Neříkám,
že se vláda chová k tomuto problému
macešsky, nechová, existuje komise pro státní
informační systém při ministerstvu
hospodářství, ale je to komise při
resortním ministerstvu. Problém informatiky je v
tom, že prochází všemi resorty, tzn. je
třeba mít místo, z kterého je třeba
určité věci nařídit. Těžko
může resortní komise ovlivňovat pracovníky
jiných resortů, vůči nimž nemá
žádný přímý vztah, má
k nim velmi nepřímý vztah.
Přimlouval bych se za to, aby vláda zvážila,
že by se problematikou informatiky zabýval jeden z
místopředsedů, který by byl také
vedoucím této komise státního informačního
systému a zabezpečoval by, že by se problémy,
na které komise ve své práci narazí,
dostávaly urychleně a neprodleně na jednání
vlády.
Například poslední problém z včerejšího
jednání spočívá v tom, že
ministerstvo financí, tím ho neobviňuji,
ministerstvo financí má omezené fondy, ale
neuvolnilo "n" miliónů korun, asi 20 až
30 na vyčištění registru obyvatel. Registr
obyvatel je centrálním registrem, předpokladem
pro to, aby se např. rozběhl daňový
registr. Pokud nebudeme mít k dispozici kvalitní
bezchybné 4 základní registry, tak se nám
může jenom snít o tom, že nám bude
například fungovat daňový systém.
Takže to jsou natolik vážné problémy,
pokud peníze uvolněny nebudou, vážně
to ohrožuje možnost odstartování nového
daňového systému od 1. 1. 1991.
Ještě jednou, prosil bych, aby vláda zvážila
svůj postoj k této problematice, aby problémy
komise se dostávaly rychle na pořad jednání
vlády, a aby vláda rozhodovala o situaci, která
v této oblasti je velmi naléhavá."
23.P05 - Podnět poslance ČNR Martina Syky na vládu
České republiky ve věci situace v Chorvartsku
a pomoci tamnímu obyvatelstvu.
"Vážená paní předsedkyně,
vážená vládo české republiky,
dámy a pánové! Následující
podnět na vládu poněkud vybočuje z
obvyklé řady tohoto institutu, nicméně
považuji za nutné vzhledem k rozměru a hloubce
problému jasně a jednoznačně tento
podnět položit.
Země nám všem tak blízká - Chorvatsko
- prožívá v posledních měsících
tragické okamžiky svých dějin. Marně
přemýšlím o výběru slov,
která by vyjádřila obsah této tragédie.
Slova nemohou vystihnout děsivou realitu, kterou denodenně
prožívají občané této
země. Bylo by též opakováním
líčení všech hrůz, jichž
jsme prostřednictvím sdělovacích prostředků
každý den svědky. Neřekl bych asi ani
v podstatě nic nového, kdybych vám, ctěná
Česká národní rado, líčil
otřesná svědectví přátel
z Daruvarska, kteří mně přivezli před
14 dny svá dvě děvčátka a dlouho
si nemohli zvyknout, že si u nás děti klidně
hrají venku a neutíkají za zvuku sirén
do sklepa, že u nás svítí světla
a lidé chodí bez obav po ulicích.
Dlouho nezapomenu na slova mého přítele,
normálního pracovitého člověka,
když s neobyčejně smutným pohledem nostalgicky
konstatoval: na konci 20. století by měli lidé
využívat poznatků vědy k humanitním
účelům a ne se vraždit mezi sebou, namnoze
donedávna sousedé, dnes nesmiřitelní
nepřátelé.
Vážená sněmovno, všichni zcela
určitě sledujeme vývoj událostí
v Chorvatsku a Slovinsku s různě odstupňovaným
znepokojením. Chtěl bych poděkovat vládě
České republiky, že opakovaně rozhodla
o pomoci aspoň těm nejmladším, těm,
kteří by měli v budoucnu šířit
v dnes ohni a obětmi zmítané zemi pochodeň
míru a občanské vzájemnosti.
Chtěl bych poděkovat všem neznámým
lidem, kteří přispěli i ze svého
mála a podpořili krví zkropený národ.
Ale přesto přeze vše ve mně kdesi v
podvědomí doutná neodbytný neklid,
že to vše, co děláme, je stále
málo. Obracím se proto s veškerou vážností
na naši vládu s podnětem, aby iniciovala federální
vládu ve společném postupu demokratických
států ve věci uznání samostatnosti
Chorvatska a Slovinska, aby iniciovala prostřednictvím
federálního ministerstva zahraničních
věcí žádost o opětovné
projednání a stanovisko Radu bezpečnosti
OSN, aby učinila v rámci svých kompetencí
všechny možné kroky směřující
k vyřešení této nesmyslné a obrovské
evropské tragédie.
Nechtěl bych, aby měl pravdu můj přítel,
když říkal: Kuvajtu pomohly všechny možné
evropské a světové síly, protože
je bohatý, protože tam měl svět své
zájmy, ale u nás je to jiné. My jsme jen
malá, chudá země.
Stále ještě věřím, že
pravdu neměl. Včerejší projednání
tohoto problému ve Federálním shromáždění
a vystoupení ministra zahraničních věcí
Jiřího Dienstbiera mne jenom utvrdilo v přesvědčení
o nutnosti tohoto podnětu. Každý den totiž
přináší nová a nová neštěstí."
23.P06 - Podnět poslance ČNR Františka Nerada
na vládu České republiky ve věci stavu
archivnictví.
"Vážená paní předsedkyně,
vážená vládo, vážené
kolegyně a kolegové, možná, že
toto moje vystoupení ani nezapadne k tomu co se tady mluvilo
před tím, ale myslím si, že všechno
souvisí se vším.
Nedávno mi byl doručen dopis z ústředního
archívu. Měl jsem jakousi polemiku o stavu archivnictví
v Československu, kde mi bylo vytýkáno, že
se nedobře staráme o tuto oblast. Před 14
dny náš výbor navštívil Ústřední
archiv v Třeboni, kde jsme se podepisovali do pamětní
knihy, v níž byl i podpis pana premiéra Pitharta.
A stav tohoto archivu mě přesvědčil
o tom, že je třeba tuto otázku otevřít,
protože časem bychom mohli zapomenout jak vypadala
naše minulost, protože veškeré doklady nám
v archívech shnijí.
Proto bych chtěl vyslovit podnět na vládu,
aby se začala zabývat otázkami archivnictví
jak po stránce legislativní, protože tady stále
platí předpisy ze socialistického zřízení,
které nejsou dobré. Mám u sebe bulletin Archiv.
Lidé, kteří vydávají nezávislý
čtrnáctidenník pro vnitřní
potřebu archivnictví v počtu 49 kusů,
protože na víc nemají. Myslím si, že
naše vláda by se měla zabývat touto
situací a nějak to řešit. Děkuji."
23.P07 - Podnět poslance ČNR Tomáše
Sojky na vládu České republiky ve věci
znepokojivé situace v zemědělství.
"Vážená paní předsedkyně,
vážená vládo, dámy a pánové.
Národohospodářský výbor jako
gesční za obor zemědělství
projednával minulý týden zprávu ministerstva
zemědělství České republiky
a postup ekonomické reformy a hospodářskou
situaci v zemědělství. Tento materiál
hodnotí situaci v agropotravinářském
komplexu k 30. 6. letošního roku. Vyplývá
z něho, že zemědělská družstva
a státní statky k tomuto datu vykazují ztrátu
téměř 9 mld korun. Z 274 státních
statků je pouze 12 ziskových s minimální
úrovní zisků. Z 1189 zemědělských
družstev je ztrátových 1083. Přes 90%
zemědělských organizací nezabezpečuje
ani svou prostou reprodukci. Nebudu dál v této černé
kronice pokračovat. Budete mít možnost se s
ní seznámit i vy.
Zemědělským organizacím se nepodařilo
ani za cenu výrazného snížení
materiálových nákladů vyrovnat se
snížením dotací, zpřísněnými
úvěrovými podmínkami a poklesem poptávky
v důsledku liberalizace cen. Je jednoznačné,
že si z této situace organizace ať jsou státní,
družstevní nebo soukromá hospodářství
samy nepomohou. Přitom se už dnes objevují
náznaky možného nedostatku některých
zemědělských produktů v závěru
letošního roku.
Z tohoto pohledu se jeví přijatá opatření
vlády k 30. 1. jako nedostatečná a málo
účinná. Tato sněmovna na situaci v
zemědělství upozorňuje téměř
na každém zasedání. Interpelujeme, připomínáme,
diskutujeme o tom, zda koncepci máme nebo nemáme.
V této činnosti můžeme pochopitelně
dál pokračovat a pravděpodobně i na
příštím zasedání pokračovat
budeme. Odpovědi jsou však mlhavé, nic neříkající.
Dnes je, ale 10. října, a situace v zemědělských
organizacích se dále vyhrocuje v důsledku
naprosté absence reálné zemědělské
politiky. A co je nejhorší, už dnes má
vliv na zásobování zemědělskými
produkci v roce 1992.
Doporučuji proto, aby se do příštího
zasedání České národní
rady vláda touto situací podrobně zabývala
a předložila sněmovně konkrétní
a reálné návrhy na její řešení.
Děkuji za pozornost."
23.P08 - Podnět poslance ČNR Petra Krause na předsedu
vlády České republiky Petra Pitharta ve věci
neúnosného stavu na hraničních přechodech
se Spolkovou republikou Německo.
"Vážená paní předsedkyně,
vážená vládo, dámy a pánové,
obracím se na předsedu vlády České
republiky ve věci neúnosného stavu na hraničních
přechodech se Spolkovou republikou Německo, zejména
na přechodu Rozvadov, Weidhaus.
Vzhledem k obrovskému nárůstu provozu kamiónů
přes území České a Slovenské
Federativní Republiky, přijala už česká
vláda určitá opatření, která
poněkud zmírní dopad tohoto provozu na oblasti
v blízkosti hlavních silničních tahů
a hraničních přechodů. Jsou to však
opatření, jejichž realizace si vyžádá
poměrně dlouhou dobu a navíc nesníží
provoz na našich silnicích.
Největší problém tvoří
v současné době nákladní automobily,
jejichž řidiči nebo provozovatelé si
teprve na hranicích se Spolkovou republikou Německo
hledají odbyt pro svůj náklad prostřednictvím
německých spedičních firem. Pokud
nemají určeného odběratele, nesmí
vjet na území Německa.
Tyto automobily blokují hraniční přechody
a příjezdové komunikace v současné
době až do vzdálenosti několika desítek
kilometrů od hranic. Vzniká tím neúnosná
situace pro obyvatele v okolí těchto silničních
tahů, doslova je paralyzována místní
doprava, zásobování, děti se vůbec
nedostanou do škol, jindy se proplétají mezi
stojícími i jedoucími kamióny, když
je autobus vysadí na poloviční cestě
do školy. Je vázána veškerá kapacita
dopravní policie v hraničních okresech a
je nutno povolávat posily z okresů vnitrozemských.
Jedinou okamžitou možnost řešení
vidím v zamezení vjezdu kamiónům,
které nemají zajištěn odbyt ve Spolkové
republice Německo a tím i plynulé odbavení
na hranicích na území České
a Slovenské Federativní Republiky.
Žádám proto vládu České
republiky, aby dala podnět vládě federální
k vydání potřebného předpisu.
Děkuji."