Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám poslancům ČNR přehled ústních interpelací, podnětů a otázek, vznesených na členy vlády ČR na 23. schůzi České národní rady. Z důvodů celkové přehlednosti zahrnuje přehled i ty interpelace, podněty a otázky, které již byly přímo na 23. schůzi zodpovězeny. Texty se řídí stenografickým záznamem.

23.I01 - Naléhavá interpelace skupiny poslanců ČNR Jaroslava Korába, Antonína Andrleho, Marka Bendy, Václava Cibuzara, Josefa Domase, Petra Dudeška, Tomáše Fejfara, Luďka Fendrycha, Richarda Hájka, Josefa Janečka, Andreje Gjuriče, Františka Kačenky, Jaromíra Kapusty, Petra Koháčka, Františka Kozla, Petra Krause, Hany Lagové, Vladimíra Laštůvky, Gerty Mazalové, Jindřicha Němčíka, Jiřiny Pavlíkové, Tomáše Ratiborského, Martina Syky, Jindřicha Šebora, Oldřicha Váci, Anny Váchalové, Stanislava Voláka a Jana Zahradníčka na vládu České republiky ve věci problematiky zdravotnictví.

"Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové, hovořím za skupinu poslanců, kterou tvoří poslanci Andrle, Benda, Cibuzar, Domas, Dudešek, Fejfar, Fendrych, Hájek, Janeček, Gjurič, Kačenka, Kapusta, Koháček, Koráb, Kozel, Kraus, Lagová, Laštůvka, Mazalová, Němčík, Pavlíková, Ratiborský, Syka, Šebor, Váca, Váchalová, Volák, Zahradníček, a interpeluji vládu České republiky.

Jsme nuceni oslovit vládu v závažném celospolečenském problému, který narůstá do kritického stavu. Jedná se o problematiku zdravotnictví.

V naší společnosti ve zdravotnické veřejnosti narůstají kritické názory na postup přeměn socialistického zdravotnictví, ve kterém jsou dosud pacienti léčeni a ve kterém dosud lékaři pracují. Tyto kritické názory v současné době již ústí do otevřených projevů nespokojenosti a dokonce i z mnoha stran jsou žádány zastupitelské sbory, Česká národní rada i Federální shromáždění o pomoc.

Domníváme se, že tato pomoc je naší přirozenou povinností, a protože se s názorem zdravotnické veřejnosti ztotožňujeme, interpelujeme vládu v následujících bodech:

1. Je ohroženo přijetí zákona o všeobecném zdravotnickém pojištění a všeobecné zdravotnické pojišťovně. Návrh zásad citovaných zákonů je v časovém skluzu přibližně 3 měsíců. Do sněmovny jsme jej dostali 3. září. Jsme si vědomi klíčového významu, který má zákon o všeobecné zdravotnické pojišťovně a všeobecném zdravotnickém pojištění pro uskutečňování strukturálních změn zdravotnického systému poskytování léčebné péče.

Protože chceme, aby zákon nabyl účinnosti k 1. 1. 1992, jak vláda České republiky již dříve rozhodla, interpelujeme vládu, aby vytvořila takové podmínky, které by umožnily včasné zpracování a předložení paragrafovaného znění zákonů České národní radě.

Poslanci České národní rady musí odmítnout veškerou zodpovědnost za možné zdržení při projednávání zákona a připomínají, že se vláda dopustila takového zkrácení termínů, které se pohybuje na hranicích možného projednání.

2. Velmi naléhavá je otázka ekonomického postavení zdravotníků, kterým je nabízena - místo urychleného předložení návrhů zákonů, které umožní privatizaci a výkon nestátní léčebné péče jakási valorizace socialistické mzdy. Zdravotníci vzhledem k ostatním sociálním skupinám ekonomicky stagnují. Kromě zmíněných právních norem je nutno vypracovat podzákonné normy o pronájmu zdravotnických prostor a zdravotnického vybavení v dosavadní síti zdravotnických zařízení. Zdravotníci chtějí jen to, co je dnes přirozeným právem každého občana našeho státu, tj. svobodný výkon svého povolání. S veškerou naléhavostí žádáme o projednání této problematiky.

3. Pokud jde o ekonomické zabezpečení zdravotnického systému do konce roku 1991, souvisí s tím i nedostatečný zájem vlády o dosavadním řešení současné krizové situace ekonomiky našeho zdravotnictví.

Vláda České republiky se letos zavázala k valorizaci výdajů ve zdravotnictví v celkové výši 10,8 mld Kčs. Ze tří fází této valorizace byl realizován pouze prvý krok, valorizace ve výši 3,6 mld Kčs s optimistickým ujištěním, že další valorizace bude následovat, jakmile to bude zdravotnictví potřebovat. Zdravotnický terén uvěřil a zdravotnická zařízení hospodařila, byť úsporně, s výhledem na další krok valorizace. Ta však byla blokována a dozvěděli jsme se, že její postup je zpochybněn. Ekonomika zdravotnických zařízení se tak ocitá ve značných nesnázích a dokonce v platební neschopnosti i ve mzdovém fondu.

Pro vládu České republiky musí být péče o zdravotní stav občanů naprosto prioritní. Žádáme proto vládu, aby sdělila své jasné stanovisko k ekonomickému zabezpečení zdravotnického provozu do konce roku 1991 a v počátečním období roku 1992.

4. Dalším neřešeným problémem, ani ve výhledu, je možnost výkonu péče středně zdravotnických pracovníků za úplatu.

V současné době je jedním z problémů ve zdravotnictví využívání velmi nákladných míst v lůžkových zařízeních pro pacienty, kteří jsou hospitalizováni převážně ze sociálních hledisek. Souhlasíme s nutným trendem přesunu důrazu z nemocniční, lůžkové léčby na léčbu ambulantní. K tomu je však nezbytně nutné mobilizovat středně zdravotní personál, aby mohl tuto samostatnou ambulantní, ošetřovatelskou péči v rodinném prostředí vykonávat.

Žádáme vládu o sdělení, jak, v jakém časovém sledu a jakými právními nástroji tuto samostatnou činnost středně zdravotních pracovníků hodlá umožnit, či zda bude dále v ošetřovatelství konzervovat státní monopol.

5. Posledním bodem v interpelaci vlády České republiky je Metodický návod k povolování soukromého podnikání občanů v oblasti zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví tento metodický návod vydalo dne 23. 7. 1991, pod čj. OP-075, podepsán referent JUDr. Pluhař a dále podepsaný osobně MUDr. Martinem Bojarem.

V tomto metodickém návodu ministerstvo zdravotnictví doporučuje postupovat podle těchto zásad.

Všem vedoucím pracovníkům zdravotnických organizací a zařízení má nadřízený orgán nebo pracovník uložit, aby v příslušných ustanoveních pracovních řádů, popř. organizačních řádů, bylo stanoveno - vyjímáme:

b/ nevykonávat vedle zaměstnání ve zdravotnické organizaci a zařízení jinou placenou funkci podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost - s výjimkou činnosti vědecké, znalecké, pedagogické, literární nebo umělecké - pokud by taková činnost mohla narušovat vážnost nebo důvěru v nezávislost a nestrannost jimi vykonávané funkce;

c/ neúčastnit se bez souhlasu nadřízeného pracovníka nebo orgánu na řízení akciových nebo obchodních společností, nebo jiných organizací, provozujících podnikatelskou činnost.

Tato vyhláška vzbudila značný negativní ohlas ve zdravotnické veřejnosti pro svůj direktivní charakter doporučení plošného, celozdravotnického zákazu činnosti místo eventuelního postihu konkrétního provinění. Jsme si vědomi toho, že byly vydány vysvětlující komentáře a výklady ministerstva zdravotnictví. Metodický pokyn však zůstává i přes výklady v platnosti, a proto ve své interpelaci žádáme, aby byl prohlášen za neplatný a věcná stránka z Metodického pokynu byla pojata, je-li toho zapotřebí, jinak.

Vzhledem k časové tísni, zejména pak k ohrožení přijetí zákona o všeobecném zdravotním pojištění a všeobecné zdravotní pojišťovně v časové lhůtě, žádáme, aby tato interpelace byla přijata jako naléhavá."

23.I02 - Naléhavá interpelace poslance ČNR Jiřího Payna na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta a ministra vnitra České republiky Tomáše Sokola ve věci problematiky slučování a rozdělování obcí.

"Rád bych se obrátil na ministra vnitra České republiky pana Sokola a předsedu vlády České republiky pana Pitharta s naléhavou interpelací ve věci problematiky slučování a rozdělování obcí. Omlouvám se ctěné sněmovně, že se vracím k tématu nad kterým jsme včera strávili celé odpoledne při projednávání tisku 393. Sněmovna návrh projednala a neschválila po mém soudu novelu velmi závažných paragrafů 10, 11 a doplnění o § 63b. V nastalé situaci po neschválení těchto návrhů je třeba okamžitě jednat. Vláda České republiky tisk 393 nedoporučila ke schválení a pan ministr vnitra se k projednávání nedostavil. Vláda České republiky však při neschválení nenavrhla jak uvedenou problematiku řešit. Takový postup považuji za velmi neodpovědný. Také ministr vnitra dnes při rozhovoru mi nebyl schopen objasnit jak si s uvedenou problematikou chce poradit.

Vysvětlím opět to co jsem vysvětloval včera již v předkládací zprávě, v čem spočívá problém, ačkoliv jsem tak již učinil včera. Při slučování a rozdělování obcí vždy vzniká nová obec. Ocituji § 10 odst. 1: "Sloučením vzniká nová obec jejíž území tvoří území slučovaných obcí."

V § 11 odst. 2 se říká: "Návrh na rozdělení obce může ministerstvo vnitra zamítnout jen tehdy, pokud by nově vzniklé obce nemohly plnit úkoly podle tohoto zákona."

Jestliže tedy při slučování a rozdělování obcí vždy vzniká nová obec nebo nové obce, jak také ukazuje odkaz pod čarou v § 56 volebního zákona, kde se říká "nové volby do zastupitelstev se konají, dojde-li ke vzniku nové obce" a je tam odkaz právě na § 10, 11 a 12 zákona o obcích. Jestliže tedy vznikají skutečně při rozdělování a slučování obcí zcela nové obce, a to vždy, potom se v nových obcích musejí konat vždy nové volby. Zákon o volbách má v § 58 ustanovení o obcích, které vzniklo před počátkem účinnosti zákona o obcích. Tam se říká, že přípravu voleb a volby provede místní národní výbor do jehož územní působnosti území obce naposledy patřilo. Ovšem tento paragraf je v přechodných ustanoveních a týká se pouze obcí vzniklých před začátkem účinnosti obecního zákona.

Znamená to tedy, že v těchto nově vzniklých obcí, kterých má být k 1. lednu příštího roku 1000 - 1200 nebude možno nové volby provést. Tyto obce zůstanou naprosto ve vzduchu a nebude možné žádným způsobem volby ani vyhlásit ani provést.

Dalším bodem s tím souvisejícím je otázka majetku obcí. Nově vzniklé obce vzhledem k tomu, že majetek byl již obcím svěřen, a to zákonem o majetku obcí, a vzhledem k tomu, že v rozhodnutí o sloučení či rozdělení obcí musí být uvedeno majetkové a finanční vypořádání, je naprosto zákonité, že nově vzniklé obce budou mít také nějaký majetek. Ovšem tento majetek není kdo by spravoval a v mezidobí než přijmeme zákon, který vyřeší možnost vyhlášení voleb a provedení voleb a než se tyto volby provedou, tento majetek bude naprosto nekryt. Majetek bude za prvé chátrat a za druhé může být samozřejmě rozkraden a třetí otázka je otázka platnosti obecně závazných vyhlášek, které platily na území předchozích obcí, ale vzhledem k tomu, že vyhláška platí na území obce, kde byla vyhlášena a jestliže vznikla nová obec, tak na jejím území samozřejmě žádná starší vyhláška nemůže platit, vznikne pravděpodobně v každé z nově vzniklých obcí velmi obsáhlý spor o platnost vyhlášek. Domnívám se, že také v případě, že každý z občanů obce, který se obrátí k soudu nebo bude řešit věc ve správním řízení, musí tento spor vyhrát a nově vzniklé obce budou zcela zlikvidovány velikým množstvím těchto soudních sporů.

Proto bych prosil pana ministra vnitra a také premiéra české vlády, aby se okamžitě vyjádřili, jak chtějí uvedenou problematiku řešit, tj. otázku provedení voleb v nově vzniklých obcích, za druhé otázku platnosti vyhlášek v nově vzniklých obcích a za třetí otázku správy majetku v nově vzniklých obcích. Děkuji."

23.I03 - Interpelace poslankyně ČNR Anny Váchalové na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta, ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky Karla Dybu, ministra financí České republiky Karla Špačka a ministra pro životní prostředí České republiky Ivana Dejmala ve věci přijetí opatření k řešení neúnosné situace v obcích před hraničními přechody v Západočeském kraji.

"Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Podávám interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta, ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj Karla Dybu, ministra financí Karla Špačka a ministra pro životní prostředí Ivana Dejmala. Interpelace je ve věci přijetí nejen dlouhodobých opatření, ale též bezodkladných řešení neúnosné situace v obcích před hraničními přechody v Západočeském kraji.

Věcná problematika mé interpelace je naprosto shodná s tím, s čím vystoupil poslanec Kraus v části podněty, dotazy. Já však využívám práva interpelace z těchto důvodů.

Je známo nám, poslancům i obyvatelům, že se touto otázkou příslušné resortní orgány zabývají, že po návštěvě pana premiéra i ostatních členů vlády jsou připravována zásadní dlouhodobá řešení. Na nás se však zoufalí voliči obracejí a naléhají, aby vláda vytvořila okresním úřadům i obcím takové podmínky, které by jim umožnily přijímat neodkladná řešení v zájmu normálního života obyvatel v obcích, kterými nekonečné řady kamiónů projíždí k hraničním přechodům.

Zatím ani jeden z termínů přijatý k řešení této situace na různých úrovních nebyl splněn. Například v obci Česká Kubice, kde jsem osobně jednala, se jeví potřeba prostředků na vybudování provizorní vozovky v délce necelých 500 m mezi celnicí Folmava a touto obcí, což by výrazně pomohlo posílit hlavní příjezdovou komunikaci. Vždyť kamióny za průjezd naší republikou snad přece platí. Domnívám se, a samozřejmě nejen já, že je třeba tyto finanční prostředky směrovat tam, kde provoz těžké nákladní dopravy dělá největší škody.

Interpeluji proto pana předsedu vlády i jiné pány ministry, jaká opatření budou přijata k řešení této neúnosné situace. Děkuji vám za pozornost."

23.I04 - Interpelace poslance ČNR Jana Kasala na ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky Karla Dybu ve věci delimitace podniků na část slovenskou a českou.

"Paní předsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, předstupuji s touto interpelací na ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj pana ing. Karla Dybu, a to proto, že byly vyčerpány téměř všechny možnosti, jak tuto záležitost vyřešit jinou cestou.

Jsem si vědom, že tato interpelace není jednoduše řešitelná a má i s ohledem na současnou situaci a současný vztah České republiky a Slovenské republiky řadu zádrhelů. Přes neujasněnost kompetenčních vztahů do budoucna si myslím, že přece jen v současné době platí ještě určitá pravidla, a chceme-li se pokládat za právní stát, měla by být dodržována, respektive aspoň podle těchto pravidel bychom měli hledat odpovídající řešení. Uvedu to na příkladu, který je předmětem mé interpelace. Jde o problém delimitace podniků na část slovenskou a českou.

Z podniku Naftový a plynárenský průmysl Bratislava vznikl k 1. 4. 1990 delimitací podniku Slovenský plynárenský průmysl, Nafta Gbely, Moravské naftové doly Hodonín.

Podpis delimitačního protokolu byl oddalován pro nevyjasněnost až do 8. listopadu 1990, kdy Moravské naftové doly podepsaly delimitační protokol s výhradou, že Moravské naftové doly nepřebírají investiční úvěry za základní prostředky předané státnímu podniku Nafta Gbely ve výši 80,8 mil. Kčs poskytnutých komerční bankou Hodonín. Je to zcela logické, jedná se o zásadní záležitost.

I původní rozhodnutí federálního ministerstva hospodářství z 19. listopadu 1990, které stanovilo zásadu, že úvěry platí ten podnik, který provozuje stroje či zařízení, na něž jsou úvěry vázány. Námitky slovenské strany, pana ministra Belčáka o přibližně stejné úvěrové zatíženosti obou podniků nelze při rozdílném objemu i předmětu činnosti akceptovat.

Podle mého názoru zcela nešťastně a s porušením kompetencí do sporu vstoupilo federální ministerstvo hospodářství, které sdělením z 15. ledna letošního roku předává veškerý výkon funkcí zakladatele na ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky. Nicméně 15. března letošního roku ministr Dlouhý podepisuje spolu s ministrem hospodářství Slovenské republiky panem Belčákem delimitační protokol, kde v článku 9 ruší rozhodnutí z 19. listopadu 1990 o ukončení delimitace a řešení sporu, které předtím nerozhodlo ve prospěch slovenského podniku Nafta Gbely ani arbitrážní řízení v Bratislavě, ponechává řešení znovu na dohodě zainteresovaných státních podniků. Zdá se, že rozumná dohoda v současnosti už není možná. A tak Moravské naftové doly Hodonín splácí úvěr za zařízení, která pracují u jiného podniku a v jiné republice, tedy na Slovensku. Splácí úroky z 80 miliónového úvěru - k dnešnímu dni zaplatily 9 miliónů a spor se vleče dále. Ví o něm dost lidí, vedou se jednání, ale výsledek přes jednoznačný názor, kde je právo, je v nedohlednu. Černý Petr 80 mil. Kčs zůstává tam, kde by být neměl. Žádám pana ministra Dybu, aby znovu prošetřil celou záležitost i ke vztahu k oběma vládám, tedy i k federální a slovenské a všech dosud učiněných rozhodnutí a jsem přesvědčen, že správné řešení nalezeno bude.

Mám za to, že řešení nelze oddalovat už proto, že i tento podnik připravuje intenzívně privatizaci a toto úvěrové zatížení na zařízení, které nevlastní a které provozuje někdo jiný, není vůbec zanedbatelný. Proces privatizace toto přinejmenším ztěžuje a komplikuje, nehledě k dalším negativním dopadům na podnik Moravské naftové doly Hodonín."

23.I05 - Interpelace poslance ČNR Václava Moskala na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta ve věci rozhodnutí přidělit část budovy ministerstva zemědělství ČR ministerstvu státní kontroly ČR.

"Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl interpelaci na pana předsedu vlády České republiky Petra Pitharta ve věci rozhodnutí přidělit část budovy ministerstva zemědělství ČR ministerstvu státní kontroly ČR.

Vláda České republiky uložila dle bodu č. 27 záznamu jednání dne 14. 8. 1991 "ministerstvu zemědělství zajistit, aby v budově ministerstva zemědělství v Praze na Těšnově byly nejpozději do 1. 12. 1991 uvolněny potřebné prostory pro ministerstvo státní kontroly České republiky".

Reakce zemědělské veřejnosti na toto usnesení je jednoznačně negativní. Objevují se dokonce hlasy, aby se proti výkonu tohoto rozhodnutí podnikla protestní akce. Za politické situace dvacátých let se Agrární strana zasadila o to, aby byla budova ministerstva navržena nejen jako sídlo ústřední státního úřadu, ale také jako centrum nezbytných politicko-hospodářských služeb zemědělcům. Pro tento širší záměr také vymohla podíl zemědělské veřejnosti na financování stavby, a to z části poskytnutím vlastních prostředků, z části úhradou z výnosu hospodaření státních lesů a statků a konečně poskytováním materiálů produkovaných podniky agropotravinářského komplexu za režijní cenu.

Po kolaudaci stavby zde také již v předválečném období sídlili kromě zemědělských úředníků i reprezentanti zemědělců, což umožňovalo demokratické operativní konzultování státní správy s občany. Právě tak užívaly budovu různé organizace služeb zemědělcům. Snaha narušit tuto tradici se objevovala vždy v nejtěžších obdobích novodobé historie. Existují zprávy o úvahách německých okupantů budovu zabrat pro orgány jejich řízení válečného hospodářství. Další jsou informace o tom, že pro přenesení sídla ÚV KSČ byla kromě budovy ministerstva dopravy v užším výběru též budova ministerstva zemědělství.

Všechny tyto pokusy zůstaly u pouhých záměrů. Domněle racionální úvod, že nyní existuje přebytek místností po zrušení federálního ministerstva zemědělství ve skutečnosti neexistuje. Uvolněný prostor zajala řada institucí a organizací služeb agropotravinářského komplexu, pro které je toto umístění, vzhledem k povaze jejich činnosti, nezbytné. Optimální je přitom nejen pro ně, ale i z hlediska operativnosti získávání informací pro rozhodování ministerstva. Tím se prakticky rozbíjejí snahy navázat na tradici předválečného a předúnorového období. Nejde přitom jen o informační a hospodářské instituce, ale též o bezprostřední politicko-hospodářskou reprezentaci našeho i evropského agropotravinářského komplexu, jako např. o Mezinárodní družstevní unii, která uvažuje o přenesení některých svých orgánů, úzce navázaných na Evropské společenství k nám.

Zabrání části budovy pro potřeby jiného centrálního státního úřadu, jakkoliv potřebného, představuje zásah proti racionálním tradicím, na které by se mělo navazovat, proti majetku, který zemědělci právem považují za svůj a na jehož vytvoření se podílejí. Předpokládáme, že počet pracovníků ministerstva zemědělství bude postupně klesat, ale vzniknou další instituce, jako např. Správa pozemkového fondu a centrum pozemkových úřadů.

Zástupci zemědělců považují za správné a cílevědomé, aby se mohly do budovy ministerstva zemědělství naopak nastěhovat některé zemědělské instituce, jako např. mlékárenský průmysl, mlýnský a pekárenský průmysl, masný průmysl, Státní inspekce jakosti zemědělských a potravinářských výrobků, chovatelské svazy a další zemědělské organizace. Tím by se také uvolnily nebytové prostory, ale našly by se i prostory pro ministerstvo kontroly. Jsou tady ještě jiné budovy vhodné pro ústřední úřady, jako např. velká budova bývalého KNV, která se nabízí v Praze 5.

Poslanci žádají pana předsedu vlády, aby česká vláda na svém jednání změnila ujednání záznam č. 27 - ze dne 14. 8. 1991. Zabrání části budovy ministerstva zemědělství pro nezemědělský centrální úřad bude považováno za další krok proti zemědělcům.

Tuto interpelaci podepsalo 10 poslanců České národní rady."

23.I06 - Interpelace poslanců Klubu Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko v ČNR sdružených, zastupovaných Gertou Mazalovou, Antonínem Andrlem, Pavlem Balcárkem, Josefem Bezděkem, Petrem Dudeškem, Luďkem Fendrychem, Karlem Foniokem, Miroslavem Havlíčkem, Františkem Homolou, Františkem Kačenkou, Jaromírem Kapustou, Ladislavem Krčmou, Janem Kryčerem, Jiřím Macháčkem, Zdeňkem Malíkem, Kamilem Procházkou, Oto Prušou a Vladimírem Zemanem na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta, ministra zemědělství České republiky Bohumila Kubáta, ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky Tomáše Ježka, ministra financí České republiky Karla Špačka ve věci postupu ekonomické reformy, hospodářské situace v zemědělství a současného stavu zemědělské výroby.

"Vážená paní předsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo, Klub poslanců Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko, zastupovaný paní poslankyní Mazalovou a pány poslanci Andrlem, Balcárkem, Bezděkem, Dudeškem, Fendrychem, Foniokem, Havlíčkem, Homolou, Kačenkou, Kapustou, Krčmou, Kryčerem, Macháčkem, Malíkem, Procházkou, Prušou a Zemanem mě pověřil přednesením společné interpelace na ministra zemědělství pana Kubáta, ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci pana Ježka, ministra financí pana Špačka a předsedu vlády pana Pitharta, interpelací vycházející ze zprávy vlády o postupu ekonomické reformy a hospodářské situaci v zemědělství a zabývající se současným stavem zemědělské výroby a konstatuje:

Od uplatnění plošné liberalizace cen a restrikce dotací do zemědělství uplynulo již třičtvrtě roku a bylo dostatek času negativní dopad těchto opatření v zemědělských podnicích eliminovat nebo alespoň výrazně zmírnit. Poslanci HSD-SMS konstatují, že se tak ze strany ministerstva zemědělství a vlády České republiky nestalo a že zemědělství je nadále v kritické situaci.

Dále konstatují, že:

1. Vládou předložené materiály o postupu ekonomické reformy a hospodářské situaci v zemědělství nejsou aktuální, protože obsahují údaje třičtvrtě roku staré a tudíž neorientují poslance potřebným směrem a nepostihují dostatečně současný stav.

2. Zemědělská prvovýroba je vysoce ztrátová, aniž by na této ztrátě měli zemědělci rozhodující podíl.

3. Zemědělská výroba (s výjimkou chovu ryb, lesní zvěře a částečně chovu prasat) je díky neúměrně vysokým vstupům a na druhé straně neúměrným ziskům zpracovatelských organizací vysoce nerentabilní. Přetrvávající monopol zpracovatelského průmyslu a prodejních organizací, které dosahují vysokých a nezasloužených zisků staví zemědělskou prvovýrobu do nerovnoprávného postavení.

4. Chybí promyšlená celní ochrana domácí zemědělské produkce v současném období přechodu na tržní hospodářství. Ochrana dokonce chybí i proti spekulativním a nekvalitním dovozům.

5. Agrární program ministerstva zemědělství České republiky nepočítá s nepotravinovým využitím tzv. odložené půdy o výměře cca 1 mil. ha.

6. Celý resort ministerstva zemědělství zůstal nedotčen malou privatizací a o přípravě velké privatizace nebyly poslancům poskytnuty uspokojivé informace.

Podíl soukromě hospodařících zemědělců na úseku zemědělské prvovýroby je zcela zanedbatelný a není vytvořen předpoklad pro podnikání soukromě hospodařících zemědělců.

7. Čerpání fondu tržní regulace není pod kontrolou zemědělské veřejnosti a dosavadní způsob rozdělování finančních prostředků nevzbuzuje důvěru prvovýrobců.

8. Agrární program a nástin agrární politiky je předkládán se značným zpožděním a s nedostačujícími konkrétními náležitostmi. Z toho vyplývá značná bezradnost zemědělců jak v letošním roce tak pro rok příští.

9. Celé řadě úseků zemědělské výroby hrozí pokles produkce např. při výrobě mléka a tím zásobování trhu z vlastních zdrojů pod úroveň doporučených dávek potravin.

10. Úvěrová politika bank přes dílčí zlepšení dostatečně nepodněcuje zemědělské podniky k rozvoji, nevede je ke snižování výrobních nákladů, což by ve svém důsledku mělo vliv i na snížení cen potravin. Naopak banka prostřednictvím svého zástavního práva obchází blokační paragraf s cílem získat do vlastnictví atraktivní zemědělské objekty. Tím je však současně vyřazuje z procesu privatizace nebo transformace.