Česká národní rada 1990 – 1992

23.O01 - Otázka poslance ČNR Tomáše Fejfara na vládu České republiky ve věci předložení zákona o konfliktu zájmů.

"Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, napsal jsem do přihlášky, že se jedná o dotaz, takže bych se chtěl zeptat vlády České republiky, zda a kdy a jestli vůbec hodlá předložit České národní radě návrh zákona o konfliktu zájmů. V případě, že to z jakýchkoliv důvodů kompetenčních není možné, ptám se, jestli česká vláda bude navrhovat federální vládě, aby tak učinila a aby navrhla zákon o konfliktu zájmů."

23.O02 - Otázka poslankyně ČNR Daniely Kolářové na vládu České republiky a ministra kultury České republiky Milana Uhdeho ve věci koncepce české kultur.

"Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, mám dotazy na dva pány ministry, ale dotaz, týkající se kulturní oblasti, směřuje k celé české vládě. Chci se zeptat pana ministra kultury české vlády, zda předloží sněmovně koncepci české kultury a mechanismů, jakými ji hodlá převést a ochránit před prakticky totálním zánikem."

23.O03 - Otázka poslankyně ČNR Daniely Kolářové na ministra zemědělství České republiky Bohumila Kubáta ve věci zákona na ochranu zvířat.

"Druhý dotaz je zcela konkrétní a směřuje k panu ministrovi Kubátovi, chci se zeptat, v jakém stavu je slíbený zákon na ochranu zvířat a proti jejich týrání. Děkuji."

23.O04 - Otázka poslance ČNR Josefa Šimečka na ministra spravedlnosti České republiky Leona Richtera, ministra financí České republiky Karla Špačka a ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky Tomáše Ježka ve věci odškodnění rehabilitovaných osob.

"Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové a kolegyně, dovolte mně, abych se obrátil na ministra spravedlnosti, event. financí a snad i na ministra pro správu národního majetku. Jen velmi nerad připomínám závažnou skutečnost a jen velmi nerad se vracím k tomu, co jsem více než před rokem již jednou urgoval.

Téměř všichni političtí vězni byli ze zákona rehabilitováni, nicméně téměř nikdo nebyl odškodněn. Veřejnost by ovšem měla vědět, že nejde o odškodnění, ale o vyplacení zadržených mezd. Částka 2.500 Kčs za odkroucený měsíc byla směšná kdykoliv předtím a nyní dík 50ti procentní inflaci je přímo pobuřující, stejně jako skutečnost, že konfederace bývalých muklů tone v dluzích za nebytové prostory, světlo a otop. Z původních 230 tis. odsouzených v procesech 50tých let je nás asi desetina. Nad tak malou skupinou obyvatelstva je možno mávnout rukou. Obávám se, že nedbalý a ledabylý přístup k věci ze strany vlády, resp. vedoucích resortů, ministrů, tuto skupinu lehce nažene do náruče panu Sládkovi. Nezlobte se, ale zdánlivě nezanedbatelná skupina bývalých muklů má dosud vliv, jejich synové a vnuci dnes vstupují do politiky jako radikálové a mohou přispět k nárůstu extremismu ve společnosti. Kdybych byl škodolibý, mohl bych být spokojen, přátelé z původního Občanského fora. Mám však spíš strach a jsem plný obav, abychom nebyli z cesty právního státu, z cesty demokratického vývoje natlačeni do příkopu.

Nakonec malou perličku. Rozsudkem z 3. 1. 1953 jsem byl zbaven majetku mimo jiné - čtvrtiny rodinného domku. Pokud se dožiji, v dohledné době doufám, že mi za tu čtvrtinu vyplatí stát náhradu 1.560 Kčs."

23.O05 - Otázka poslance ČNR Waltra Piverky na ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky Tomáše Ježka ve věci vynětí sporných objektů z privatizace.

"Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové! Smlouva mezi Spolkovou republikou Německa a Českou a Slovenskou Federativní republikou o dobrém sousedství a přátelské spolupráci je parafována. Některé záležitosti, zvláště majetkoprávní, nebyly do smlouvy pojaty. Znamená to, a bylo to z obou smluvních stran potvrzeno, že bude třeba k některým otázkám se vrátit.

Je proto třeba, aby se i Česká vláda k tomu, je-li tu politická vůle řešit tyto záležitosti, ať už v kladném nebo negativním smyslu vyjádřila. Mám proto dotaz na ministra Ježka, zda se v rámci privatizace počítá s tím, aby se sporné objekty do privatizace nedostaly a nezkomplikovaly pozdější řešení."

23.O06 - Otázka poslance ČNR Waltra Piverky na vládu České republiky ve věci občanů České a Slovenské Federativní Republiky německé národnosti, kterým bylo vráceno občanství.

"Dále mám dotaz na Českou vládu, zda a jak hodlá řešit problém občanů České a Slovenské Federativní Republiky německé národnosti, kterým bylo vráceno občanství, kteří se však nestali právoplatnými občany proto, že jejich majetkové poměry nebyly vzaty v úvahu a jsou tedy de jure stále ve výkonu trestu. Jde o trest odnětí majetku na základě příslušnosti k německé národnosti.

Vede to i k takovým absurdním případům, že těm, kterým majetek odebrali, je tento majetek v rámci restituce vrácen, původním majitelům, také občanům tohoto státu, nikoliv. Je tu zcela jasný právní rozpor."

23.O07 - Otázka poslance ČNR Miroslava Čapka na vládu České republiky ve věci předložení textu smlouvy mezi ČSFR a SRN poslancům České národní rady.

"Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegové, kolegyně, připojuji se k názoru pana poslance Piverky, pokud se týká projednávání Československo-německé smlouvy.

V souvislosti s interpelacemi, které jsem podával na Českou vládu a s odpověďmi, které jsem na tyto interpelace dostal, se chci dotázat, kdy bude nám, poslancům, respektive České národní radě, předložen text této smlouvy, protože bych byl velice nerad, kdybych si text smlouvy musel přečíst v novinách.

Domnívám se, že jako nejschůdnější by bylo, kdyby na příštím plenárním zasedání České národní rady bylo jedním z bodů projednání či rozprava k této smlouvě s tím, že se domnívám, aby se zdůvodněním nebo s výkladem k této smlouvě vystoupil pověřený člen vlády. Děkuji."

23.O08 - Otázka poslance ČNR Zdeňka Smělíka na ministra financí České republiky Karla Špačka ve věci vydání vyhlášky o financování nákladů na identifikaci pozemků, vytyčování pozemků, nákladů na zpřístupnění pozemků, ochrany půdy, včetně návrhů na jednoduché a obecní pozemkové úpravy.

"Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno. Schválením zákona č. 284 z letošního roku o pozemkových úřadech a pozemkových úpravách jsme vytvořili předpoklady pro uplatnění zákona o půdě č. 229 federálního do praxe.

Prvním říjnem letošního roku vznikl nárok na navrácení majetku včetně jeho užívání a z toho také vyplývá, že podle námi schváleného § o úhradě vzniklých nákladů státem na identifikaci pozemků, vytyčování pozemků, nákladů na zpřístupnění pozemků, ochrany půdy, včetně návrhů na jednoduché a obecní pozemkové úpravy, stát bude hradit na základě vyhlášky ministerstva financí o financování těchto nákladů. Vzhledem k tomu, že jsme v současné době v přípravě rozpočtu na rok 1992 a náklady na pozemkové úpravy budou po několik let představovat stamiliónové částky, táži se, proč v současné době ještě nebyla vydána tato vyhláška, protože se bude jednat skutečně o nezanedbatelné dotace ve státním rozpočtu na rok 1992. Pokud pan ministr není přítomen, prosím, zda by mohl některý odpovědný člen vlády odpovědět.

23.O09 - Otázka poslance ČNR Karla Štindla na vládu České republiky ve věci řešení problémů Národní knihovny.

"Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené dámy a pánové, mám dotaz, snad jednodušší. Mám připravenou interpelaci ve věci Národní knihovny. Bude to vlastně moje první interpelace za dobu co jsem v parlamentu. Možná, že to může vypadat i divně. Než ji podám rád bych znal odpověď na otázku. Při šetřeních, která jsem prováděl se mi dostalo od vedení Národní knihovny informace, že komplexní řešení jejího problému je zařazeno mezi priority vlády České republiky.

Můj dotaz tedy spočívá v tom, zda je to pravda a co konkrétně to pro Národní knihovnu může v nejbližší době znamenat."

23.O10 - Otázka poslance ČNR Jana Květa na ministra životního prostředí České republiky Ivana Dejmala, ministra zemědělství České republiky Bohumila Kubáta a ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky Tomáše Ježka ve věci ochrany ekosystémů mezinárodního významu.

"Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, páni poslanci, se svým dotazem a podnětem se obracím na pány ministry životního prostředí, zemědělství, a pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Dotaz vychází z iniciativy české sekce Čs. Ramsarského výboru. Úkolem tohoto výboru je napomáhat tomu, aby ČSFR a ČR plnily podmínky Ramsarské konvence na ochranu mokřadních ekosystémů mezinárodního významu, mezi něž bylo zařazeno i mnoho našich rybníků. Další rybníky jsou součástí velkoplošných nebo maloplošných chráněných území České republiky. Mokřady a v tom i rybníky - byť jde o ekosystémy vytvořené lidskou činností - patří k základním článkům kostry ekologické stability naší krajiny.

V současné době jde o ochranu této funkce našich rybníků v souvislosti s jejich probíhající privatizací. Jsou již téměř vypracovány privatizační projekty na ty rybniční plochy a další státní majetek, který po splnění restitučních nároků zůstane v užívání státních podniků Státního rybářství. Jde většinou o první vlnu velké privatizace. Velkou část privatizačních projektů vypracovávají dnešní podniky Státního rybářství, obdobně jako je vypracovávají dnešní podniky Státních lesů pro lesy, jak jsme dnes slyšeli. Součástí rybářských privatizačních projektů je převedení vlastnických práv k rybníkům na akciové společnosti. Pokud k tomu dojde, je třeba zásadním způsobem rozhodnout o tom, jak budou zabezpečeny zájmy ochrany přírody a ochrany vod v nových podmínkách. Jsou rozpory mezi zákony vodohospodářskými a zákony regulujícími rybniční hospodářství jako součást zemědělské výroby. Zákon o ochraně přírody dosud není schválen, jsou zcela zastaralé a nepoužitelné statuty rezervací, není vytvořen ani mechanismus prosazování zásad ochrany lokalit podle Ramsarské konvence, nepoužitelné jsou i zřizovací výnosy chráněných krajinných oblastí.

Jakmile přejdou vlastnická práva k rybníkům na privatizované Státní rybářství, bude prakticky nemožné za stávající legislativní situace v ochraně přírody docílit jakýchkoliv pozitivních změn. Zdá se dokonce, že prosazení zásad ochrany přírody bude obtížné i v případě, kdy souběžně s požadavky na omezení hospodaření na rybnících budou nabízeny určité kompenzace. Navíc bude omezena, ne-li zrušena možnost provádět na rybnících jakékoliv asanační a ochranářské zásahy. Bude obtížné, stejně jako dosud, uplatňovat zákonné normy, týkající se čistoty vody. Jaké jsou možnosti řešení této situace?

1) Přesto že zřejmě nemůže být zásadních námitek proti tomu, aby většina rybníků přešla do soukromých rukou, je zcela nesporné, že rybníky v přírodních rezervacích by měly být zásadně pod správou státní ochrany přírody. Není možné, aby jeden subjekt rybníky vlastnil a druhý mu určoval, jak na nich hospodařit. Tento bod nemůže řešit nikdo jiný, než po stránce legislativní Česká národní rada a v případě zapracovávání do konkrétních privatizačních projektů ministerstvo životního prostředí České republiky ve spolupráci s ministerstvem zemědělství. V případě, že legislativní proces bude zpomalen, je jedinou možností, jak podchytit privatizaci rybníků v rezervacích právě zapracováním zásad ochrany přírody do privatizačních projektů. Pokud tento základní krok zanedbáme a ztratíme čas, budou všechny další kroky k efektivnější ochraně rybničních ekosystémů nesrovnatelně obtížnější ne-li neuskutečnitelné.

Můj dotaz na oba ministr zemědělství a životního prostředí se týká toho, jak tato záležitost je zabezpečena?"

23.O11 - Otázka poslance ČNR Jana Květa na ministra životního prostředí České republiky Ivana Dejmala ve věci přepracování a urychleného projednání statutů přírodních rezervací, zřizovacích výnosů chráněných krajinných oblastí a dotažení dalších kroků potřebných k uzákonění skutečné ochrany nejcennějších rybničních lokalit.

"Dalším zásadním opatřením, které je v současné době aktuální, je přepracování a urychlené projednání statutů přírodních rezervací, zřizovacích výnosů chráněných krajinných oblastí a dotažení dalších kroků potřebných k uzákonění skutečné ochrany nejcennějších rybničních lokalit. Je nutné projednat i tyto návrhy na místní i regionální úrovni. Definitivní připomínkové řízení a vyhlášení statutů i výnosů však musí provést opět ministerstvo životního prostředí. Přitom všechny práce by měly být ukončeny do konce tohoto roku, aby se dopad nových ochranných režimů promítl i do procesu privatizace rybníků.

Tento dotaz ke druhému bodu směřuji na pana ministra životního prostředí s otázkou, jak tato práce pokračuje?"

23.O12 - Otázka poslance ČNR Jana Květa na ministra zemědělství České republiky Bohumila Kubáta ve věci alternativních privatizačních projektů v rybářství.

"A doplňující otázku mám na pana ministra zemědělství. Kolik se připravuje alternativních privatizačních projektů v rybářství, tj. v jiných, než těch, které připravují současné závody Státního rybářství. Děkuji za pozornost."

23.O13 - Otázka poslankyně ČNR Milady Vorlové na ministra životního prostředí České republiky Ivana Dejmala ve věci územní rezervy pro průplav Odra - Dunaj.

"Vážené dámy a vážení pánové, obracím se se svým dotazem na pana ministra životního prostředí. Ještě než byl ve funkci ministra, dostali jsme - členové výboru pro životní prostředí - informaci, že plánovaný průplav Odra - Dunaj byl zamítnut a že tedy toto nebezpečí nehrozí.

Na našem posledním výjezdním zasedání našeho výboru pro životní prostředí a urbanismus jsme se mimo jiné zúčastnili také besedy s vedoucími referátů životního prostředí okresních úřadů v Severomoravském kraji a byli jsme upozorněni, že územní plány v této oblasti dosud drží územní rezervu pro tento záměr průplavu.

Táži se proto, kde vznikla nějaká informační bariéra, že to nedošlo až do území, o které se jedná, toto upuštění od záměru výstavby tohoto průplavu a jestli v tomto ohledu došlo k nějaké změně. Děkuji."

23.O14 - Otázka poslance ČNR Vojtěcha Dohnala na ministra státní kontroly České republiky Igora Němce ve věci sdělení o odstoupení bývalého ministra Václava Valeše z důvodů pozitivní lustrace.

"Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, ve svém bydlišti v Trutnově mám starou sousedku, o které nevím, zda byla či nebyla spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Nevím to o ní proto, protože komise 17. listopadu v tomto směru o ní žádné sdělení neučinila. Také toto sdělení neučinila komise 17. listopadu o bývalém místopředsedovi federální vlády Valešovi. Proto mě velice překvapilo, když ministr české vlády Igor Němec před týdnem ve čtvrtek sdělil na veřejnosti v Plzni, že bývalý ministr Valeš odstoupil ze své funkce z důvodu pozitivní lustrace. Jsem přesvědčen o tom, že pan ministr Němec si tento závažný údaj nevymyslel. Proto se pana ministra Němce táži, který orgán nebo osoba mu sdělily, že bývalý ministr Valeš byl pozitivně lustrován. Děkuji za pozornost."

23.O15 - Otázka poslance ČNR Ladislava Bodyho na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta ve věci přijetí opatření k zabránění nepokojům.

"Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, mám dotaz na vládu, konkrétně na pana premiéra, případně i na ministra vnitra a generálního prokurátora.

Včera zasedala česká vláda a mě i jiné spoluobčany - Romy zajímá, zda a jaké závěry případně opatření vláda přijala k probíhajícím událostem mezi skeeny a Romy a zda vláda skutečně hodlá účinně zabránit těmto nepokojům. Dále nás zajímá, jaké závěry z toho vyvodí generální prokuratura a ministerstvo vnitra."

23.O16 - Otázka poslance ČNR Andreje Gjuriče na vládu České republiky ve věci humanitární pomoci potřebným lidem bez rozdílu národnosti.

"Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl bych se pro klid své duše ujistit o dvou konkrétních věcech. Rád bych řeči obou ministrů slyšel explicitně. První je, že doufám, že skutečně poskytujeme humanitární pomoc všem potřebným lidem, bez rozdílu národnosti, tedy ne jenom našim českým krajanům."

23.O17 - Otázka poslance ČNR Andreje Gjuriče na vládu České republiky ve věci přivážení dětí z ohrožených oblastí v rámci humanitární pomoci spolu s matkami.

"Druhý dotaz: vyrozuměl jsem, ovšem jen z kusých informací v tisku, že většina dětí, které se sem převážejí, je převážena sama bez matek. Z hlediska své profese považuji toto za problematickou věc, i když samozřejmě k tomu mohou být důvody, které bych rád případně slyšel. Je to pro děti vždycky výrazný stres, jsou-li děti převáženy od matek, a to zejména v této situaci, kdy podvědomě mohou tušit, že se s matkou třeba již nikdy nesetkají. Můj návrh je tedy pokud možno a je-li to možné, převážet sem tyto děti, pokud možno s matkami."

23.O18 - Otázka poslance ČNR Andreje Gjuriče na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta ve věci přebírání majetku SSM a KSČ.

"Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vládo, kolegyně a kolegové, jde o dotaz na pana premiéra Pitharta ve věci přebírání majetku SSM a KSČ. Meritum věci nemusím, myslím, dále objasňovat. V posledních týdnech vláda více méně byla označována za hlavního viníka toho, proč se celá věc brzdí. Představitelé vlády se před veřejností sice už několikrát vyslovili, domnívám se však, že by měla být informována i tato sněmovna a to podrobněji a konkrétněji než bylo dosud možno. Snad ještě jednu poznámku. Žádám nejenom vysvětlení tohoto problému nebo tohoto nařčení - řekněme, ale i informaci o tom, jak má být s majetkem, který - doufám - konečně přebereme, dále nakládáno. Děkuji za vyhovění."