Česká národní rada 1990 – 1992

/1/ Do cely se vždy umisťují odděleně osoby

a/ různého pohlaví;

b/ mladší 18 let a dospělé;

c/ zadržené [§ 75 a § 76 trestního řádu.] nebo zatčené [§ 69 trestního řádu.], u nichž lze předpokládat, že proti nim bude vedeno společné trestní řízení nebo jejich trestní věci spolu souvisejí.

/2/ Osobu, která je zjevně pod vlivem alkoholických nápojů, léků nebo jiných návykových látek, lze umístit do cely jen tehdy, pokud lékař po provedeném vyšetření neshledá důvody pro její umístění na protialkoholní záchytné stanici nebo ve zdravotnickém zařízení anebo pokud po provedeném ošetření již nebude důvod pro její přijetí do protialkoholní záchytné stanice nebo zdravotnického zařízení [§ 8 zákona ČNR č. 37/1989 Sb. a § 2 vyhl. MZSV ČSR č. 187/1989 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.].

/3/ Zjistí-li policista, že osoba, která má být umístěna v cele, je zraněna nebo upozorní-li tato osoba na svou závažnější chorobu, zajistí její lékařské ošetření a vyžádá vyjádření lékaře, zda osoba může být umístěna v cele.

/1/ Cela musí být hygienicky nezávadná a musí odpovídat účelu zajištění.

/2/ V cele nesměji být předměty, které by mohly být zneužity k ohrožení života a zdraví umístěné osoby nebo policisty.

Nemá-li osoba dostatečný oděv nebo má-li oděv hygienicky závadný, zapůjčí jí oděv útvar policejního sboru, u kterého je cela zřízena.

Strava se osobě poskytuje zpravidla každých 6 hodin od umístění do cely.

/1/ Jestliže si osoba umístěná v cele ublíží na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, učiní policista, který vykonává ostrahu cely, potřebná opatření směřující k ochraně jejího života a zdraví, zejména jí poskytne první pomoc a přivolá lékaře.

/2/ O případech uvedených v odstavci 1, jakož i v případě úmrtí osoby umístěné v cele, policista bezodkladně vyrozumí svého nadřízeného; ten neprodleně vyrozumí příslušného prokurátora.

Při odhalování a objasňování zvlášť závažných úmyslných trestných činů [§ 41 odst. 2 trestního zákona.], anebo jiných úmyslných trestných činů, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, a zjišťování jejich pachatelů, je služba kriminální policie oprávněna používat operativně pátrací prostředky a operativní techniku.

Operativně pátracími prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí sledování osob a věcí, využívání osob jednajících ve prospěch kriminální policie, používání krycích průkazů a používání nástrahové a zabezpečovací techniky.

Operativní technikou se pro účely tohoto zákona rozumí zejména elektrotechnické, radiotechnické, fototechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení anebo jejich soubory používané utajovaným způsobem při

a/ odposlechu a záznamu telekomunikačního nebo radiokomunikačního provozu;

b/ pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů.

/1/ Operativní techniku lze používat jen v případech, kdy odhalování a objasňování trestných činů uvedených v § 33 je jiným způsobem neúčinné a podstatně ztížené a to pouze na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 6 měsíců.

/2/ Operativní techniku lze používat jen na základě souhlasu ministra.

/3/ Ve zcela výjimečných případech, jestliže věc nesnese odkladu a souhlasu ministra nelze dosáhnout předem, lze používat operativní techniku i bez tohoto předchozího souhlasu. Služba kriminální policie je však povinna neprodleně si jej dodatečně vyžádat; pokud dodatečný souhlas neobdrží do 24 hodin od počátku používání operativní techniky je povinna používání těchto prostředků bezodkladně ukončit a záznam zničit.

/1/ Používání operativně pátracích prostředků a operativní techniky nesmí sledovat jiný zájem než získání informací důležitých k odhalení a objasnění trestných činů uvedených v § 33; práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné.

/2/ Služba kriminální policie je povinna zabezpečit ochranu operativně pátracích prostředků a operativní techniky, jakož i výsledků získaných touto činností, před vyzrazením a zneužitím.

/1/ Donucovacími prostředky jsou

a/ hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany;

b/ slzotvorné prostředky;

c/ obušek;

d/ pouta;

e/ služební pes;

f/ vytlačování koňmi;

g/ technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla;

h/ zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla;

i/ vodní stříkač;

j/ výbuška zásahová;

k/ úder střelnou zbraní;

l/ hrozba střelnou zbraní;

m/ varovný výstřel.

/2/ Donucovací prostředky je policista oprávněn použít v zájmu ochrany bezpečnosti osob a majetku a ochrany veřejného pořádku.

/3/ Před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a služební zákrok nesnese odkladu.

/4/ O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje policista podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem; přitom použije takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.

/5/ Policista je povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.

/1/ Policista je oprávněn použít zbraň,

a/ aby v případě nutné obrany odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby;

b/ jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt;

c/ nelze-li jinak překonat odpor směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákroku;

d/ aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet;

e/ nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život a zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštního předpisu [Vyhláška FMV č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky FMV č. 24/1990 Sb.] nezastaví;

f/ aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku;

g/ když osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozby zbraní nebo donucovací prostředek varovný výstřel, neuposlechne pokynů policisty směřujících k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby.

/2/ Zbraní se podle odstavce 1 rozumí zbraň střelná, bodná, sečná a zbraň hromadné účinnosti.

/3/ Použití zbraně policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a/ až f/ je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

/4/ Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a/ až f/ je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a služební zákrok nesnese odkladu.

/5/ Při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.

/1/ Jestliže policista zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.

/2/ Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí policista ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

/3/ Každý služební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků a zbraně, je policista povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému.

Při služebním zákroku proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě mladší 15 let nesmí policista použít úderů a kopů sebeobrany, slzotvorných prostředků, obušku, pout, služebního psa, úderu zbraní, hrozby zbraní, varovného výstřelu a zbraně, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje životy a zdraví jiných osob nebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak.

/1/ Zakročují-li policisté pod jednotným velením, rozhoduje o použití donucovacích prostředků a zbraně za podmínek uvedených v tomto zákoně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacích prostředků a zbraně může na místě zákroku rozhodnout též nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení až do ukončení zákroku. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacích prostředků a zbraně musí být zadokumentováno na zvukovém nebo písemném záznamu.

/2/ Na velitele zakročující jednotky, který rozhodl o použití donucovacích prostředků a zbraně podle odstavce 1, přecházejí povinnosti, které mají jinak po použití těchto prostředků nebo zbraně policisté.

Každý má právo obrátit se na policistu a útvary policejního sboru se žádostí o pomoc. Policista a útvary policejního sboru jsou povinny v rozsahu své působnosti tuto pomoc poskytnout.

Útvary policejního sboru poskytnou ochranu osobám pověřeným výkonem rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu anebo orgánu obcí, nemohou-li tyto osoby z důvodu ohrožení života nebo zdraví výkon rozhodnutí provést a požádají-li o poskytnutí této ochrany.

/1/ Útvary policejního sboru a orgány obce si navzájem poskytují informace nezbytné pro plnění úkolů při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku.

/3/ Vláda České republiky stanoví nařízením podrobnější úpravu vztahů policejního sboru k orgánům obcí a obecní policii.

/1/ Služební zákroky směřující k rozpuštění shromáždění provádějí útvary policejního sboru na základě rozhodnutí příslušného orgánu; bez tohoto rozhodnutí mohou provést služební zákrok, pokud tak stanoví zvláštní zákon [Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.].

/2/ Jestliže byl služební zákrok proveden bez rozhodnutí příslušného orgánu, je útvar policejního sboru povinen neprodleně vyrozumět tento orgán o provedeném služebním zákroku.

/1/ Útvary policejního sboru jsou oprávněny při plnění svých úkolů požadovat od státních orgánů, orgánů obcí, právnických a fyzických osob pomoc při plnění svých úkolů, zejména potřebné podklady a informace.

/2/ Orgány a osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny požadovanou pomoc poskytnout, pokud jim v tom nebrání plnění nebo dodržování povinností podle jiných obecně závazných právních předpisů.

/3/ Útvary policejního sboru upozorňují orgány a osoby uvedené v odstavci 1 na skutečnosti, které se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k ohrožení nebo porušení veřejného pořádku anebo ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku.

Policista je oprávněn v případě nebezpečí bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout; nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby uvedené v § 12 odstavci 3 anebo brání-li tomu jiné závažné okolnosti.

/1/ Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc policejnímu sboru nebo policistovi na jeho žádost nebo s jeho vědomím (dále jen "poškozený"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

/2/ Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, postupuje se podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České republiky stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu

a/ náleží poškozenému, vedle nároků podle pracovněprávních předpisů, jednorázové mimořádné odškodnění;

b/ se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.

/3/ Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

/4/ Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou policejnímu sboru nebo policistovi.

/5/ Stát odpovídá i za škody způsobené policejním sborem nebo policistou v souvislosti s plněním jejich úkolů stanovených tímto zákonem; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený služební zákrok vyvolala.

/6/ Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.

Početní stavy policejního sboru určuje vláda České republiky.

Ministr může povolat policisty k plnění úkolů v ministerstvu.

/1/ Policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů policejního sboru nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů policejního sboru nebo v zájmu zúčastněných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru policisty.

/2/ Každý, koho útvary policejního sboru nebo policisté požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl.

/3/ Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit policistu nebo osobu uvedenou v odstavci 2 ministr nebo jím pověřená osoba.

/1/ Vyžaduje-li povaha úkolu Policejního sboru Slovenské republiky, aby byl plněn na území České republiky, má policista Policejního sboru Slovenské republiky při jeho plnění práva a povinnosti podle tohoto zákona.

/2/ O plnění úkolu podle odstavce 1 policista Policejního sboru Slovenské republiky informuje předem příslušný útvar policejního sboru. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, učiní tak dodatečně.

Způsob vnějšího označení a odznaky policejního sboru upraví ministerstvo obecně závazným právním předpisem.

Pokud se v obecně závazných právních předpisech hovoří o Sboru národní bezpečnosti, útvarech Sboru národní bezpečnosti a příslušnících Sboru národní bezpečnosti, dále o Veřejné bezpečnosti, útvarech Veřejné bezpečnosti a příslušnících Veřejné bezpečnosti, rozumí se tím, pokud jde o útvary a příslušníky podřízené ministerstvu, policejní sbor a policisté.

/1/ Příslušníci Sboru národní bezpečnosti zařazení v ministerstvu, v útvarech Sboru národní bezpečnosti a v útvarech Veřejné bezpečnosti podřízených ministerstvu se dnem účinnosti tohoto zákona stávají policisty.

/2/ Služební poměr policistů se řídí zvláštním zákonem [Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.].

Práva a povinnosti vyplývající ze služebního poměru a jiných vztahů příslušníků Sboru národní bezpečnosti v České republice, které nezanikly do dne účinnosti tohoto zákona, přecházejí na ministerstvo.

Jestliže jsou do služebního poměru k policejnímu sboru přijati příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů České a Slovenské Federativní Republiky nebo ozbrojeného bezpečnostního sboru Slovenské republiky, započítává se jim délka služby v těchto sborech a nároky s tím související, jako kdyby tuto službu konali v policejním sboru.

Zrušuje se ustanovení § 12 odst. 4 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem ....................