Česká národní rada 1990 – 1992

(1) Obec vypracovává svůj rozpočet na stejné období, na které se vypracovává státní rozpočet republiky.

(2) Rozpočet obce schvaluje obecní zastupitelstvo [§ 36 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)].

(3) Obec musí přednostně zabezpečit krytí veškerých závazků vyplývajících z plnění povinností stanovených jí zákonem.

(4) Obec může zřizovat trvalé nebo dočasné účelové fondy, včetně vlastních peněžních fondů. Prostředky vlastních peněžních fondů používá obec v zásadě vždy prostřednictvím příjmů a výdajů svého rozpočtu, s výjimkou převodů prostředků mezi jednotlivými fondy navzájem a dále kromě případů, kdy prostředky fondů slouží jen na vyrovnání časového nesouladu mezi příjmy a výdaji v průběhu rozpočtového roku.

(5) Přebytky finančního hospodaření obce koncem roku nepropadají.

(6) Nebude-li schválen rozpočet obce na příslušný rozpočtový rok před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od 1. ledna rozpočtového roku do schválení rozpočtu obce pravidly rozpočtového provizória. Tato pravidla stanoví obecní zastupitelstvo k zajištění plynulého rozpočtového hospodaření obce a organizací jí založených a zřízených.

(7) Obec provádí kontrolu hospodaření se svými rozpočtovými prostředky.

(1) Vyúčtování hospodaření za uplynulý kalendářní rok (dále jen "závěrečný účet obce") obsahuje údaje o hospodaření s příjmy a výdaji obce [§ 20 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)].

(2) Součástí závěrečného účtu obce je vyúčtování finančních vztahů k organizacím v její působnosti, k okresním úřadům, ke státnímu rozpočtu republiky a ke státním fondům republiky.

(3) Závěrečný účet obce schvaluje obecní zastupitelstvo.

Ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na hospodaření s rozpočtovými prostředky obcí, platí rovněž pro rozpočtové hospodaření jejich městských částí nebo městských obvodů.

(1) Finanční hospodaření okresního úřadu se řídí jeho rozpočtem.

(2) Rozpočet okresního úřadu se vypracovává na stejné období jako státní rozpočet republiky [Zákon ČNR č. .../1990 Sb., o okresních úřadech].

(3) Rozpočet okresního úřadu schvaluje okresní shromáždění.

(4) Příjmy okresního úřadu tvoří:

a) odvody a daně podniků, vůči kterým vykonává funkci zakladatele, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,

b) příjmy z jeho činnosti a z činností jím řízených organizací,

c) podíly na daních a odvodech odváděných do státního rozpočtu republiky,

d) správní poplatky za úkony jím prováděné,

e) úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci,

f) sdružené prostředky,

g) dotace ze státního rozpočtu republiky,

h) jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy.

(5) Z rozpočtu okresního úřadu se hradí:

a) výdaje na jeho činnost, výdaje a příspěvky jím řízených rozpočtových a příspěvkových organizací,

b) splátky přijatých úvěrů a půjček a úroky z nich,

c) splátky přijatých návratných finančních výpomocí.

(6) Prostřednictvím rozpočtu okresního úřadu se poskytují dotace do rozpočtu obcí ze státního rozpočtu republiky. Do rozpočtu obcí lze poskytovat též dotace z vlastních zdrojů rozpočtu okresního úřadu.

(7) Okresní úřad zřizuje peněžní fondy v rozsahu stanoveném vládou.

(8) Okresní úřad provádí kontrolu hospodaření svých rozpočtových prostředků a prostředků svých peněžních fondů.

(9) Na hospodaření s rozpočtem okresního úřadu se vztahují ustanovení § 11, § 12 a § 13 tohoto zákona.

(10) Okresní úřad je oprávněn vytvářet ve svém rozpočtu rozpočtové rezervy jen v rozsahu nezbytném k zabezpečení mimořádných potřeb, které nebylo možno rozpočtově zabezpečit při schválení rozpočtu.

(11) V období rozpočtového provizória hospodaří okresní úřad v souladu s opatřeními vlády přijatými ve vztahu k jeho rozpočtu podle § 8 odst. 2 tohoto zákona.

(1) Závěrečný účet okresního úřadu obsahuje údaje o hospodaření s příjmy a výdaji okresního úřadu.

(2) Součástí závěrečného účtu okresního úřadu je vyúčtování finančních vztahů k obcím, k organizacím v jeho působnosti, ke státnímu rozpočtu republiky a ke státním fondům republiky.

(3) Závěrečný účet okresního úřadu se vypracovává za stejné období jako státní závěrečný účet republiky.

(4) Závěrečný účet okresního úřadu schvaluje okresní shromáždění.

(1) Neoprávněně použité nebo zadržené prostředky státního rozpočtu republiky nebo státních fondů republiky jsou subjekty, kterým byly poskytnuty, povinny odvést ve stejné výši státnímu rozpočtu republiky, popřípadě státnímu fondu republiky. Zároveň jsou tyto subjekty povinny zaplatit penále ve výši 1‰ denně z neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky.

(2) Obdobně se postupuje při hospodaření s prostředky rozpočtů obcí a okresních úřadů, přičemž neoprávněně použité nebo zadržené prostředky včetně penále se odvedou do státního rozpočtu republiky, do rozpočtu obce nebo okresního úřadu podle toho, který orgán nedostatek zjistil.

(3) Bylo-li porušení rozpočtové kázně zjištěno vnitřní kontrolou orgánů nebo organizací a ohlášeno finančnímu orgánu uvedenému v § 20 tohoto zákona před započetím kontroly jím prováděné, snižuje se penále na polovinu.

(4) Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kčs, se neplatí.

(5) Penále nelze vymáhat po uplynutí deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.

(6) Odvod neoprávněně použitých nebo zadržených částek, jakož i penále, uloží územní finanční orgán.

(7) Ministerstvo financí může z důvodů zamezení tvrdosti povolit úlevy z odstavce 1. Obec může povolit úlevy z ustanovení odstavce 2, pokud nejde o odvod do státního rozpočtu republiky.

(1) Ústřední orgány, okresní úřady a obce (dále jen "zřizovatel") zřizují k plnění úkolů v oboru své působnosti rozpočtové organizace nebo příspěvkové organizace. Vznikají-li zřízením a činností těchto organizací nové požadavky na státní rozpočet republiky, je ke zřízení třeba souhlasu ministerstva financí.

(2) Zřizovatel vydá o vzniku organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat:

a) označení zřizovatele,

b) název, sídlo organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací,

c) vymezení základního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,

d) označení statutárních orgánů,

e) vymezení majetku, k němuž má organizace právo hospodaření,

f) vymezení doby, na kterou je organizace zřizována.

(3) K rozdělení, sloučení případně splynutí rozpočtové nebo příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, v němž též určí, v jakém rozsahu přecházejí práva a závazky na nové, popřípadě přejímající organizace.

(4) Rozpočtové nebo příspěvkové organizace zanikají mimo případy uvedené v odstavci 3 též zrušením. V tomto případě zanikají dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení. Práva a závazky zrušené organizace přecházejí dnem zániku na zřizovatele.

(5) Zřizovatel je povinen zabezpečit oznámení o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení případně zrušení rozpočtové nebo příspěvkové organizace v Ústředním věstníku České republiky, a to s uvedením údajů podle odstavce 2. Oznamovací povinnost neplatí v případě, že by byly ohroženy zájmy obrany a bezpečnosti státu.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

(1) Rozpočtové organizace hospodaří s rozpočtovými prostředky, které jim stanoví zřizovatel v rámci svého rozpočtu. Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené zřizovatelem v rámci jeho rozpočtu.

(2) Rozpočtové organizace jsou povinny dbát, aby plnily určené úkoly a dosahovaly stanovených příjmů.

(3) Příspěvkové organizace jsou povinny dbát, aby plnily určené úkoly a dodržely stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu republiky, příp. rozpočtu svého zřizovatele.

(4) Česká republika odpovídá za závazky rozpočtových a příspěvkových organizací pouze v případě, že je to zvláštními předpisy stanoveno, nebo tehdy, když se k tomu zaváže. O převzetí takové záruky rozhoduje vláda na návrh ministra financí.

(5) K posílení hmotné zainteresovanosti na splnění stanovených úkolů v potřebné kvalitě a zvýšení zájmu o hospodárnost mohou rozpočtové a příspěvkové organizace vytvářet za podmínek stanovených obecně závazným právním předpisem zvláštní fondy; zůstatky těchto fondů koncem roku nepropadají.

(6) podrobnosti hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací a okruh výdajů na zdravotnická, předškolní a další zařízení a činnosti, které hradí rozpočtové a příspěvkové organizace, budou upraveny obecně závazným právním předpisem.

V návrzích zákonů, zákonných opatření předsednictva České národní rady, nařízení a usnesení vlády, vyhlášek a jiných opatření ústředních orgánů, v návrzích obecně závazných vyhlášek obcí a okresních úřadů, jakož i v návrzích opatření státních fondů republiky musí navrhovatelé uvést a zdůvodnit hospodářské důsledky a finanční dopady těchto návrhů. Pokud se týkají státního rozpočtu republiky, musí návrhy projednat s ministerstvem financí.

(1) Příjmem státního rozpočtu republiky jsou též vratky návratných finančních výpomocí poskytnutých organizacím v působnosti federálních ústředních orgánů, které byly převedeny do působnosti České republiky, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Porušení rozpočtové kázně, ke kterým došlo před účinností tohoto zákona a která byla zjištěna za jeho platnosti, se posuzují podle předchozích právních předpisů. Pokud by odvody za porušení rozpočtové kázně byly podle předchozích předpisů vyšší než podle tohoto zákona, použije se tento zákon.

(3) Pro rozpočtové hospodaření v roce 1990 a pro sestavení státního závěrečného účtu republiky za rok 1990 se použije zákon České národní rady č. 163/1989 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České socialistické republiky (rozpočtová pravidla republiky).

Ministerstvo financí vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 11 odst. 2, § 13 odst. 2, § 32 odst. 5 a § 32 odst. 6.

Ministr financí může provádět opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu republiky.

Zrušují se

1. zákon České národní rady č. 163/1989 Sb., o pravidlech státního rozpočtu České socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla republiky),

2. zákon ČNR č. 174/1982 Sb., o rozpočtovém určení a správě odvodů a důchodové daně,

3. zákon ČNR č. 208/1988 Sb., o rozpočtovém určení a správě zemědělské daně a daně ze mzdy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Obecná část

Rozpočtová pravidla republiky jsou dosud upravena zákonem č. 163/1989 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České socialistické republiky (rozpočtová pravidla republiky).

Změnu tohoto zákona si vyžaduje nové pojetí vztahů mezi státním rozpočtem republiky a státním rozpočtem federace. Navrhované změny vyžadují i změnu ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci ve znění pozdějších předpisů. Návrh se předkládá samostatně na úrovni federace.

Předložený návrh vychází z pojetí, že Česká republika bude samostatně finančně hospodařit. To znamená, že se odstraňuje dosavadní faktická nadřazenost federálního rozpočtu, která se projevovala především velkým objemem dotací z tohoto rozpočtu do rozpočtu České republiky.

Vzhledem k tomu, že se v současné době připravuje Ústava České republiky a provádí se reforma daňového systému, počítá se s omezenou platností nového zákona o rozpočtových pravidlech.

Proti dosud platnému zákonu se proto zásadně mění jen ustanovení týkající se vztahů mezi státními rozpočty, příjmové základny a výdajů státního rozpočtu republiky.

Nově se navrhují části, které upravují rozpočty obcí a okresních úřadů.

V ostatních částech zákona se navrhují jen drobná zpřesnění jednotlivých ustanovení.

Předložený návrh zákona nemá přímý dopad na státní rozpočet republiky a nevyžádá si zvýšení počtu pracovních sil,

Zvláštní část

K § 1 a 2:

Zákon České národní rady o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice je významnou finančněprávní normou, která upravuje postavení, úlohu, tvorbu a funkce státního rozpočtu republiky, státního závěrečného účtu, rozpočtů obcí, okresních úřadů a státních fondů republiky. Stanoví zásady hospodaření s rozpočtovými prostředky, jakož i způsob kontroly rozpočtového hospodaření.

Zásadní změna oproti dosavadnímu právnímu stavu spočívá v tom, že v zájmu zvýraznění ekonomické svébytnosti českého národa a národností žijících na území České republiky je vztah státního rozpočtu republiky ke státnímu rozpočtu federace formulován tak, že státní rozpočet republiky již nebude závislý na dotacích ze státního rozpočtu federace.

Rozsah i obsah působení zákona ČNR o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky je potřebné vymezit jako základní ustanovení zákona.

K § 3:

Obsah státního rozpočtu republiky rámcově vyjadřuje zdroje jeho příjmů na straně jedné a určení výdajů na straně druhé. Finanční vztahy k rozpočtům obcí a státních fondů republiky zůstávají i nadále součástí státního rozpočtu republiky.

K § 4:

Ustanovení obsahuje taxativní výčet všech příjmů státního rozpočtu republiky s tím, že ustanovení pod písmenem g) vytváří prostor pro rozšíření příjmové základny v budoucnu.

V návaznosti na uplatňování principů tržní ekonomiky se navrhuje oproti současnému stavu umožnit rozšíření příjmové základny státního rozpočtu republiky o výnosy vyplývající z operací na finančním trhu.

K zabezpečení potřeb státního rozpočtu republiky ve výjimečných případech se navrhuje použití prostředků z minulých let, popřípadě prostředků získaných prodejem státních cenných papírů. Použití těchto prostředků lze uskutečnit pouze se souhlasem České národní rady.

K § 5:

Ustanovení obsahuje taxativní výčet výdajů ze státního rozpočtu republiky. Oproti dosavadnímu stavu se zařazují i výdaje vyplývající z operací na finančním trhu. Ve vztahu k obcím a okresním úřadům bude použita především globální dotace a v některých případech i účelová dotace.

Navrhuje se, aby dotace ze státního rozpočtu republiky byly poskytovány za podmínek, stanovených zásadami dotační politiky schválenými vládou.

Různé formy finanční výpomoci státu občanům nacházejí oporu v ustanovení odst. 3, písm. d) tohoto paragrafu.

K § 6:

Gestorem prací na návrhu státního rozpočtu republiky je ministerstvo financí. Současně se stanovuje, že na přípravě tohoto návrhu spolupracují i všechny ústřední orgány.

Způsob schvalování návrhu státního rozpočtu republiky je v souladu se zákonem o jednacím řádu České národní rady.

K § 7:

Státní rozpočet republiky musí být zpracován v takovém rozsahu, skladbě a kvalitě, aby srozumitelně a úplně zabezpečoval všechny úkoly a funkce všech subjektů majících finanční vztah ke státnímu rozpočtu a zajišťoval jednotné působení finanční a rozpočtové politiky České republiky ve všech článcích veřejných rozpočtů.

Z toho důvodu je nutné jednotné řízení prací na sestavení státního rozpočtu republiky. Povinnost předkládání údajů potřebných pro vypracování návrhu státního rozpočtu republiky ministerstvu financí vyplývá z jeho gesční a koordinační úlohy v rozpočtovém procesu.

Ministerstvo financí však bude požadovat pouze ty údaje, které jsou nezbytně nutné pro vypracování návrhu státního rozpočtu republiky v potřebném rozsahu a kvalitě.

K § 8:

V rozpočtových pravidlech je třeba pamatovat na situaci, kdy z jakýchkoliv, zejména hospodářských důvodů, nebylo možno do začátku rozpočtového roku schválit návrh státního rozpočtu republiky. I v této mimořádné situaci je nutno zajistit kontinuitu rozpočtového hospodaření.

K § 9:

Součástí státního rozpočtu republiky jsou též rozpočty jednotlivých ústředních orgánů. Odpovědnost za hospodaření s rozpočtovými prostředky je zdůrazněna tím, že se ústředním orgánům ukládá povinnost projednat návrhy svých rozpočtů v příslušných orgánech České národní rady.

Odvětvové členění ústředních orgánů neumožňuje začlenit některé výdaje státního rozpočtu, které mají průřezovou povahu, přímo do jejich kapitol. Tyto výdaje se zařazují do kapitoly Všeobecná pokladní správa.

K § 10:

Navrhuje se stanovit působnost vlády a ministerstva financí při hodnocení odpovědnosti za hospodaření, sledování a vyhodnocování plnění státního rozpočtu. O výsledcích těchto činností podává vláda zprávu České národní radě.

K § 11:

Vychází se ze zásady, že použití prostředků státního rozpočtu republiky je účelově určeno, a to především na krytí opatření vyplývajících z právních předpisů a na krytí opatření nutných k zabezpečení řádného chodu hospodářství.

K § 12:

V průběhu rozpočtového roku může dojít k případům nutnosti úhrady takových výdajů, které nejsou nebo nemohly být v příslušném rozpočtu z různých objektivních důvodů zabezpečeny.

Rozpočtová pravidla na tyto případy reagují taxativním výčtem způsobů úhrady potřeb v rozpočtu nezajištěných, a to bez narušení rovnováhy a stability státního rozpočtu republiky.

K § 13:

Ustanovení definuje tři druhy rozpočtových opatření, jejichž cílem je vytvoření prostoru pro operativní použití rozpočtových prostředků na místech, kde vzniká jejich naléhavá potřeba. Rozpočet lze překročit pouze se souhlasem vlády, popřípadě ministra financí, pokud je vládou k tomu výslovně zmocněn.

K § 14:

Při sestavování státního rozpočtu republiky je nutno počítat i s některými nezbytnými nebo nepředvídanými výdaji, jejichž potřeba může v průběhu rozpočtového roku vzniknout. Pro tyto případy je třeba ve státním rozpočtu republiky vytvořit odpovídající rezervy. Rozpočtové rezervy budou do státního rozpočtu republiky zapracovány v přesně stanovené a ekonomicky zdůvodněné výši a mohou být i účelově určeny.

K § 15:

V souladu s čl. 11 odst. 6 ústavního zákona o čs. federaci se umožňuje vytvářet státní fondy republiky, které slouží k financování zvlášť stanovených úkolů. Státní fond republiky nelze zřídit jinak než zákonem České národní rady. Jeho statut schvaluje vláda.